Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world

Cayman Islander's blog - Diary of Freelance Programmer

Proč si definovat cíl aneb nekončící cesta a putování plné překážek?

Follow your dreams!Když jsem psal kdysi příspěvek, že Cíl je nikdy nekončící cesta za splněním snů, tak jsem si myslel, že každému je již dostatečně jasné, že si musí alespoň nějaký cíl mírně definovat.

Je teď jedno, zda někdo touží vydělat 100 tisíc nebo milion korun (dolarů), naučit se dobře anglicky, pracovat v cizině,... Jde o to, že každý si musí nějaký cíl definovat a stanovit si nějakou cílovou metu, které chce dosáhnout.


Proč si definovat konkrétní cíl?

Proč si máme vůbec stanovit nějaký cíl, jsem tady již několikrát objasňoval, ale stále dostávám dotazy na podobné téma. V poslední době jsem také mnohokrát četl v diskuzích na rádoby významných Web stránkách stupidní příspěvky na tohle téma, kdy se i docela chytří lidé přiznávají k tomu, že žádný cíl nemají, neboť ani netuší, proč by ho měli mít ;-)

Musím tedy před koncem roku, v rámci rekapitulace, zopakovat jeden základní příklad k zamyšlení, který jsem kdysi použil jako stále platný argument, na co je vlastně takový cíl dobrý:

"Vemte si cíl pilota, který chce doletět tam a tam v tolik hodin. Má cíl, zná čas, do kdy to má stihnout, takže toho cíle dosáhne. Po cestě sice mírně odbočuje a koriguje směr, když se odchýlí a vyhýbá se bouřkám, ale svého cíle nakonec dosáhne (třeba s mírným zpožděním). Společně s pilotem daného cíle dosáhnou i všichni cestující."

Nedovedu si představit nějaký let úplně bez cíle nebo bez časové definice, neboť jak pak hodnotit, zda "let" byl úspěšný a jestli ta "cesta" vůbec stála za to?

Tohle pravidlo platí obecně pro cíl pilota dopravního letadla, pro malé i velké osobní cíle v životě, v podnikání, platí to i pro týmový cíl nějaké firmy.


Jedině cíl rozhoduje o úspěchu!

Na jakékoliv cestě rozhoduje jediné - soustředěnost na jeden cíl, kdy každý cíl je potřeba nejprve definovat, mírně nebo více se na cestu připravit, moc neodbočovat z cesty a "letět" za svým cílem.

(Platí to srovnání s pilotem při řízení letadla, neboť rozhodující je dobrá příprava, znalosti, zkušenosti, finance na rozjezd, udržování kurzu, operativní řešení problémů za letu, informační záloha ve formě dispečinku, hladké přistání.)

Kdo podcení nějakou etapu přípravy, tak místo hladkého létu k cíli hrozí spíše bungee jumping nebo přímý pád bez jištění do rozbouřené řeky, kdy ani dobrý plavec nemá šanci. Někdy ale pomůže štěstí, neboť v rozbouřené řece pod vodopádem plave náhodně kus větve, kdy se stačí zachytit a plavec s dobrým výcvikem je zachráněn ;-)


Proč by měl mít každý nějaký cíl?

Jaký smysl chci dát svému životu? Když dám svému konání nějaký smysl (cíl), tak ten smysl nám dokáže dát sílu překonat i největší překážky i kritické životní křižovatky. Nevěřícím by možná mohl pomoci jeden z mnoha citátů chytrých lidí na podobné téma:

"Všechno na světě musí mít nějaký plán nebo to lidská mysl odmítne. Ale navíc, musí mít cesta také nějaký cíl nebo před ní lidské vědomí ucouvne." (J. Steinbeck: Toulky s Charleym)


Viz také:

- Jedině správná motivace zaručí úspěch...
- Myslet o dva kroky napřed...
- Výraznější úspěch se ne a ne dostavit...

4 comments :

Needy řekl(a)...

Ahoj Caymane, jak si tak čtu Tvoje opravdu přínosné články, tak mě napadla myšlenka, jakou pozici v Tvých cílech plní rodina. Nebo-li jak je do toho zapojena. Nechci Ti narušovat soukromí, jen by mě i osobně zajímalo, jestli plníte svůj sen společně i s manželkou. Máte společné cíle, na kterých se podílí i manželka (ve formě třeba tvé účetní apod.) nebo manželka se stará o chod domácnosti a na Tobě je pozice živitele, tedy toho kdo plní cíle:-) Myslím si totiž, že je to záležitost obou partnerů. V mnoha přípěvcích taky píšeš, že by člověk měl dělat co právě chce, jet kam chce, číst co chce, jíst kde chce. Jak to řešíte doma? Shodnete se ve všem? Máte společné cíle? Plány? Názory? Rád bych věděl Tvůj názor i na takovou rodinou provázanost, stačila by odpověd v obecné rovině, nechci Ti narušovat soukromí. Díky:)

Cayman řekl(a)...

2Needy: Rodina do mých osobních cílů není zapojena jako nějaký "pomocník", ale je jejich součástí. Jedna z mých priorit je právě i spokojená žena a děti, takže jedním z mých "cílů" je i podpora jejich snů a přání.

(Žena např. mnohdy vydělá víc jak já, takže opravdu nepracuje jako má účetní. Od toho je účetní a daňový poradce)

Myslím, že svým přístupem k životu se celá naše rodina vymyká všem "standardům", což znamená třeba to, že se o domácnost staráme společně, jak má kdo čas a chuť, kdo jde kolem obchodu, tak zavolá, co má koupit, kdo uvaří, tak neuklízí, když se nikomu nechce vařit, tak vyrazíme někam ven atd.

Společně si pak pomáháme plnit své úkoly, cíle, nápady a sny.

Máš pravdu, že je to vždy "záležitost obou partnerů" a já bych k tomu doplnil i dětí, které mají v rozhodování stejné slovo. Takže vše podřizujeme dohodě a snažíme si vzájemně vycházet vstříc a pomáhat si.

Je jasné, že ne vždy se shodneme, taky zaníceně diskutujeme, hádáme se, usmiřujeme,... To je naprosto normální. Je jasné, že individualista, který žije třeba sám, má úplně jiné priority a přístup, ale když nás je více, tak mi to dodává sílu a energii. Nedávno se mi třeba vůbec nechtělo do New Yorku, ale rodina mě vykopala ;-)

Napíšu o tom extra příspěvek, neboť to chce více prostoru.

Nishkam řekl(a)...

Zkusil jsem trochu rozpitvat proces stanoveni cilu viz. http://nishkam.blog.lupa.cz/stanoveni-cilu/

Laďa řekl(a)...

Díky za tento post. Toulky s Charleym jsem četl na střední a moc se mi to líbilo. Takže jsi mě inspitoval k tomu, abych si to přečetl znova.

Kdyby tak existoval univerzální návod, jak si ten cíl vybrat! Spousta lidí je zmatených a neví co vlastně chcou (patřím k nim). Prostě se vytratila autentičnost a sebereflexe. Kdo dneska přemýšlí nad tím co sám vlastně chce? (A jestli mu to náhodou nevnutila reklama nebo společnost?)

- Jsou lidi, kteří nad smyslem svého konání uvažují a jsou šťastní.
- Jsou lidi, kteří nad tím neuvažují a nechávají to plavat "nebo se z toho zblázním" a jsou taky šťastní.

Je mezi nima rozdíl? Je jejich štěstí stejné?

Okomentovat