Kamarád včera úspěšně odmaturoval a konečně má tu trapnou povinnost za sebou.
Neměl sice samé jedničky jako kamarádka, co maturovala celkově za 4, ale má klid a může se v klidu soustředit na přijímačky na VŠ :-)
Co mě ale "pobavilo", tak nápady, které jsme probrali po Skypu na téma podnikání a optimalizace nákladů, což se sem docela hodí, neboť to navazuje na můj úvod o tom, že ideální je dělat, co nás baví, že se máme specializovat na služby, vážit si svého času a nepracovat jen za nějaké dumpingové ceny.
Nezaujatý pohled na "optimalizované" podnikání?
1. ukázka naivního business plánu:
Jak tedy vypadá ničím zatím nezkreslený pohled na podnikání např. v oboru vývoj Web stránek na zakázku a jak by mohl vypadat "úspěšný" podnikatelský model ve stylu, koupím co nejlevněji, abych ušetřil, prodám co nejdráž, abych co nejvíc vydělal?
Nabídka firmy: Nabízím tvorbu Web stránek na zakázku.
1. Nebudu dělat Web stránky sám, ale práci budu "delegovat" druhým.
- Stačí sehnat zákazníky, kteří chtějí Web stránky.
Úkol: Sehnat zakázky.
2. Nebudu práci zadávat nikomu z ČR ani z Evropy.
- Levnější je sehnat programátory z Indie za 5-10 USD na hodinu.
Úkol: Sehnat levné vývojáře.
3. Vyjednám se zákazníkem co nejlepší cenu, abych měl vysoký zisk.
- Současně vyjednám s indickým programátorem co nejnižší cenu.
Úkol: Sehnat prvního zaměstnance na tu admin čínnost.
Cíl: Až to sám rozběhnu, tak najdu někoho, koho pověřím tím sháněním zakázek a přidělováním práce těm levným vývojářům, co budu mít v databázi, pak dle zisku zaměstnám ještě účetní, která bude vystavovat faktury zákazníkům a platit peníze za vývoj indickým vývojářům. Já zatím budu ležet na pláži a přemýšlet o dalším takovém projektu.
2. ukázka naivního business plánu:
Druhý nezkreslený pohled na podnikání v oboru odborné překlady na zakázku a další příklad "úspěšného" business modelu při totální optimalizaci nákladů, kdy nedělám nic, jen inkasuji peníze:
Nabídka firmy: Nabízím překlady ve všech jazycích.
1. Nebudu dělat překlady sám, to bych jen překládat a nic z toho.
- Stačí jen sehnat zákazníky, kteří chtějí něco přeložit.
Úkol: Sehnat zákazníky.
2. Práci budu zadávat jen levným překladatelům.
- Stačí sehnat levné překladatele z různých částí ČR i ze zahraničí.
Úkol: Vytvořit dB překladatelů pro různé jazykové kombinace.
3. Vyjednám se zákazníkem cenu za stránku s příplatky.
- Současně vyjednám s překladatelem cenu bez příplatků.
Úkol: Sehnat prvního zaměstnance na tu admin čínnost.
Cíl: Až to sám rozběhnu, tak najdu někoho, koho pověřím tím sháněním překladatelských zakázek a přidělováním práce levným překladatelům, co budu mít v databázi (účetní už mám z prvního podnikání, takže jí jen přidám další práci, ať se nenudí). Já opět zalehnu "na matraci" na pláži a přemýšlím o dalším takovém projektu.
Jaká je realita takových business plánů?
Kdybych takových podobných nápadů a plánů už plno neviděl, kdybych už někdy nesledoval všechny chyby s tím spojené, kdybych nechápal, jak jsou někteří začínající podnikatelé naivní, tak bych se o tom nezmiňoval.
(Klíčové oblasti, na kterých je celé podnikání založeno, jsou vyznačené nahoře červeně.)
Všemu tomu idealistickému nadšení do podnikání také něco zásadního chybí. Co takhle třeba následující zamyšlení:
- CO když ten můj delegovaný člověk nesežene žádnou další zakázku a já stále budu muset platit mzdy + SP/ZP všem svým zaměstnancům, pronájem kanceláří a další náklady?
- CO když bude mít nějaký zákazník třeba reklamaci, kdo ji pak vyřídí, když já se peleším na matraci na pláži a v pracovní náplni to nemá ani účetní ani vývojář ani překladatel?
- KDO bude sledovat náklady na provoz firmy, kontrolovat kvalitu, spokojenost zaměstnanců, či zda příjmy odpovídají všem provozním nákladům?
- CO když se mí zaměstnanci rozhodnou osamostatnit se a přetáhnou mi stávající i budoucí zákazníky do svých firem, neboť si spočítají, že vydělají více na své vlastní triko?
Bude mě bavit jen řešit tyhle a spojené problémy, za které jako majitel firmy zodpovídám, kdy žádné problémy nezajímají ani vývojáře ani překladatele, ale jen já sám jsem zodpovědný za provoz firmy a kvalitu dodávek služeb, které má firma nabízí?
Nějaké poučení na závěr?
Žádná firma a žádné podnikání, které chci rozběhnout, se neobejde bez mé každodenní působnosti ve firmě, dokud nenajdu schopného zástupce, kterému bych mohl část úkolů delegovat, na koho se můžu spolehnout.
Do té doby, než někoho schopného a spolehlivého najdu, jestli ho vůůbec najdu, se ale budu muset smířit s tím, že budu dělat úplně něco jiného, než jsem původně chtěl dělat (např. místo tvorby Web stránek budu jen shánět a zadávat zakázky), což bude jen taková lepší administrativní činnost.
Jediné mírné poučení snad tedy je, věnovat se pouze podnikání, které mě baví a kde mi nebude vadit, že celý den dělám nepopulární věci, kdy je úplně jedno o jakou činnost se jedná.
Chci tvořit Web stránky, chci překládat texty, chci prodávat párky v rohlíku, chci prodávat auta, či dovážet jahody nebo nějaké haraburdí z Číny? Nebo chci být jen "manager", který zaměstnává lidi, kteří dané činnosti dělají?
That's the question!
Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world
Partners & Sponsors
Advertisement
17 comments :
Tu poslední poznámku jsem nějak nepochopil. Mohl bys to prosím osvětlit?
Pěkný článek. Díky za něj, sice jsem se nedočetl žádné nové informace, ale trochu si protiřečíš... jednou píšeš, že se bez nutnosti kontrolovat podnik každý den majitel neobejde, pak zase tvrdíš, že je lepší najít si na to někoho schopného... No nevim... Existuje někdo dost schopný a inteligentní, aby jsi mu svěřil společnost a zároveň dostatečně hloupý na to, aby neviděl, že když to rozjede sám a přetáhne část zákazníků bude na tom mnohem lépe? Myslím, že matrac zatím raději nechám doma... daleko od pláže.
Trochu jsem poupravil text, aby to bylo názornější. Ta zmínka, že si najdu "někoho schopného" byla myšlena jako jeden z těch naivních nápadů, které někdo má.
Přesně platí, jak píšeš: "Existuje někdo dost schopný a inteligentní, aby jsi mu svěřil společnost a zároveň dostatečně hloupý na to, aby neviděl..."
To je ten základ, který si málokdo uvědomuje, když si plánuje, že nějaké podnikání "jen" rozběhne a pak někomu deleguje. Obvykle totiž není komu ;-)
To, že nie je komu, nie je tak celkom pravda. A čo tie tony námedzných manažérov od stredného po vysoký manažment vo firmách? Prosto je tu hranica, keď sa aj tomu manažérovi oplatí radšej predávať svoju námedznú silu ako by sa patlal s vecami, ktoré ho nebavia. (v mojom prípade hľadanie ľudí). Dokonca by som povedal, že oni veľmi dobre poznajú pointu tohoto článku.
Je to inak, výzva je (ktorá sa stane často problémom), najprv postaviť to podnikanie tak, aby generovalo dostatočný hrubý zisk na zaplatenie toho manažéra a stále ostalo na vylihovanie na pláži.
A naopak, v istom momente je nevyhnutné pre udržateľný vývoj zaplatiť profíka manažéra na pokrytie niektorých funkcii samostatnými ľuďmi. Presne to popísal Lukačovič, keď hovorí o tom, prečo reoraganizoval vedenie Seznamu.
Pěkné a pravda.
Já jsem zjistil také zajimavou věc s tímto trošku souvisí. Když dělám nějakou práci obvykle už ji nedělám poprvé a jde mi to od ruky v celku už i rychle i když mě to moc nebaví, překonám se a je to po chvíli rychle za mnou za relativně krátkou dobu. Uvažoval jsem, že bych si na tuto činnost sehnal i někoho jiného a platil mu za to (dejme tomu pouze příklad: nastříhání designu do šablon), než bych sehnal někoho, kdo mi tuto práci udělá tak jak si představuju a přibližně za tu cenu co si představuju, tak je to pro mě poměrně velká ztráta času. Za dobu během, které bych sháněl takového člověka jsem schopný to udělat sám, jsem spokojený s výsledkem a nestojí mě to žádné další prostředky, krom času, který bych stejně musel vynaložit na hledání onoho pracovníka.
Vím, že jakmile bych našel toho pravého např. "šablonáře", že bych zadával zakázky pokaždé již jemu a ušetřilo by to můj čas za dobré peníze, ale co když můj "šablonář" nebude mít zrovna čas a já s ním počítal ... ?
Jak říkáš Caymane nad některými věcmi je dobré přemýslet a zhodnotit váhu peníze/čas.
Piki: Problém je, že "tie tony námedzných manažérov" sice jsou na trhu, ale obvykle se jim moc nechce pracovat. Obvykle hledají pozici, kde budou mít hodně peněz, firemní auto a nic nedělat.
Lukačovič je sice pěkný příklad, ale on vedení předal kolegovi, který s nim začínal, zpočátku pro něj dělal i zadarmo a nyní má pěknou pozici ve firmě. To je něco podobného, jako kdybys na pozici šéfa dosadil svého dlouholetého kolegu a sám šel "na mateřskou" jako hlavní akcionář :-)
TouSte, máš sice pravdu, že okamžitě ušetříš čas i prostředky, když si to uděláš sám (od jisté doby to dělám také tak), ale v dlouhodobém horizontu by mělo více smyslu mít stálé spolupracovníky (z počátku) a pak i stálé zaměstnance (později), když je budeš moci dobře zaplatit a když se jim vyplatí dělat jen pro tebe.
Základní problém vidím ale v tom, že aby byl takový kolega, pomocník, či zaměstnanec, přínosný, tak se nejprve musí "zaškolit", zasvětit do tajů daného podnikání, musí dostat všechny hlavní tooly k dispozici, dostat veškeré know-how,...
Pak může nastat třeba to, že si takový chalan založí vlastní firmu, že se projeví jako neschopný a bude nutno začít s někým jiným opět od začátku. A tak pořád dokola. V ČR mám opravdu velmi špatné zkušenosti, kdy jinde na světě to funguje úplně jinak.
Je to všechno jen o lidech (a myších), kdy záleží na tom, koho člověk najde jako kolegu a spolupracovníka. To je asi to nejtěžší na každém podnikání - obklopit se těmi správnými a nadšenými lidmi, co táhnou za jeden provaz.
Cayman: Pokud si daný chalan založí konkurenční společnost s tvým know-how (a to je na denním pořádku), tak od toho jsme v konkurenčním prostředí, kdy ty mu dokážeš, že to dokážeš dělat lépe.
Nemusíš zpravidla na to ani vynakládat zvlášť velké prostředky, ty máš důvěru banky, peníze, kontakty, dlouhodobé zkušenosti a on byl rok u tebe ve firmě a má sto tisíc do začátku, často auto šunku.
Pokuď tě takový člověk převálcuje, tak je to správně a ukazuje to na to, že na svém místě máš pramálo co dělat. Mě kolikrát takoví lidé popostrčili kupředu, dlouho jsem se flákal, a když se objevil někdo kdo se začal tlačit na mé místo, tak jsem mu neházel klacky pod nohy, ale začal jsem se snažit a zpravidla se daný člověk dostal tam kde jsem byl já, ale já se dostal ještě výš :)
Marko: V zásadě máš pravdu, konkurence je vždy vítaná, alespoň teoreticky. Je to v pohodě, když zaměstnáváš prodavačky v obchodě nebo číšníky v hospodě. Náhrada je jednoduchá a nikdo ti nemůže nic vzít. Ani žádný provozní v hospodě tě nemůže nějak ohrozit, neboť tvá hospoda leží na dobrém místě a jeho případná konkurenční nebude už mít takovou výhodu.
Trochu jiné to je ale v IT světě, což jistě víš. Podívej se na to ale reálně:
Někoho zaučíš, předáš mu know-how, předáš mu i ty kontakty, neboť ON jedná se zákazníky i s dodavateli, ON je tvůj zástupce a ON pak někdy může oznámit všem zákazníkům, dodavatelům i odběratelům, že jeho šéf je debil a že proto on (tvůj zaměstnanec) zakládá novou firmu a třeba současně nabídne všem např. nižší ceny, větší provize, vyšší plat zaměstnancům,...
Takže tvými slovy "pokuď tě takový člověk převálcuje", není to opravdu ukázka tvé neschopnosti obstát v konkurenčním prostředí, ale ukázka toho, že sis na prsou hřál hada a ukázka morálky ve společnosti.
Myslím, že ty "problémy" s delegováním a předáním toho "know-how" se týkají většinou malých firem, kde dělá pár lidi. Tam je možné to riziko, že někdo odejde se všemi těmi kontakty apod.
Asi je nutné zakládat od počátku velké firmy a mít více lidí s rozdělenou pravomoci a odpovědnostmi, protože při odchodu jednoho nespokojeného nehrozí, že by znal a věděl o všem :-)
Ještě jedna poznámka: U malých firem je asi nejlepší začínat s kamarády a zaměstnávat známé, které člověk zná. To je přece jen trochu větší jistota a dají se rozdělit pravomoci a pak i zisk z podnikání dle domluvených pravidel. Tak budou všichni spokojení.
Pavel
(Máš dobrý blog, ale ten systém s komentáři je tady na blogspotu fakt děsnej.)
Podle mně je podnikáni s kamárády čato zklouškou toho, jak dobří kamarádi to jsou...Nemluvím ze zkušenosti, ale mám takový intenzivní pocit.
Endorfin
Taky bych řekl, že "podnikáni s kamárády" je trochu rizikové, že už pak kamarádi třeba nebudou.
Možná ale, když se předem vyjasní kdo, co a za kolik, příp. když to budou rovnocenní partneři...
Krátkodobě jsem vždy spolupracoval s kamarády nebo s někým z rodiny a bylo to bez problémů. Horší je to ale, když by člověk chtěl všechny své podnikatelské starosti na někoho hodit, to už musí být nějaký spolehlivý zaměstnanec.
yMyslím, že je trochu přitažený za vlasy to kázání o morálce a o hadovi na prsou. To není totiž vůbec amorální, to je business a většinou pokud takové odtrhnutí přežije, tak je to logicky přínosem pro uživatele. Samozřejmě, že ten původní podnikatel bude remcat, ale to je jen a jen jeho problém, že usnul na vavřínech.
Pavle, chápu, jak to myslíš a taková změna, či nová konkurenční firma je vždy přínosem pro uživatele.
Asi ti ale ještě neodešel nějaký nevděčný zaměstnanec se zdrojáky a založil konkurenční firmu, kdy jen přebarvil design, upravil menu, aby vypadalo jinak a nabídnul to všem tvým zákazníkům jako levnější upgrade :-)
Mimochodem, majitel Seznamu taky v pracovní době u Infimy místo toho, aby jako zaměstnanec pracoval pro firmu, tak si v klidu pro sebe vyvíjel Seznam. Též dobrá ukázka dobrého zaměstnance, že?
"Působení Iva Lukačoviče v Infimě končí v květnu 1996, kdy ze společnosti odchází a prakticky záhy nato spouští Seznam. S majiteli Infimy se nerozešel úplně v dobrém - bylo mu vyčítáno, že si Seznam vytvořil v pracovní době, kdy měl pracovat pro Infimu."
Viz Lupa - Historie českého Internetu
Tak to je pak trochu jiný případ, kde to už smrdí... Já firmu nemám, ale kdybych byl šéf pana Lukačoviče, tak by určitě v pracovní době Seznam.cz nevytvořil. To je tak, když šéf kašle na podřízený a ti si pak dělají co chtějí. Správnej manažér, příp. vedoucí pracovník (má pod sebou do 10 lidí) ví co kdo dělá, nebo si to může kdykoliv namátkou zjistit - jsou firmy kde na to stačí párkrát kliknout.
Sice už dlouho nekomentovaný článek, ale dobrý!
2Pavel: Já firmu nemám, ale kdybych byl šéf pana Lukačoviče, tak by určitě v pracovní době Seznam.cz nevytvořil...nevím, jak bys to chtěl dokázat, když firmu nemáš a tedy asi netušíš, jaké to dnes je (zvláště u firem do 10 zaměstnanců)...Já ji mám a již 3x mě opustil pracovník s jedním či 2 klienty. Ve 2 případech klienti pochopili, že udělali blbost a vrátili se. Měl jsem co dělat, abych je neposlal rovnou k šípku, protože tohle jednání JE jak ze strany zaměstnance, tak ze strany klienta AMORÁLNÍ! Za první republiky v mnohých případech platilo "chlapské slovo a podaná pravice".To, co platí dnes, nemá s konkurencí nic společného. Přijít do firmy, jako prácechtivý člověk, brát plat, užívat výhody a nechat se školit a pak utéct s kontakty je zkrátka sprosťárna a řekl bych trestný čin!Nikoliv konkurence!
A k tomu zaměstnání kamarádů - když mí rodiče rozjeli naši firmu, byla postavena na prakticky celém příbuzenstvu a pár kamarádech. V té době firma vydělávala a všichni měli min o 5tis vyšší plat, než byl tehdejší standart...A jaká je realita dnes? Zůstal jsem já a mí rodiče! Zbytek rodiny s námi nemluví, jedna z tetiček se dokonce postarala o anonymní udání na fú a dosti hloubkovou kontrolu u nás... :-(
Ano, je to extrém, ale tak to prostě bylo!To je reálný příběh ze života. Takže kamarády a rodinu NEBRAT!To radši budu investovat svůj čas do vyškolení cizího a také do ohlídání si jeho pracovní morálky, neboť ta morálka příbuzných byla ještě horší než v socialistické fabrice...