Předchozí příspěvek, kde jsem zmínil polední menu online, měl být takovou malou ukázkou, že každý podnikatelský nápad je založen na maličkostech.
Každý dobrý nápad a následný úspěch je založen jen na tom, jak si dokážeme všímat běžných starostí lidí kolem a že jsme schopni vyřešit i běžné potřeby. I taková maličkost, jako jsou jídelní lístky, může být dobrým a úspěšným podnikáním, když se spojí kvalitní technologické řešení s obchodními schopnostmi.
Bohužel, projekty zmíněné v komentářích ukázaly něco trochu jiného, než jsem zamýšlel a jen se tak potvrdilo pravidlo, že zákazník je základ každého nového projektu, každého podnikání, každé činnosti, kterou děláme pro peníze.
Kdo jsou mí zákazníci, kdo mi bude platit?
Už jsem o tom několikrát psal, no a opět se povrzuje, že začínat něco nového vyžaduje v první řadě zamyšlení nad zákazníky a uživateli. Vůbec není důležité, co budu dělat, ale jak na mou činnost budou reagovat zákazníci, kteří mi budou platit, kteří se budou podílet na mém případném úspěchu.
Každý podnikatel by si tedy měl nejprve položit základní otázky:
- Kdo budou mí zákazníci a kolik jich bude?
- Co jim unikátního nabízím a čím je nalákám?
- Existuje dostatečný trh, aby pokryl mé náklady?
- Je možné dosáhnou vůbec nějakého zisku?
- Mám dostatečné kapacity na start i provoz?
- Co je cílem mého podnikání, proč to dělám?
Možná to vypadá jako maličkosti, ale to jsou věci, které mi u mnoha projektů chybí a vůbec se nedivím, že plno dobrých nápadů na to doplatí, neboť autoři mnohdy neuvažují nad smyslem svého podnikání a co svým konáním někomu přinášejí.
Docela mě fascinuje, jak si někdo naivně myslí, že svým geniálním nápadem někoho okouzlí a vůbec ho nenapadne, že zákazníci mají třeba úplně jiné starosti a touží po něčem úplně jiném.
Co je základem úspěchu v každém podnikání?
Uspokojovat potřeby reálných uživatelů, řešení jejich konkrétních problémů, nabídka většího obratu a zisku, snížení a úspora provozních nákladů, plné využití provozních kapacit, to jsou oblasti, které potřebuje vyřešit každý podnikatel.
Zápis v katalogu firem (hospod), publikování aktuálního ceníku (jídelního lístku), jsou jen maličkosti, které v případě, že zákazníka (majitele hospody) ještě obtěžují přidanými starostmi, žádný efekt nepřinášejí. Nejde o to "zákazníka oškubat" někde pod dubem, za dubem, ale pomoci mu.
Kdo tohle chápe a dokáže zodpovědět na ty otázky výše, tak ani nepotřebuje žádnou nápovědu, neboť už má "peněz fůru" :-)
- Pod dubem:
Update 02-05-2009:
Pro doplnění ještě hromadná odpověď na pár mailů: Ne, nebudu vytvářet vlastní databázi hospod (jídelních lístků). Mám sice mírné připomínky k některým takovým projektům, dokázal bych je určitě udělat technicky i funkčně lépe, ale technické řešení je pouze malá část takového projektu. Základem jsou obchodníci, kteří pak dané řešení prodají zákazníkům a těch už moc na trhu v ČR nezbývá.
Nemám zájem se ani podílet na zlepšování stávajících portálů ani je nějak marketingově podporovat. To si musí vyřešit každý řešitelský tým sám. Děkuji za pochopení a všem přeji hodně úspěchů v jejich činnosti.
Podnikatelské nápady a příležitosti čekají všude kolem, pod dubem i za dubem
Polednicek.cz - Polední menu online na Webu pro všechny hladové krky
Nejsem žádný obědový maniak, na oběd chodím, když mám hlad a nemusím využívat nějakou přesnou obědovou pauzu, co přikáže zaměstnavatel.
Snažím se ale zásadně vyhýbat obvyklému času oběda (12-13), neboť všechny mé oblíbené hospody bývají v obležení a pod nájezdem hladových kancelářských kobylek, co se snaží utratit oblíbené stravenky.
Jen výjimečně se mi proto podaří narazit na polední menu, které každý den nabízí většina restaurací. Obvykle to je jen v náhodném případě, že vyrazím na oběd už v 11, neboť po 13. hodině už je většina jídel v poledním menu rozebraná. Má to ale své výhody, neboť hospůdky v centru jsou poloprázdné, obsluha relativně rychlá, dám si to, na co mám chuť a ne to, co zrovna vymyslel kuchař do poledního jídelního lístku.
Polední menu online na Webu?
Sice polední nabídky moc nevyužívám, ale již před pár lety mě napadlo, že plno lidí by online polední menu přivítalo. Naposledy jsem se nad tím zamyslel asi před rokem, když jsem zmínil nápad na Web aplikaci pro (nejen) čínské restaurace. Web stránky se dají udělat během pár dnů, kdy pak "jen" stačí najmout někoho, kdo by obíhal restaurace, domlouval jejich registraci a pravidelné aktualizace menu.
Tehdy jsem jen tak cvičně zkusil pohledat a našel již obsazenou jednu pěknou doménu Polednimenu.cz, kde se v té době psalo, že někdo už přesně něco takového připravuje (dnes tam ale stále nic není). Nejen proto jsem tehdy tento nápad zavrhnul, neboť nemá cenu dělat něco duplicitního, když na tom už někdo pracuje. Na malém českém trhu to opravdu nejde, což je jeden z mnoha důvodů, proč podnikám jen v cizině.
Zkuste si třeba představit reakci majitele běžné restaurace, když za ním přijde druhý, třetí, čtvrtý dealer nějakého takového Webu, začne nabízet jídelní lístek na Webu, chce se domluvit na aktualizaci denního menu. 90% restaurací nebude mít zájem ani zdarma, natož za nějaký drobný poplatek. Proč? Většina dobrých hospod nepotřebuje žádnou reklamu, obvykle má totiž přes oběd narváno ;-)
Sympatický projekt, který to zrealizoval?
Narazil jsem takhle náhodou na sympatický projekt, který zrealizoval online polední menu téměř dokonale. Projekt je sice v rozběhu, ale už nyní je vidět dobrý směr, kdy bude záležet jen na obchodních schopnostech autorů, aby rozšířili počet restaurací a hospod ve svém rejstříku.
Poledníček.cz - Vím, kde jím:
- Vaše polední menu online a každý den do Vaší emailové schránky!
Mám sice mírné připomínky, ale věřím, že projekt se bude zlepšovat a vidím docela dobrý potenciál do budoucna. Co mi ale třeba zásadně chybí, tak je vyhledávání jídel, neboť nechodím na oběd "dle lokality", ale spíše si řeknu, na co mám chuť.
Doplnil bych tedy vyhledávání jídel v poledním lístku i ve stálém jídelním lístku, což by mohlo být fulltextové vyhledávání, příp. alespoň dle skupin - česká kuchyně, italská, francouzská, čínská... Podobně by mohlo fungovat i vyhledávání dle dalších charakteristik, ale to souvisí spíše s databází hospod (zda mají zahrádku, velké plátno, zda čepují Guinness, mají wifi). Takové funkce by mohly také pěkně doplnit stávající stránky a přilákat i další restaurace k registraci.
Mimochodem, líbí se mi také název domény Polednicek.cz, kdy je vidět, jak spojení fantazie s dobrým nápadem jsou mnohem přínosnější, jak nějaká prvoplánová doména s klíčovým slovem v názvu :-)
Chcete si udělat vlastní YouTube portál pro sdílení videa?
Při vývoji pro jednu US firmu jsem se seznámil s jedním programátorem, dnes už bývalým, jenž kdysi dobře investoval a spoluvlastní jeden pěkný Jazz Club. Je to asi už dva roky, co pověsil programování na hřebík (chytrá to myšlenka), no a nyní se věnuje naplno provozu klubu s barem a penzionem.
Nyní si ale chalan dobrý americký vymyslel, že by mohl zprovoznit vlastní video portál, což mě docela pobavilo ;-)
Ha, řekl jsem jsi, bar vydělává, někdo se tady nudí, takže další YouTube clone na obzoru? Proč ho chce vlastně vytvářet? To mu nestačí stávající postup, kdy všechna videa z akcí v klubu, či někde jinde, co získá z partnerské sítě kamarádů - hudebníků, si nahraje na YouTube a pak jen vloží na své stránky (pomocí Embed code nebo YouTube API)?
Proč dělat další YouTube portál?
Nelíbí se mu prý, že videa nemá pod kontrolou, kdy hlavně u těch cizích, co dostává z jiných akcí, zase hrozí, že je někdo stáhne a pak jsou nedostupná, Google si také může vymyslet, že změní podmínky pro sdílení, doplní reklamu apod. Takže, prý chce vše mít na vlastním serveru. Snažil jsem se mu to vymluvit, ale patří mezi sponzory, tak ho nemůžu jen tak lehce odpálkovat :D
Nemám ale moc času, takže jsme se domluvili, že mírně pomůžu jen vzdálenou radou a vlastní realizaci udělá pak nějaký levný tým programátorů v outsourcing vývojovém centru v Indii. Vybrali jsme spolu zatím jen hlavní favority, tj. technologie, které by se mohly použít a které nyní testujeme.
Pro někoho by to mohlo být možná inspirací, kdyby si chtěl zprovoznit nějaký vlastní video portál, že to není nutné programovat, ale stačí za pár korun zakoupit hotové řešení, včetně profi šablon, příp. použít tu free verzi:
- ClipShare - Video Sharing Script ($99 - $199):
"With a huge variety of features, at an extremely affordable price, ClipShare is the ultimate video sharing script for starting your own Youtube clone."
- PHP Melody - Music Video CMS ($39 USD):
"Online videos are viral and generate great traffic. PHP Melody is a Music Video CMS that comes with a large database of over 2,600 music videos for you to get started."
- PHP Motion - Video sharing software (Free):
"PHP motion is a free to download and free to use video sharing software. Now anyone can have their very own Youtube (tm) like website. With a whole host of exciting features. Its written in PHP and is 100% template based."
Má vůbec cenu dělat vlastní video portál?
Má to cenu, když najdete oblast, která není již přesycená, kde je ještě nějaký prostor nabídnout návštěvníkům něco užitečného, příp. něco netradičního, originálního. Kdysi dávno jsem sice publikoval přehled hlavních Video Sharing Services, které pokrývají skoro všechny oblasti, ale stále je zde prostor pro nové specializované portály, které budou nabízet něco více, jak jen kopie videí z YouTube.
Na to by si měl ale dát každý pozor, neboť stránky, kde převažují jen vložená videa z YouTube, ať už to jsou hudební klipy nebo filmové trailery, kde není žádný textový obsah a video je jen obalené reklamou, by Google mohl také jednoho krásného dne odstřelit ze svého indexu, zablokovat Adsense účet a zakázat vkládaní videa pro celou doménu, neboť všechny takové video stránky, porušují všechny základní YouTube Term of Use pro vkládání videa.
Viz také - Inappropriate Content:
"We will, however, enforce our Terms of Use against, say, a website that does nothing more than aggregate a bunch of embedded YouTube videos and intentionally tries to generate ad revenue from them."
Proč čtu blog "Podnikání v USA"?
Otevřenost a nadhled, se kterými podnikatel John Vaňhara popisuje v reálném čase podnikatelské zkušenosti na svém blogu Podnikani v USA, mě "nutí" sledovat jeho cestu již několik let.
Podnikani v USA:
- Informace o tom jak podnikat v USA, jak prorazit, napady,...
Inspirace, hledání, motivace a nápady (nejen) pro podnikatele v USA...
Každý současný podnikatel kdekoliv na světě se potýká s podobnými situacemi a při čtení příspěvků ze života amerického podnikatele (původem z Moravy) nachází přímé paralely se svým vlastním podnikatelským příběhem, ať podniká v jiných oborech, či v jiné zemi, neboť základní principy jsou všude na světě stejné.
Začínající podnikatel i každý budoucí zájemce o podnikání může na jeho blogu najít také plno hodnotných rad pro podnikání, kdy mnohé myšlenky a tipy mají nadčasovou platnost. Popis reálných situací a řešení praktických problémů může každému dodávat sílu nevzdávat se, v každém neúspěchu hledat poučení a lepší cestu k dalšímu cíli.
Johnův blog, kde popisuje svou mnohdy trnitou cestu podnikatele na největším světovém trhu, od svých prvotních začátků a drobných neúspěchů, hledání a zkoušení, až po založení několika velmi úspěšných firem s celosvětovou působností, je ale inspirací nejen pro podnikatele. Díky mnoha praktickým radám, pozitivnímu pohledu na svět, hledání nových cest a nestandardních řešení s použitím moderních technologií (Internet, online reklama), mohou být mnohé myšlenky inspirací i všem nadšencům, kteří dosud vyčkávají, bojí se vykročit a následovat své sny.
Přes mírné výtky, které bych mohl mít k některým způsobům podnikání (levný dovoz z Číny), či k oborům, které mi nejsou blízké (pronajímání nemovitostí), se rád a často vracím k deníku amerického podnikatele v Kalifornii, neboť s mnoha myšlenkami a postupy řešení se ztotožňuji, jsou mi inspirací a potvrzují ověřené pravdy z mnoha chytrých knih, které jsem kdy četl.
V jeho nové knize, kde shrnuje hlavní myšlenky ze svého blogu o podnikání v USA, nehledejte žádný jednoduchý způsob na zbohatnutí nebo jak se stát milionářem. Popis jeho cesty k úspěchu v několika oborech, kterým se věnuje (dovoz, distribuce a internetový prodej, nákup a pronájem nemovitostí, zakládání firem v USA, zasilatelská služba po světě) může být ale mnohým inspirací, motivací a důkazem toho, že začít úspěšné podnikání chce jen snahu, nadšení a odvahu.
Navíc, na příkladu podnikatele Johna Vaňhary je vidět ukázkové využití netradičního českého přístupu na opravdu otevřeném konkurenčním trhu, kde si i Čech může splnit svůj americký sen a to nejen na pláži v Kalifornii nebo uprostřed pouště v Las Vegas.
PS: Také mám rád slunce a moře mi také dodává sílu, podobně jako Johnův blog :-)
Vlastní doména pro Free blog na Blogger.com (Blogspot.com)
Jsem zrovna na cestách, což je ideální čas na vyřízení dotazů čtenářů, které se mi nějak nakupily. V rámci úklidu v mailboxech se tedy pokusím odpovědět na poslední dotazy, jež se týkají free blogů na Blogger.com (Blogspot).
Nejprve obecný tip: Hledáte-li řešení nějakého problému a nemůžete najít odpověď na českém Webu, zkuste pohledat v angličtině. Všechno už bylo mnohokrát popsáno, všechno stokrát zodpovězeno a probráno ze všech stran ;-)
Viz také - Jak upravit blog na Blogger.com
Jak nastavit vlastní doménu na Blogger.com?
"Ahoj Caymane mám dotaz, má cenu investovat na bloggeru do vlastní domény, když z něj chci udělat profesionálnější stránku? Jaké to nese výhody?"
Málokdo možná ví, že free blog na Blogger.com může být lehce přesměrován na jakoukoliv vlastní doménu, kdy se tak odstraní ten dlouhý název cokoliv.blogspot.com, což je defaultní nastavení pro každý nový free blog. Každý si může zaregistrovat kdekoliv vlastní doménu a originální blog přesměrovat. Postup je velice jednoduchý:
1. registrace vlastní domény u nějakého registrátora
2. po registraci stačí v DNS vytvořit CNAME záznam a odkázat na ghs.google.com
3. v nastavení blogu v menu Settings - Publishing zvolit "Custom Domain" a zadat jméno nové domény
- staré nastavení s Default Domain:
- nové nastavení s Custom Domain:
Stará URL adresa na Blogger.com je automaticky přesměrována na novou "Custom" doménu pomocí "301 Moved Permanently", takže fungují i všechny zpětné odkazy z jiných stránek, vyhledávače si také brzy opraví index a stránky získají zpět i dočasně ztracený PageRank (nejpozději při příštím přepočtu, ale obvykle i dříve).
Vlastní doména je určitě dobrý nápad, když chci budovat dobrou, unikátní nebo lehce zapamatovatelnou "značku", určitě tedy stojí za to si nějakou vlastní doménu registrovat.
Někdo si pro blog registruje přímo doménu 2. řádu (mojedomena.cz), další tuhle hlavní doménu využije na extra Web prezentaci a pro blog si vytvoří ještě vlastní subdoménu 3. řádu (blog.mojedomena.cz), kterou pak přesměruje pomocí CNAME nastavení na free blog na Blogger.com, jak popsáno výše.
Je potřeba mít ale na paměti, že dobrý blog nebo dobré Web stránky nedělá žádná pěkná doména, ale základem je obsah stránek. Většina návštěvníků přichází na Web stránky z vyhledávačů, které indexují obsah stránek, kdy jméno domény není důležité, jak se mnozí vykutálení chytráci snaží neznalým namluvit ;-)
Dobrá literatura o podnikání?
"Chtěl bych tě požádat jestli by jsi mi nedal nějaké vlastní doporučení na literaturu o podnikání, nějaké základy podnikání a tak podobně. Moje angličtina zatím není na dostatečné úrovni, takže by byly lepší publikace v češtině..."
Takové dotazy čtenářů (díky za ně) mě vždy inspirují k nějakému obecnému zamyšlení. Jsou totiž dotazy, kde je odpověď velmi jednoduchá, např. jak spočítat daně, založit firmu, či jak nastavit .htaccess na serveru. Pak jsou ale dotazy, kdy je těžké něco smysluplného poradit, např. jakou vybrat zubní pastu, prací prášek, či papír do tiskárny ;-)
Bez bližších souvislostí a znalostí konkrétní osoby, podmínek, zájmů a možností, se dá totiž těžko radit nějaká vhodná příručka k podnikání. Kdo pár knih o podnikání již přečetl, tak mi dá jistě za pravdu, že mnohé světové bestsellery se nehodí pro každého, že mnohé oslovilo i něco úplně jiného.
Navíc, když se vezme nějaká správná kniha do rukou v nesprávnou dobu, tak nám také nemusí nic dát, když nejsme připraveni. Stačí ale třeba počkat 1-2 roky a najednou vidíme a chápeme myšlenky, které nám kdysi unikaly a nic nám neříkaly.
Podnikání jako kulečník nebo ruleta?
Naučíme se hrát kulečník po přečtení příručky, jak hrát karambol nebo pool? Těžko, dozvíme se jen základní pravidla hry, ale opravdovou hru se naučíme až v praxi. Podobně, plavat se nenaučíme jen podle nějaké příručky, ale musíme skočit do vody, ať už se záchranným kruhem, příp. musíme začít někde na mělčině, kde dosáhneme na dno.
Bez základní teorie a základních znalostí ale uspěje málokdo a hrát třeba kulečník o peníze bez elementárních znalostí pravidel, příp. skákat do hluboké vody bez záchranného kruhu, to je pak jako v ruletě ;-)
(V podnikání se za takové základní znalosti dají považovat asi jen mírné znalosti účetnictví, náležitosti smluv a právních dokumentů, znalosti, jak založit firmu, jak si zřídit ŽL, jak se stát plátcem DPH atd.)
Jakou literaturu o podnikání doporučit?
Nevím, jaké má kdo zkušenosti, ale dle mého názoru žádná příručka o podnikání neexistuje. Na trhu je sice plno chytrých knih, většinou překlady zahraničních originálů, jak vést firmu, jak být dobrým managerem, jak investovat peníze, jak dělat strategické firemní plány,...
Nechci tady ani doporučovat nějaké konkrétní knihy, které jsem kdysi četl, např. Myšlením k bohatství, Jak se stát milionářem, Jak myslí milionáři, Jak využívat peníze těch druhých, Co vás nenaučí na Harvardu aneb Jak úspěšně podnikat, Marketing ve světové praxi...
Podobné knihy je určitě dobré si přečíst, ale spíše doporučuji si takovou literaturu jen zapůjčit někde v knihovně, neboť osud všech takových knih bývá podobný, když pominu lokální specifika a časovou (ne)platnost:
Přečteme je jedním dechem, jsme nadšení z mnoha chytrých myšlenek, vypisujeme si citáty a poznámky, ale po odložení knihy se zase vracíme k normálu, dokud nepřijde ten správny čas a my nezačneme sami podnikat. Pak se najednou vyrojí všechny ty chytré rady, které nás podvědomě nějaký čas ovlivňovaly a posléze přivedly na cestu.
Důležitý je obor podnikání a osobnost podnikatele!
Podle mého se nikdo nemůže stát úspěšným podnikatelem, dokud není úspěšným člověkem, který ví, co chce, získal nějaké znalosti a praktické zkušenosti (i prodej novin nebo hamburgerů se počítá, brigáda při škole, praxe v zahraničí). Nejde to ani bez vyřešených rodinných vztahů a dobrého zázemí rodiny, což věděl už i slavný zakladatel "Genco Olive Oil":
"Muž, co netráví čas se svou rodinou, nikdy není mužem."
Možná bych pro inspiraci doporučoval, přečíst si nějaké autobiografie nebo životopisy chytrých a úspěšných lidí, kteří něco dokázali, z oboru, který nás zajímá, neboť žádné podnikání se neobejde bez dobrých vzorů a motivace, než najdeme svou vlastní cestu, kdy pak nám už žádné vzory moc nepomůžou.
(Začínající sportovec čte také autobiografie úspěšných sportovců, inspiruje se, napodobuje třeba i tréninkové plány svých vzorů, dokud se sám nestane úspěšným.)
Nikde ale nenajdete dobrou knihu na konkrétní téma, takové knihy se nikdy nebudou vydávat, neboť je píše až sám život ;-)
Základem v životě je fantazie, představivost a nové nápady?
Často sem chodí návštěvníci z vyhledávačů, kteří hledají nové nápady na podnikání, do čeho investovat, v čem podnikat. Moc tady o tom nepíšu, ale vždy se podivuji, proč má někdo potřebu hledat někde nějaké nápady.
Každý veřejně publikovaný nápad na podnikání se zveřejněním již nestává nápadem, neboť ho může v jeden moment začít realizovat mnoho následovníků, takže z kdysi unikátního nápadu se stává tuctové podnikání, kdy nabídka zboží i služeb pak převyšuje poptávku zákazníků.
Jedinou cestou jsou vlastní nápady!
V tomhle jediném vidím nějakou budoucnost, kdy každý si musí sám vymyslet svůj nápad na podnikání (na život), najít svou unikátní cestu realizace, pracovat na svém úspěchu bez ohledu na nějaké pomýlené rady druhých.
Jak ale přijít na něco nového, nápaditého, unikátního? Jednoduše, je nutno podporovat vlastní fantazii a nápady. Rozšiřovat si obzory a hledat i nové a netradiční formy realizace starých nápadů, zkoušet nové postupy - přemýšlet, vymýšlet, snít, nadchnout se a pak realizovat.
Kdo nemá žádnou představivost a vlastní nápady, tak by mohl trochu zapracovat a snažit se otevřít svou mysl. Nic není ztraceno ani když nám to v oblasti imaginace moc nepřemýšlí, neboť i tento způsob myšlení lze naučit.
(Nesmíme mít ovšem v hlavě jen peníze, nesmíme se nechat oslňovat pseudo hrdiny, kteří vydělávají peníze na hlouposti druhých, netahat si do hlavy bulvární balast, nechlemtat pivo, neskákat tupě někde na tribuně.)
Jak podporovat představivost?
Už jsem se tady několikrát zmiňoval, že mám rád fantasy a sci-fi, neboť plno autorů, kteří jsou schopni vymýšlet fantastické příběhy, má velmi nadčasové nápady, které mohou být inspirací. Minimálně, nutí trochu přemýšlet v jiné dimenzi, což nám může pomoci v každé profesi při hledání nových a netradičních cest a při řešení jakýchkoli problémů.
Párkrát jsem také tady zmínil, že často chodím na výstavy a koncerty, neboť výtvarníci a hudebníci se obvykle pohybují také v oblasti nápadů, netradičních pojetí nových forem, vymýšlení nových paralel a zobrazení světa.
Hodně často mě inspirují dobré filmy, které nutí k přemýšlení, podporují představivost a nejsou jen nějakým bezduchým zabíjením času.
Nedávno jsem si zopakoval jeden z takových inspirativních filmů, o kterém jsem kdysi při studiu dějin filmu psal seminárku, takže alespoň úvodní trailer filmu (pro neznalé), kde exceloval skvělý David Hemmings.
- Blow-Up (Michelangelo Antonioni):
Chápu, že mnozí lidé stále dokola brblají, že něco nejde, že nemá cenu se do něčeho bláznivého pouštět. Nemají totiž ani představivost ani nápady, jak by šlo něco zrealizovat a vyřešit. Chybí jim fantazie a nemají dostatečně otevřenou mysl, aby na nové nápady a na nějaká nová řešení vůbec přišli.
Chápu je a nedivím se ;-)
Viz také - Kde hledat nápady na podnikání...
Ovlivňují křestní jména nějak naše životy?
Dnes takové lehčí "programátorské" téma, které nemá nic společného s pohledem na svět, penězi, časem, podnikáním ani s nějakými hodnotami, politikou, či technologiemi.
Když jsem ale měl telefonát se Siobhan, jednou fešnou programátorkou z Irska, no a poté četl pěkné hodnocení WuWejova průzkumu o vlivu času narození na to, zda je osoba sova nebo skřivan (kdo chce, může se snad ještě zapojit do průzkumu), tak mě napadlo, že jsou i jiné věci, které nechtíc mohou ovlivňovat náš život.
Má křestní jméno vliv na náš život?
Schválně, přemýšlel nad tím někdo? Je to ptákovina, já vím, ale ověřil jsem si, že jsou skupiny jmen, které mírně charakterizují člověka, či mají alespoň některé společné znaky. Možná někdo namítne, že křestní jméno nám dávají rodiče a nevybíráme si ho stejně, jak si nevybíráme zděděné příjmení. Ale to je právě ono :-)
(Pominu příjmení, neboť je dané už nějak historicky, i když u příjmení jsou také některé vtipné situace, které můžou pobavit. Např. při telefonátu se představuje pan Studený panu Teplému, příp. pan Veselý panu Smutnému.)
Křestní jméno nám ale "přidělí" rodiče, kteří ho dle "něčeho" vybírají - dle svých představ, pohledu na svět, svého vkusu, svého rozhledu, či chcete-li, dle znalosti Bible, Koránu, historie, umění, literatury, filmu...
Rodičové milení vyberou pro své dítko jméno dle svého pohledu, ale současně dle svého pohledu i dítě vychovávají a několik zásadních let (dětství a dospívání) dítěti předávají své hodnoty a morálku, svůj vkus a rozhled, svou úroveň a vzdělání. Po letech sice plno mládežníků dostane vlastní rozum a může se kompletně změnit, ale ty prvotní zásady jsou obvykle hluboce zakořeněné a u slabších jedinců se již ani nedají změnit ;-)
Ověřuji si, že křestní jména velmi často odpovídají určitému modelu. Není to pokaždé a možná jsem si již udělal takový "template" v hlavě, ale musím říci, že to docela sedí. Z křestního jména nejde nic usuzovat a dělat nějaké obecné závěry, neboť působí mnohé další faktory, ale přeci jen...
Vlasta a Květa na mě působí úplně jinak, jak třeba Anna nebo Maria. Podobně, Dežo a Deméter na mě působí úplně jinak, jako třeba Marek, David, Vojta, Jirka. Co takhle Amy, Brian, Brandan, Sineád, Jason, Ian?
Česká nebo cizí jména a jejich kombinace?
Tohle je kapitola sama pro sebe, ale opět to navazuje na ten rozhled, úroveň, vkus a mnohdy i soudnost některých rodičů, kteří "přidělují" dětem křestní jména a pak svá mláďata stejným způsobem vychovávají.
Co třeba kombinované cizí a české jméno, např. Dempsey Novák nebo Horácius Zelený? Nezní to trochu netradičně? Jak to působí u nás a jak třeba v cizině, která je trochu více otevřená různým jménům z různého kulturního prostředí? (Nemám nic proti ukázkovým jménům a už vůbec nic proti konkrétním lidem.)
Cizí jména můžou otvírat svět, neboť pro cizince je určitě mnohem pohodlnější komunikovat s kulturně "známým" jménem, ale existují nějaké mantinely. Mnohá cizí jména mají třeba silný historický podtext a na cizince působí velmi dobře, neboť můžou mírně evokovat otevřenost světu a trochu jinou úroveň.
Kdyby sem tedy náhodou přišel nějaký budoucí rodič, tak se, prosím, zamyslete nad tím, že vaše dítě není žádný pes ani kočka, že bude muset se svým křestním jménem žít celý život a že mu, kromě výchovy a vašich názorů na svět, dáváte "do vínku" i určitý styl a úroveň :-)
Viz také - Baby Names, baby boy names, baby girl names
Co je opravdu důležité aneb hodnoty těch druhých
Nechci se pouštět do nějakých hlubokých filozofických zamyšlení, jak hodnoty ovlivňují náš život. Chci jen reagovat na poslední zážitky, neboť jsem se dostal do diskuze o důležitosti s jedním podnikatelem a současně si vzpomněl na podobný dotaz ve starším komentáři.
Co je (pro nás) opravdu důležité?
Jednoduše, důležité je pro každého z nás to, čemu věnujeme svůj čas, kvůli čemu jsme schopni překonat pohodlí a vstát brzy ráno, neboť nemůžeme dospat, čemu věnujeme volné večery, víkendy, čemu se třeba věnujeme i celý den.
Jsou-li to peníze a naše práce nám je dopřává, tak ráno vstaneme (musíme), jdeme do rachoty a tam děláme na důležitých věcech (pro naši firmu). Je-li pro někoho důležité jídlo, tak shání suroviny, nakládá masíčko (vegetariáni prominou) a pak s radostí vaří. Pro dalšího je důležitá kariéra, osobní image, zvedání ega, oslňování druhých...
Kdo má eShop, tak třeba považuje za důležitou spokojenost zákazníků, pečlivě vyřizuje objednávky, odpovídá na dotazy, poskytuje slevy, vymýšlí a nabízí bonusy. Další zase preferuje vysokou návštěvnost Web stránek, tak si hraje celý den s optimalizací pro vyhledávače, vytvářením reklam, registrací do katalogů apod.
Schválně, co kdo dělal v posledních dnech a co mu zabralo nejvíce času? To je totiž to, co je (pro nás) důležité, ať chceme nebo nechceme.
Co je (pro druhé) opravdu důležité?
Každý jsme jiný a je naprosto v pořádku, že pro každého je důležité něco jiného. Proto jsme také každý jinak úspěšný v životě, každý máme jiné hodnoty, jiné znalosti a zkušenosti, jiné priority. Ve své podstatě ale velmi záleží, jaké má priority ten druhý, tj. náš zákazník, náš obchodní partner, náš šéf, kolega, životní partner, kdy na našich důležitých věcech záleží až v druhé řadě. Proč?
Úspěch každého, ať si pod tím slovem představujeme cokoliv, je založen právě na těch druhých a jejich hodnotách.
Čím byla úspěšná TV Nova, když začínala? Správně, na "hodnotách" diváků a jejich zálibách, úspěch Seznam.cz byl také založen na hodnotách návštěvníků, úspěch YouTube, úspěch bulváru, socanů v krajských volbách...
Úspěch založen na hodnotách těch druhých?
Ano, úspěch kohokoliv a čehokoliv je založen na tom, že vyjdeme vstříc hodnotám těch druhých. Podnikatel je úspěšný, když dokáže nějak využít hodnot svých zákazníků a nabídne jim svou (přidanou) hodnotu. Tohle je dobré si uvědomit, když budeme posuzovat naše hodnoty a naše rádoby úspěchy, tj. jestli nám stojí za to, přizpůsobovat se "hodnotám" těch druhých a do jaké míry.
Teprve pak se totiž ukážou ty naše pravé hodnoty, zda někdo pro peníze, pro své ego, či pro svůj úspěch, dokáže dělat cokoliv. Schopnost dodržovat své vnitřně stanovené hodnoty a nesnižovat se (jen) kvůli penězům na úroveň druhých, třeba s pomýlenými hodnotami, ukáže teprve naši úroveň, kulturu a pravou tvář.
Myslím, že tohle platí obecně pro každého jednotlivce, firmu, pro konání některých na pohled inteligentních politiků i jiných "tvorů" ve společnosti.
Kdo stanovuje morální a hodnotová kritéria, jak se liší úroveň hodnot v různých společenstvích, na co např. reaguje dav a lůza, jak se chytře píše v moderním slabikáři, to je na jinou diskuzi ;-)
Update 16-04-2009:
Aby bylo jasné, co mě přivedlo k takovým úvahám, tak ještě doplním, že s klientem jsem se dohodl dnes ráno, že odstupuji od kontraktu, neboť nemíním přistupovat na jeho pomýlené hodnoty a stále upravovaná pravidla hry.
Pokračovat ve hře bude jen můj kolega z US, kterému to tak nevadí (je krize) a umí se hlavně více držet toho starého pravidla, "není to můj business, ať se jim to třeba pos..e", což já už nějak neumím ;)
Má cenu studovat IT obor a jakou školu zvolit?
Mladší brácha jednoho kamaráda by chtěl studovat programování a věnovat se počítačům. Kamarád ale není z IT oboru a má takovou trochu "naivní" představu o dobré budoucí kariéře svého bratra.
Prý, půjde na elektro nebo na gympl, poté vystuduje ČVUT, no a pak nastoupí třeba do Microsoftu nebo IBM za +50 tisíc :-)
Nic proti představám a snům, rád podporuji nadšence a všem doporučuji, ať si své sny plní. Když se mě ale ptal, jaký obor v IT je perspektivní a co bych doporučoval jeho bráchovi ke studiu, tak jsem musel opáčit, že opravdu nevím. Každý se musí sám rozhodnout, čemu se chce věnovat a já opravdu netuším, co bude aktuální a žádané za několik let.
Bude ještě potřeba programování v podobě, jakou známe dnes a jaká se učí na školách? Budou mít vůbec počítače za nějakých 10 let dnešní podobu? Budou vůbec potřeba programátoři, když se veškerý vývoj všech významných produktů přesunul nebo přesouvá do Indie, Číny a jiných zemí?
Jakou odbornou školu zvolit?
Shodou okolností jsem před časem dostal i podobný emailový dotaz od jednoho čtenáře, který se zajímá o počítače:
"Pomalu přichází čas, kdy i já se budu muset rozhodnout kam na střední a mám v tom velký zmatek. Rád bych se věnoval věcem kolem internetu, kódování, grafika, atd. Mám radost z toho, když vytvořím něco pěkného co zaujme čtenáře.
Chci Vás požádat o radu – jakou si mám zvolit střední školu, která by vyhovovala mým zájmům? Byl jsem se podívat na dnu otevřených dveří na elektrotechnické průmyslovce v xxx, ale z programování tam učí jen základy HMTL, velmi okrajově PHP, co už umím (pracuji na sobě) a ostatní by mě asi moc nedalo. Líbí se mi co děláte a čím se živíte, ale nevím jak se na to připravit. Je těžké se rozhodnout..."
Netušil jsem, že někteří čtenáři jsou ve svém věku na takové odborné úrovni. Neznám totiž moc mladých začínajících specialistů, které mají takové zájmy a musím říci, že takové příklady mě vždy potěší.
Nejsem ale schopen osobně moc poradit, kdyby měl tedy někdo nějaké dobré zkušenosti ze střední školy, či nějaký tip pro mladého a nadějného IT experta, tak díky za komentáře a doporučení.
Co bych já osobně doporučil všem mladým zájemcům o IT?
Studujte všechno, co vás zajímá a baví. Snažte se čerpat a vstřebávat informace i z příbuzných oborů. V určitém věku, kdy nemusíte ještě vydělávat peníze, tak není nutné se specializovat jen na jednu oblast, ale je potřeba si rozšiřovat obzory, snažit se pochopit souvislosti, pochopit využití IT v různých oborech, na různých uživatelských úrovních.
Řekl bych, že vůbec není důležitá dokonalá znalost nějaké technologie nebo jazyka. Zapomeňte na HTML, ASP nebo PHP, snažte se spíše pochopit, o čem jsou počítače, na co se používají, jak se tvoří programy a na co jsou databáze. Když se naučíte nějaký programovací jazyk, tak přemýšlejte na co se hodí. Když umíte nějakou relační databázi, tak si rozšiřte obzory o objektové nebo "memory" databáze.
Já vím, je toho příliš mnoho i v tom jednom oboru ;-)
Studujte a zkoumejte úspěšné projekty na trhu, co je oblíbené, co uživatelé využívají, co by šlo zlepšit a zdokonalit. Máte-li nějaké nápady, tak se vrhněte na jejich realizaci, to je totiž nejlepší škola a nejlepší způsob, jak se něco opravdu naučit.
Nezapomínejte na cizí jazyky! Mnohem lepší pro budoucí život je znát anglicky, španělsky, francouzsky, příp. čínsky a arabsky, jak umět dobře nějaké pseudo-jazyky jako HTML, či PHP, což stejně nemusí být brzy potřeba.
Mimochodem, opravdový programátor, či IT specialista, se pozná nejen dle toho, že umí něco naprogramovat. Možná mnohem důležitější pro život je rozumět a znát nějaký konkrétní obor, kde se IT používá - ekonomika, medicína, novinařina, grafika, marketing...
Jinými slovy, doktor se může lehce naučit programovat, ale PHP programátor už těžko vystuduje medicínu ;-)
Den, kdy je člověk hrdý, že je from CzechoSlovakia
Čekání na Heathrow a přesuny z terminálu 3 na terminal 5, kde si zrovna bláznivé British Airways vymyslely, že odbaví náš let, má některé své výhody. Např. hospoda se slovenskou barmankou, která se nediví tomu, že s kamarádem "chlastáme ligu" před nástupem na mezi-kozy-konti-mentální let, která se také vůbec nediví, že utrácíme poslední libry, které každý den ztrácejí na hodnotě, která se i nechá pozvat na panáka, když ji pustíme nějaký její oblíbený song z Internetu na vytaženém notebooku :-)
Slíbil jsem jí, že o její oblíbené slovenské hvězdě něco napíšu. No a jelikož to není jen její hvězda, tak jsem to předvedl online na baru, dostal jsem sladkou odměnu od barmanky a vzbudil docela zájem u cizinců okolo, kteří netušili, kdo to zrovna hraje za světovou hvězdu from CzechoSlovakia, když jsem pro začátek pustil píseň "...when the stars begin to shine, shine, shine,..." :-)
Jana Kirschner from fans in London!
Takže, nejprve nějaká hudební klasika, která uvádí do tématu, otvírá obzory a ukazuje možnosti. V anglickém provedení někteří zpěváci přesvědčují, že opravdu stále má cenu kupovat jejich nadčasová CD - v Londýně tím spíše, vzhledem k cenám :-)
- Jana Kirschner - Shine:
No a úspěch na letišti obdržela i swingovka, která je snad vrcholem koncertu, kdy Peter Lipa opravdu umí vybírat zpěvačky.
- Jana Kirschner - Peter Lipa:
České kapely v Londýně také bodovaly :-)
Když se umí zpívat anglicky, tak na národnosti nezáleží, proto jsem byl rád, že stejný úspěch získaly i české kapely :-)
- Monkey Business - My Friends:
- Support Lesbiens - Cliche:
Jak málo stačí ke štěstí, že :-))
Dubnový Den D, kdy muži jsou IN a ženy OUT
Nechci teď psát o žádných významných událostech v ČR, které někoho okouzlují a snad i přivádějí do extáze. Nezajímá mě ani nějaký zpackaný projektík, kterému se "musí" věnovat samotný šéfredaktor na Lupa.cz a vyřizovat si s někým osobní účty, kdy se k němu přidávají další anonymní komentující.
Nezajímá mě ani někdo, koho vyhodili ze Seznamu a dali mu 10 milionů odchodného, což považuji spíše jako ukázku totální "mimózy" majitele Seznamu. Sorry, ale co na to říci, když se tím jeden ještě veřejně chlubí?!
Je mi už také jedno, co se odehrává v české politice, kde si politici léčí svá ega, honí trika na Hradě a pro své "nezištné" choutky dokážou i pošpinit celou Českou republiku ve světě.
Dokonale jsem se ale pobavil na Bloc.cz, kde to autor docela vtipně pojmenovává:
"Jiříku, vyber si, chceš ČEZ? Dám ti ČEZ!" "Nechci ČEZ!" "A co tak Letiště Praha, brm brm letadýlka, můžeš si zalítat, co? Chceš Letiště? Dám ti letiště, nebo ČSA, ještě lepší letadýlka!" "Nechci letadýlka!" "Ale já už nic jiného nemám, co bych ti mohl dát. Nechceš třeba pět korun?"
Jsem jen rád, že firmy registrované v cizině nejsou takovým hraním na malém českém písečku moc poznamenané, cizí státní občanství také umožňuje mnohým být v klidu a neřešit, že příští volby v ČR třeba vyhrají ti, co chtějí změnit budoucnost na billboardech ;-)
"Možná se ti zdá, slova jsou zmatený..."
Ano, slova jsou obvykle "zmatená" a pro někoho nepochopitelná, proto se snad hodí jedna typická video paralela na českou společnost, kde mnozí Sparťané nechápou a možná ani netuší, co je to morálka, když je jejich socialismem postižení rodičové "náležitě" vychovali.
- Meet the Spartans:
Jak objevit "skryté" zakázky aneb kde se válí plno zajímavé práce?
Když jsem minule psal, že pár kamarádů v US zápasí s krizí, neboť nemůžou sehnat nové zakázky tak lehce, jak se jim dařilo před pár lety, tak mě napadlo, že málokdo si uvědomuje, že záleží opravdu jen na naší snaze, našich nápadech a schopnostech přesvědčit klienta a najít zakázku i tam, kde "zdánlivě" není.
Kdo je odborník na IT, tak má obvykle jednu základní vlastnost - neumí se prodat. Obvykle platí, že čím větší odborník a specialista, tím také větší amatér v oblasti vyjednávání o ceně, získávání zakázek, či hledání nových možností.
To je ověřený fakt a nedá se s tím nic moc dělat, neboť specializace v jedné oblasti je příčinou omezeného rozhledu někde jinde. Většinou ale stačí "chtít a umět"...
Kde hledat a najít "skryté" zakázky?
V jednom starším příspěvku jsem uvedl jeden příklad, jak jsem kdysi získal takovou skrytou zakázku:
"Kdysi jsem se bavil počítačovou animací v Autodesku a jak jsem sháněl první zakázky? Nikdo nic nechtěl, na reklamu nereagoval, tak jsem to udělal opačně a proaktivně, na vlastní náklady, jsem udělal pár animací firemního loga vybraným firmám..."
V dnešní krizové době je to sice o trochu těžší, ale kdo má opravdu snahu a dobré nápady, tak nemusí (nesmí) ztrácet naději, neboť všechno je možné a jediným omezením je jen naše představivost a fantazie.
Chtěl jsem takhle v USA koupit nějaké noty na saxofon u jednoho výhradního distributora v Hollywoodu, no a docela mě pobavily jejich Web stránky:
Professional Drum Shop - The Pro Shop, Where The Pros Shop!
Stránky na první pohled nevypadají vůbec špatně, ale zkuste se schválně podívat do sekce Shop, Products nebo Books, kdy by snad každý předpokládal, že se mu nabídne online shop s možností nákupu zboží do košíku, online platba a zaslání zboží. Bohužel, přístup je úplně jiný:
"We currently have a limited selection available on-line. If you can't find what you need, Please contact us for all your Professional Drum needs. We invite you to visit our showroom or call with all your percussion needs. We ship worldwide daily..."
Chtěl jsem koupit nějaké Books (Jazz Improvisation for Saxophone, etc.), ale opravdu nemám čas někam telefonovat nebo mailovat, ručně vytvářet objednávku a čekat na nějakou odpověď, či potvrzení, proto jsem šel jinam.
Hned mě ale napadlo, že to je jeden z mnoha příkladů, které lze pojmout jako příležitost. Co komu brání takovým firmám nabídnout řešení jejich online shopu, příp. úpravu a následnou správu jejich Web stránek?
Najděte si vlastní oblast a vlastní firmy!
Doufám, že každý chápe, že tohle je jen příklad a že žádná firma na světě nebude reagovat na nějaký SPAM s nabídkou na profesionální řešení nějakého e-Shopu. Ta hollywoodská firma by určitě nebyla nadšená, kdyby najednou dostala +50 nabídek na zlepšení jejich Web stránek nebo kdyby jí najednou začali volat nějací agenti s teplou vodou.
Takových "nabídek" na všechno možné (od SEO optimalizace až po Web development) dostává každá firma deset denně ;-)
Chce na to jít chytře a takticky. Stačí si najít firmy z oboru, který nás zajímá a baví, vymyslet třeba i možnost zastoupení - distribuce jejich produktů v ČR, udělat funkční prototyp nového řešení za použití jejich stávajícího designu doplněného o e-Shop, online platby, či další funkce, no a pak teprve zaslat svou nabídku.
(Na takové malé věci rád používám NetObjects Fusion, kde je možno rychle naimportovat všechny stránky přímo z Webu, včetně grafiky a rozložení stránek, do nového Web projektu a pak dále upravovat.)
Je to sázka do loterie, já vím, ale takhle se dnes získávají "skryté" zakázky, které někomu můžou zajistit dostatečně stabilní a mnohdy i netušený příjem v budoucnu.
Každopádně, je mnohonásobně lepší dělat pro nějakou US firmu z Hollywoodu, jak patlat kód pro sebeznámější firmu v ČR, kterou nikdo na světě vůbec nezná. To nemluvím jen o penězích :-)
Začít dělat, co nás baví, chce také svůj čas
Po skoro 30ti hodinách dodělávání dvou urgentních projektů vyřídím jen nějaké maily a dám si konečně pár dní pořádnou pracovní pauzu.
Nakupilo se mi ale několik stejných dotazů, které si zaslouží příspěvek, takže než úplně odpadnu, vyčistím trochu hlavu a hromadně zkusím odpovědět.
Jak začít dělat, co nás baví?
Často tady píšu o tom, že každý by měl najít svou cestu v životě a vrhnout se na to, co ho baví. Primárním cílem by neměla být honba za penězi ani stále něco jen muset dělat. To je každému jasné, všichni se o to nějakým způsobem snažíme, někomu to vychází více, další se zase stále točí v kruhu.
Dostal jsem několik osobních dotazů, jak se ale na tu správnou cestu dostat, když někoho obklopují samé povinnosti a starosti. Prý, není těžké přijít na to, co by někoho bavilo, ale jak začít, když někdo nejprve musí dodělat - udělat - zařídit plno důležitých a nutných věcí.
Odložit raději všechno na zítra, na příští rok?
To je ale přesně ten první krok, jak je možno začít, tj. uvědomit si, kde jsem, co dělám, čím ztrácím čas, co mě zatěžuje, kdy současně s tím můžu přijít na to, co tedy opravdu chci dělat, čím se chci celý den zabývat, za co chci být třeba (dobře) placen, tj. mít práci jako zábavu a koníček současně.
Musím říci, že všechno chce svůj čas, nic nejde ze dne na den, z týdne na týden, je to spíše cesta na několik měsíců nebo let. Stačí si jen uvědomit, že změnit nějaké své zvyky, naučit se lépe hospodařit s časem, optimalizovat svůj pracovní den plný současných povinností, trvá nějakou dobu.
Chce to ale mít vůbec čas k zamyšlení, který ušetříme při svých povinnostech a věnujeme tomu, co nás baví a co bychom chtěli dělat. Čas, který můžeme věnovat studiu, získávání rozhledu a nových zkušeností. Čas, který máme plně ve své moci, který můžeme ušetřit nebo promrhat. (Psal jsem o tom tady již mnohokrát, takže pro mnohé jen opakování.)
Stačí zpočátku ušetřit půlhodinu nebo hodinu denně, což se může podařit každému, stačí trochu probrat, co nás zatěžuje, najít řešení a možné úspory, hlavně také překonat tu (potvoru) lenost. Tipů, jak uspořit čas, je všude plno, stačí jen začít.
Viz také - Kdy tedy bude mít den 26 hodin?
Rady, jak z nějaké teoretické učebnice ;-)
Možná to tak někomu může připadat, neboť když se podívám na své některé příspěvky, tak bych je nejraději zrušil, příp. alespoň přepsal. Chci toho obvykle říci příliš mnoho a na zkráceném prostoru to pak může vyznívat jako nějaké chytračení. Když to pak ještě někteří jedinci začnou posuzovat jen svým sebestředným pohledem bez znalostí souvislostí, tak může docházet k nepochopení.
Jsem rád, že většině čtenářů je jasné, že mně také trvalo nějakou dobu, než jsem se něco naučil, sám si něco ověřil, či alespoň trochu pochopil.
Kdo mě zná, tak ví, kolik chyb jsem musel udělat a kolik chyb každý den opakovaně dělám, jak jsem chytré rady nejprve odmítal a pak se k nim opět vracel, jak jsem je nacházel u jiných zdrojů a dával do souvislostí až poté, co jsem trochu vyrostl, získal zkušenosti a mírný rozhled ;-)
Viz také - Jak realizovat své nápady, své sny a přání?
Už usínám, takže na závěr ještě linky na skvělý blog plný chytrých zamyšlení na téma osobního rozvoje:
- Are you living a Scripted Life?
"Scripted living could also be phrased as living life unconsciously. It is the process of having your life planned out in front of you..."
- Whatever You Create - Make it YOUnique
"When I started this site I knew I wanted to help people be who they want to be and live the life they want to live..."
Dotace, regulace, restrikce, ochrana vlastního trhu jsou cestou z krize?
I když se o politiku (raději) moc nezajímám, tak někdy si neodpustím reakce na některé události, které ovlivňují život každého z nás.
Mám pár kamarádů, kteří se potýkají s následky krize, někteří nemůžou sehnat zakázky, příp. se jejich konta mírně ztenčila po krachu některých bank a fondů.
G20 Summit - marná snaha o nápravu?
Současná situace v ČR je takovou malou ukázkou, jak si politici hrají se svou mocí, nenesou za své pokusy žádné následky, kdy setkání ekonomických velikánů světa je skoro to samé v bledě modrém.
Jedním z hlavních témat na G20 Summitu v Londýně, kde se sešli nejsilnější země světa, byla větší regulace finančního a bankovního sektoru a zvýšené finanční injekce, což by prý mělo pomoci najít cestu ze současné krize. Jsem ale mírně skeptický.
Jak může fungovat volný trh a svobodná soutěž, když současně některé vybranné sektory dostanou umělé dotace? Partička těch pár vyvolených z Group of Twenty (G20) se navíc schází již deset let a co za tu dobu vyřešila?
Snad jen Čína se v pozadí může smát, jak se jí podařilo za pár let nalákat všechny země na své levné čínské zboží a jak tak přinutila omezit (zrušit) výrobu v mnoha zemích a sektorech. Nyní, když má v ruce americké dluhopisy a dolarové zásoby, tak drží v hrsti i celou americkou, potažmo evropskou, ekonomiku.
Kdybychom v ČR např. zavedli restrikce na dovoz čínského zboží, tak bychom neměli ani blbé sirky, díky zrušené Solo sirkárně ;-)
Jaký lék vymysleli delegáti G20 na řešení světové krize?
Moc toho není, co můžou největší země udělat, neboť omezení dovozu z levných zemí nepřichází moc v úvahu (viz Čína výše). Nevím, jak jinak ale chtěji země podpořit vlastní ekonomiku, zachování pracovních míst, když většina zemí je právě na levném dovozu závislá a kromě (klesající) spotřeby nemají nějak co nabídnout?
Německo, jako největší exportér na světě (dokonce před Čínou i USA), je v tomto v Evropě výjimkou. Proč ale klesá odbyt v USA a v jiných zemích? Na čem je založena kupní síla zákazníků? Lidi bez práce si toho moc nekoupí; práce není, neboť výroba i služby se přesouvají do levné ciziny; kdo se zadlužuje, tak nemá ani na splátky, natož na nějaké nakupování.
Proč ale firmy opravdu krachují? Co způsobily všechny ty firmy, které ruší výrobu (pracovní místa) v mateřských zemích a přesouvají svou výrobu do levných zemí? Co ten hojně využívaný Outsourcing služeb v mnoha oblastech?
Regulace, restrikce, ochrana vlastního trhu?
Co podporuje ten zbožňovaný růst ekonomiky a umožňuje volný pohyb zboží a služeb? Není to náhodou právě svobodný trh? Copak je řešením všechno regulovat, znárodnit banky, zavřít hranice, nastavit pořádná cla na dovoz nebo naopak dávat dovozní subvence?
Barack Obama třeba přijel na summit G20 s požadavkem na zachování otevřeného trhu a investic. Přitom právě v USA je tlak na ochranářská opatření, neboť dle sílících názorů může globální volný trh za ztrátu mnoha pracovních míst a byl zárodkem ekonomické krize.
Viz také - Volný obchod má stále více bariér:
"Summit G20 v Londýně se pokusí světový obchod oživit. Automobilky zatím od vlád dostaly 48 miliard dolarů."
Morálka v nás může za současnou krizi?
Opět se potvrzuje, že je na každém osobně, aby se s následky krize vyrovnal sám, nespoléhal na žádnou pomoc, sám se snažil změnit a zlepšit svou situaci. Každý je osobně zodpovědný se svůj život (někdo i za životy druhých), za své vzdělání, znalosti, úspěchy, či neúspěchy.
Kdo má pomýlené životní hodnoty nebo morálku, tak se nemůže divit, že mu něco nevychází. Kdo se honí jen za penězi, tak se nemůže divit, že mu život utíká pod rukama, že nevidí svět v jeho bohatosti a nedokáže rozlišit, co je opravdu důležité!
O tom ale tady píšu stále dokola ;-)
Jak může britská královna vyřešit finanční krizi?
Když se tento týden konal G20 Summit v Londýně tak mě zajímalo, na čem by se mohli asi všichni ti významní účastníci zájezdu summitu dohodnout a co vymyslí, aby opět nastartovali světovou ekonomiku, která zápasí s největší krizí na světě od 30. let minulého století.
Ještě o tom napíšu extra příspěvek, neboť některé závěry se významně dotýkají i Cayman Islands a firem v daňových rájích, dnes jen nějaká zábavná videa k zamyšlení (jen na vlastní nebezpečí).
Recepce v Buckingham Palace totiž ukázala, kdo je opravdovým pánem (paní) na světě. Ano, je to britská Královna. Když vidíte všechny ty delegáty světového summitu, jak se Její Výsosti klaní při vstupu na recepci v královském paláci, tak snad musí být jasno, kdo může všechny problémy na světě vyřešit - i Topolánek s Kalouskem se pokorně klaněli :-)
- Reception at Buckingham Palace #1:
Nejzábavnější párty na světě?
Jen nějak stále nevím, zda ti "panáčkové" v dokonale padnoucích oblecích, burnusech, či hábitech, budou schopni něco vymyslet a na něčem produktivním se dohodnout. Přeci jen, nikoho z těch delegátů netrápí žádné opravdové starosti a většina delegátů by si měla raději zamést před svým prahem. Každopádně, víc upřímných úsměvů a dokonalé zábavy, aby člověk pohledal ;-)
- Reception at Buckingham Palace #2:
Co může dělat britská královna, aby pomohla vyřešit krizi?
Mohla by se stát světovou Královnou, neboť už dnes má docela respekt u všech světových lídrů. Pomáhat by ji mohl americký prezident Obama, který by jistě zvládnul Severní i Jižní Ameriku dohromady, včetně Mexika, Kuby a Ohňové země. No a při znárodnění Bahamských ostrovů by bylo dostatek financí i na rozběhnutí americké ekonomiky, kdyby se Čína rozhodla, že se zbaví amerického dolaru ;-)
Vedením Evropy by Královna mohla pověřit Sarkozyho s Merkelovou (nebo s Klausem, kdyby byl zájem), Putin s čínským premiérem by si vzal na starost Asii a Blízký východ, který by snad z pozice síly zmákli zpacifikovat. Afriku by mohl dostat na starosti Bono Vox a pomáhala by mu nějaká nezisková organizace, příp. Brad Pitt s Angelinou, kteří by se mohli specializovat na adopce chudých dětí, kdy Madonna by jim dělala hudební doprovod.
Hloupé srandičky, já vím, když jsem ale viděl ty panáčky na G20 Summitu a četl některé závěry, tak mi bylo jasné, že tito pánové a dámy krizi moc nevyřeší ;-)
Adware, Spyware, Malware virus útočí!
Když jsem před nějakým časem psal příspěvek, že bych chtěl dělat nějakou nudnou a klidnou práci, kdy jsem zmiňoval, že jsem pomáhal kamarádovi odvšivit počítač, tak jsem nějak podvědomě tušil, že brzy nastane podobná situace.
Klasika, někdo má štěstí a počítačové nákaze je schopen se nějak celý rok vyhýbat, další uživatel s tím zápasí neustále ;-)
Nevím, čím to je, neboť většina uživatelů, co znám, má nainstalovaný firewall, používá kvalitní antivirové programy, nestahuje ani nespouští žádné neznámé programy, nechodí na žádné porno nebo warez stránky, nekliká ani na žádný podezřelý link někde na Webu nebo v mailech.
Duben - měsíc virové nákazy a Malware legrácek?
Jsou datumy, kdy se dacani na Internetu chtějí předvést a kdy je potřeba dbát zvýšené bezpečnosti. Každý pátek 13. nebo 1. apríla jsou dokonalé příklady. Opět se tedy ozval kamarád, že potřebuje pomoci.
Nemohl se totiž přihlásit ke svému Google účtu a po zobrazení následující chyby, kterou mi zaslal, jsem začal tušit. Klasicky, jsou zmrdíci na Internetu, kteří buď spamují, vytvářejí viry, Adware, Spyware, či Malware programy, příp. stránky, které stačí jen omylem navštívit a váš počítač je nakažen:
Mám již takový vyzkoušený postup, takže sem zaznamenám stručný průběh řešení, který by se někomu mohl hodit v podobné situaci, kdy základem jsou dobré servisní programy na CD nebo na USB disku, které používám a doporučuji zakoupit.
Jak "odvirovat" počítač a jaké programy mi pomáhají?
Začínám opatrně, nejprve tedy odpojením počítače od sítě, vymazáním všech Temp files a Cookies na disku, v IE, Opera a Firefox prohlížečích, kompletní antivirový scan s poslední verzí antivirové databáze...
--> NIC!
Takže, klasicky, spouštím další pomocné programy dle již ověřeného postupu:
- Ad-Aware
Nejprve tedy kompletní scan celého PC na veškerý ten "bordel", který není možno odfiltrovat standardními antivirovými programy...
--> NIC!
Jen planý poplach, kdy kompletní Scan zobrazuje pouhá upozornění na potenciální Browser Hijack attempts:
Naštěstí, systém není ještě v takovém stavu, aby nefungoval ping na antivirové firmy, což kdysi bránilo i stáhnutí aktuální antivirové a anti-malware databáze.
- Malwarebytes' Anti-Malware
Další scan systému pomocí jiné chytré utility, která si poradí i s mnohými nezbednostmi v registrech operačního systému...
--> NIC!
Vypadá to tedy zatím jen na planý poplach Google, který se asi není schopen nějak duševně vyrovnat s přístupem do jeho aplikací z více stanic v počítačové síti s jednou sdílenou IP adresou:
Infikované procesy pameti: 0
Infikované pametové moduly: 0
Infikované klíce registru: 0
Infikované hodnoty registru: 0
Infikované položky dat registru: 0
Infikované složky: 0
Infikované soubory: 0
Nenechávám se ale ukolébat a pokračuji v kompletním scanu dalšími nástroji, které odhalí další možné potenciální napadení. Žádný nástroj není totiž dokonalý a je proto nejlepší pustit více různých programů od různých firem, které z různých "úhlů pohledu" dokážou analyzovat operační paměť, registry systému, systémové soubory na disku, či stav a nastavení programů a všech systémových knihoven.
Podotýkám, že aktuální scan systému dělám vždy s posledními verzemi databází všech ochranných programů, kdy při odpojení ze sítě přenáším poslední verze databází stáhnuté na izolovaném a funkčním počítači v síti přes USB disk (po předchozím důkladném otestování na viry, malware a spyware).
Spouštím tedy další pomocné programy:
- Exterminate It!
- HijackThis
- ComboFix
- Stinger
- SD Fix
- Prevx CSI
Je to tady! Soubor PDFUPD.EXE je zřejmě "Cloaked Malware", takže pomocí utility PrevxCSI je nákaza odstraněna. Heuréka!
Proč nějaký ichtyl vytváří viry?
Musím říci, že tohle nikdy nepochopím. Vážně, nechápu to a někdy bych chtěl opravdu osobně poznat nějakého spammera, tvůrce virů, či malware programů. Basebalovou pálku bych měl jen v batohu v pohotovostní poloze a je mi jasné, že bych ji ani nemusel použít.
Kdo totiž vytváří takový plevel na Internetu, tak to musí být asi jen nějaký zakomplexovaný dementík, který si takovým způsobem snad dodává sebevědomí a zaslouží jen lítost. Nevím, ještě jsem žádného takového ichtyla osobně neviděl, kdyby měl ale někdo nějaké praktické zkušenosti, tak díky za komentáře.
Přeji tedy každému čistý počítač a bezpečné surfování ;-)
Jak využít své znalosti a zkušenosti aneb jak vydělat za týden +500 tisíc
Bavil jsem se takhle s bývalým kolegou, který stejně jako já již pár let pracuje jako IT contractor, že se mu nějak omezil přísun zakázek z ciziny. Není se co divit v dnešní době, kdy každá firma šetří, kde může.
Každý profesionál, co něco umí, může ale volného času využít mnoha různými způsoby.
Co dělat, když nemáte zakázky?
Když jsem vlastnil firmu, která vyvíjela software na zakázku, tak jsme v průběhu roku sledovali výkyvy v prodeji některých našich programů. Např. účetní software se prodával výborně ke konci a na začátku roku, kdy se mnoho firem rozhodovalo, že zlepší svůj IT systém a přejde na něco lepšího - před uzávěrkou účetnictví nebo až při zahájení nového účetního roku.
V průběhu roku bylo ale potřeba trochu doplnit příjem softwarové divize, když stagnovaly nové zakázky, proto jsem se rozhodl založit vzdělávací středisko. Školící a vzdělávací středisko IT jsem primárně založil pro stávající zákazniky, kteří přivítali možnost naučit se lépe pracovat s našimi programy. Novou učebnu jsme ale využívali i pro pořádání obecných kurzů pro veřejnost v oblastech - obsluha počítače, výuka programování, tvorba Web stránek, grafika na počítači, zpracování účetnictví, tvorba datových skladů apod.
Jaký byl jednoduchý postup rozšíření firmy?
Pronajal jsem prostory v centru města, které byly vhodné pro zřízení vzdělávacího střediska (dobrá dostupnost, možnost ubytování pro přespolní). Nakoupil jsem pracovní stoly, židličky, elektronickou tabuli, pořídil jsem 10 samostatných počítačů pro účastníky kurzů, další pro lektora, včetně síťové tiskárny a vybavení pro technické zázemí.
Marketingové oddělení rozběhlo reklamní kampaň v širokém regionu (inzerce v tisku, v MHD, direct mail), přihlášky na vypsaná školení začaly přicházet, středisko se úspěšně rozběhlo.
Každý týden jsme pořádali 2-3 kurzy v ceně 5-10 tisíc za osobu (10 osob v kurzu = 50-100 tisíc příjem týdně), kdy vedení kurzů jsem si z počátku vyzkoušel sám, ale pak delegoval specialistům ze software divize, kteří byli rádi, že si trochu odpočinou od vývojové práce a "mírně" si přivydělají (dával jsem extra bonusy za vedení kurzů).
Jsou jiné způsoby, jak vydělat za týden +500 tisíc?
Úspěšnou software divizi jsem sice před lety prodal, včetně toho vzdělávacího střediska, neboť se mi nechtělo řešit pracovně-právní problémy se zaměstnanci. Peníze opravdu nejsou všechno a můj osobní čas mi byl v té době mnohem dražší, jak nějaký nadprůměrný příjem. Vzdělávání obecně ale považuji za neskutečný business a to v každé době.
Máte-li tedy nějaké znalosti, doplněné praktickými zkušenostmi, co vám brání připravit a nabízet nějaké vzdělávací kurzy? Každý, kdo něco opravdu umí, tak může lehce vydělat jen při tom sdílení a poskytování znalostí druhým, ať jsou to kurzy pro začátečníky v IT, příp. kurzy pro profesionály.
Jen pro zajímavost, pronajmout si plně vybavenou IT učebnu v Praze stojí asi 10-20 tis. na týden (dle lokality a vybavení), přitom při uspořádání vysoce odborného kurzu na téma Oracle Administration, či Unix Programming, si můžete klidně účtovat 25-50 tisíc za jednoho uchazeče. Kolik může být pak celkový příjem za uspořádání takového odborného kurzu?
10 účastníků x 50 tisic = ? Kč za týden?
Když tedy někdo nemá zakázky na nějaké programování, příp. si potřebuje přivydělat, tak jedna z mnoha možností je vedení odborných kurzů, což je možno rozběhnout i s minimem prostředků např. v pronajatém vzdělávacím středisku.
Co kdyby byl někdo schopen uspořádat nějaký takový odborný kurz v Německu, Anglii, USA? Jaká by byla cena za pronájem učebny? Jaký by byl čistý příjem za přípravu a pořádání nějakého odborného kurzu? Zájemci si můžou sami udělat finanční kalkulaci.
Schválně, co je tedy opravdu důležité v podnikání? Myslím, že to snad většina čtenářů docela chápe :-)
Update:
Na vysvětlenou musím doplnit, že tu ukázkovou extrémní cenu (50 tis.) si v ČR účtují jen akreditovaná a renomovaná vzdělávací střediska, kdy ani těm se mnohdy nepodaří naplnit celou kapacitu kurzu. Je možno to ale brát jako ukázku cíle, kterého by mohl někdo chtít dosáhnout.
