Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world

Cayman Islander's blog - Diary of Freelance Programmer

Jsou pravdy, které přetrvávají věky a měly by se tesat

Follow your dreams!Rušil jsem takhle staré mailové účty, které už nepoužívám a narazil jsem na pár mailů, které kolovaly internetem již v roce 2001.

Zdá se mi to jako před rokem, přitom uběhlo už tolik vody! Schválně, zkuste se zamyslet, co jste dělali a kde jste byli před sedmi lety. Někdy je dobré se otočit a zrekapitulovat, co se podařilo, jakou cestou jsme šli a kam jsme to "dopracovali".

Možná následující zamyšlení od neznámého autora asi mnozí znají, ale jsou myšlenky, které je dobré si sem tam připomenout:


Máte nedostatek času?

Jednoho dne odborník na hospodaření s časem hovořil před skupinou obchodních studentů a aby vypíchl svou myšlenku, použil ilustrativní příklad, na který oni studenti nikdy nezapomenou. Když tak stál před skupinou těch výjimečných lamačů rekordů, řekl: "OK, je čas na kviz" a vytáhl pětilitrovou zavařovací sklenici se širokým hrdlem a postavil ji před ně na stůl.

Pak vyhrabal ještě asi tucet kamenů zvící pěsti a pečlivě je vyskládal jeden po druhém do sklenice. Když byla sklenice plná až po hrdlo a žádný další kámen se do ní již nevešel, zeptal se: "Je ta sklenice plná?" a každý ve třídě zvolal: "Ano." Expert na hospodaření s časem opáčil:

"Skutečně?" a sáhl pod stůl a vytáhl sáček štěrku, který nasypal na sklenici a pořádně s ní zatřepal. Štěrk se propadl do mezer mezi kameny. Zeptal se znova: "Je ta sklenice plná?" Tentokrát třída pochopila a jeden řekl: "Pravděpodobně ne." "Správně!" odpověděl a zpoza stolu vzal sáček s pískem a vměstnal ho všude do mezer mezi kameny a štěrkem.

Opět se zeptal: "Je ta sklenice plná?" "Ne", zařvala třída. "Správně", odpověděl a vytáhl džbánek vody a naplnil sklenici až pod okraj. Pak se podíval na třídu a zeptal se: "Co je pointou této ilustrace?" Jeden snaživec zvedl ruku a povídá: "Pointou je, že bez ohledu na to, jak plný je váš program, když se snažíte skutečně pořádně, vždycky se tam ještě vejdou nějaké věci!" "Ne", řekl přednášející. "To není pointa. Pravda, kterou nás ilustrace učí, je ta, že pokud tam nedáme ty velké kameny napřed, tak už je tam nedostaneme nikdy.

Co jsou ty velké kameny vašeho života? Čas, který trávíte se svými milovanými, vaše sny, smysluplné aktivity, učení či vedení druhých? Pamatujte, abyste dali dovnitř nejprve tyto důležité kameny, jinak je tam už nedáte nikdy."

Tedy dnes večer nebo ráno, když budete přemýšlet o tomto krátkém příběhu, zeptejte se sami sebe: Co je těmi "velkými kameny" v mém životě? A pak je dejte do své sklenice jako první.



(Kdo by věděl autora, tak mi dejte, prosím, vědět. Rád ho zde uvedu, ale opravdu nevím, kdo to napsal. Tento text koloval před lety jako anonymní a nejsem schopen najít autora.)

5 comments :

Andre řekl(a)...

Skvěle napsaný článek. Sice už jsem ten příběh slyšel. Ale tohle je skvělé podání.

Cayman řekl(a)...

Andre, věřím, že sis všimnul nahoře, že jsem psal "od neznámého autora".

Aby bylo jasno, není to můj text, jen cituji email, který jsem před lety dostal a jehož nejsem autorem.

Rád bych uvedl copyright a autorství, ale nevím, kdo je původním autorem. Řekl bych, že to bude nějaký překlad z AJ.

rushid řekl(a)...

Autora se nepovedlo dohledat, kazdopadne ta story je soucasti snad kazde ucebnice time managementu.
Google na dotaz "A Jar of Rocks" reaguje, ale autora nevraci. I Ota mlci :)

štěpec řekl(a)...

"Big rocks first theory". Ani bych se nedivil, kdyby to bylo nějaké starověké přísloví, které si někdo ohnul pro potřebu výuky time managementu :-)Ale těžko říct.

Andre řekl(a)...

Aha, moje chyba. Já se soustředil na vlastní text. :-)

Okomentovat