"Historická paměť říká, že slušnou společnost nelze založit na chamtivosti a egoismu, ale ani na závisti a rovnostářství. A bez historické paměti se společnost potácí od zdi ke zdi, od extrému k extrému, od kapitalismu ke komunismu. A že se ten náš kapitalismus nepovedl? Jak by se také mohl, když ho budují komunisté!"
(Zdroj: Hoffmanův deník)
Tak mne napadá, že si mnohdy neuvědomujeme, že za naše úspěchy a rozumná rozhodnutí vděčíme ženám okolo nás. Když vidím, jaké hlouposti provádějí všichni ti rádoby chytří a vzdělaní muži, tak musím děkovat všem ženám, že je alespoň trochu vracejí zpátky na zem do reality.
Stačí se je rozhlédnout kolem a spatříme plno příkladů, jakých "debilit" a jaké omezenosti jsou někteří muži schopni, což neplatí jen pro politiku. Možná by se dalo říci, že čím více moudrosti mezi muži, tím více chytrá a moudrá žena v zákulisí, což asi platí i opačně :-)
Proč jsou někteří chlapi tak tupí?
Honba za úspěchem, za penězi, uspokojování vlastního ega, nutkání vítězit a pokořit soupeře, dodávání osobní důležitosti, řešení podružných maličkostí, plné břicho, plácání prázdné slámy... To je jen pár věcí, které brání realistickému pohledu na svět a omezují schopnost naslouchat a porozumět druhému.
Jak rozdílný je pohled ženy a muže na svět, o tom byly napsané stovky knih, nejen z Marsu a Venuše, kdy nemusíme ani nic číst, abychom pochopili, že bez ženského realistického pohledu na svět bychom byli pěkně v pr...
Vážíme si dostatečně žen okolo nás?
Uvědomuji si často, že nikdy nejsme schopni opravdu ocenit, jaké poklady máme kolem sebe, jak si někdy nedostatečně vážíme toho, co považujeme automaticky za samozřejmé, jak nám (chlapům) málokdy dochází, že za vše vděčíme ženám. Hlavně, že řešíme všechny ty "důležité" věci, že se od rána do večera zabýváme tou "důležitou" chlapskou prací, řešíme "vysokou" politiku, rozumíme "úchvatným" technologiím, vyžíváme se v tom "plácání" prázdné slámy.
Jednou za čas se pak vrátíme zpět z těch chlapských hvězdných výšin do normálního života a zjišťujeme, že život je něco úplně jiného, že v životě, v opravdovém životě, jsou i jiné hodnoty.
Kdy pochopíme, koho máme kolem sebe?
Někdo to nepochopí nikdy (chudí duchem), někdo otevře oči, když vidí přicházet své děti na svět, když si vyzkouší denní péči o děti, když se naučí více vnímat pocity a potřeby druhých. Myslím, že to ale přijde vždy, když dokážeme rozlišit opravdu důležité hodnoty v životě od nepodstatných hloupostí.
Už jsem tady kdysi psal, že mne mnohem více uspokojují úspěchy lidí kolem mne. Mám větší radost z úspěchů své ženy, než ze svých vlastních. Jsem nadšen, když dcera udělá talentovky na vysněnou uměleckou školu, když se jí podaří samostatně něco dokázat.
Výjimky potvrzují pravidlo
Všude existují extrémy, ať to jsou feministické ťupky, které neví, po čem touží, ale stále se cítí diskriminované, že jim otvíráme dveře, dáváme přednost, či pomáháme s kabátem. Všude, i v ženském světě, se najdou blbky, kariéristky, potvory. Jsem ale přesvědčen, že v mužském světě je to mnohem horší a proto děkuji všem ženám, že to s námi snášejí, že nám dovedou naslouchat a že ten svět drží trochu v realitě.
Více úspěšných a schopných žen, více ženských pohledů na svět, více reality do toho našeho omezeného chlapského vnímání!
A vůbec, dneska u nás velcí i malí chlapi půjdou nakoupit, doma uklidí a uvaří něco dobrého pro ty naše velké a malé ženy, ať mají trochu radost, až se vrátí z práce a ze školy :-)
Když jsem četl rozhovor - Hudba se zadarmo dávat nemá, co poskytl Richard Krajčo minulý týden v deníku E15, tak jsem si vzpomněl na mírnou paralelu s free software, open source, či všemi těmi programy a technologiemi, které jsou dostupné pro uživatele zdarma.
Všechny komerční produkty nelze sice nahradit něčím "zdarma", většina vývojových firem již ale pochopila, že je musí živit služby a nějaká (placená) přidaná hodnota. Samotný prodej "produktu" již dávno nestačí, ať se jedná o software nebo o hudbu. Hudební koncerty jsou přece takovou názornou ukázkou "služeb" a žádnou hudební skupinu dnes nemůže uživit jen nějaký prodej CD, což nesouvisí jen s pirátstvím, či s neochotou za něco nehmotného platit.
"V oboru informačních technologií je navíc většina produktů dostupná zdarma (databáze, vývojová prostředí, doplňkový software), či přímo jako freeware nebo open-source, takže jediné, co stále zůstává na dobré ceně, příp. za co cena ještě roste, je odměna za práci..."
Viz - Poskytujete služby nebo "jen" přesouváte krabice
Software se zadarmo dávat nemá?
Stále je na trhu úspěšný komerční software, co se dobře prodává, ale spektrum produktů se stále zužuje. Skoro ke každé komerční aplikaci existuje nějaké free nebo open-source řešení. Stále více uživatelů tak nachází více, či méně, kvalitní alternativu ve formě produktů zdarma. Jsou ale všechny ty alternativy opravdu "zdarma"?
Je řešením poskytovat veškerý software zdarma a pak jen prodávat nějaké dodatečné služby? Nemusí se náhodou ten vývoj, údržba a provoz, financovat z něčeho úplně jiného? Stačí jen poskytovat dodatečné služby a placená rozšíření, když ani v té hudební branži samotné koncerty hudební skupiny neuživí bez silného reklamního sponzora?
Stačí jen posoudit, kdo a z čeho financuje vývoj všech těch produktů a služeb "zdarma", zda by kompletní vývoj a zabezpečení provozu bylo možné bez nějakého úplně jiného zdroje financí. Zda se dá vůbec spoléhat, že něco zdarma nebude časem placené (po vyrušení konkurence), zda bude existovat nějaká podpora, až to autory přestane bavit?
Jen silné komerční firmy můžou nabízet něco zdarma
Na příkladech okolo najdeme plno ukázek, komu a v jaké oblasti se daří, kdy každý asi používá nějaké ty skvělé Google produkty zdarma. Měl by na to ale velký G, kdyby nevydělával bokem na reklamě?
Koncem roku jeden VP z Google rozeslal pěkné zamyšlení - The meaning of open, s hlavní myšlenkou, že "open systems win". Souhlasím s mnoha zmíněnými názory, ale chybí tam právě to zásadní, co vůbec umožňuje takový přístup k vývoji otevřených systémů, co financuje takový přístup.
Napadá mě příklad vývoje jiného produktu zdarma z jednoho staršího článku - OOo je vážně nemocný projekt, kdy přímo Michael Meeks, vedoucí vývoje OpenOffice.org, zmínil:
"Je zřejmé, že OOo je vážně nemocný projekt a co je horší, s postupem času se situace nelepší. Statistiky ukazují klesající angažovanost Sunu, kombinovanou s ohromně nedostatečným nárůstem vývojářské komunity."
Mimochodem, kolik investoval Sun Microsystems do všech těch open source a free produktů, které vlastní, a jak je komerčně úspěšný třeba jeho Solaris ve srovnání s Linuxem?
Má tedy open source, potažmo free software, vůbec nějakou slibnou budoucnost, když se sám neuživí a když stačí, že přijde silný komerční partner a celou firmu i se všemi "free" produkty koupí? Kde je třeba dnes budoucnost takové MySQL databáze?
Viz také - Help saving MySQL
Jeden známý se na mne před časem obrátil, zda bych neměl nějakou práci (asi jsem se o tom zmiňoval), tak jsem mu dohodil jeden slušný projekt. No a klasicky - neměl jsem to dělat. Kašle na to a já jsem teď za toho vola, neboť jsem to byl já, kdo ho doporučil jednomu zákazníkovi.
Volal jsem mu, co má za problém, že zákazník je mírně nervózní a jestli potřebuje pomoc, tak ať se ozve. Jestli nestíhá, tak ať to řekne na rovinu. Doplnil jsem pár rýpavých poznámek, ať hlavně odpovídá na emaily a bere telefony, ať nestrká hlavu do písku, jinak je to poslední věc, kterou dostal.
Znám obvyklé výmluvy programátora
Kdybych nebyl z oboru, tak bych asi skočil na ty obvyklé výmluvy, co používá každý tvůrčí člověk, když něco nestíhá nebo není schopen včas splnit, třeba kvůli dalším závazkům, či technickým problémům. Stává se to často a všechno se dá pochopit i omluvit.
Sám jsem nějaké výmluvy používal a když někdy nestíhám, tak stále nějaké používám. Dělá to každý na celém světě a kdo tvrdí opak, ten lže. Výmluvy a omluvy jsou normální. Nesmí se ale lhát a vymýšlet nesmysly, když okolí na něco spoléhá, když někdo na něco čeká.
Jednou se dá zpoždění a omluva přejít s úsměvem (však víme), podruhé se dá pochopit (klasika), potřetí je ale nutné "trochu" zbystřit, no a počtvrté to je už trochu moc. Když navíc zavolám a borec mi to zvedne někde v hospodě zase s nějakou výmluvou, tak to je už příliš. Kdyby si alespoň předtím nestěžoval, že nemá práci ;-)
Jak řešit sliby - chyby programátora?
Nedá se nic dělat, na trhu vládne tvrdý konkurenční boj, kdo se neosvědčí, kdo něco naslibuje a opakovaně neplní, ten musí z kola ven. Zákon podnikání, zákon džungle, silnější vyhrává.
Není to jen český problém, platí to celosvětově v IT oboru, kdy vzpomínám na jednoho amíka, který byl opravdu vrcholem ve vymýšlení výmluv. Dostal jsem ho do týmu, aby nám pomohl s jednou systémovou knihovnou, kterou bychom pak jen zakomponovali do celého řešení, ale bylo to totální neštěstí.
Nejprve "onemocněl", asi rýmečka, pak nějaké problémy doma, stěhování, pak zase něco s dětmi, rozvod, technické problémy, internet nefunguje, nešlo to nahrát,...
Indiáni jsou také výkvět ve vymýšlení netradičních výmluv a slibů. Navíc, v jejich indické angličtině ty výmluvy znějí ještě mnohem víc zábavněji ;-)
Řešení je jednoduché - takových lidí, dodavatelů, se musí každý zbavit hned, jak přijde na to přehnané vymýšlení. Něco se dá tolerovat a já osobně každé termíny nastavuji s dostatečnou rezervou, aby byla šance to napravit. Jsou ale hranice, které nelze opakovaně překračovat.
Upřímnost a férové jednání
Základem každého dobrého vztahu, ať už obchodního, či osobního, je upřímnost, poctivost a slušnost. Chyby se dají omluvit, neznalost se dá vyřešit, férové jednání a poctivost se ale mnohdy nedá naučit. Jak to někdo soustavně porušuje a začne považovat ve vztahu za normální, tak to je problém a vada charakteru.
Když tedy narazím na schopného člověka, který komunikuje, nebojí se přiznat chybu, ozve se, když má technické nebo časové problémy a potřebuje pomoc, tak to je výhra v loterii a takového člověka je nutné si cenit.
Sliby, velké oči, lhaní a podvůdky, machrování a namyšlenost, ostré lokty a drzost, známosti a protekce, to je TO, co všude převažuje. Upřímnost, poctivost a slušnost, to je TO, co vyhrává. Nejen v podnikání, ale i v životě.
Titulní zprávy po celém světě mají jedno hlavní téma. Všichni se najednou předbíhají v humanitární pomoci, rojí se i paraziti všeho druhu. Na Haiti jsem nikdy nebyl (vydal by se tam snad jen bláznivý dobrodruh nebo hazardér), neznám tedy bídu a utrpení, co tam vládne, podobně jako neznám bídu a utrpení v jiných částech světa. Byl jsem jen v sousední Dominikánské republice, takže atmosféru ostrova jsem jako turista alespoň mírně očichnul.
Ta falešná skupina na Facebooku je ale síla a vyprovokovalo mě to k dnešnímu komentáři. To je v ČR opravdu tolik naivních hlupáků, co se tam přihlásilo?
Vše o Slunečním městě...
Trochu otevřít oči pomůže jeden skvělý foto-blog, který obsahuje fotky ze života a chytré komentáře (nejen) z Haiti ještě před ničivým zemětřesením. Smekám klobouk před takovými osobnostmi:
"Haiti má pramalou šanci na lepší budoucnost. Nehodí se obchodníkům do navoněného snu na billboard. Nehodí se politikům, protože nemá žádné významné bohatství. Nehodí se katolické církvi, kvůli své živé pohanské tradici..."
Nechtěl jsem se k Haiti vůbec vyjadřovat, abych se nezaplétal znovu do politiky, ale když vidím některé názory, ty davy naivních dárců ničeho, to převládající pomýlení civilizované společnosti, tak musím alespoň stručně vyjádřit svůj názor.
Myslím, že každý by si měl nejprve zjistit z více zdrojů, o co se jedná, nenechat se masírovat médii a senzacemi. Stačí si jen připomenout množství přírodních katastrof na světě za poslední dobu a jak jsme se k nim všichni stavěli. Mimochodem, rovníková Afrika nebyla sice zasáhnuta zemětřesením, ale tisíce lidí tam stále umírají hladem každý den. Proč nepomůžeme zásadně i tam?
Jsme schopni vyřešit problémy celého světa?
V diskuzi ke článku Těžká pomoc zaznělo něco k zamyšlení:
"Jdu do práce a vidím u popelnice, jak si v ní bezdomovec hledá zbytky potravy. Mám mu přinést čisté jídlo a teplé oblečení? Další bezdomovec se třese u vchodu do metra zimou, jak asi strávil noc? Mám ho pozvat na noc k sobě domů? K bezdomovcům máme mnohem blíž než k Haiti a zatím jim nikdo z jejich zoufalé situace nepomohl. Jsou už za hranicí našeho soucitu a můžeme je brát jako 'jiný svět'?
Do afrického pralesa se vydá expedice a najde tam živořící kmen se spoustou vyzáblých dětí. Prý tak žijí už 100 let. Má zburcovat OSN, aby jim tam začali nosit potraviny a léky? Zachránit je od smrti hladem, aby jich bylo za 20 let o 300% víc a živořil by jich čtyřnásobek?"
Kdo má ale dělat tu funkci světového policajta, ochránce práv a demokracie, obránce slabých, chudých, nemocných, či neschopných? Je naší morální povinností pomáhat všem na celém světě, za každé situace, v každé době? Je vůbec možné pomáhat někomu, kdo nám pak nakope prdel, že se mu vnucujeme do jeho vnitřních záležitostí?
Není to jen Afghánistán, Irák, či bývalá Jugoslávie, příp. plno dalších zemí na světě. Jde o to, že všechny problémy světa nevyřešíme ani žádnými dary ani pseudo solidaritou.
Nechtělo by to spíše nějaké jiné řešení?
No a mezitím jeden nositel Nobelovy ceny míru plánuje utrácení za další "humanitární" účely někde jinde na světě ;-)
"President Barack Obama will ask Congress for an additional $33 billion to fight unpopular wars in Afghanistan and Iraq on top of a record $708 billion for the Defence Department next year."
(Komentářů opět netřeba, na to jsou jiná diskuzní fóra.)
Jsou situace, kdy si nemůžeme všechno plánovat, jak chceme, neboť okolí nás mírně ovlivňuje. Žena, děti, příbuzní, kamarádi, kolegové...
To všechno je náš život a není možné počítat s tím, že všichni mají stejný pohled na svět. Někdy je nutné se mírně přizpůsobit, když to nikomu neškodí a udělá to naopak mnoha lidem radost.
Je to vždy umění kompromisu a celý náš život se vlastně kolem toho točí - najít rovnováhu mezi našimi názory a potřebami, názory lidí okolo nás, najít společné hodnoty a cestu v životě. Je nutné umět skloubit naše pracovní a osobní povinnosti, uspokojit všechny stránky našeho života. Komu se podaří tohle vyřešit a najít stejně smýšlející blízké osoby (rodina, kamarádi, kolegové), tak má v životě vyhráno.
Co nejlépe formuje naše životy?
Někteří čtenáři mne někdy chválí za chytré názory a inspirující myšlenky, které někomu mohly pomoci. Není to ale tak jednoduché. Když tady např. zmíním, jak mám vychované děti, co se mi podařilo, jak si můžu užívat života, co a jak dělám, tak to možná zní trochu namyšleně, neboť to je vytržené z kontextu mého života.
Nikde se nezmiňuji o tom, že za vším, za každou myšlenkou, za každým úspěchem, za každou radou, která vypadá jak z chytré knížky, jsou desítky chyb a neúspěchů, omyly a problémy, tvrdá práce, usilovné studium a získané zkušenosti. Nikdo už nečte mezi řádky to, že někdy vstávám v 5 ráno a začínám makat dřív, než se rodina probudí. Nikdo nevidí, že jsem někdy online až do 3 do rána, že když se věnuji přes den dětem, tak má práce stojí a já to musím dohnat přes noc.
Každá myšlenka, každá rádoby filozofická rada, kterou jsem tady upustil, je vykoupena tvrdou dřinou a osobní zkušeností. Trvalo mi dlouho, než jsem trochu dospěl a k nějakým názorům se dopracoval. Trvalo mi dost dlouho, než jsem trochu pochopil, trvá mi stále přijít na to, jak něco předat druhým, třeba i náhodným čtenářům.
Je vůbec možné nějakou osobní zkušenost někomu předat? Neplatí náhodou, že sdělená zkušenost je žádná zkušenost? Mně osobně trvalo dlouho, než jsem na něco přišel, uvědomil si opravdovou hodnotu času a skoro žádnou hodnotu peněz.
Nejsem si ale jist, zda lze vůbec někomu sdělovat něco, na co musí v životě každý přijít sám, nebudu už proto ty rady moc přehánět ;-)
"Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí, co žil a jaký to mělo smysl."
(Milan Kundera: Směšné lásky)
Všude možně se to teď hemží přebíranými zprávami, že Google chce přestat cenzurovat vyhledávání v Číně, příp. zrušit úplně čínskou pobočku. Nemá cenu se opakovat, jen nechápu, proč to musí každý zpravodajský server znovu publikovat, když to již většina uživatelů četla v originální zprávě. Co mě ale zaujalo, že Google získal v Číně pouze 30% trhu a nebyl schopen pokořit nějak zásadně čínskou jedničku Baidu.
Postup Google k té cenzuře chválím a kéž by se takto vůči čínskému trhu zachovaly i ostatní firmy v oboru. Připomnělo mi to ale podobný stav (jen v těch procentech) na českém trhu.
Kdy získá Google většinu trhu v ČR?
Asi taky každý někdy viděl ty titulky typu - Souboj vyhledávačů Seznam vs. Google, Podíl vyhledávačů na českém trhu, Česká pobočka Google získala již třetinu trhu vyhledávání, Dožene Google někdy Seznam... Zajímavé jsou i všechny možné i nemožné ankety na téma, jaký je nejlepší vyhledávač v ČR ;-)
Proč ale Seznam.cz v ČR stále vede a bude ještě dlouho jedničkou ve vyhledávání u nás? Nevím, že se o tom nikdo nezmiňuje, ale tohle je ten zásadní rozdíl:
Je to snad dostatečně ilustrativní i v těch miniaturách, kdy základem je to, že Google je sice nejlepší vyhledávač, ale Seznam je komplexní portál, který má jen jednu z funkcí i nějaké to vyhledávání. Teď pominu, že Seznam vyhledávač uměl vždy vyhledávat jen v ČR a pro svět používal Google vyhledávač (dnes Bing od MS).
Otázka tedy nezní, jaký je (bude) nejpoužívanější vyhledávač na trhu v ČR, ale jaká domovská stránka převažuje na počítačích většiny koncových uživatelů. Google to v současné podobě nikdy nebude.
Proč by měl normální (laický) uživatel používat Google? Proč by měl otvírat nové okno v prohlížeči, aby si zobrazil to vyhledávací "okýnko" od Google, když Seznam mu to nabízí také a kvalitu vyhledávání obvykle většina populace není schopna rozlišit?
Dokud na své vyladěné homepage bude mít Google jen to vyhledávání, tak nemá na trhu v ČR šanci, neboť málokdo zná rozhraní iGoogle a dokáže si tam nastavit vše potřebné. Technicky vzdělaní jsou spíše výjimkou ve společnosti. Děti mají třeba doma iGoogle a nemůžou si to vynachválit, když ale vezmu průměrné uživatele v okolí (rodiče, příbuzní, sousedi), tak těm Seznam.cz plně vyhovuje.
Co nabízí Seznam a co lidi "nutí" mít ho jako domovskou stránku? Adresář firem, Lidé, Mapy, Finance, Práce, Ubytování, TV program, Horoskopy, Počasí, Kurzy měn, bulvární Novinky, přístup k emailu,... Kromě dalších věci i nějaké to vyhledávání.
Po čem ženy a muži v ČR touží?
Google by možná konečně mohl přestat poslouchat všechny ty slavné usability specialisty, kteří pocházejí většinou z geekovského rodu s červenými diplomy, no a mohl by začít naslouchat uživatelům na reálném trhu. Navíc, když Seznam mohl okopírovat všechno možné od Yahoo i od Google, tak proč to jednou neotočit a inspirovat se, jak by mohla vypadat lákavá domovská stránka pro české uživatele?
Jednoduše, na Google.cz bych naházel všechny skvělé lokalizované Google služby, ale ne jako to malé řádkové menu (to skrývání tedy musel vymyslel expert!), ale jako pořádně viditelné služby s ikonami, příp. podobně jako na iGoogle. Lidi potřebují lákavou homepage, kde najdou všechno pohromadě, kdy jsem přesvědčen, že po té úpravě by se situace na českém trhu rychle otočila.
Můj hlas ale nemá žádnou cenu a ani nejsem žádný marketingový šéf v Google, kdo by mne tedy poslouchal? Navíc se mi osobně současný strohý Google design líbí. Co mi tedy je po nějakých ostatních uživatelích na trhu? Já přece ovládnout trh nepotřebuji :-)
PS: Tak mne napadá, má Google nějaký veřejný Adresář firem nebo Katalog Web stránek, jak vidíme (nejen) u Seznamu?
Dnes jen něco na veselejší téma, neboť se mi líbí, jak někdo dokáže přesvědčit sponzory, aby něco zafinancovali. Když se to navíc týká nespoutaného moře, slunce a pláží kolem, tak mnohdy není ani tak těžké někoho přesvědčit.
Vždy si říkám, že dobrý sponzor, štědrý investor, nezištný mecenáš, je půlka úspěchu v mnoha oborech. No a když je někdo současně i ten sponzor, tak to je úspěch skoro zaručený :-)
- WhoisJOB 1080p Surf Movie Teaser:
"Trailer for the upcoming surf movie featuring the god himself..."
Ne, nezbývá mi jen měsíc života, jak by mohlo vyplynout z toho mírně bulvárního titulku, ale pro názornost to je snad ideální. Ale schválně, co by se stalo, kdybychom tady už zítra nebyli?
Dokážeme si to alespoň představit? Máme svůj život a vztahy, či všechny pracovní projekty, ošetřené i pro tyto situace?
Někdy se hrozím toho, že zapomenu nějaká hesla k FTP účtům, že zapomenu hesla k emailům, že zapomenu nějaká jiná důležitá data. Mám proto všechno duplicitně ještě v papírové podobě v diáři, neboť nějakým počítačům a pofidérním online zálohám by mohl důvěřovat snad jedině naivní blázen. Prostě, papír je papír a dokud nevyhořím, tak jsou má data v bezpečí :-)
Když mám jen měsíc života...
Je to drsné, ale je dobré si představit i takovou variantu. Jak by vypadalo všechno to, co máme rozdělané, co jsme vytvořili, za co zodpovídáme. Takový "život po životě". Máme evidovaná veškerá hesla, která může někdo jen převzít a pokračovat v naší činnosti? Máme zdokumentované všechny pracovní postupy, seznam potřebných programů, všechny tipy a triky? Nebo jen tak přežíváme chaoticky a spoléháme se na to, že se nám nemůže nic stát?
Měl jsem kamaráda. Už není. Odešel. Odešel náhle a zanechal zde ženu a dvě malé děti. Provozoval několik Web stránek, pracoval jako správce pro několik firem, nic neměl zdokumentováno. Možná měl, ale kdo to má najít na jeho disku?! Všichni jsou teď trochu mimo, neboť jim končí platnost stránek, emaily jsou nedostupné, administrátorská hesla k důležitým aplikacím také nikdo nezná. Jeden člověk odešel a co dál?
Po nás potopa?
Někdy se ve snu budím a zdá se mi, že tu už nejsem, že nikdo kolem neví, jak se dostat do banky, na účty v USA, na PayPal, k mým admin účtům na Webu. Nikdo neví, jak opravit Web stránky, které spravuji, jak změnit nějaké nastavení někde v online světě, neboť nikdo nezná má hesla nebo postupy, jak se co dělá.
Jak dlouho tady ještě budu a jakým způsobem mám zabezpečit, že zde po mně zůstane alespoň nějaká stopa? Jakým způsobem mám zajistit, že všichni okolo nebudou úplně mimo, když navždy odejdu, neboť nebudou schopni ani změnit bezpečnostní nastavení na WiFi routeru nebo na Proxy serveru?
Co tady vlastně po nás zůstane? Stačí asi jen zavřít oči a tu situaci si alespoň v myšlenkách představit. Je to teď trochu jasnější? Jde v životě o peníze, o čas, který věnujeme někomu blízkému, o nějaké hodnoty, co tady po nás zůstanou? O kytku, kterou koupíme své milované? O minutu pozornosti, kterou máme pro někoho blízkého?
Zítra tady totiž už nemusíme být...
Tak to je moc pěkné! Google koncem roku publikoval (zatím bez oficiálního ohlášení) kompletní databázi specialistů na PPC reklamu s titulem Google Advertising Professionals. Konečně nějaká oficiální databáze, kterou využije každý, kdo hledá nějakého specialistu a nechce se prodírat tím balastem ve výsledcích vyhledávání, aby našel někoho schopného z oboru.
Je možno vybrat Country (zatím jen USA), Marketing Budget a také zvolit Type of AdWords, kterou hledáme, kdy se nám pak zobrazí seznam certifikovaných Google Adwords specialistů / firem. Pěkné, ale opravdu nechápu, proč někdo udělá nějakou službu a omezí to jen na USA. Copak je to nějaký problém s databází nebo něco tajného, co brání zprovoznit službu hned celosvětově? Jazyky na stránce přepínat lze, kdy se změní i nabízené hodnoty z číselníků, proč tedy takové omezení?!
Google Advertising Professionals:
Certifikace jako záruka kvality a úspěchu?
Taky jsem získal nějaké odborné certifikace, vím tedy, že jen nějaká certifikace není ještě zárukou nějakého úspěchu. Co mi třeba pomůže specialista na PPC reklamu, když nerozumí mému oboru? Každopádně, lepší alespoň něco, no a jak se chytře píše na jednom dobrém serveru - Jak psát web, kde jsou uvedení alespoň někteří čeští držitelé titulu Qualified Google Advertising Professional:
"Účelem titulu je odlišit břídily a mluvky od skutečných profíků, kteří marketingu v Google AdWords rozumějí."
Moc pěkné hodnocení, ale znovu opakuji, kdo rozumí "marketingu v Google AdWords", tak ještě nemusí rozumět mému oboru, pro který chci připravit kampaň, což vidím jako mnohem více rozhodující ;-)
Viz také - Google Advertising Professionals Program
Právě jsem vyřídil asi 900 emailů na firemním účtu (+1000 mailů ve spam složce ani nepočítám), jestli se tomu pročištění dá tak říkat. Jsem rád, že některou poštu nechám nejprve pěkně uzrát, neboť jsem si již ověřil, že to je jediná obrana proti všem grafomanům a přeposílatelům zbytečností.
Většina pošty byla ještě z minulého roku, ale nějak se mi nechtělo tím prohrabovat a čas obvykle plno věcí vyřeší sám. Vzpomněl jsem si u toho na jeden článek - E-mail z běžné komunikace do deseti let zmizí, kdy si vůbec nemyslím, že místo něj budou jen sociální sítě, jak tam zaznělo. Už vůbec si nemyslím, že budou mít nějakou budoucnost a že pro mladé uživatele je a bude mnohem jednodušší napsat rychle zprávu a poslat ji jedním klikem všem svým přátelům.
Takhle uvažovat může snad nějaký teoretik, který posuzuje svět jen podle sebe, nemá děti a netuší, čím vším se ti "mladí uživatelé" trápí a co by chtěli zlepšit. Myslím, že můžu hovořit z praktické zkušenosti, když mám skoro pubertální děti, které díky mé profesi již ovládají PC docela bravurně (asi od 2 let) a mnohdy svými počítačovými znalostmi zastiňují i učitele ve škole, což ale není zas tak těžké ;-)
Virtuální online vs. offline svět?
Jasně, že veškerá omladina je online hned, jak se vrátí ze školy (někteří i po cestě domů). Jak si ale vyřídí potřebné věci, projedou emaily, omrknou nové věci v online světě, tak se začnou věnovat něčemu jinému. Jasně, že kdo nemá žádné koníčky ani jinou zábavu, tak tráví život jen u PC, ale většina omladiny je o něco chytřejší, jak my všichni dohromady. Techniku mají již dávno jen jako nástroj, dokážou vypnout Internet i mobil, dokážou se věnovat něčemu jinému, číst knihy, malovat, skládat hudbu, sportovat,...
Ověřil jsem si mnohokrát, že moderní je být offline. Moderní je např. nepoužívat navigaci, ale brouzdat po pěkně velké barevné mapě a listovat tištěným průvodcem, moderní je, když se děti ptají anglicky v Londýně na trasu domorodců, moderní je mluvit s živými lidmi a ne s nějakým online světem.
Kdysi mě potěšilo, že děti si samy od sebe přály gramofon, že si jako chtějí pouštět ty staré černé vinylové desky, že je baví více chodit do prodejen gramodesek, jak stahovat empétrojky, či empéčtyřky, že raději chtějí vnímat offline hudbu z gramodesek nebo na koncertech, jak se bavit přehrabováním balastu na YouTube nebo jinde v online světě.
Čím to všechno je?
Čím to je? Není to náhodou tím, že nejprve si člověk musí všechno vyzkoušet, otestovat, posoudit, kdy teprve potom je schopen se dobře rozhodnout a udělat si ten správný názor, co má nějakou hodnotu a nějaký větší smysl?
- No Name - Čím to je:
"...tá otázka je možno hlúpa
no ja chcem vedieť čím to je
že dym z cigarety stúpa
že husle rozozvučia iba sláky
a lietať nedokážu ľudia
ale vtáky..."
Řekl bych, že to je asi ono a platí to ve většině oborů. Dokud třeba nemáme peníze a nemůžeme si všechno možné koupit, tak po tom neustále budeme toužit. Až to všechno "vytoužené" ale máme, tak se dokážeme podívat trochu z většího nadhledu a trochu lépe posuzovat život, hodnoty a osobní přínos všech těch "vytoužených" věcí.
Vlastnil snad někdo jachtu, kdo po ní touží? Staral se někdo o barák na pláži a ví, co to všechno obnáší? Pomohlo snad drahé auto někomu při sněhové kalamitě nebo někde v dopravní zácpě?
Předem odpovídám na nevyřčené otázky:
Ano, vlastnil jsem jachtu, ale zhruba po roce jsem ji prodal, neboť to obnáší pěknou hromádku starostí. Vlastnil jsem luxusní auto a také jsem se ho zbavil, neboť mnohem výhodnější je si takové věci pronajímat, jen když je potřebujeme.
Ano, dosud vlastním barák na pláži, ale docela výhodně ho skoro celý rok pronajímám, takže starostí jsem se už také trochu zbavil.
"...prečo sú veci tak jak sú
život má chuť zápasu
a človek ním len preletí..."
To "preletí" životem bych zdůraznil, neboť to by měl mít každý asi nejvíce na paměti, když bude přemýšlet a mudrovat o budoucnosti ;-)
K jednomu z předchozích příspěvků na téma - Internships programy v cizině, jsem dostal pár emailů s dotazem, kde hledat brigádu, kontrakt nebo odbornou praxi, když už někdo není student.
Správná poznámka a musím říci, že s takovým "problémem" se bude muset každý potýkat asi celý život ;-)
Doba se totiž změnila a již nelze spoléhat na ty principy z minulého století, že se něco naučíme ve škole, najdeme si teplé místečko a to nám vystačí do konce života. Ta dynamika a neustálé zrychlování života (předpověděli kdysi dávno již staří Mayové) se bude ještě neustále zrychlovat. Musíme si tedy všichni zvykat na to neustálé vzdělávání a musíme si umět osvojit schopnost rychle se učit nové věci.
Fantazie, nové nápady, netradiční cesty...
Každý, kdo někdy hledal novou práci, brigádu, kontrakt, či zakázku, jistě již přišel na to, že jen nějaké znalosti a zkušenosti nestačí. Je třeba používat trochu jiné postupy, zapojit intuici, mít dobré nápady, jak se prosadit, jak přesvědčit zákazníka. Standardní metody nefungují a mnohokrát jsem si ověřil, že v životě i v podnikání rozhoduje trochu něco jiného.
Psal jsem už kdysi, jak objevit "skryté" zakázky, no a stále dokola řeším dotazy na podobné téma: Kde mám sehnat zakázku? Jak propagovat služby naší firmy? Nemáš nějaký tip na kontrakt v USA? Pořád dokola a přitom je to tak jednoduché.
Nedávno se mne obrátil zástupce jedné IT firmy z USA, která nabízí kvalitní Remote DBA services a nebyli nějak schopni získat nové zákazníky. Poradil jsem mu, že by to měli dělat trochu jinak, neboť jejich nabídka, co mi poslal na ukázku, zavání příliš profesionalitou a evokuje drahé řešení pro většinu zákazníků, které takto oslovují.
Poradil jsem mu, ať odpovídají na pracovní nabídky, kde firmy hledají DBA specialisty, ať jim nabídnou řešení na míru a trochu upraví cenu, aby odpovídala platu jednoho takového zaměstnance. Další nápad byl, ať publikují na pracovním trhu (Jobs portály ve světě) individuální nabídky, že jako nějaký specialista hledá práci jako DBA (na kontrakt), neboť firmy hledající pracovníky obvykle na takové nabídky reagují a pak není problém je přesvědčit, že jim nebude fakturovat Franta z Horní Dolní, ale nějaká firma.
Sám jsem to tak dělal několik let, kdy jsem publikoval svůj profil na různých Jobs portálech ve světě, že jako hledám práci, přitom jsem to bral jen jako možnost získat zakázku pro naši firmu v USA. Opravdu to funguje a divím se všem, že na to ještě nepřisli ;-)
Kde najít práci nebo kontrakt v IT oboru?
Je plno pracovních serverů na světě a záleží na každém, jak je schopen se prosadit, jakým způsobem se propaguje a jak uspěje na světovém trhu. Pracovní příležitosti v ČR jsou velmi omezené, proto je potřeba aktivně hledat i ve světě, ať už jako jednotlivec nebo zkušená firma. Níže tedy 10 základních linků na stránky, kde se dá nějaký kontrakt najít. Snad to někomu, alespoň pro začátek, pomůže :-)
- ContractedWork.com - Freelance Designers, Programmers
"Freelance Work, Professional services abroad free telecommuting web design graphic design Work Jobs Freelance Search, Professional services abroad, telecommuting"
- Guru.com – Find Freelancers for Hire
"Search 100,000+ freelance programmers, web developers, graphic designers, writers and more. Get free quotes today. No obligation to hire."
- iFreelance.com - Freelance Jobs & Freelancers
"The most effective and affordable way for talented freelance professionals and businesses to connect. From artists and graphic designers to programmers and writers, 1000's of freelancers use iFreelance.com daily to find freelance jobs."
- Freelancers.net - Freelance Jobs & Freelance Projects
"Find freelancers, freelance jobs, and freelance projects with Freelancers.net"
- Elance.com - Hire experts to do your work!
"Outsource to expert programmers, designers, coders, writers, developers, translators, marketers, researchers and admin contractors with tested skills."
- GetACoder.com - Quick & Easy Job Outsourcing
"Custom Programming and Web Design. Freelance programmers and web designers. Outsource your next IT Project today."
- Freelancer.com - Online Freelance Jobs
"Freelancer.com is the ultimate freelance jobs website. We have thousands of freelance jobs for freelance programmers, web designers, graphic designers, writers and more."
- ScriptLance.com - Custom Freelance Programming
"Outsource your projects to freelance programmers and designers at cheap prices. Freelancers will compete for your business."
- Odesk.com - Outsourcing to Freelancers, IT Companies, Programmers
"oDesk is a global service marketplace for small and medium sized business to hire, manage, and pay remote freelancers or teams."
- Rent A Coder - How Software Gets Done
"Rent a coder is an international marketplace where people who need custom software developed can find coders in a safe and business-friendly environment."
Příležitosti opravdu nepřicházejí automaticky, záleží jen na našich schopnostech a umění marketingu, což platí vždy a všude na světě.
Každý jistě ví, že bez praxe se nikdo žádným odborníkem nestane a těžko začít dobře podnikat v něčem bez praktických zkušeností.
Teorie ze školy může být sice pěkným základem, odborné kurzy nebo certifikace můžou také trochu pomoci, ale je nutno pracovat na praktických úkolech, řešit různé typy konkrétních problémů, aby teorie navázala na praxi. Jednou z cest, jak se rychle vypracovat, jsou např. studijní stáže, či Internships programy, které nabízí většina dobrých firem.
Některé takové praktické stáže jsou zdarma a bez odměny, existuje ale plno firem, které nabízejí vybraným účastníkům i placený Internship program. Mnohdy je sice obtížné se tam dostat a projít úspěšně výběrovým řízením, ale vůbec to není nemožné. Záleží jen na snaze, odvaze, znalostech, studijních výsledcích, příp. na zdravé drzosti a ostrých loktech ;-)
Když jsem před lety začínal v IT oboru, tak se mi podařilo dostat k jedné německé software firmě na několikaměsíční (bezplatnou) stáž a musím říci, že to bylo asi to nejlepší, co mi opravdu něco dalo do života.
Majitel té firmy to již zabalil, firmu prodal a přesídlil za bratrem do USA, kde si pořídil stádo koní a dnes se věnuje farmařině. V době mých studií mi byl ale tím nejlepším příkladem a naučil mě asi všechny základy, ze kterých čerpám dodnes. Získal jsem znalosti technologií, které u nás nikdo neznal. Měl jsem kontakty na další firmy, pro které jsem později pracoval. No a na závěr (za odměnu) jsem ještě dostal svůj první počítač s legálními licencemi jednoho top CASE / RAD software, s jehož nejnovější verzí pracuji dodnes (ještě o tom napíšu extra).
Kde hledat dobré Internships programy?
Základem je vždy vědět, co nás baví a co bychom chtěli dělat. Dle toho si pak vybrat firmu a zkusit najít, zda nabízí nějaký program pro studenty. Každá dobrá firma vždy něco podobného nabízí, stačí jen umět hledat a nebát se zeptat. Zde jen pro zajímavost základní linky na populární hráče na trhu a jejich programy:
- Google Internship Programs
"We offer all interns a competitive salary and relocation assistance where applicable."
- Microsoft Internships
"As an intern at Microsoft, you’ll have real responsibility, real work, and real opportunities to jumpstart your career."
- Oracle Internships
"Excellent Compensation, 100% Pay for housing, Pay for car/bike rentals, Pay for round-trip travel expenses from school."
Jo, ta Oracle nabídka nemá chybu: "Helicopter ride over/under the Golden Gate Bridge" :-)
Jak jednoduše získat znalosti a zkušenosti?
Co je lepší? Učit se všechno sám na koleně, nebo se raději zkusit dostat přímo k Top technologiím a know-how, do zkušených týmů, kde se dá načichnout ta správná atmosféra, kde se řeší opravdové problémy, kde je možno se prakticky (zdarma) seznámit s nějakou vyspělou technologií?
Různé kurzy a teoretická školení jsou pěkná věc, ale když posoudím cenu některých kurzů, které jsem v životě zaplatil (Oracle školení +40K, MS školení +20K, SAP školení +60K), tak vím, že tudy cesta nevede. Jednodušší je pořídit si odbornou literaturu nebo najít Free kurzy na Webu, samostatně něco nastudovat a vrhnout se do praxe.
Internships programy tu "cestu" ale můžou trochu zrychlit a je možno najít nějaké příležitosti na většině Jobs portálů ve světě, kdy třeba na mém oblíbeném LA Tech Jobs se nabízí plno zajímavých pozic. Jedna z posledních je tam Web Design Intern pro TimeWarner Division Warner Bros. Entertainment Group, což by se jistě pěkně vyjímalo každému v životopise a připomíná mi to, jak ke mně kdysi "lehce" připlula jedna zakázka pro Hollywood Studio :-)
Plno takových programů existuje i v ČR, stačí jen trochu pohledat a vybrat si tu správnou firmu, kde se něco naučíme, kde najdeme správný směr a rozšíříme si obzory. Namátkou jeden český příklad z Jobs.cz, ale jistě se toho dá najít více.
Každopádně, k cíli a úspěchu vede více různých cest a každá má nějaké výhody i nevýhody. Stačí se jen dobře rozmyslet a vybrat si pro sebe ten nejlepší směr na pomyslné křižovatce života. Každý máme všechno ve svých rukou a záleží jen na našich schopnostech, jak s osudem naložíme. Good Luck!
V minulém příspěvku jsem se trochu nepřesně vyjádřil na téma, že na prvním místě v úspěšném podnikání je vždy kvalitní produkt nebo služba a že základem je dělat jen to, co umím, čemu rozumím, příp. na co mám schopné lidi.
Neznamenalo to, že nejde začít v úplně jiném oboru, že nejde začít podnikat v tom, čemu vůbec nerozumím. Myslel jsem to tak, že se to musím nejprve naučit, neboť do té doby jsem amatér, který novému oboru nerozumí, neumí posoudit všechny nástrahy, dělá chyby a doplácejí na to zákazníci. Nespokojeného zákazníka, kterého jednou ztratím, tak již těžko nalákám zpět.
Takže rozšířená myšlenka z minula (snad to dává větší smysl):
Nejde podnikat v oboru, kterému nerozumím, nejde investovat do podnikání, které je mi naprosto cizí, ale JE možno v jakémkoliv oboru začít, vše se od začátku naučit a poté dobře podnikat (zlepšování firmy za pochodu je něco jiného).
Jak jsem také minule rozvedl v komentáři:
Každý začíná tak, že se něco nového učí, začíná od nuly, buduje produkt nebo novou službu na čisté louce, ale prodává ji snad zákazníkům, až když funguje. V té fázi už se dá říci, že to umíme a rozumíme tomu.
Jak začít od nuly a něco se naučit (i v jiném oboru)?
Souhlasím plně s komentářem, že "kdybysme vsichni delali jen to co umime a cemu rozumime tak jsme 100 let za opicemi", co připsal John minule. Musíme se ale nejprve něco naučit, dělat něco dobře a teprve potom požadovat peníze za služby nebo produkty.
Příklad 1: Když jsem sháněl první zakázky jako kontraktor, tak jsem nejprve první projekt dělal zdarma, neboť jsem se učil na koleně úplně jiný programovací jazyk a databázový systém. Sice jsem za to na závěr něco málo dostal, ale původně jsem nechtěl nic. Chtěl jsem ukázat, že něco umím, že jsem schopen se něco nového naučit a získat tak zákazníka. Další zakázku jsem dal hrubě pod cenu, abych zákazníka opět přesvědčil a všechny úpravy na míru jsem dělal zdarma, neboť jsem to bral jako příležitost něco se naučit, získat věrného odběratele a referenčního klienta.
Nedovolil bych si nikdy vzít zálohu od klienta a nemít ji z čeho vrátit v případě zrušeného kontraktu. Nedovolil bych si prodat zákazníkovi systém, který nefunguje, není řádně otestován, není zaručen servis, záruka dalšího vývoje, či dodatečné úpravy a rozšiřování. Nevím, asi jsem měl štěstí na dobré učitele a vzory, ale tak nějak mám zafixované, že takhle se podniká.
Příklad 2: Když chtěl kámoš otevřít bar s hospodou a hledal společníka, což mi připadalo jako skvělá investice, tak jsme nejprve hledali někoho zkušeného, kdo by se chtěl přidat. Našli jsme schopného kuchaře, ale nevrhli jsme hned bláznivě peníze do něčeho, o čem nic nevíme. Kámoš se přihlásil k dálkovému studiu (kuchař-číšník) a já se nechal zaměstnat v jedné velké hospodě. Provozní se trochu divil, že programátor chce takovou brigádu, ale potřebovali výpomoc a já měl dostatek času. Asi měsíc jsem tedy uklízel nádobí ze stolů, pomáhal v kuchyni, točil pivo, sledoval, jak se řeší nával lidí, jak funguje režim v kuchyni, nenápadně zjišťoval interní procesy, ceny dodavatelů,...
Škola k nezaplacení a dělal bych to klidně i zadarmo, abych se něco naučil. Za těch pár týdnu jsem totiž věděl, do čeho investovat jako první, jaké procesy zlepšit, jak nenápadně kontrolovat lidi a jak třeba lépe využít počítačový systém, čemuž jsem zase já rozuměl trochu lépe ;-)
Cesty ke znalostem a zkušenostem jsou různé a záleží jen na našem zájmu, do čeho a jak chceme investovat náš čas a zda nám to v budoucnu něco přinese. Ne všechno se dá koupit a ne všechno lze získat jen za peníze.
Ať uznáváme jakýkoliv kalendář, ať plánujeme uprostřed roku nebo koncem prosince, tak kdykoliv nás může napadnout začít v něčem podnikat, rozběhnout novou službu, či prodávat nějaké nové produkty zákazníkům.
Skvělé a je dobře, že hodně aktivních lidí má snahu něco rozběhnout a do něčeho se nadšeně vrhnout!
Vidina peněz a zaslepenost...
Chce to vždy hlavně zůstat nohama na zemi a nepřeceňovat své síly. Vědět, co umíme, čemu rozumíme, jak dokážeme odhadnou riziko investic a následných ztrát nebo zisku. Většinou ale platí základní pravidlo v podnikání: dělat jen to, čemu rozumím, investovat jen do toho, kde jsem schopen v případě potřeby ovlivnit všechny fáze a etapy podnikání - třeba i tím, že mám kolem sebe schopné lidi, na které se můžu spolehnout.
Nejde podnikat v oboru, kterému nerozumím, nejde investovat do podnikání, které je mi naprosto cizí, když ani nemám kolem sebe opravdové odborníky, kteří mi pomůžou. Pouhá vidina dobrého zisku nestačí k úspěšné realizaci a obvykle každá zaslepenost výdělky nás jen odvádí od vlastního cíle podnikání.
Správný přístup k podnikání
Základem podnikání je vždy kvalitní produkt nebo dobrá služba, to platí ve všech zemích a ve všech oborech podnikání. Nejprve je tedy nutné připravit patřičný "produkt", aby bylo vůbec co nabízet. Dobrý výrobek za dobrou cenu, či dobrá a kvalitní služba, to je jedno, vždy ale platí, že za každým podnikáním musí nejprve stát něco kvalitního k prodeji a pak stačí "jen" dobrá realizace.
Jak ale může dopadnou služba, když se nejprve založí firma, na nedokončený prototyp se nalákají platící zákazníci, po pár měsících provozu, zmatků, (ne)placení provizí, (ne)prodejů firmy, opětovných rozbíhání, se taková firma zavře a v nějakém divném stádiu se ukončí i poskytování všech služeb?
Viz neslavný konec - Debilní není ukončit trápící se projekt...
Základ úspěšného podnikání?
Opravdu zvláštní, jak dopadl jeden nadějný ale mírně naivní projekt a nevím, jak bych takové podnikání hodnotil. Za úspěch bych to tedy opravdu nepovažoval. Navíc, když je vidět, kde všude se stala chyba a čemu by šlo lehce předcházet, kdyby na prvním místě byl zákazník, kdyby se investovalo od počátku do kvalitních lidí, do kvalitního a otestovaného produktu a služeb.
Poučení je ale velmi jednoduché:
Dělat jen to, co umím, čemu rozumím, příp. na co mám schopné lidi, a ideálně se specializovat na jeden obor! To je základ každého úspěšného podnikání a platí to pro všechny oblasti lidské činnosti. Kdo tohle pochopí, tak má napůl vyhráno ;-)
Update 03-01-2010:
Musím ještě doplnit, že nesouhlasím příliš s tím výše odkazovaným ostrým hodnocením na Pooh.cz a projektu Directo jsem i docela fandil. Byl jsem hlavně zvědav na úspěch v zahraničí při konkurenci s etablovaným TextLinkAds, který má +40,000 publishers.
O to víc mne překvapilo, jak dopadla česká varianta a jak zklamaní musí být všichni zákazníci, kteří do toho investovali svůj čas a peníze, kteří teď cítí nedůvěru ke každé takové službě.
Viz doplnění - Jak začít od nuly a něco se naučit
