Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world

Cayman Islander's blog - Diary of Freelance Programmer

V jakém městě na světě bychom žili, kdyby nezáleželo na penězích?

Be the First and Win a fortressV komentáři k předchozímu příspěvku - Nejen IT specialisté odcházejí do ciziny, se objevila zajímavá myšlenka:

"...keby si mal nekonecno vela penazi, kde by si zil? Ja v Bratislave a nemusim o tom rozmyslat ani pol sekundy."

Zaujalo mě to, neboť si myslím, že vůbec nezáleží na množství peněz, které člověk má, aby si někde udělal domov, aby měl kolem sebe kamarády, známé a spřízněné duše. Chápu ale, jak to bylo myšleno, že bez ohledu na velikost konta, je pro daného pisatele právě Bratislava to nejkrásnější místo na světě. Naprosto v pořádku.

Jde ale opravdu žít celý život na jednom místě a to bez ohledu na nějaké omezování penězi? Je vůbec možné pracovat celý život stále v jedné profesi? Je možné považovat za ideální místo pro život jen jedno město, když záleží hlavně na lidech, které mám kolem? Co když všichni kolem, jeden po druhém, prchají někam do světa?

Připomíná mi to jeden článek na téma Změna je život, když už "mezi prsty začíná rašit mech":

"...teď si připadám jako ten kosmonaut ve známé písničce od Davida Bowieho, který opouští bezpečí své kosmické lodi a vydává se napospas vesmírnému prostoru. Jak mi to v nové práci půjde? Budu to umět?"


Co takhle touha po poznání jiný krajů a lidí?

Já osobně, když někde budu dlouho žít, tak si po čase musím říci, zda mi to známé prostředí ještě něco dává. Je to totiž úplně stejné, jako když bych někde dlouho pracoval u jedné firmy a měl zaběhaný rituál úkolů, které bych si v poklidu plnil, po šichtě šel domů a "užíval" si klidného života.

Den za dnem, rok za rokem, život za životem...

Rozšiřuji si nějak obzory, když jsem celý život jen v jednom zaměstnání nebo bydlím na stejném místě? Stále třeba vidím ty samé domy, ulice, stejné tváře, v práci dělám na stejných úkolech? Není právě ta touha po poznání a pochopení základem lidské civilizace, základem společnosti, rodiny i základní charakteristikou každého jednotlivce?

Vyrůstal jsem v jednom krásném městě na Moravě, kam se často vracím. Znám detailně historii města i příběhy slavných i obyčejných lidí. Na ulici jsem skoro každého zdravil, nafotil jsem většinu míst a zajímavých domů, u kterých jsem znal i jejich historii, báje, či pověsti. Vyrůstal jsem v historickém centru, ale bydlel i v jiných částech rodného města. Poznal jsem spoustu báječných i hloupých lidí, navštívil snad všechny hospody, znal osobně všechny výtvarníky i hudebníky, byl na všech výstavách a koncertech ve městě i v okolí.

Co ale dál? Dává nějaké rodné místo něco více člověku, který touží po poznání, pochopení a rozšiřování obzorů? Není těch několik zahraničních lektorů angličtiny ve městě trochu málo na pochopení světa? Stačí opravdu jen několikrát za rok vycestovat na dovolenou a takhle "poznávat" svět?

Jasně, když mi jde jen o jistotu, klídeček a teploučko, tak pak je ideální se vracet do stejného města, být stále obklopen stejnými lidmi, znát vše kolem a nemuset moc "přemýšlet" o životě. Každého svobodná volba a svobodný přístup k životu.


Proč je rozšiřování obzorů důležité?

Každý v nějakém zaměstnání po čase stagnuje, ať chce nebo nechce, neboť stereotyp ubíjí učitele úplně stejně jako programátory nebo kohokoliv jiného.

Jednou za pár let je tedy nutné změnit místo, právě pro to rozšiřování obzorů a získávání nových znalostí, což nám pomáhá k větší profesionalitě a rozhledu, odstraňuje zaslepenost a zahleděnost do sebe, nutí nás více přemýšlet a pracovat na sobě, mnohým to také podstatně zvedá plat :-)

Úplně to samé platí i pro bydliště. Kdo celý život žije a pracuje jen na jednom místě, tak má bez diskuze mnohem omezenější rozhled jak ten, co procestoval svět (ne jen na dovolené, ale někde delší dobu žil a pracoval), umí jazyky, pochopil problémy lidí ve světě a neposuzuje svět jen dle novinových zpráv.

Takový člověk má pak nejen nadhled nad všemi těmi malými problémy, ale dokáže přicházet i s nápady na zlepšení, neboť vidí svět trochu jinak a hlavně, má zkušenosti a znalosti, které jediné mají nějakou cenu. Je to obohacení pro jednotlivce, jeho rodinu, pro děti i pro společnost, kde žije.


V jakém městě na světě bych tedy žil já, kdyby nezáleželo na penězích?

S penězi nebo bez peněz, ideálem je místo, kde se člověk cítí dobře a je úplně jedno, zda je to pro někoho Bratislava, chaloupka v Beskydech, panelák na okraji Prahy, jachta v Karibiku, či vila na Floridě.

Já osobně se cítím dobře všude tam, kde mám kolem sebe chytré a rozumné lidi, kde se můžu stýkat se svými kamarády, kde fungují všechny služby, na které přispívám ze svých daní, kde se nemusím zabývat politikou, neboť politici myslí na občany a ne primárně na svůj osobní prospěch, kde funguje občanská společnost.

Jediné ideální místo na světě neexistuje, neboť každý je doma tam, kde se cítí dobře a kde má vše, co potřebuje ke svému životu. Vybrat si jen jedno místo na světě jako to "nejlepší" je dle mého naprostý nesmysl, neboť nezáleží na místě ale na lidech.

Co když lidé kolem po čase někam prchnou? Jakou pak hodnotu má nějaké místo?

Není tedy lepší uvažovat o nějakém místě spíše jako o možnosti, kde lze dělat, co mě baví a co se mi líbí, dělat to tam, kde zrovna jsou lidé, které má rád, kteří mě obohacují už jen svou přítomností, svým úsměvem, svými nápady? Kde se daří mé rodině i mým dětem, kde je oceňována má snaha pomoci společnosti, kde žije většina stejně smýšlejících lidí?

Je pak totiž úplně jedno, zda to bude Bratislava nebo Praha, Paříž, či New York, zapadlá víska v horách nebo vila v Monte Carlu, pro každého úplně jiné místo.


Jeden příklad ze života na závěr:

Máme kamarádku, která procestovala plno zemí, byla v USA, kde má navíc příbuzné, pracovala delší dobu v Londýně i v Praze. Všude se jí líbilo, všude měla kamarády a známé, přesto se vrátila do svého rodiště na Moravě, tzv. za "rodiči" a za "jistotou" poklidného života.

Nyní již asi rok hledá práci, která ale v širokém okolí vůbec není. Je spokojená? Nevím, nedá to na sobě, jako věčně usměvavá optimistka, moc znát, ale v každém městě, kde předtím pracovala, by ji nosili na zlatém podnose, kdyby se vrátila. Vrátí se někam do světa?

Mimochodem, psal jsem již o něčem podobném, tedy bez ohledu na ty peníze, na kterých opravdu nezáleží :-)

22 comments :

Anonymní řekl(a)...

bratislava teda rozhodne neni "nejkrásnější místo na světě", je to riadna diera, ale ked si zratam vsetky vyhody a nevyhoda zivota na danom mieste, je to prave bratislava...

keby existovalo mesto, kde by to vypadalo jak bin ladin area v jeddahu, biznis by tam bol jak v nyc, "normalni" ludia jak v bratislave (urcite lepsie jak araby alebo americania), ceny jak neviem kde, atd..

potom by som chcel byvat tam. :)

mimochodom este k tym cenam, kedze nemame nekonecno vela penazi (aspon teda ja, kludne to priznam, fakt nemam), podla mna to hra rolu. v dvoch veciach:
1. kolko penazi potrebujes, aby si tam mohol zit ako chces. uplne ina suma to bude v moskve alebo niekde v hladovej doline na slovensku.
2. jak bohaty/uspesny si tam budes pripadat.

napriklad s milionom dolarov v bratislave nemusis uz pracovat a si uspesny podnikatel, s milionom dolarov v nyc si middle class a v biznise naprosta nula.

jonatanus

Cayman řekl(a)...

2jonatanus: Psal jsi minule o "nekonecno vela penazi", tak se nyní asi trochu rozcházíš v názorech, že?

Anonymní řekl(a)...

te peniaze bola reakcia na tvoje "O cenách v hospodách se ale snad nebavíme" z toho minuleho clanku.

Andre řekl(a)...

Dnes jsem byl jen na otočku ve Vídni a to je docela zajímavé a na první pohled hezké město. Možná by mi stálo za to, poznat jej blíže.

Online hry řekl(a)...

Dubaj?

Laďa řekl(a)...

V kterém krásném městě na Moravě jsi vyrůstal? Olomouc?

Jiri Benes řekl(a)...

jsi si opravdu jisty, ze budes spokojenejsi kdyz procestujes cely svet? chechecheche, ty nebudes nikdy v pohode, protoze porad existuji mista ktera neznas. Jsi odsouzen k vecnemu hledani.

Cayman řekl(a)...

"Jsi odsouzen k vecnemu hledani." ANO, jsem, díky bohu za to! Je možné přestat být věčným hledačem a věčný tulákem po hvězdách? Co hrozí tomu, kdo se spokojí se svým stavem, se svými stávajícími znalostmi a vědomostmi?

Cayman řekl(a)...

2Laďa: Kousek od Kozí uličky :-)

Laďa řekl(a)...

Krásné místečko! V Olomouci je moc pěkně, měl jsem to štěstí tam studovat :-)
Momentálně bydlím v Brně a to se bohužel nedá srovnat.

Anonymní řekl(a)...

S Kaymanovou odpovědí o věčném hledání to je hezká pravda :). Mám kámoše, který dělá, že ví všechno (myslím, že není na světě sám), samozřejmě téměř vždy se později ukáže, že to co si myslel (nikoli věděl), nebyla pravda. A tak si vždy říkám, že to musí být hrozná nuda, vědět všechno a již nebýt ničím překvapený....
Jinak s tou zatuchlostí v ČR, je ukryta i v malých detailech, které jsou schopny otrávit život, nejen v psychopatech za volantem - např. v sobotu jsme byli na hradě a přítelkyně studuje historii tak vytáhla isic kartu. Pokladní prý že jí nepustí, protože ji už bylo 26 let. A tak říkám "ale vždyť studuje historii, tak asi má smysl, když jsem jdeme a ona je studentka" a ona "já jsem taky historička", další! No stupidita v celé kráse.
Jinak k odpovědi na článek: malá vesnička kdekoli.

Milan řekl(a)...

Anonym: Všude nejsou v pokladnách tak "zaprděný" rodiče když byli s přáteli tuším v Domažlicích na věži, tak se jich ptala zda chtí dospělej či dětskej, zkusil táta, že jestli je pustí na dětskej tak dětskej. Odpověděla - když to na mě nepovíte tak vás pustím na dětskej :o) všichni pochopitelně vysmátí - vzhledem k blížícísemu důchodovému věku :o) Na druhou stranu v Paříži na vítězném oblouku se s náma skoro do krve hádali, že nám není 25 let (do této hranice bylo poloviční vstupné) a bez ukázání ID které jsme s sebou neměli, nás nechtěli pustit

Milan řekl(a)...

Ale abych napsal také něco k tématu. Mnoho měst jsem zatím neprocestoval - spíše velmi málo, ale ve značné části z nich by si dokázal představit nějakou dobu žít zcela bezproblémů / i když pochopitelně značně záleží na čtvrti. Abych byl konkrétnější tak např. Paříž, Chicago, Řím, Barcelona, Malaga ... ale i řada dalších malých městeček, které mají skvělou atmosféru třeba na severu Itále v okolí tamních jezer. Nicméně na stálo asi nejspíš ne... nejvíce mi brzí jazyková bariéra (ač není nepřekonatelná, nicméně nechci mluvit na stálo v cizým jazyce) a místní přátelé.

Anonymní řekl(a)...

Já bydlím v parádním jihomoravském městečku. Nemůžou si ho vynachválit (ikdyž nějaké věci mě taky dost ser…). Ale zároveň vím, že se pojedu podívat do nějaké severské země. Láká mě prostě poznat jinou mentalitu, životní úroveň, životní podmínky. Austrálie, Nový Zéland, USA.Taky jsem zjistil, že přes školu mám docela dobrou šanci dostat se do Číny. Nejprve jsem si říkal, že bych se tam chtěl podívat – trochu prošmějdit to, co je běžnému turistovi skryté a taky navázat nějaký kontakt (kdo ví, co bude v budoucnu:), ale pak mě to nějak přešlo. Z důvodu, jestli bych se vůbec na nějaké netradiční místa dostal a jestli bych tam chtěl dýchat ten smrad. Nenapadá tebe Caymane nebo vás ostatních, za čím bych do takové Číny mohl jet? Nebo kam byste jako studenti vycestovali?

Jinak to, kde bych chtěl bydlet: určitě bych nějaký čas vydržel na ostrově v chatrči, s kokosovýma palmami na „zahrádce“, s čirou vodou jako zrcadlo. Ale asi jen chvíli. Protože mám rád čtvero ročních období.

Já si totiž říkám, že vše se děje mimo domov. Doma to známe, tam nás překvapí a nebo zrcadlo nastaví jen málo věcí. Ale v novém prostředí je to téměř na denním pořádku. A to mě láká. A taky straší. Ale zvědavost je silnější.

Zdraví Endorfin

Cayman řekl(a)...

2Milan: Jazyk je vždy základ, bez toho to opravdu nejde. Chtěl jsem třeba chvíli žít v Itálii, přesně jak píšeš, ale jazyk tomu bránil. Italština sice není těžká, ale nechtěl jsem takhle odbočovat. Možná ale někdy ještě přehodnotím :-)

Cayman řekl(a)...

2Endorfin: "...vše se děje mimo domov. Doma to známe, tam nás překvapí a nebo zrcadlo nastaví jen málo věcí." Skvěle řečeno, plně souhlasím!

K tomu, že máš "rád čtvero ročních období" mě napadá, zda to ještě platí? Nestřídá se už počasí nějak jinak a neměly by se učebnice už přepsat? Velmi často se totiž teplota a počasí mění i v jednom týdnu - Po zima, Út léto, ST podzim, ČT jaro,...

A proč jet do Číny a za čím? Napadá mě jen taková přiblblá rada "jet tam za poznáním". Chce to asi zapátrat na Webu, je plno lidí, co tam často jezdí a určitě najdeš nějaké podněty. Co třeba navštívit čínské restaurace v okolí a zeptat se majitelů na tipy? Měli by určitě radost, že se o ně zajímáš :-)

Milan řekl(a)...

njn jazyk je základ, ale jak to řešit v Evropě - naučit se 5-6 jazyků? To je bohužel nad mé schopnosti.

ad Čína, rozhodně to stojí za návštěvu, je to jiná planeta. Zrovna zítra se vrací moji dva kolegové z obchodních jednání a třesu se na jejich vyprávění. Mám pár reportů a zážitků již přes mail a některé opravdu stojí za to. Od vtipných kdy se snažili vysvětlit taxikáři, že chtí do baru (proces na hodinu), až po úžas nad jejich technologií v jedné továrně (bez ironie)

leonardoca řekl(a)...

Jako by jsi mi někdy četl myšlenky :-)
Od svých 20 /za posledních 12 let/ jsem více než 20x změnil bydliště, více než 6x zaměstnání. Pocházím z Moravy, v tuto chvíli opět žiji na Moravě. Pár let jsem žil za velkou louží, pár let v Praze. A po všech zkušenostech říkám, "Všude dobře, všude doma." Všude jsem potkal spoustu zajimavých lidí a našel pár skvělých přátel. Všude se člověk cítí jen tak dobře, jak si sám sobě vnitřně dovolí. Vůbec to není o místě, ale o přístupu k životu.
Teď žiji v menším - asi 70,000 městě a už asi po roce jsem měl pocit, že už v něm nemám co objevovat, ale i to se změnilo - stačilo potkat jiné lidi, s jinými zájmy...
Každý to má jinak, znám lidi kteří od začátku věděli, že se z místa nehnou a jsou maximálně spokojeni. Další sic furt nadávají, ale nikam se nehnou... Někteří pár let hledají, zkoušejí a pak se usadí. A pak jsou takoví, co jednou zkusili a už nemohou jinak.

Cayman řekl(a)...

"Všude dobře, všude doma." To je pěkná myšlenka :-)

Jak píšeš na závěr, každý jsme jiný a každý máme jiný přístup. Někdo bydlí stále na stejném místě a je spokojený, druhý zase neposedí. Ale zase 20x změnit bydliště za 12 let? To zní skoro jako čundrák na vandru - nic ve zlém :-)

leonardoca řekl(a)...

"Čundrák na vandru" - v určitých etapách se to i tak dalo nazvat :-) Toho stěhování bylo někdy i na mě moc. Teď už bydlím čtvrtým rokem na jednom místě. Na tvůj blog jsem poprvé narazil tak před půl rokem a byl mi jedním z impulsů, abych se zas pošoupl jiným směrem, ještě doběhne tento měsíc a již nebudu zaměstancem.

Anonymní řekl(a)...

"Wherever you live, be sure to get out and enjoy the land and the people. Your life will be richer for it."

Anonymní řekl(a)...

souhlasim s clankem,ale musim zde uvest jeden duvod proc je nekdy potreba bydlet na stejnem miste.vyrustal jsem na prazskych vinohradech a v celem procesu dospivani jsem snil jen o uspechu.pozdeji jsem se odstehoval o par ctvrti dal,protoze jsem nemel penize na koupi bytu v tyhle lokalite.casem jsem zjistil,jak mi to misto chybi.a duvod?vinohrady mne inspirovali a popohaneli stale vpred.nevim proc,ale citim to tak.pokazde,kdyz tam jedu na navstevu nebo tam jen zapit s kamarady,uplne mne to nabiji.budis mi ted motivaci a inspiraci k tomu abych si tam jednou mohl dovolit opet bydleni,a nejlepe vlastni.

Okomentovat