Kdysi jsem v příspěvku - Kupujete fotky nebo používáte fotky z Webu, upozorňoval na několik dobrých stránek, kde je možné najít nějaké fotky zdarma, příp. kde lze fotografie a obrázky sdílet na Webu.
Rozhodl jsem se nedávno, že udělám konečně pořádný foto portál, proberu ty gigabajty fotek na disku za posledních pár let, udělám nějaké základní informační stránky o pár zemích, no a některé vybrané fotky budu nabízet i k prodeji. Nic si od toho neslibuji, každý světový portál nebo agentura má svých fotek dost, jen taková legrace :-)
Procházel jsem takhle různé stránky na Webu a řekl jsem si, proč ale vymýšlet něco již dávno hotového a fungujícího? Stačí přece jen využít stávajících dobrých služeb, které překonávají v mnohém to, co bych já opět složitě vymýšlel. Těch portálů na sdílení a prodej fotek po Webu jsou opravdu stovky.
Kde prodávat i nakupovat fotky na Internetu?
Náhodně jsem takhle narazil i na stránky Pixmac.com, které se mi docela zalíbily. Místo vývoje vlastního portálu asi tedy začnu využívat tuhle službu a nahraju tam pár fotek, až je trochu vytřídím a zpracuji. Mrknul jsem ještě na Pixmac dream team na stránkách "About us" a co nevidím, ona je to česká firma z Prahy! O důvod více podpořit takový sympatický projekt.
Pixmac - Microstock Photo Pictures:
"Pixmac je nejrychlejší, nejpraktičtější a nejspolehlivější mikro fotobanka. Hledáte nejlepší fotografie nebo chcete vaše nejlepší fotografie prodat? Pixmac vám k tomu nabízí ten nejlepší nástroj, s přesnými výsledky vyhledávání..."
Kdo by měl zájem, tak na titulní straně Pixmac.com se v těchto dnech propaguje akce - "Get $500 for 500 pictures", což může také mnohé fotografy zaujmout. Akce ale končí již 28. února, takže nejvyšší čas se zaregistrovat a nahrát nějaké pěkné obrázky do jejich fotobanky.
"From 1st February 2009, all contributors who upload their pictures on Pixmac will get a $500 sales guarantee for 2 years for every 500 approved pictures. If you want to get the cash immediately, you can choose the option to get $100 for every 500 approved pictures..."
Přeji tedy každému úspěšný nákup i prodej fotek na Internetu. Moc od toho prodeje ale neočekávejte, neboť kdo se již nějakou dobu snaží své fotky na Webu zpeněžit, tak by mohl jistě vyprávět o "úspešnosti" :-)
Pixmac - Prodej a nákup fotek na Webu
Jak prodat zdrojové kódy software produktu a jakou stanovit cenu?
To povzdechnutí o software licencích kdysi minule nebylo jen tak. Jedním z důvodů byl i můj nesplněný úkol, že mám nachystat zrovna náležitou licenční smlouvu na jeden software, který jsem kdysi jen tak bokem vyvinul pro jednu firmu, což nebylo v žádném kontraktu, jen to byla aplikace, která "zdarma" rozšiřovala naše jiné, smluvně ošetřené řešení.
Ta malá "freeware" aplikace se stále průběžně vylepšovala, jak stoupal počet uživatelů a jak přicházely požadavky na zlepšení a doplnění nových funkcí. Malý počet uživatelů narostl asi na +800 a stále roste, všechny požadavky na nové funkce jsou řešeny objednávkou s následnou fakturací.
Zřejmě v souvislosti s krizí a úsporami se nyní daná firma rozhodla, že odkoupí zdrojové kódy a další úpravy si chtějí dělat interně ve svém vlastním týmu programátorů.
Kolik si říci za zdrojové kódy?
Pominu teď, o jaký se jedná program, jak je rozsáhlý, jak jsou "náročné" úpravy a kolik fakturuji za každou novou verzi. Klidně se toho programu zbavím, ale musím vymyslet nějakou smysluplnou cenu a na pondělí nachystat nabídku.
Každopádně, výhodou je to, že firma si je vědoma, že jí zatím nic nepatří, nevlastní žádnou licenci na daný software, všichni uživatelé používají daný program jako freeware, dosavadní úpravy "na míru" byly hrazeny jako obecná programátorská práce, tj. fakturovaly se hodiny nějakého vývoje. O licencích na něco nebyla ani řeč ;-)
Musím tedy zvážit finanční možnosti zákazníka, abych nepřestřelil cenu, možný potenciál dalšího vývoje a ztrátu takového skoro bezpracného zisku. Kolik si říci za nějakou funkční aplikaci se dá snadno nějak spočítat, ale cena za zdrojový kód?
Jak postupovat při stanovení ceny?
Kdysi dávno jsem měl představu, že program někdy uvolním do světa a budu oficiálně nabízet na Webu v ceně někde v rozmezí 30-50 USD za základní verzi, tj. pro všechny za hubičku, příp. nějakou enterprise verzi s více funkcemi za 70-120 USD, kdy každý uživatel se rozhodne, zda program chce používat, zda mu pomáhá, zda se mu líbí nové funkce a sám si ho koupí.
Z toho by se dalo vycházet, stanovit slevy za "multi-licence" a pokusit se stanovit i cenu za "unlimited" licenci.
Když tedy vezmu plácnutou odhadovanou nejnižší a nejvyšší cenu za danou aplikaci, tak mi při zhruba 1000 uživatelích vychází cena od 30.000 do 120.000 doláčů. Zahrneme nějakou tu slevu za multi-licenci, třeba odhadem 50% (jsem blbec, já vím), no a vychází cena někde mezi 15-60 tisíci USD. Hmm, to by tak nějak šlo, ta horní hranice je asi průměrný roční plat jednoho jejich zaměstnance, možná by akceptovali i trochu vyšší cenu.
To je ale stále cena za funkční aplikaci a licence pro více uživatelů v jedné firmě. Jak spočítat (odhadnout) cenu za zdrojové kódy?
Dle doby, která byla věnována vývoji? Ta se nedá vyčíslit. Dle faktur za poslední rok vynásobených nějakým koeficientem životnosti? Dle ceny za licence vynásobené koeficientem zisku nebo náhodným číslem?
Jestli nebudu schopen něco vymyslet, tak asi zvolím nejlepší postup a zeptám se nejprve, kolik nabízejí. Když to bude málo, tak je poté oslním nějakou takovou vymyšlenou "kalkulací", jak jsem předvedl výše ;-)
Jak stihnout naplánové úkoly pro úplné idioty :-)
Každý pátek, jako správný "idiot", obvykle řeším úkoly, které jsem si naplánoval na splnění v daném týdnu.
Klasicky se pak opakuje známá situace, že jsem za celý týden udělal plno jiné (urgentní) práce, ale většinu toho, co jsem opravdu chtěl, tak jsem posunoval ze dne na den. V pátek si pak při revizi úkolů ověřuji, že každý týden je jiný, nedá se předvídat, co všechno se přihodí, nedá se ani plnit vše naplánované.
Myslím, že hospodařit s časem docela umím, že jsem si již dávno stanovil dobré zásady na plánování a že týdenní plán je pro mě osobně naprosto ideální. Život ale nejde tak lehce naplánovat, jak si třeba myslí všichni ti autoři chytrých knih "pro úplné idioty" nebo všichni ti tvůrci dobrých "time management" zásad.
Jsou prostě situace, které nelze předvídat, kdy všechno musí jít stranou, kdy si třeba i musím odpustit svých 10-15 minut na napsání příspěvku na tento blog ;-)
Jak tedy stihnout všechny naplánové úkoly?
Už jsem tady zmiňoval, že nikdy nestihneme všechno, co bychom chtěli. To je základ si uvědomit. Platí to pro každou profesi, pro každého tvůrčího člověka, pro každou osobu, která má velké sny (velké oči) a chce každý den maximálně využít.
Stihnout všechno "naplánované" v ideálním prostředí, když třeba plánujeme při idylické nedělní chvilce poezie, opravdu nejde. Řešením je jedině plánovat s velkou rezervou nebo neplánovat vůbec. Pak asi stihneme opravdu všechno ;-)
Problém je, že chceme-li něco dokázat, tak plánovat musíme, takže jediná smysluplná cesta je plánovat s velkou rezervou. Když si naplánujeme třeba jen jeden úkol na každý den, který opravdu chceme splnit, tak je velká pravděpodobnost, že daný úkol splníme. (Pozor jen na rozdíl významů "chceme splnit" a "musíme splnit", to je také docela zásadní.)
Chce to ale začít pozvolna a naučit se optimalizovat čas a vážit si rezervy, kterou získáváme, když jsme o krok rychlejší jak ostatní. Jeden týden tedy plníme každý den jeden úkol, druhý týden můžeme zkusit dva zásadní denní úkoly, třetí týden,...
"Productivity Enhancer" pro každý den?
Náhodně jsem takto objevil pěknou pomůcku na plánování úkolů, kdy jsem se nejprve zasmál, ale pak mě napadlo, že to vůbec není špatný nápad. Naplánovat a udělat jednu věc každý den a tak získat dobrý pocit ze správného plánování, neboť na závěr dne pak máme pocit, že jsme splnili alespoň ten jeden důležitý úkol:
(Source: Pretty Bitter)
Kam se na tento systém hrabe ADK a všechny propracované plánovací systémy 4.-5. generace ;-)
"Enfant Terrible" pohled na software licence a na slavné Open-Source programy
Klasicky si dovolím jeden subjektivní pohled na téma Software Licence, neboť po přečtení Arthurova příspěvku o softwarových licencích mě napadlo to samé, co jsem řešil asi před 10ti lety.
Jakou licenci zvolit pro softwarové produkty, co napsat do licenční smlouvy, jak se chránit před hloupými zákazníky, jak předcházet problémům?
Jakou licenci zvolit pro distribuci software?
Vždyť je to přece tak jednoduché! Otázka není, jakou licenci zvolit pro distribuci software a co si vymyslet v Licence Agreement blábolu, který stejně nikdo nečte. Základem je to, CO prodávám jako software developer, CO jsem schopen poskytovat za support, že vůbec prodávám to, CO si zákazník myslí, že kupuje.
Je potřeba na každou hloupost psát nějakou licenci? Je potřeba se chránit zleva i zprava proti hlupákům, kteří suší v mikrovlnce mokrou kočku a pak se strašně diví, že kočka zdechla? Proč má někdo číst nějaký licenční text drobným písmem, který si někdo vymyslel jen proto, aby si uživatel mohl nainstalovat nějaký freeware program na přehrávání hudby?
Jaké jsou základní (smysluplné) licence software?
1. Freeware - dělej si s programem, co chceš. Zdrojový kód nemáš, ale volně si používej tento program nebo knihovnu, jak je libo. Jestli se ti tento program líbí, tak ho pošli někomu dalšímu, autorovi můžeš poslat pohlednici nebo pár tolarů, ať je někdy nějaká nová verze.
2. Shareware - používej si volně, jak chceš, ale nediv se, že něco nefunguje. Zaplať a budeš mít plnou verzi se všemi funkcemi. Některé takové programy jsou časově omezené, jiné mají jen omezenou funkčnost, je to prostě jen jiná forma předchozích demo verzí programů k vyzkoušení před zakoupením.
3. Placený software - platíš za plně funkční program, aplikaci, či kompletní software produkt, v daném čase a při aktuální konfiguraci. Než zaplatíš, tak si ale ověř, co to dělá a co to umí, ať víš, že nekupuješ zmetek, který je plný chyb. Když zaplatíš za nějaký software bez plného otestování funkčnosti, tak se nediv, že něco nefunguje.
(U všech výše uvedených skupin existuje mnohdy možnost zakoupit si i zdrojový kód, záleží vždy na nabídce, která nejde odmítnout.)
Open-Source - tohle je speciální kategorie, kdy stále nechápu, proč a nač někdo nabízí nějaké své autorské dílo touto formou. Částečně to chápu, ale mám svůj osobní názor, který se někomu třeba nemusí líbit.
Připadá mi totiž, že někdo není schopen prodat nějaký svůj výtvor nebo má "nechuť a nezájem prodat" (díky Arthurovi za doplnění), tak proto zvolí tento způsob software distribuce do světa, příp. není schopen dokončit všechny funkce, tak "zapojí" komunitu, která by se měla dále starat o vývoj základního produktu nebo jeho nadstaveb.
Je to ale opravdu dobrá cesta spoléhat na nějakou komunitu? Nejde podobně "zapojit" vývojáře i do vývoje freeware, shareware nebo komerčního produktu, nabídnout třeba i podíl na zisku?
Preferuji placený software!
Již jsem tady prohlašoval, že preferuji placený software se zárukou dalšího vývoje, s placenou podporou, s aktivní uživatelskou základnou, kdy support a (penězi) zaručený vývoj je základem každého dobrého produktu, na který je možno opravdu spoléhat.
Neznám totiž nikoho, kdo by někdy reklamoval nějaký open-source produkt, který nefunguje. Neznám také nikoho, kdo by opravil nějaké chyby, či udělal nějaké úpravy pro zákazníka, který požaduje trochu jinou funkčnost. Tohle totiž v "open-source" světě moc nefunguje a je na každého osobní zodpovědnosti, že zvolí takový produkt k vývoji něčeho nebo zavede nějaký takový produkt do produkčního prostředí.
Schválně, mrkněte na firmy, které se zabývají vývojem a distribucí open-source software a přemýšlejte, čím se taková firma živí, z čeho hradí veškeré náklady na vývoj takových produktů. Pak je totiž každému jasné, kde je budoucnost a na co je nutné vsadit.
Mezi námi děvčaty a programátory, záleži vůbec na nějaké poblbané licenční smlouvě nebo spíše na tom, že náš software funguje, že s ním jsou uživatelé spokojení, že se náš software prodává - kupuje?
Update 20-02-2009:
Tohle není kritika open-source software, jak to možná mohlo vyznít. Chápu, že někdo může preferovat jinou cestu pro distribuci software a všechno nemusí být jen komerční software. Já také používám freeware i open-source produkty, kdy většina mých zákazníků má jen Linux servery (95%). Příspěvek byl myšlen jako upozornění na nesmyslné licence typu GPL, BSD, MPL, CDDL,...
Web Conferencing a Online Support vzdáleně přes Internet
Každý, kdo někdy remotely někomu pomáhal, tak jistě již nějaký nástroj objevil a využívá ho ke své spokojenosti. Já mám také několik oblíbených nástrojů, ale většinou se pohybuji v uzavřené VPN síti, ať už na Intranetu nebo s prověřenými zákazníky na Internetu.
Někdy je ale dobré mít k dispozici i věřejně dostupné Web nástroje pro Web Conferencing, Remote meetings, Remote desktops nebo Online meetings, které nám pomůžou, ať se nacházíme kdekoliv a můžeme se tak spojit s více lidmi naráz, něco jim předvést, vyškolit je, příp. udělat nějaký placený vzdělávací kurz po Webu ;-)
Možná také někoho může napadnout, že by takhle mohl poskytovat placené online kurzy pro více předplatitelů, kteří by měli zájem se třeba naučit pracovat s nějakým programem, seznámit se s vývojem Web stránek, či se účastnit nějakého jazykového kurzu.
Co by se tedy někomu mohlo hodit, když poskytuje vzdálenou pomoc a potřebuje něco více, jak jen Instant Messaging nebo IP Phone conferencing? Jaké použít nástroje?
Adobe ConnectNow:
Jeden z nástrojů je Adobe Connect, který umožňuje online meetings společně s funkcemi "screen sharing, file sharing, chatting, taking notes, and interacting with audio and video". Služba je zdarma pro max. 3 uživatele současně připojené k online službě, jinak se platí mírný poplatek za Acrobat Connect Pro.
Stačí si jen nastavit free account a je možno rozběhnout online meeting. Pozvaní uživatelé se nemusí ani registrovat, stačí jim jen zaslat URL pro daný online meeting.
"Adobe ConnectNow is a great way to share ideas, discuss details, and complete work together — all online. Reduce travel costs, save time, and increase productivity with a web conferencing solution."
Dimdim - Free Web & Video conferencing software:
Tato open-source služba se také může někomu hodit, neboť free verze se všemi funkcemi je až pro 20 současně připojených uživatelů. Klasicky, opět žádný download nebo instalace, kdy je možno sdílet desktop nebo využívat plnohodnotný audio / video conferencing.
"Dimdim provides easy Web conferencing, open collaboration. Use for online web meetings, eLearning, desktop sharing, online trainings, eLearning. Collaborate and share voice, video, slides, whiteboard. No downloads required to host or attend."
Yugma - Web Conferencing & Online Meetings:
Enterprise řešení online konferencí a sdílení desktopu nabízí tato služba, od základního Free řešení pro 20 účastníků jedné konference, až po video konference pro 1000+ účastníků. Hodí se jak pro prezentace, demonstrace, vzdělávání, tak i pro vzdálenou podporu, kdy nabízejí i certifikovanou nadstavbu pro Skype.
"Yugma provides Free, Pro and Enterprise web conferencing solutions to individuals, small businesses, and large enterprises regardless of operating system (Windows, Mac or Linux)."
Zoho Meeting:
Když potřebujete komunikovat remotely pouze s jednou osobou, tak se určitě hodí vyzkoušet i Zoho Meeting, což je zdarma a platí se jen extra poplatek za větší počet účastníků Web konference, kdy mají docela slušný subscription plan. Je také možné umístit si na vlastní stránky "embed online Zoho meeting" pro online podporu a Remote Assistance.
"Try Zoho Meeting, online meetings, remote assistance, web conferencing, web meetings and desktop sharing solution for remote support, sales presentations, marketing demo, online training and online meetings."
Nějaká podobná česká služba?
Takových služeb je po světě několik stovek, stačí si jen vybrat tu nejvhodnější pro specifické potřeby. Zatím jsem ale nenarazil na žádnou podobnou českou službu. Kdyby někdo věděl a měl nějaké zkušenosti, tak díky za info v komentářích.
Někomu by se lokální služba v češtině mohla hodit určitě více, když má zákazníky převážně v ČR.
Co ovlivňuje náš pohled na svět a na hodnoty kolem
Každého ovlivňuje něco jiného a každá situace nás ovlivňuje nějak jinak. Záleží jen na naší emoční inteligenci, výchově v rodině a úhlu pohledu. Vzdělání náš pohled ovlivňuje jen částečně, podobně jako peníze nebo matematické myšlení ;-)
Jsou situace, které s někým zatřepou a konečně otevřou oči, kdy někomu stačí ztratit přítele, zažít odchod někoho do "věčných lovišť" a jet třeba tramvají na konečnou stanici. Někomu ale nepomůže vůbec nic, neboť tupé nátury nejsou schopné reagovat ani na sebemenší podněty z okolí a nikdy nepochopí, co se kolem nich děje.
Rozum a cit, stačí umět a chtít?
Ano, stačí umět naslouchat a pochopit, cítit a vnímat, povznést se nad ty přízemní hodnoty typu peníze a co si všechno může někdo koupit. Komu pomůžou peníze, když ho odveze záchranka? Kolik si toho koupí někdo, když mu vypoví "službu" srdce? Kdo nebo co nám pomůže při diagnostice nevyléčitelné choroby?
"Dělej, co cítíš! Dělej, co tě baví!"
Hodně lidí se mě ptá, kdy jsem pochopil hodnotu času a začal si vážit každé minuty na světě. Mnoho kamarádů i známých se stále podivuje nad tím, co dělám a jak to dělám. Proč nechodím "skákat jako Čech" na tupý fotbal nebo hokej, proč mě nezajímají "selebrity", proč trochu přemýšlím nad hodnotou času. Odpovídám sice na podobné otázky, snažím se vysvětlit a přiblížit můj přístup, ale málokdo chápe.
Nedivím se, taky jsem "pařil" každý den, utrácel peníze s kamarády, platil za známé i neznámé, tzv. užíval si života a peněz, na kterých mi vůbec nezáleželo. Kdysi před lety jsem ale pochopil, že na světě jsme každý z nějakého důvodu, jen nám chvíli trvá, než na to přijdeme.
"It is my personal belief that we each have a sacred duty to find what works in the world in what ever arena we are familiar and then pass that information as straight as we can for the benefit of others."
Day after day...
Osoba, která vám rozumí, na kterou myslíte a kvůli které jste schopni změnit svůj život. Dítě, které vidíte přicházet na svět a které reaguje na váš hlas, obejme váš prst a hledá záchranu, pomoc a ochranu.
Pomohly mi někdy peníze, když se dítě dusilo a já nevěděl, co s ním? Ne, pomohl soused doktor. Pomohly peníze někomu blízkému, koho čekala náročná operace srdce? Co říci někomu, komu diagnostikovali nemoc ve fázi, kdy se už nedá lečit?
Je to drsné, ale musím objektivně poznamenat, že můj život zásadně poznamenaly ztráty a odchody, životní zlomy, starosti o děti, radosti z jejich úspěchů a radosti z úspěchů lidí kolem mě.
Mé úspěchy? Mé peníze? Mé znalosti? Kdysi dávno mě něco takového možná zajímalo, ale "Day after day" život posuzuji stále více jen dle úspěchů a radosti lidí kolem sebe. Musím říci, že není lepší pocit jak ten, že někomu pomůžete, že někdo má radost z vašeho dárku, někoho pochválíte nebo alespoň oceníte jeho snahu a nasazení.
O to více možná vnímáte, jak někdo plýtvá časem, který se zdá být tak nekonečný...
- Fool On The Hill:
Mám nového notebooka, proč to není Mac
Pochlubila se mi kamarádka, že si koupila nový počítač, kdy mě potěšila, že si ho vybrala sama a ani nechtěla žádnou konzultaci nebo doporučení, co koupit. Nevím totiž, jakou značku a jaký typ bych měl někomu poradit. Opravdu, nevím ;-)
Každý má totiž jiné preference, každý chce počítač využívat na něco jiného, má jiné nároky na výkon, požaduje jiné parametry nebo se mu líbí jiný design. Nejlepší je tedy spíše neradit a nechat každého, ať si vybere sám.
U nového počítače je nejdůležitější design?
Když nemá někdo nějaké speciální požadavky na výkon, např. když by chtěl zpracovávat a upravovat video nebo náročnou grafiku, tak obvykle všechny současné modely na trhu plně vyhovují na takovou tu běžnou práci. Dle mého tedy běžný uživatel nemůže udělat žádnou zásadní chybu, když přijde do obchodu a vybere si počítač podle designu ve své cenové kategorii.
Někdo chce být mobilní a tak preferuje malé počítače, někdo chce jen širokoúhlý monitor, dalšímu to je úplně jedno, neboť k počítači připojí externí klavesnici i velký externí LCD monitor, jsou i uživatelé, kteří vyžadují Ferrari logo na deklu nebo nějakou "trendy" barvu. Výkon je obvykle většině ukradený. Jde tedy jen o design, cenu, záruku a případný servis.
Proč si kamarádka nekoupila Apple Macintosh?
Docela jsem se divil, když mi po nákupu zavolala, že potřebuje něco vysvětlit, neboť jsem předpokládal, že si koupila Maca. Nikdy v životě totiž s PC nepracovala a několik let pracuje ve firmě jen s Apple počítači (grafika, sazba). Předpokládal jsem tedy, že si pořídí jeden z těch kvalitních strojů s dokonalým designem.
- MacBook Pro:
No jo, ale design je jen jedna z těch důležitých věcí při rozhodování pro někoho, kdo sice má peníze na utrácení, ale také trochu přemýšlí nad smyslem a užitnou hodnotou, tj. využitím počítače. Když kamarádka chce využívat PC jen na takové ty běžné kancelářské věci (pošta, texty, internet, hudba, filmy), tak jí stačí stroj za polovinu (třetinu?) ceny nového Maca, s Windows se také dá docela pracovat, no a zbytek je jen záležitostí nainstalovaných programů.
Já osobně bych si třeba Apple počítač nekoupil, přitom se mi velmi líbí, považuji ho za technologickou špičku, můžu ho jen chválit za inovace a uživatelskou přívětivost. Bohužel, programy, které potřebuji a využívám, tak nejsou pro Apple Macintosh k dispozici a nějakým emulátorům moc nevěřím. No a instalovat na Maca jiný OS, který může běžet i na jiné platformě? To osobně nepovažuji za moc smysluplné řešení.
Každopádně, jsem zvědav, kdy kámoška začne na PC s Windows Vista nadávat, zatím to ale vypadá, že je spokojená, tak uvidíme za 1-2 měsíce.
Ještě poznámka, tento příspěvek není o tom, že PC je lepší nebo horší. Existuje totiž plno příkladů, kdy někdo přešel z Windows na Apple a "udělal tak svoje nejlepší rozhodnutí z oblasti IT":
"A to, že na Windows jsou tisíce specializovaných programů, které na Apple nejsou mi nevadí. Díky programu Parallels mi vedle sebe běží Windowsácké a OS X aplikace."
Svoboda volby, to je, oč tu běží :-)
ElectionsMeter aneb jak může vypadat dobrá občanská aktivita v praxi
Plno lidí si stále dokola stěžuje, že něco nejde, nefunguje, že politici si dělají, co chtějí, ale nikdo se neozve, nikdo nenavštíví osobně svého poslance nebo senátora, málokdo svým zástupcům napíše a požaduje třeba nějakou změnu, či alespoň dodržování volebního programu.
O to více potěší, když dostanu tip na nekomerční projekt, který je právě ukázkou dobrovolné občanské aktivity v praxi, který vybízí k projevení svobodného názoru každého občana k politice a politikům.
Jedná se o mezinárodní internetový portál zabývající se sledováním preferencí politiků a politických stran, založený na hlasovacím systému na aktuální témata, události, hodnocení osobností, politiků, dle jednotlivých zemí. Vše je doplněno statistikou, argumenty hlasujících pro a proti.
Líbí se mi hlavně to "nadnárodní" řešení celého projektu, neboť témata se liší dle jednotlivých zemí, stránky lze také přepnout, kromě všech světových jazyků, i do japonštiny, čínštiny nebo arabštiny.
ElectionsMeter - Mezinárodní portál svobodného voliče
"Záměrem ElectionsMeter je poskytnout politikům zpětnou vazbu. Umožnit běžným lidem vyjádřit se k politikům, tato vyjádření zpracovat a politikům předložit. Projekt je apolitický (nezávislý nástroj) s ambiciózním cílem vytvořit univerzální platformu překračující zpravodajská média, diskuzní skupiny."
Jeden z managerů projektu ElectionsMeter mi sdělil, že projekt se zatím vyvíjí a větší publicita se teprve plánuje, přesto i tak se zdá, že se daný projekt již docela slušně rozjel dle zpráv na různých světových portálech.
Komu se podobný nápad líbí, tak může projekt podpořit např. umístěním ikonky portálu, lze také vybrat hlasovací ikonu s portrétem nějakého politika, což je pěkně konfigurovatelné. Až budu mít více času, tak si s tím pohraju a něco sem umístím, zatím tedy alespoň jednoho Chaplina ;-)
Chcete Web stránky s využitím Joomla, potřebujete webovou prezentaci?
Kdysi se jedna čtenářka ptala v komentářích, zda neznám Joomla systém, kdy jsem ji musel zklamat, neboť s tím nemám žádné praktické zkušenosti. Vím o co jde, neboť mi to kdosi předváděl a ten systém na mě udělal dobrý dojem, nemohl jsem ale nijak pomoci s následujícím dotazem:
"Ahoj Caymane, jako totalni BFU se na tebe obracim s otazkou zda mas nejakou zkusenost s Joomla CMS systemem (www.joomla.org) a zda bys nenapsal nejaky clanecek o tom, jak ma postupovat bfu co ma jiz domenu, ale bez cms, pri implementovani cms aniz by otravoval programatory kolem."
Specialisté na Joomla se vždy hodí!
Asi se tedy bude někomu hodit link na stránky, které jsem náhodně našel, kde se dá najít pomoc s Joomla systémem, kdy kromě instalace RS Joomla s českou lokalizací, se nabízí i instalace šablon, implementace SEO, kompletní vývoj Web prezentací.
Vím, že firem, které se zabývají Web designem a návrhem Web prezentací je plno, ale přímo na Joomla specialisty jsem nenarazil, proto sem dávám (pro budoucnost) na dané stránky link.
- iJoomla.cz - Tvorba kompletních webových prezentací s využitím redakčního systému Joomla
Vzpomínám, že kdysi někdo také hledal poslední záchranu a radu, jak implementovat Joomla VirtueMart eShop, tak zde je možno snad nalézt odpovídající odbornou pomoc.
Jinak, kdyby měl někdo dobré zkušenosti s nějakými Web návrháři, designery nebo programátory, tak díky za každý tip v komentářích.
Vláda se snaží a má dobrý protikrizový plán
Když jsem se před časem zamýšlel, že v době krize by se měl každý stát snažit ušetřit na svých nákladech (jak to dělá každá dobrá firma) a že by měl snížit daně jednotlivcům i firmám, tak ještě nebyl publikovaný ten protikrizový plán (NERV), který připravovala vláda.
Docela se mi líbí ty hlavní body, kdy sice přímé snížení daní se neplánuje, ale vláda chce ulevit firmám, aby zbylo více peněz na investice a zaměstnávání lidí. Navíc, plánuje se zrychlení odpisů, což je vlastně takovou daňovou úlevou. Připravuje se také snížení sociálního pojištění pro zaměstnavatele, což je naprosto dokonalé!
Konečně to někoho z politiků napadlo, kdy jsem ani nedoufal, že by k tomu vůbec někdy mohlo dojít. Kdo někoho zaměstnává, tak ví, co znamenají tyto odvody pro každého zaměstnavatele a jak zdražují celkově pracovní síly v ČR.
Také snad dojde i na legalizaci "švarcsystému", jak se píše např. v hodnocení - Záchranný plán je hotov, za což také musím poděkovat. Je mnohem lepší zaměstnat někoho na ŽL, než ho úplně vyhodit nebo vůbec nezaměstnat. Kdo pracuje na kontrakt, tak jistě zná některé výhody a nevýhody, kdy mnohé firmy v ČR se tomuto způsobu zatím bránily.
Viz také pěkně popsaná zkušenost - Podnikat se vyplatí.
Navíc, kdo má v současnosti smlouvu s nějakým kontraktorem, tak se vždy pohybuje na hraně, neboť u dlouhodobých kontraktů by se dalo diskutovat, zda by kontraktor neměl být řádně zaměstnán. U tohoto bodu se ale trochu obávám, jak budou reagovat socani a komunisti, kteří mají vždy plno keců o ochraně práv zaměstnanců apod.
Líbí se mi také, že v tom plánu není ten návrh na vyplácení šrotovného, tj. příspěvek na zakoupení nového auta, což stále prosazuje ministr Říman (automobilová lobby asi umí motivovat).
Viz také chytré hodnocení na Bloc.cz - Vydržet a přečkat:
"Plány české vlády – ať už je to z dílny NERVu nebo ne, to není nyní důležité – jsou ty nejrozumnější, jaké jsem kdy viděl, oproti tomu návrhy ČSSD už snad ani nejsou populistické, ale doslova zločinné..."
Jak kuřáci a alkoholici pomůžou zdravotnictví?
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje také nižší zdravotní pojištění (o 1%), kdy snížený příjem ve zdravotnictví bude kompezován zvýšením spotřební daně na alkohol a cigarety. Snížení ZP tak vlastně zaplatí kuřáci a alkoholici, kteří jsou prý častěji nemocní. Taky rozumný nápad, stále totiž netuším, proč cigára jsou u nás tak levná ve srovnání se světem, když skoro ve všem se ceny již vyrovnaly.
Takže, kuřáci kuřte (bacha, škodí to zdraví), alkoholici chlastejte, ať vyvedete naše zdravotnictví z krize ;-)
Sice si stále myslím, že nejlepší "protikrizový plán" by bylo plošné snížení daní (firmám i občanům), což podporuje jak podnikání, tak i utrácení občanů, láká to investory a podnikatele ze světa, ale i tak jsou ty připravované změny docela rozumné.
Update:
Takže daň na cigára a alkohol neprojde - Kalousek: Alkohol nezdražím, podobně ani socanům se toho plno nelíbí - ČSSD se odmítá bavit s vládou o krizi. Ách, jo, kdyby tak někdy začali politici používat zdravý rozum. A to se ještě neozvali rudoši ;-)
Umění naslouchat aneb snaž se nejdřív pochopit...
V HN se sem tam najdou chytré články, kdy z posledních jsem náhodně narazil na jeden, který popisuje mnohem přesněji a výstižněji to, co jsem se kdysi pokoušel sdělit svými chatrnými vyjadřovacími schopnostmi např. v příspěvku, kde hledat nové nápady, příp. proč je důležité dívat se na všechno z více úhlů.
Je to chytrý článek přesně dle toho stále platného, "Poslouchej dvakrát více, jak mluvíš!", takže doporučuji k přečtení. Myslím, že všichni stále příliš posuzujeme svět kolem sebe jen naším vlastním pohledem, zkresleným našimi zkušenostmi nebo neznalostí.
- Méně mluvte, a více druhé poslouchejte (Franklin Covey):
"Empatické naslouchání je klíčem k opravdovému porozumění. To neznamená, že s druhým musíte souhlasit - je tím myšleno, že se snažíte chápat sdělované pocity a informace z jeho úhlu pohledu."
"Máme sklon to, co slyšíme, filtrovat sítem svých paradigmat a projektovat na druhé naše pocity, myšlenky a zkušenosti. Empatické naslouchání se snaží vcítit do druhého. Pokoušíte se dívat z úhlu pohledu druhé osoby a také porozumět jeho emocionálním a rozumovým sdělením. To je mnohem víc než registrovat, zvažovat nebo i chápat vyřčená slova."
Ano, "méně mluvte", to je asi nejlepší rada, kdy bych si dovolil doplnit i "méně pište", což platí pro mě mnohonásobně ;-)
Registroval jsem domény CaymanJourney.com a CaymanPhoto.net
Rozhodl jsem se, že po návratu ke svému rodnému počítači věnuji nějaký čas starému tématu, kdy pohledám staré fotky a vyberu, co by se asi hodilo publikovat. Registroval jsem proto nějaké další domény, ať mám nachystaný dostatečný prostor.
Připravované stránky budou v angličtině, neboť přeci jen anglicky mluvící trh je mnohem větší, ať už se to týká turistiky nebo obecně businessu. Najde se také mnohem více čtenářů, kteří ve všem snad nebudou hledat výmysly a klam, závist nebo machrování :-)
Hlavní stránky budou na CaymanJourney.com, fotky pak extra na CaymanPhoto.net, kterou jsem musel vzít, neboť na .com už něco je, ale není to žádná MFA site, což mě docela těší.
Zvažoval jsem ještě CaymanPhotos.net, ale ta je MFA a nabízela se za nějakých snad +1600 USD k prodeji, což se mi zdálo přehnaně moc ve srovnání s tím, za kolik mám CaymanPhoto.net, kdy ušetřené prostředky můžu věnovat na vlastní tvorbu obsahu.
Kolik to dnes vlastně stojí letenka na Cayman Islands, kdybych neměl žádné fotky a chtěl je teprve vytvořit?
Chtěl bych na těch nových stránkách rozběhnout i prodej fotek po Webu na karibské téma pro více uživatelů, tak uvidíme :-)
Bude to ale chvíli trvat, je to pro mě priorita -1, neboť teď toho mám docela dost rozdělaného, takže prosím o trpělivost.
Na závěr ještě jeden chytrý citát pro dnešní den:
"Zvykl jsem si rozdělovat lidi nikoli podle kůže nebo vyznání, ale podle toho, jestli jsou chytří či hloupí, dobří nebo špatní. Ovšem mezi tím je moc všelijakých křížení, poněvadž mohou být chytří, ale zlí, a také mohou být chytří, ale hodní, mohou být hloupí a zlí, ale i hloupí a dobří. Nejhorší jsou blbý a zlý! Trvalo mi léta, než jsem na to přišel."
(Jan Werich)
Jak udělat z ajťáka trochu normálního člověka?
Jak jsem začal dříve v příběhu - Co Čech to programátor, tak je potřeba zmínit i nutnost, jak si hýčkat svého ajťáka, jak mu pomoci dosahovat vyšších výkonů, jak zabezpečit, že si bude vážit naší firmy, času na pracovišti a svých technických úkolů.
Jak tedy z nějakého technologického magora udělat normální osobnost?
1. Najděte mu přítelkyni nebo milenku
Každý správný otporník na moderní technologie potřebuje i moderní přítelkyni, která se mu stará o jeho každodenní potřeby, dá se vypnout nebo restartovat, v případě nouze zajistí, kromě pravidelného sexu, i teplou stravu nebo čisté ponožky. Milenky mají ale oproti manželkám tu nevýhodu, že se dají vyměnit za novější a výkonnější model docela bez problémů a bez nějaké potřebné technical certification.
Pro zvlčilé ajťáky tedy není přítelkyně ani milenka s pevnou IP adresou žádným řešením, neboť preferují DHCP a nechtějí se pohybovat jen v nějaké virtual private network. Mnohým nestačí jen sem-tam pohladit, nakrmit nebo podrbat přes proxy, potřebují svobodu pohybu a styku po celé dosažitelné síti.
2. Ožeňte ho, dacana :-)
Přítelkyně nebo milenky, které jsou patřičně technologicky vybavené a mají ty správné technické parametry, dokážou ale některého ajťáka tak zaujmout svou technologickou dokonalostí, že přivádějí k šílenosti. Jen při možné vidině vlastnit takovou exkluzivní a vyspělou novinku jsou pak někteří ajťáci schopni ztratit hlavu, přísahají na svůj vysněný model, slibují věrnost až do konce životnosti nové sestavy snů.
Mnozí jsou ale tak oslněni vnějším designem, značkou, modelem a parametry, že zapomínají na omezenou záruční lhůtu, zapomenou si dokoupit u distributora rozšířenou záruku a mnoho z takhle zaslepených končí na reklamacích a požaduje výměnu vadného modelu.
3. Pořiďte mu dítě a vemte ho k porodu
Když ajťák překoná počáteční konfigurační problémy a konečně si vybere ten správný model, příp. když kapituluje a vezme, co mají na skladě, tak je smysluplné mu pořídit dítě.
Zjistí, že jsou "věci", které se vůbec nedají lehce nainstalovat a že jsou biologické systémy, které se nedají opatchovávat, neboť zatím neexistují ovladače pro nové "zařízení" v domácnosti. Pro správného ajťáka to ale bude výzva, aby zjistil, jak systém funguje, připravil novou sadu procedur, které ovšem po instalaci hned ztratí na aktuálnosti, kdy je potřeba opět patchovat a znovu instalovat a tak pořád dokola.
U vlastních dětí totiž neexistuje žádná basic installation, která by šla jednoduše přenášet z jednoho systému na druhý. Už i to pořízení nového systému zabezpečí ajťákovi dostatek zábavy na celý zbytek jeho života.
4. Ožeňte jeho kamarády
Tohle je trochu zákeřná technika, jak zklidnit každého ajťáka, tzv. podpásovka, zakázaná v určitých zemích, takže tohle téma nebudu dále rozvádět, abych nedával nikomu návod, že stačí deset velbloudů...
Oženit všechny jeho kamarády a nechat ajťáka na suchu bez možnosti podělit se o své technologické úspěchy, je opravdu zákeřné. Opačné případy jsou ale povolené, tj. když je již někdo ženatý, tak je vhodné mu dohodit stejně nakonfigurované kamarády, aby byl zaručen přenost a sdílení praktických informací o kompatibilních technologiích z předchozích skupin.
5. Nechte ho pořádně vydělat
Každý ajťák musí mít možnost jednou za čas vyjít na dvorek a mít možnost vidlemi přerovnat bankovky tlející na hromadě pod kaštanem, ať už na to používá internetové bankovnictví nebo GSM banking. Aby toho ale mohl docílit, tak potřebuje trochu času na dokončení každého projektu. Nerušte ho proto, když vidíte, že usilovně řeší na obrazovce nějaký algoritmus nebo když podřimuje u TV, tj. řeší nějaký zapeklitý technický problém.
Vidle = dobrý dárek pro každého!
Když má totiž ajťák dostatek času na přemýšlení, tak je schopen pracovat na více projektech současně, dokončí každou práci včas, vydělá ty toužebné peníze. No a jednou za čas pak hledá jen ty vidle ;-)
6. Kupte mu nějaké technologické hračky (gadgety)
Kdo si hraje, nezlobí. Kdo si hraje dobře, tak pak trochu více maká a dosahuje dobrých výsledků. Proč si myslíte, že firmy jako Google, Yahoo, Monster mají na pracovišti herny pro zaměstnance, kulečníky, šipky, fotbálek, koloběžky?
Dobře ví, že kdo si trochu pohraje, tak pak s radostí pracuje.
Jen pozor, aby nějaký ajťák nepoužíval moc často vlastní hračky jako náhradu za přítelkyni, milenku, či manželku. V určitém věku se to dá tolerovat, ale někdy dozraje čas, kdy je potřeba dokoupit alepoň helikoptéru nebo autíčko na dálkové ovládání ;-)
7. Mějte ho rádi, chvalte ho a hýčkejte
Když selžou všechny předchozí pokusy, tak pak už nezbývá nic jiného, jak ajťáka rozmazlovat, chválit, hýčkat ho dárky a starat se o jeho základní potřeby, uspokojovat jeho pudy.
"...find yourself an engineer, feed him pizza, buy him beer..."
Jak se uvádí v tom videu - Jak se stát milionářem na Internetu, tak tohle pravidlo na některé chalany platí naprosto účinně. Budou totiž dělat, co vám na očích uvidí, stačí je jen zásobit dostatečným spotřebním materiálem na jedno použití.
Podle mého, jsou ale stejně nejlepší asi ty přítelkyně - milenky! Jen je potřeba myslet na pravidelnou obnovu vozového parku a nezapomínat na letní / zimní gumy ;-)
Chcete studovat v USA?
Jedu za rodinou k moři a nudné čekání na letišti si vždy zpestřuji nějakými dobrými stránkami. Tak jsem takhle "po letech" opět zabrousil i na Web stránky "Studium a život v USA", o kterých jsem se zmiňoval již kdysi dávno v příspěvku - Sympatické nápady je nutno podpořit:
"...chce-li někdo (dobře) podnikat a dosáhnout úspěchu, tak by neměl začínat podnikání jen kvůli penězům a vidině zisku. Když se totiž něco začne dělat bez nadšení a bez srdce, tak hrozí, že vidina případného zisku může "zaslepit" a dřív nebo později na tom celé takové podnikání dojede."
Web stránky "Studium a život v USA" vznikly jako osobní blog, ale po více jak roce se vypracovaly na docela slušný portál se zajímavými informacemi ze života studentů v USA se základními praktickými zkušenostmi, jak začít studovat v USA. Web obsahuje nyní také aktivní diskuzní Fórum s mnoha zajímavými tématy, počet autorů se také pěkně rozrostl.
Navíc, mé děti chtějí v USA studovat, tak takový projekt považuji za více než potřebný ;-)
Jen pro srovnání, jak stránky vypadaly před rokem:
No a jak vypadají dnes, po všech těch vylepšeních:
(Na nových stránkách sice chybí ten horní obrázkový banner, ale obsah a celkové provedení je mnohem kvalitnější.)
Znovu tedy musím pochválit pěkné zpracování a zlepšení, ocenit úsilí věnované danému portálu, který snad již žije svým vlastním životem a bude se jen dále rozrůstat. Škoda, že na stránkách nevidím nějaké významné sponzory, u kterých bych předpokládal trochu větší zájem o cílovou skupinu stránek, a kteří by mohli významně podpořit provoz!?
Každopádně, komu by se dané stránky líbily, tak může pomoci s propagací, jak popsáno v příspěvku - Jak pomoci projektu Studium a život v USA.
Jak si nechat zvýšit plat i v době krize?
Když se dnes Jiří Hlavenka na Lupě zamyslel nad zbožným přáním některých, že "Platy v IT porostou i v krizi?", tak mě napadlo, že platy v IT přece nikdy nějak zásadně nestoupaly. Vždy byly a jsou IT firmy, které platí dobře a jsou i firmy, které si vysoké platy nemůžou dovolit.
"...mzdy v IT oblasti patří k nejvyšším vůbec a že jsou podstatně vyšší než u kterýchkoli jiných specializovaných oborů s výjimkou finančního (průměrná mzda v odvětví za rok 2007 – 40 333 Kč, u vysokoškoláků 50 160..."
Schválně, kdo v IT oboru mé měně nebo více, jak ten v článku uváděný průměr? Jak do toho spadají kontraktoři, kteří mají úplně jiné sazby?
Současná ekonomická krize je ale úplně něco jiného, neboť nutí firmy propouštět a zbavovat se nadbytečných pracovníků. U hloupých firem dochází k propouštění chytrých a schopných odborníků, ale většinou platí, že se firmy zbavují těch, které nejsou schopny plně využít (u Google jsou to např. HR kontraktoři, u Oracle pracovníci v Sales oddělení, někde jinde třeba konzultanti, kteří nemají zakázky). Dle mého, nejde o nějaké klesání ani o stoupání platů.
Kdo něco opravdu umí, tak nikdy nebude mít problém najít jinou práci nebo kontrakt, neboť skutečných odborníků je (vždy bude) nedostatek. Stačí mrknout na Monster.com, kolik pozic je stále otevřených a jaké firmy neustále hledají nějaké specialisty, což se týká i všech výše zmiňovaných, které propuštějí a současně jiné specialisty hledají ;-)
Jak si nechat zvýšit plat i v době krize?
Tahle rada platí obecně, bez ohledu na nějakou krizi. Žádná firma dobrovolně nikomu plat nezvyšuje a když už, tak o pár procent. Co to ale je dostat přidáno 3-5% ročně? Kolik to dělá v čistém? Jaká je výše inflace?
Jediný způsob, jak si nechat zvýšit plat je změna zaměstnání. Tohle chápe snad každý, kdy příkladem je plno nedávných absolventů, kteří tuhle zásadu úspěšně uplatňují. Nastoupit někam po škole a 1-2 roky získávat první zkušenosti, pak odejít někam jinam za trochu více peněz a opět 1-2 roky pracovat na znalostech a zkušenostech. Třetí změna zaměstnání je už jistě doplněna patřičnou motivační pobídkou, která se zásadně liší od současného příjmu.
Znám několik konkrétních případů, kdy někdo takhle úspěšně pendloval mezi konkurenčními firmami, které se docela přetahovaly o odborníky od konkurence. Neříkám, že to je dobře, ale co dělat, když si zaměstnavatel neváží svých současných zaměstnanců, nedokáže je motivovat (nejen finančně) a nestará se o jejich další rozvoj? Jediná možnost je odejít ;-)
Jak IT specialista ke štěstí v cizině přišel...
Kdysi jsem měl jednoho schopného kolegu, který právě podobným postupem prošel, ať už hledal zvýšení platu, lepší pracovní podmínky, či možnost něco nového se naučit a získat více zkušeností. Chvíli působil v jedné nadnárodní firmě, pak přestoupil na rok do DHL, poté přešel do Monster.com, no a pak se rozhodl, že půjde do ciziny.
Chválím takový postup, neboť každý by měl získat více zkušeností na různých pozicích a v různých firmách. Líbí se mi také ten závěrečný přesun do Španělska, což určitě nebylo primárně kvůli penězům, ale právě za účelem získání zkušeností, možná i chuť užít si jiného životního stylu.
Už jsme se snad sto let neviděli a asi se dlouho neuvidíme, vzhledem k mému přesunu na NZ. Nevím tedy, jaké jsou jeho aktuální zkušenosti a praktické poznatky. Na jeho blogu se ale můžete dočíst, že si to docela užívá, i když nyní nějak moc nepíše.
Soutěž Zlatý oříšek má za sebou další úspěšnou sezónu
Když jsem psal před rokem, jak senátor Tomáš Töpfer podporuje soutěž pro nadané a úspěšné děti s názvem Zlatý oříšek, tak je opět čas podpořit tuhle motivační soutěž, jako jednu z mnoha dobrých a smysluplných aktivit.
Minule jsem již zmiňoval, že Zlatý oříšek je projekt zaměřený na vyhledávání a podporu nadaných a šikovných dětí, kdy cílem je motivovat děti k aktivní cílevědomé činnosti, podporovat talenty, ale také ukazovat veřejnosti, že Česká republika má talentované a šikovné děti.
Proč se mi líbí takové neziskové projekty?
Připadá mi mnohem smysluplnější podporovat nadané a chytré děti, které můžou ve svém oboru uspět, neboť tím můžou být příkladem ostatním, můžou je motivovat, kdy konkrétní příklady úspěchu jsou mnohem účinnější, jak všemožné dotace, sbírky a teoretické poučování.
Děti potřebují vzory a kdo děti má, tak jistě již pochopil, co to je obecné poučování a co je konkrétní příklad a reálný vzor, což se týká každého oboru, ať je dítě sportovně nadané, umí malovat nebo hraje na nějaký hudební nástroj, baví ho matematika, fyzika nebo věda obecně.
Musím ocitovat z daného Webu slova již zesnulé Dr. Dagmar Kotmelové, autorky projektu:
"S dětmi jsem pracovala celý život a to mě přivedlo k zamyšlení, že na rozdíl od dospělého světa se v tom dětském neudělují ceny a medaile, netřese se rukou, neposílají telegramy, přitom úsilí a práce jsou stejné, možná větší. Právě to mě inspirovalo k vytvoření projektu Zlatý oříšek, pro který našla pochopení a porozumění jak média, tak i instituce. Ráda bych tímto krokem přispěla k tomu, aby si veřejnost úspěšných dětí více všímala a také je náležitě odměnila."
Jsem rád, že od minulého roku se trochu více rozhoupali sponzoři, kteří jsou vidět v patičce stránek. Dokonce i mediální sféra publikovala plno recenzí (Co o nás píší), což se dá jen chválit.
Jen stále nevidím žádnou pořádnou kolekci webové grafiky k propagaci na cizích stránkách (Tiskové info), na což jsem poukazoval i minule, když jsem vyzýval nějakého grafika, aby jim něco vytvořil. Škoda, že nejsem grafik, to bych jim něco vystřihl sám ;-)
Každopádně, pokud máte nebo znáte nadané a šikovné dítě, které udělalo něco zajímavého, zvláštního, prospěšného a je mu od 6 do 14 let, můžete jej přihlásit na stránkách soutěže Zlatý oříšek.
Všichni sponzoři jsou také vítaní a jejich příspěvek určitě neurazí. Děkuji.
Pomáháme s PC - služba, která stojí za zmínku
Obvykle nereaguji na nové linky vpravo v sekci "Are You In My TopSpots", neboť by mi to připadalo jako taková nevyžádaná reklama. Naposledy, asi před půl rokem, jsem jen zmínil linky, které obsadily poslední volné pozice zde na webu a poděkoval jsem tak všem prvním účastníkům zájezdu za otestování dané Scratchback služby.
Tentokrát ale učiním výjimku, neboť poslední link, který se nedávno objevil In My TopSpots, představuje přesně tu službu, která mi obecně chybí na Webu a přitom má neskutečný potenciál díky všem novým uživatelům počítačů.
Co má např. dělat běžný uživatel, který potřebuje s něčím poradit na počítači? Na koho se má obrátit s problémy? Kdo mu pomůže něco nainstalovat nebo vyřešit nějaký technický problém?
Pomáháme s PC.cz - Počítačový servis a poradenství
Kolikrát se na mě obrátil někdo známý, zda bych mu nemohl pomoci s něčím počítačovým, kolikrát jsem buď musel odmítnout, kvůli nedostatku času, nebo jsem strávil několik hodin řešením i pro mě nových problémů s nějakým PC, kdy mi bylo trapné si říkat o nějakou odměnu, když se jednalo o někoho známého nebo příbuzného.
Počítačový servis na stránkách Pomáháme s PC.cz je přesně ta služba, kterou bych mohl každému doporučit. Nemám tedy žádné zkušenosti s odborností ani s kvalitou daného servisu, jen se mi líbí daný nápad, že kdokoliv může vytočit telefonní číslo a pomoc může být na cestě.
Firma nabízí pomoc po telefonu nebo online přes Web, na vyžádání přijedou k uživateli i přímo domů, či do kanceláře, na místě diagnostikují případnou závadu nebo vyřeší problém ve svém středisku.
Dokonalá služba a matně si vzpomínám, že podobnou službou se živí i jeden IT technik na Floridě v USA, který má neustále plno práce pro celý tým techniků v jeho malé firmě.
Ta výše zmíněná olomoucká firma nabízí docela dobré ceny a bohatou nabídku služeb, kdy mě napadá, že mnozí (budoucí) zákazníci by přivítali kromě nějakého počítačového servisu i úvodní pomoc s nákupem nového desktop počítače nebo notebooku, neboť vybrat si v dnešní době vhodný počítač může být pro laika docela velký problém.
Každopádně, líbí se mi, jak někdo vsadí plně na služby a pomoc uživatelům, neboť to je dle mého jediná možnost, jak přežít nějakou finanční krizi, jak si vybudovat okruh věrných zákazníků z regionu a pravidelný přísun dobře placené práce.
Mírně skeptický jsem ovšem k množství potenciálních zákazníků v regionu střední Moravy, neboť čemu se daří a co je dobře placené na Floridě, tak mezi Hanáky narazí právě na tu typickou šetrnost, za kterou by se ani Skotové nemuseli stydět. Na druhou stranu, pomoc po telefonu by nemusela být omezena jen na region střední Moravy, ale klidně by mohla pokrýt i celou ČR.
Good Luck a hodně úspěchů přeji všem schopným Moravákům a Hanákům zvlášť!
Co dělají státy a politici v době krize?
"Jak které státy, jak které politické strany, jací, kteří a čí politici", jak jsem uváděl v předchozím příspěvku - Volný pád trhu..., kdy někteří politici jezdí diskutovat do Davosu, další zůstávají doma a snaží se řešit krizi.
Státy jsou totiž kapitola sama pro sebe, neboť ani moc nemusí hospodařit, jako každý zodpovědný jedinec ve společnosti, nemusí se snažit optimalizovat provoz, jako všechny dobré firmy. Když stát nemá peníze na provoz, tak se zadluží, trochu více zdaní občany a firmy, no a vesele se jede dál do dalšího volebního období ;-)
Kdyby se totiž každý stát choval jako zodpovědný jedinec nebo jako fungující dobrá firma, tak by nemohl dělat žádné populistické kroky, kdy přidá jedná skupině obyvatel na úkor nějaké druhé, kdy některým firmám poskytne výhody a jiným ne. Zaměstnával by jen dobré managery, optimálně by hospodařil se svěřenými prostředky, omezil by provoz státu na naprosté minimum, zrušil by nepotřebné instituce a úřady, financoval smysluplné a kvalitní služby, podnikatelům by připravil motivující podmínky.
Dobrý stát by se měl chovat jako každá jiná firma, která chce úsporně hospodařit, chce mít dostatek prostředků na provoz, investice a další vývoj (školství, zdravotnictví, infrastruktura), spokojené zaměstnance (občany) a vzkvétající firmu (zemi).
Dobrý stát by nepodporoval polostátní firmy ani parazitující organizace a raději by snížil občanům i firmám daně. Jednotlivcům by zůstalo více v peněžence na utrácení, na jídlo, na nákup potřebných i nepotřebných věcí, firmy by nemusely tak propouštět a dobré podnikatelské podmínky by je motivovaly zůstávat v dané zemi.
Jak by měl reagovat na krizi každý dobrý stát?
1. Ušetřit na vlastním provozu
Vláda a politici by se měli zaměřit v první řadě na to, kde by stát mohl ušetřit, aby jeho provoz nebyl tak drahý. To by měla být priorita #1 a tím by se mělo začít. Úplně stejně totiž musí na finanční krizi reagovat každý zodpovědný jednotlivec a každá úspěšná firma.
Co takhle, kdyby prezident, poslanec a senátor byly neplacené (čestné) funkce? Naivní utopie, já vím, ale o každém bláznivém nápadu se musí nejprve začít mluvit ;-)
Viz také - Jan Švejnar, Václav Klaus nebo Karel Gott...
2. Snížit daně jednotlivcům i firmám
Plošné snížení daní by pomohlo všem, rychle, okamžitě, bez nějakých dalších investic, to je bez diskuze. Stát by sice přišel o miliardy na příjmech, ale co takhle zrušit 2-3 ministerstva, snížit počet poslanců a senátorů na polovinu, zrušit některé nepotřebné organizace, nepodporovat polostátní firmy?
Snížení počtu poslanců na polovinu by chod státu vůbec neohrozilo a nikdo z občanů by si toho snad ani nevšiml. Opět utopie, k tomu se nikdo z politiků neodhodlá ;-)
Viz také - Milujeme naše poslance!
3. Investovat do školství a vzdělávání
Tohle je jediná smysluplná investice s dlouhodobým přínosem, neboť jen chytrý a vzdělaný jedinec má (vždy bude mít) šanci na každém konkurenčním trhu. Jedině stát, který dbá na vzdělání, investuje do školství, vědy, výzkumu, může mít šanci uspět v globálním světě, může přilákat zahraniční firmy, které hledají odborníky.
Pomůže snad státu zvýšení a prodloužení podpory v nezaměstnanosti a přinutí to někoho hledat si práci? Koupí si snad hned všichni nové auto při plánovaném návrhu na odpočet DPH? Přinutí snad plánované novomanželské půjčky někoho vzít si hypotéku na byt nebo dům?
Viz také - Investice do vzdělání se vyplatí...
Může hospodářství neustále a trvale růst?
Proč většina politiků považuje za ukázku kvality hospodaření (státu, firem), když hospodářské výsledky stoupají a zvyšuje se produkce, prodej, obrat, zisk? Dá se trvale udržovat neustálý hospodářský růst? Ne, trvalý hospodářský růst je nesmysl a dříve nebo později se musí zastavit.
Každý s normálním selským rozumem si asi dokáže představit, že poptávka v nějaké zemi je omezená a u menších států není problém ji nasytit. To platí na lokálním trhu i při exportu zboží a služeb, neboť poptávka i v jiných zemích má své limity, které jsou navíc doplněné globální konkurencí jiných firem na světě.
Většina podnikatelů tohle již pochopila, neboť každá firma má omezené kapacity na výrobu i prodej, příp. zná počet obyvatel, kteří by mohli být jejími klienty v dané zemi (mobilní operátoři by o tom mohli povídat).
Dobře to zná i majitel hospody s penzionem, neboť počet míst je omezen, stejně tak počet možných pokojů k pronajmutí. Ví to jistě i každý drobný podnikatel, neboť jeho den má jen 24 hodin a nemůže neustále rozšiřovat nabídku svých služeb ani množství zakázek, které dokáže vyřídit ;-)
Na závěr ještě něco k zamyšlení:
"...the fundamentals of the market is that to buy, someone has to be willing to sell, and to sell, someone has to be willing to buy."
Volný pád trhu nebo finanční krize jen mění obchodní modely a hodnoty společnosti?
"Volal mi známý, který si může dovolit hodně, ale už si nechce dovolit všechno. Rozhodl se, že si nekoupí Porsche 911,... přemýšlí o koupi Fiatu 500, autíčka ze spodního konce tabulky výkonností."
Když nyní pominu značky těch aut, tak tento citát z mále zprávičky v ekonomickém deníku E15 (Čas k zamyšlení) snad asi vyjadřuje nejlépe, že teprve finanční krize přinutí některé lidi k zamyšlení a k opravdovému posuzování hodnot.
Více různých pohledů na finanční krizi?
Když budeme schopni se zamyslet a podívat se na různé situace v životě z různých stran, tak ten pohled z více úhlů nám může pomoci pochopit všechny zákonitosti, důvody i následky. Někomu to pomůže nahlédnout i do budoucnosti a připravit se na předpokládané situace.
Na finanční krizi se totiž dá dívat z několika různých stran, kdy ty základní pohledy jsou (1) pohled jednotlivých občanů, (2) pohled firem a podnikatelů, (3) pohled států a politiků. Různé skupiny občanů se chovají různě, rozdíly jsou i v chování velkých, malých, domácích nebo zahraničních firem. Různě ke každé krizi přistupují i státy ve světě, politické strany, jednotliví politici i pánko velkomožný na Hradě.
Každý by se měl podívat na všechno právě z tohoto nejdůležitějšího úhlu, aby pochopil a našel nejlepší řešení současné krize.
1. Co dělá jednotlivec, občan, zaměstnanec?
Co dělá samostatný jednotlivec nebo rodina, když řádí krize a peněz se nedostává? Jsou sice lidé, kterých se žádná krize nedotýká, neboť mají dostatek prostředků a žádnou krizi ani nevnímají. Některé skupiny mají např. své důchody nebo sociální dávky taky docela jisté.
Většina "normálních" občanů někde zaměstnaných ale začíná šetřit a nekupuje zbytečnosti. Při každé investici se mnohem více posuzuje cena a kvalita, vybírá se levnější zboží nebo služby, příp. se nepotřebné nákupy odkládají na neurčito a čeká se na větší slevy. Zodpovědný jedinec se snaží nežít na dluh a rozmařile neutrácí. Připravuje se na dobu, kdy by mohl např. přijít o práci, neboť firma, kde pracuje může zkrachovat "díky" rozmařilosti a hlouposti managementu.
Obecně se dá říci, že právě jednotlivec, tj. konečný spotřebitel, je tím základem všeho, neboť jen chování spotřebitelů ovlivňuje trh, nabídku firem, bank, či úspěch nebo neúspěch všech podnikatelů. Jednotlivec pracuje někde ve firmě, kde se něco vyrábí nebo kde se poskytují služby. Jednotlivec nakupuje zboží v obchodech, využívá různých služeb, cestuje, bere si hypotéky, kupuje nová auta, ukládá peníze na bankovní účty, investuje volné prostředky,...
Chytrý jedinec myslí na vzdělání, neutrácí za hlouposti, váží si svého času.
2. Co dělají firmy a podnikatelé?
Co dělají firmy a podnikatelé, když všude řádí krize a jejich zákazníci (občané nebo druhé firmy) nic nenakupují nebo omezují nákupy jen na to nejnutnější? Některých firem se krize sice moc nedotkne, neboť mají třeba na trhu monopol zaručený státem, takže stačí trochu zdražit a zisk je opět dostatečný. Další firmy mají zase dobré lobbisty, kteří jim zajistí dotace od státu, pro které si přiletí soukromým tryskáčem.
Obecně se ale každá normální firma, které jde o hospodářský růst a maximalizaci zisku, snaží optimalizovat náklady, hledá levnější dodavatele, snižuje počet zaměstnanců, hledá nové trhy pro své výrobky a služby, snaží se podpořit koncové zákazníky k nákupu reklamou, poskytováním slev (z předraženého zboží) nebo výhodných nabídek (Pay one, take two! Buy now, pay later!), nabízí třeba k novému domu zdarma kompletní vybavení nebo nový Mercedes,...
Chytré firmy myslí na své zákazníky a poskytují jim dobré služby, vybírají si jen dobré šéfy.
3. Co dělají státy a političtí představitelé?
Jak které státy, jak které politické strany, jací, kteří a čí politici :-)
Státy a jejich představitelé jsou kapitola sama pro sebe, proto si dokončení tohoto zamyšlení nad finanční krizí nechám na příští příspěvek, včetně závěrů a možných poučení, která by nám všem mohla trochu více otevřít oči ;-)
Jen jeden "státní" příklad na závěr:
Koncem minulého týdne se začali sjíždět do švýcarského Davosu (svými soukromými letouny) účastníci světového ekonomického fóra. Česko reprezentuje jen pán z Hradu, Polsko má hned čtyři zástupce, Francie posílá pět hostů. Americký prezident Barack Obama ale nařídil klíčovým představitelům země zůstat doma a zabývat se aktuálním řešením problémů země.
Co více dodat? To je snad typická ukázka přístupu politiků v různých zemích, kdy někdo preferuje posilování osobního ega diskuzemi o ničem, neboť je schopen zastavit i globální oteplování, další politik preferuje spíše reálné řešení problémů země, za kterou má odpovědnost ;-)
Napadá snad někoho nějaký smysluplný důvod, proč jel Klaus do Davosu za státní peníze, které mohl dát třeba na charitu, když už chtěl utrácet ze svého prezidentského rozpočtu?
