Dá se dnes podnikat s počítačovými hrami?

Zajímalo by mě, jaký má kdo názor na investice do počítačových her. Mělo by se jednat o investici do vlastního vývoje her, ne do pouhého přesunování krabic, neboť prodejců je už na trhu dosti.

Uvažujeme již delší dobu s kolegou z US, že je to stále rozkvétající business a zřejmě i dlouho bude, neboť hry a zábava budou vždy potřeba. Neshodujeme se zatím jen na přesné formě investice.

Já bych rád investoval do etablované firmy na trhu, která má dobré know-how, technologii, zkušenosti a již ověřené produkty, které se mi líbí, kdy bych byl pyšný, že se podílím na něčem zajímavém. Bohužel, takových firem, navíc třeba volně obchodovatelných na burze, moc není. No a kolega by spíše investoval do vlastní firmy a přetáhl nějaké herní vývojáře od konkurence, rozuměj, udělal jim nabídku, která nelze odmítnout (pár jich prý už i přislíbilo).

Nechce se mi ale investovat do nějaké úplně nové firmy, při dnešní úrovni trhu, kdy si myslím, že většina software produktů (a tím i her) bude dříve nebo později nabízena jen zdarma. Úspěšně vyvíjet a prodávat hry může v dnešní době jen některá etablovaná firma na trhu, která může na něco navazovat a má již milióny stávajících fanoušků.

Navíc, není dnešní úroveň herního trhu podobná, ne-li stejná, jak úroveň trhu s hudebními CD nebo filmovými DVD?

Má tedy v dnešní době ještě cenu vyvíjet hry, kdy třeba u nás je opravdu problém najít někoho, co by si něco koupil?

Kdysi jsem psal o vzpomínce na skvělou Mafia Game, což je přesně to, do čeho bych ihned investoval. Ovšem, jak jsem zmiňoval, jen do verze pro anglicky mluvící trh ;-)

Schválně, kupujete si ještě počítačové hry?

Celý příspěvek...

Jde jen a pouze o způsob našeho myšlení a o nazývání věcí správnými jmény

Koukám, že kvůli předchozímu příspěvku Kupujete domény do "šuplíku" se rozpoutala menší diskuze na různých webech a tak na vysvětlenou uvádím nějaké ne správně pochopené argumenty, proč kritizuji, že si někdo kupuje spekulativně domény.

Škoda jen, že podobné reakce a diskuze nevyvolal i příspěvek o Mayském kalendáři, kdy je mnohem větší šance něco pochopit do života, poučit se a otevřít oči.

Co se mi však líbí nejvíce, že "marketing" v praxi opravdu nemá chybu. Chcete-li na něco (nechtíc) upozornit nebo to netradičním způsobem propagovat, napište o nápadu, že je to třeba "kokotina". Hned je o popularitu postaráno ;-)

Zkusím zde reagovat jen na hlavní argumenty, názory a nepochopení s použitím několika citátů z diskuze na WebTrhu, kde jsem chvíli argumentoval, než jsem se rozhodl to raději shrnout tady pro "příští generace" :-)

(Na vysvětlenou, ať si každý vlastní, kolik chce domén, ať je nakupuje, prodává a vydělává na nich. Nemám NIC proti tomu, když mě to neobtěžuje. Netoužím ani po jedné ze zde zmiňovaných domén, kdyby mi zase snad chtěl někdo podsouvat, že závidím někomu, kdo si je registroval. Ani by mě totiž nenapadlo ztrácet tím čas.)


Spekulace obecně není nic hanlivého!

Každý si může dělat s penězi, co chce, každý si může dělat se svým časem, co chce. NIC mi po tom není, ale to neznamená, že na to nemůžu mít svůj názor.

Je to podobné, jak se mi nemusí líbit, že někdo jezdí autem do centra, že někdo čte bulvár, že někdo obchoduje s čínským haraburdím, či jak někdo vychovává děti. Je to každého volba, jen mi je osobně "líto", čím vším někdo ztrácí čas, když by ho mohl využít smysluplněji, kdyby se zastavil a zamyslel.

K citátu z Webu: "Co je špatného na spekulaci? Mohl by mi prosím někdo vysvětlit, jaký je rozdíl mezi doménovou spekulací a například tím, když si nákupní řetězce koupí levněji zboží a pak ho sprostě prodají dál a se ziskem?"

Rozdíl je ten, že jen hlupák koupí nějakou doménu od spekulanta. Každý normálně uvažující člověk si zaregistruje jinou doménu s podobným názvem, neboť až zas tak na jméně nezáleží, a ušetřené prostředky použije spíše na tvorbu kvalitního obsahu. Jídlo v supermarketu je úplně něco jiného. Když chceš rohlík, tak musíš koupit rohlík, když chceš ale dělat stránky o Bělehradu, tak nemusíš mít ani Belehrad.cz ani Beograd.com a jde to.

K citátu z Webu: "Vadí ti když si někdo koupí dům na Václavském náměstí, zrekonstruje ho a pak za pět let prodá za trojnásobek? Přijde ti to neetické? Jaký je v tom rozdíl ve srovnání s investicí do dobrého doménového jména a následném vybudování kvalitního obsahu na zvolené doméně a prodeji o několik let později?"

Koupě-prodej nemovitostí je úplně něco jiného a nevadí mi, že "někdo koupí dům na Václavském náměstí". Vadí mi, když ho někdo koupí a pak vydává za ministerstvo vnitra (viz třeba ministerstvovnitra.cz, ministerstvokultury.cz, ministerstvofinanci.eu).

Jakýkoliv "normální" business je založený na nákupu a prodeji se ziskem, ale kdo koupí rohlík, tak prodává rohlík, kdo koupí byt, tak prodává byt. Spekulativní registrace domén je založena na tom, že někdo otevře "trafiku" a místo novin tam nabízí jen reklamní letáky, tj. MFA web nebo "zaparkovaný" web s Adsense.


Nezávidím nikomu, že má registrovanou nějakou doménu!

Nechci koupit ani Beograd.org ani Hi-Fi.cz ani Ministerstvovnitra.cz ani nic jiného, jen to prostě a obyčejně nechápu. PROČ tím někdo ztrácí čas? Pro těch pár kaček z reklamy? Je opravdu tak zásadní kvůli prachům stále dokola na Webu podporovat reklamu? Asi ano, neboť všichni se na reklamě přiživují, od Web designerů až po (kdysi) nadějné režiséry, kteří by bez točení reklam byli asi na sociálních dávkách.

Každopádně, ať si každý kupuje a prodává, co je libo, ale ať to nevydává za něco, co to není. "Zaparkované" domény obsahující jen Adsense reklamy, jen parazitují na náhodných návštěvách uživatelů, co webu nerozumí. Každý "plevel" je proto nutné správně pojmenovat a neobdivovat všechny ty spekulanty od www.professionals.com až po www.ministerstvovnitra.cz a je úplně jedno, jestli tomu někdo říká právně nezávadné "podnikání", "parkování domény" nebo "MFA sites".

K citátu z Webu: "Jméno si člověk musel najít, vymyslet, nasledný řetězec zaregistrovat - zaplatit. To, že ty písmenka dávají jako celek například letenky cz už může srát jen závistivce, nebo Ty, co pozdě vstali."

Mně to "sere" a nejsem závistivec ani nic podobného dělat nechci. To je překvapení, co? Nechci podnikat s letenkami, nemám čas ani přemýšlet o registraci takové domény, navíc letenky.cz nejsou ani MFA ani žádná zaparkovaná doména jen s reklamou, takže to sem vůbec nepatří.

Kdybych už nááhodou chtěl dělat stránku o něčem jako je "wifi" (opravdu nechci), kupoval bych jako nějaký tupec "wifi.cz"? Ne, jednoduše bych si zaregistroval jinou s podobným názvem a díky dobrému SEO bych byl první v Google na cokoliv týkající se tématu i bez slavné domény wifi.cz ;-)


Reklamy AdSense for Domains vs. MFA Web

Dobře vím, co je to "AdSense for Domains", ale to neznamená, že to ve své podstatě není "Made For Adsense" web. Rád nazývám věci pravými jmény, takže Adsense for Domain je podle mě MFA web a tečka. Říkejte si, co chcete, ale z pohledu laického návštěvníka je totiž úplně jedno, jestli tomu někdo říká pouhé "parkováni domény" nebo "MFA".

Jinými slovy - Google jen oficiálně toleruje "MFA" sites u velkých hráčů, což se mi nelíbí ani z pohledu návštěvníka ani z pohledu inzerující firmy. Klidně si tomu říkejte "zaparkované domény" a argumentujte rozdílnými podmínkami. Laický uživatel kliká na všechno, co má podobu linku a u tzv. "zaparkované" domény jsou to jen a jen reklamy. Z mého pohledu je to sviňárna, ať tomu říká, kdo chce, co chce.

K citátu z Webu: "Jsem kdykoliv ochotný přitakat k tvrzení, že doména s plně rozvinutým obsahem je užitečnější než zaparkovaná doména. Zaparkovaná je ale také užitečnější než doména nefunkční."

To je právě ten úhel pohledu, který máme rozdílný. Když nemám, co na čtení, je užitečnější číst reklamní letáky? Já osobně, když nemám, co na čtení, tak nebudu číst ani bulvár ani mě nezajímají reklamní inzeráty. Takže, raději toleruji nefunkční domény, kde je "Under Construction...", jak nějaký reklamní plevel.

Zkuste o tom zapřemýšlet i z druhé strany normálního uživatele na Webu (třeba děti), který např. hledá "alarm", tak napíše alarm.cz nebo hledá "ministerstvo vnitra" a napíše ministerstvovnitra.cz a co ho čeká? To je v pořádku? Z právní stránky možná, ale jinak mě lidi, co si registrují podobné domény nezajímají a za kamarády bych je nikdy nechtěl.


"Squatting" vs. "parkování" domén

Je mi jedno, jestli někdo něčemu říká "squatting" nebo "parkování", jsou to jen slovíčka, kdy výsledkem je to samé. Obsazené doménové jméno a Web k ničemu plný reklam. Kdo si registruje podobné domény jako třeba www.billgates.com, www.bilgates.com, www.williamgates.com, www.willgates.com,... tak je co? Přináší tyhle stránky někomu něco? Souhlasím, že je to legální podnikání, podporuji samozřejmě volný trh v mezích zákona, ale snad existují nějaké vyšší principy? Jsem naivní, já vím.

Myslí si snad někdo, že slavný Bill dá někomu pár miliónů za doménu www.billgates.com? Hahaha, to si může myslet opravdu jen naivní spekulant, který se na nic jiného nezmůže. Když už to někdo koupí, tak zase nějaký podobný týpek, který si je registroval a já marně hledám slovo, jakým bych ho označil. Není to žádná spekulace s doménami, je to jen a pouze parazitování.

K citátu z Webu: "Parkování je zcela legitimní obchodní model, který některé živí na fulltime, ale taky můžeš doménu zaparkovat předtím, než sebereš zdroje (čas, peníze, detailní plán) na plně rozvinutý projekt."

Jistě, že parkování je "legitimní obchodní model", ale ať někdo nevydává doménové spekulace, kde nikdy nebude nic jiného jak reklama, za to, že "sbírá zdroje" na dodělání stránek. Většina čtenářů ví, že to jsou kecy a já osobně raději toleruji nefunkční domény, kde je "Under Construction...", jak nějaký reklamní plevel. Holt, ale někdo objevil, že na reklamě na webu může vydělat pár drobáků "bez práce" (kdo má +1000 domén, tak i víc) a nemusí roznášet ani žádné letáky po městě.


Kdy se to změní a kdy někteří spekulanti s doménami "prohlédnou"?

Změní se to, až bude důvodem k registraci domény něco jiného, jak vidina zisku z reklamy. A až většina lidí pochopí základní pravidlo každé lidské činnosti ve svobodném světě: "Nedělejte druhým to, co nechcete, aby dělal někdo vám!"

Štve mě, že když třeba fanda do astrologie hledá něco na webu, třeba o měsíci, a napíše www.mesic.com, tak ho čeká jen reklamní nadílka "zaparkované" domény (moon.com sice není o měsíci, ale alespoň neobsahuje reklamy). Štve mě to NÉ kvůli mě, já se dokážu bránit, ale štve mě to kvůli mým dětem nebo kvůli vašim dětem, když budou něco hledat a budou se vás ptát, tati, co je to zase za srač stránky? (Viz - Žáci mají za úkol klikat na reklamy)

Nejde vůbec o svobodu podnikání s čímkoliv, jde o způsob myšlení rádoby podnikatelů, kteří jsou schopni "parazitovat" na čemkoliv. Říkejte si tomu klidně legální podnikání, ale mně se takové podnikání nelíbí stejně, jak se mi nelíbí spam, či reklama ve schránce.

Každopádně, berte tento příspěvek jen jako můj subjektivní názor jednoho mírného odpůrce (klamavé) reklamy v mezích zákona a příznivce čistoty v hlavě i na Internetu bez spamu a bez MFA sites, i bez "parked sites", když tomu chcete tak říkat.

Každý si může dělat, co je libo, když ho to baví a hlavně, když tím nikoho neobtěžuje. A znovu opakuji, je mi některých schopných lidí jen "líto", že uvažují jen a pouze podobným způsobem, jak všechno zpeněžit. Vězte, že úspěch v podnikání se dostaví, když se uvažuje úplně jinak. Způsob uvažování opravdu úspěšných lidí není založen na modelu koupím-prodám a kdo se od toho neoprostí, ten bude stále jen "prodavač limonády", i když třeba s jachtou v Karibiku. Pro mě to ale není synonymum úspěchu, neboť na velikosti konta nezáleží.


Viz také předchozí:
- Kupujete domény do "šuplíku"
- Žáci mají za úkol klikat na reklamy

Celý příspěvek...

Kupujete domény do "šuplíku" jako správní doménoví spekulanti?

Asi jsem trochu mimo současný Web business (díky bohu, řekl bych), neboť nechápu, proč někdo kupuje domény, když je nepotřebuje. Proč se někdo zabývá takovými hloupostmi, že si registruje domény s výhledem, že by je mohl někdy v budoucnu možná prodat s nějakým ziskem?

Není nějaký jiný způsob, jak vydělávat prachy, když už tak někdo touží po tom, jak se bude válet v penězích? Copak ty spekulace s doménami nikdy neskončí? Asi ne, řekl bych, vzhledem ke současnému stupni "zazmrdovanosti" celé společnosti, kdy se podobné podnikání považuje za naprosto normální, uďo ;-(


Proč někdo kupuje domény, když pro ně nemá žádné smysluplné uplatnění?

Vždy, když dělám pro sebe nebo pro někoho nějaký Web, tak první věc, kromě návrhu základního designu, je diskuze o vhodném doménovém jméně. Každý asi ví, že všechny domény, co vás napadnou jako první, jsou již zaregistrované. Buď již na nich běží něco, co odpovídá danému jménu (výjimečně), případně je doména již zaregistrovaná a obsahuje jen reklamu (ve většině případů) - viz také některé popsané MFA Weby, či spekulativní domény. Pro každého normálního podnikatele na Webu tak nastává situace, kdy musí vybírat z doménových jmen, která ještě nejsou obsazena všemi těmi vychytralými spekulanty.

K tomuto příspěvku mě vyprovokoval Fandor, který se na svém blogu rozpovídal o "rozpoznávání trendů při internetovém podnikání", kdy se po přečtení daného příspěvku nemůžu ubránit dojmu, že mi to připomíná "teleshopingové podnikání", které běží po půlnoci v TV. Proč to, proboha, někdo dělá?

Každopádně, jsem se docela pobavil, jak si někdo, po analýze trhu s turistikou a odhadu budoucích trendů, pořídil doménu Belgrade.org za lidových 1200 USD s tím, že ji za pár let prodá a za získanou částku si koupí "v Bělehradě třeba malý byt" ;-)

Roztomilé, řekl bych a přeji každému podnikateli s doménovými jmény, aby si mohl nějaký malý byt pořídit a k tomu už (konečně) nějakou přítelkyni. Podobně, majitelům Belgrade.com přeji vilku u moře a majitelům Belgrade.net třeba jachtu v přístavu. Dále majitelům Webu Europe.com/Belgrade přeji helikoptéru a majitelům Webu World.com/Belgrad přeji raketoplán.

Chlapci a děvčata, užijte si to, my si to také užijeme, jak budeme vzpomínat, kolik schopných lidí ztrácí čas hloupostmi místo toho, aby dělali něco pořádného pro sebe, pro svou rodinu, či pro společnost, kde žijí.


Proč já se ale vlastně divím?

NIC mi po tom není, ať si každý dělá s penězi a se svým časem, co chce, ale jen pro příklad, chalani dobří v ČR, USA, či v České Lípě, kdybych já měl zbytečných 1200 USD, tak bych přemýšlel, na jakou charitu bych dané prostředky smysluplně použil. Ale docela chápu, že nákup spekulativní domény, na které je v současné době jen reklama a nic více (podobně jako např. na doméně Ministerstvovnitra.cz), je dle něčího pohledu smysluplnější, jak nějaká charita.

Ach, jo! Kolik ztracené energie schopných lidí jde vniveč, jen pro těch pár kaček, o kterých se bavíme! Nebo si snad někdo myslí, že je úplně v pořádku, že si někdo zaregistruje doménu, kde je nachystaná následující reklamní palba pro všechny naivní "Tomáše", kteří jen klikají na reklamy a přinášejí zisk majitelům domén?

Celý příspěvek...

Oko dokořán, srdce dokořán aneb co předpověděli staří Mayové ve svém kalendáři?

Kdysi dávno jsme objevil úchvatné video o "uvědomění" nebo spíše o našem "vědomí", což se velmi špatně překládá z angličtiny, takže jsem své komentáře publikoval na anglickém blogu a zde uvedu jen odkazy na video prezentaci pro "open minded persons".

Vážně síla, jestli dokážete vnímat!

Musím říci, že prezentace na téma "Lecture on Mayan Calendar", kterou přesvědčivě podává Ian Xel Lungold, je úchvatná ve všech směrech a není vůbec o nějakém mayském kalendáři, jak by se mohlo zdát. Je to spíše pojednání o historii země a o našem místě v dané periodě, kterou předpověděli již staří Mayové před tisíci lety.

Kdo má tedy 2x 1,5 hodiny času a chce se dozvědět něco víc, jak nás učili ve škole, chce pochopit naše místo na světě a možná si i otevřít oči pro pochopení toho, co se stalo, proč došlo k nějakým událostem ve světě, či kdo touží po pochopení budoucnosti a osvětlení, kam svět kráčí, tak si doneste pití a trochu jídla a dejte se do toho.

Minimálně vás uchvátí nadšený projev Mr. Lungolda, který se při jedné ze svých cest Karibikem dozvěděl, že mu nezbývá již moc času do konce života. Nejen tím pak nabývá jeho poselství trochu silnějšího významu.

"It is my personal belief that we each have a sacred duty to find what works in the world in what ever arena we are familiar and then pass that information as straight as we can for the benefit of others."


Ian Xel Lungold: The Mayan Calendar Comes North

- The Mayan Calendar Comes North - Part 01 (English DVD Part 1)




- The Mayan Calendar Comes North - Part 02 (English DVD Part 2)




Kdo nemá trpělivost na sledování celé prezentace, tak zde je link na krátkou verzi Dr. Calleman's Online Presentation, případně pdf verze ke stažení.




Related links:
- Mayan Majix - Learning Lab - The Nine Underworlds
- The Mayan Calendar - The Transformation of Consciousness
- The Mayan Calendar - "Where Science and Spirituaity meet"

Celý příspěvek...

S informacemi je to stejné jak s časem

S množstvím informací souvisí i množství času, který máme každý den na důležité věci. Někdy to všichni přeháníme s množstvím rádoby důležitých informací, kterým se necháváme denně zahlcovat a pak se divíme, že něco "nestíháme".

Myslím, že je dobré se naučit vstřebávat JEN důležité informace a tím se soustředit JEN na důležité věci našeho života. Chce to ale umět rozlišovat, co je pro nás důležité a co nijak neovlivní náš život ani náš pohled na svět.


Není nutné vědět všechno!

Jak je důležité umět hospodařit s časem, kterého máme všichni úplně stejně, tak podobné je i umět hospodařit s množstvím informací, které se na nás valí a filtrovat ty nedůležité stejně, jak to děláme třeba se SPAMem v emailech. Jak ale filtrovat informace?

Někdo říká, že umí něco pouštět jedním uchem tam a druhým ven, ale to jsou jen alibistické povídačky, neboť jakýkoliv zvuk, či psané písmo, zanechá alespoň minimální stopu v našem mozku, vědomí, či podvědomí, naruší naše soustředění a vytlačí něco jiného, třeba důležitějšího pro náš život.

Jediná obrana je tedy vyhýbat se přílivu informací a chránit svoje vědomí od vjemů, které nijak neovlivní náš život (a když už nějak, tak spíše v tom negativním smyslu).

Na co mi je vědět, jaká - která - čí celebrita má nového partnera, že někdo má nové šaty, auto, že někdo udělal nějaký podvod, že milionář dostával sociální dávky, že se někdo z blbosti nechal napálit cestovkou nebo nějakým podvodníkem. Poučení? Těžko. Někdo je navždy nepoučitelný a žádná taková informace mu nepomůže.

Nenechte se proto zaplavovat informacemi, které na vás okolní svět valí. Nečtěte to, co vám někdo strčí zdarma do ruky u metra, nesledujte zprávy, které vám vybírá TV redakce, nečtěte bulvár, kde vám lžou na každé stránce, nedívejte se na filmy proto, že jsou zrovna na programu, neskákejte na každou reklamu, kterou vám někdo vnutí. Ale...

Vybírejte si sami, jaké zprávy vás zajímají. Když potřebujete informace, tak si najděte jen ty, co potřebujete, koukejte se na filmy, které chcete vidět, čtěte jen to, co stojí za to číst. A HLAVNĚ - chraňte své vědomí a svoje myšlení proti všem nežádoucím vlivům z okolí, kterým opravdu nejde o vás a vaši spokojenost, ale úplně o něco jiného.

Když jsem pracoval v Irsku, tak jsem se naučil, že jsou opravdu důležitější věci na sledování, jak nějaké stupidní zprávy v české TV, že jsou důležitější věci na čtení, jak český seriózní nebo bulvární tisk. Nevěděl jsem třeba celý rok o žádných politických, či jiných, aférách v ČR. Sledoval jsem něco jiného a v hlavě se mi honily úplně jiné myšlenky. Krásná doba, kdy má člověk čistou a nezapatlanou hlavu hloupostmi!

Řešil jsem třeba: Jak se dostanu na koncert U2? Kdo to hraje "za barákem", že by The Corrs? Měl jsem si říci o ten podpis, když jsem na ulici potkal Sinéad O'Connor! Šla by pronajmout ta jachta, co parkuje vedle,... :-)

Mohl jsem žít bez těch českých maličkostí? Jistě, to je bez diskuze. Hlavu jsem měl plnou pracovních starostí, případně "starostí" viz výše.

Od té doby jsem se poučil a dodržuji následující "zásady obrany":

- nečtu noviny každý den

- nesleduji zprávy každý den

- nekoukám na TV každý den

- ignoruji bulvár a reklamy

Soustředím se na to, na co chci já, přemýšlím o tom, na čem pracuji, dívám se na filmy, které chci vidět a v čase, který si sám zvolím, čerpám informace jen o tom, co chci vědět a ze zdrojů, které si sám vybírám, čtu tisk a knihy, který si já sám zvolím a bavím se s lidmi, se kterými já sám chci.


Rozšiřování obzorů je něco úplně jiného!

Kdybych ale ještě studoval nebo měl čerstvě po škole, tak bych to zcela určitě dělal úplně opačně, tj. čerpal všechno, co se na mě valí, četl veškerý tisk a všechny knihy, co by se mi dostaly do rukou, chodil na všechny filmy do kina, či koukal na všechno v TV, seznamoval bych se se všemi kolem, chodil na všechny večírky a koncerty,... :-)

Dle básnikova: "Oko dokořán, srdce dokořán, kam já se to jen vydám?"

(Schválně, víte, kdo je autorem toho verše?)

Celý příspěvek...

Žáci mají za úkol klikat na reklamy aneb vrchol koncertu v Made For Adsense (MFA) světě!

Asi znáte všechny ty "Made For Adsense" (MFA) sites, kde kromě Google Adsense reklam, popř. i nějakých jiných, není už vůbec nic.

Na co jsem ale dnes narazil, to považuji zatím za "vrchol koncertu" v reklamní MFA produkci těch, co jen špekulují, koho a jak natáhnout, na čem parazitovat, jak obcházet všechna morální pravidla, když ne dokonce pravidla reklamního trhu, či přímo zákony.

Děkuji také za případnou podporu a propagaci tohoto problému - viz dole Perlička na závěr.

Pro neznalé na vysvětlenou: MFA Web je takový, kde není vůbec nic, žádný nebo minimální text vytvořený pro návštěvníky, jsou tam jen vygenerované textové či grafické reklamy z nějakého reklamního systému, kdy každé kliknutí na nějaký nabízený reklamní odkaz přináši majiteli domény nějaké peníze. V případě dobře navštěvovaných domén to můžou být desetisíce korun, či dolarů, měsíčně. (U MFA sites je také obvyklé, že na nic jiného, jak na reklamy, kliknout nejde.)


Proč povoluje Google nebo provozovatelé reklamních systémů eTarget, adFOX všechny ty MFA sites?

Už jsem si zvykl na všechny ty Weby, kdy si nějaký chytrolín zaregistruje nějakou dobrou doménu a kromě reklamy tam NIC není. Když to u Google zjistí, tak to "někdy" zablokují a takový majitel webu nasadí operativně nějaký jiný reklamní systém, jako je adFOX nebo podobný eTarget, kde jsou trochu více "tolerantnější", případně nemají technické ani lidské zdroje, aby takové reklamní chytráky odhalili, případně na zisku z reklamy sami participují.

Nevím, kolik procent kdo vydělává, jen jsem si všiml, že někdo vesele parazituje na těchto reklamních systémech, ať už bez vědomí nebo s požehnáním provozovatelů. Jak si totiž jinak vysvětlit, že je tolik Web stránek, které neobsahují nic jiného jak reklamu a přesto vesele měsíce a roky přežívají bez toho, aby jim někdo zrušil jejich Google Adsense účet?

Jak je možné, že každý komu zruší Google Adsense účet, tak může dále provozovat bez problémů adFox, eTarget, či Sklik, kterým takové chování majitele domény nevadí? Proč zákaznící vůbec platí za reklamu v těchto systémech na stránkách, které jim zákazníky nepřinesou?


Jakým stránkám se vyhýbat v České republice?

Mezi českými portálíky vede dle mého zcela "bez konkurence" sada domén spadajících pod společný portál www.1.cz, kde nepoužívají sice Adsense, ale "tolerantnější" eTarget + adFOX reklamy, viz např. domény (všimněte si těch chytlavých názvů)
- www.alarm.cz, www.autobus.cz, www.boty.cz, www.hi-fi.cz, www.maps.cz, www.pracevzahranici.cz, www.whisky.cz, www.wifi.cz,...

Např. www.alarm.cz, kdy uprostřed je v pár větách "popis", co je to Alarm, jinak všechny linky jsou placené reklamy:




Ve světě je jich tisíce, takže pozor třeba na tyhle:

Ze zahraničních mám v paměti třeba následující domény, kdy některé jsem si chtěl zaregistrovat, ale už je měl nějaký chytrolín, který to používá jen na reklamy (opět chytlavé názvy, což)
- www.professionals.com, www.expertlinks.com, www.allparttimejob.info, www.peopleshop.net, www.usamade.org, www.web-resources.com,...

Např. www.whatyouneed.com je "úchvatný", neboť tam přímo drze nabádají návštěvníky ke kliknutí na reklamy:




Ministerstvovnitra.cz - současný vrchol mezi MFA stránkami!

Tohle je ale neskutečná stránka a divím se odpovědným úředníkům na pravém Ministerstvu vnitra, že s tím něco neudělají. Přeci jen, asi mají trochu jiné prostředky, jak normální smrtelník, který se proti doménové spekulaci nemůže moc bránit.




Schválně se mrkněte na adresu Ministerstvovnitra.cz (ale neklikejte jim na reklamy), jak tu reklamu mají všude možně. "Dokonce" vpravo je možné si vybrat jazyk, kdy se jen změní těch pár hlaviček, aby se zobrazily relevantní textové reklamní linky.

Volby úplně nahoře už však hraničí s porušováním zákona, neboť jsou tam klamavé odkazy na Obchodní rejstřík, Sbírka zákonů nebo Zákony, kdy se zobrazí jen další placené textové reklamní odkazy. "Nejlepší" jsou ale linky na porno stránky ve volbě Adult zahrnuté nahoře mezi Sbírka zákonů a Obchodní rejstřík.


Perlička na závěr aneb proč o tom vlastně píšu?

Bylo by mi to úplně jedno, neboť podobným stránkám se vyhýbám. Co ale těžce rozdýchávám je to, že na stránku Ministerstvovnitra.cz mě upozornila dcera, neboť všichni ve třídě dostali domácí úkol, že mají najít informace o nějakých zákonech a paragrafech, kdy jim profesorka přímo nadiktovala, že k hledání mají použít tu MFA site a napsala jim adresu www.ministerstvovnitra.cz!

Dovede si jistě představit, kolik reklamních kliků (a peněz) to přinese provozovateli toho podvodného webu na reklamě, kdy celá třída (nebo i více tříd?) bude klikat a klikat na reklamy, hledat a hledat zákony,... a NIC nenacházet.

Nevím, jestli paní profesorka tu reklamní adresu nadiktovala úmyslně nebo opravdu NEVÍ, že oficiální stránky na Ministerstvo vnitra se sbírkou zákonů jsou http://www.mvcr.cz/. Každopádně to nenechám jen tak, neboť odkazovat žáky na stránku, kde jsou jen reklamy nebo i Adult link na reklamy na porno, to je opravdu síla.




A Google by se měl opravdu zamyslet, komu povoluje provozování Google Adsense reklamního programu, když už tak nutí všechny majitele webů dodržovat striktně pravidla celého reklamního systému!

Celý příspěvek...

Kolik projektů stihneme do konce života aneb do důchodu ve 40 letech?

Někdy se divím, čím vším lidi ztrácejí čas, ale na druhou stranu si říkám, že to není můj business, není to můj život, a radit někomu, kdo nechce poradit, je jako "pissing in the wind".

Je ale těžké, si toho minimálně nevšímat, když člověk sleduje, jak třeba jeho blízcí, příbuzní, či kamarádi, takhle plýtvají životem a nenechají si poradit. Holt, vlastní zkušenost je nejlepší škola.

(Někdo si třeba stěžuje, že nemá dost peněz, ale na fotbal se koukat bude místo toho, aby se něco učil nebo něco dělal pro to, aby měl více. Někdo si stěžuje, že dojíždí hodinu denně do práce, ale barák za Prahou si postavil. Další si stěžuje, že na Moravě málo vydělává a přestěhovat se do Prahy nemůže, neboť si už vzal hypotéku na byt. Další si stěžuje, že nemůže pracovat v zahraničí, neboť neumí dobře AJ, ale bulvární plátky číst bude místo učebnice jazyka,...)


Kolik příkladů plýtvání časem každý z nás zná?

Lidi ztrácejí čas čtením bulváru (prý, aby se pobavili), nakupováním v supermarketech (aby ušetřili, přitom koupí plno zbytečností), vařením nesmyslně složitých jídel (aby si jako pochutnali a mohli pak umývat nádobí), dojížděním do práce (jejich volba), budováním baráčků za Prahou (asi aby mohli dojíždět), splácením leasingu na luxusní auto (zvedáním ega?), berou si hypotéky (naletěli na vymývání mozků), neboť přece "je lepší platit si své vlastní bydlení" (jak své? možná tak v důchodu?), místo svých životů a plnění svých snů žijí životy někoho jiného...

Hlavně, stále se za něčím honí bez toho, aby měli čas se zastavit, promyslet, co a jak dělají a jestli to má nějaký smysl.

Možná by stálo za to, při tom všem řešení denních problémů (většinou hloupostí) se opravdu nejprve zastavit a zamyslet se, jak dlouho tady vlastně budeme? Proč si nepřiznat, že náš produktivní věk, tj. kdy nám bude dobře sloužit zdraví, tělo a mozek, je omezen? Nebylo by celkově lépe na světě, kdyby si každý uvědomil, že tady nebude věčně a že by se tedy měl soustředit na důležitější věci?

Stačí si třeba říci: "Je mi 20 let a budu pracovat do 60-ti."
- Relativně dosti času, což? ALE kdo má třicet, tak už má polovinu za sebou a zbývá mu 30 let. A čtyřicátník? Ten má "jen" 20 let před sebou (když všechno půjde v pohodě).

Programátor by doplnil: "Každý rok jeden pořádný projekt."
- Takže např. za 20 let by mohl zrealizovat maximálně 20 pořádných projektů a šlus (když bude ovšem stíhat rozvoj technologie).


Chci jít ve čtyřiceti "do důchodu"!

Život se má žít nějak cíleně a né prosedět někde v práci a ztrácet vyděláváním peněz na všechny ty hlouposti, do kterých se někdo nechal navrtat a ani vlastně neví proč.

"Kdysi mi kdosi" chytrý poradil, že mám žít přítomností a prožít naplno každý okamžik. JAK pravdivé a kolikrát ověřené všude možně - v literatuře, filmu, umění, či ve filozofických spisech a v příkladech úspěšných životů chytrých lidí. Chytil jsem se toho sice až po letech flákání, ale jsem rád, že jsem potkal v životě pár lidi, kteří mi sem tam poradili a ani o tom třeba nevěděli.

Zvolil jsem tedy jinou cestu, jak mnoho mých vrstevníků kolem a musím říci, že se mi to vyplatilo a stále vyplácí. Nechtěl jsem a ani nechci mít Ferrari ani helikoptéru, nechci mít baráček za Prahou ani nechci vydělat 1 milión dolarů. Cíl by si ale člověk měl vždycky nějaký stanovit, neboť pak jakákoliv cesta je jen blouděním pustým lesem - bez cíle, beze smyslu, prostě od narození do důchodu.

Řekl jsem si kdysi před lety (inspirován jedním známým milionářem), že chci jít do důchodu ve čtyřiceti. To je motivace, což?

Neznamená to, že pak nebudu nic dělat, jsem "ďábel" od narození, takže pořád budu něco vymýšlet a něčím se zabývat. Jde o to, že veškeré snažení jsem podřídil tomu, abychom byli já, rodina a nejbližší okolí, finančně nezávislí. Abych si ve čtyřiceti mohl dělat, co chci a mohl mít tu správnou "svobodu volby".

Nebýt svázaný žádnou hypotékou ani jinými dluhy, nemít pracovní poměr, který mě nutí chodit každý den do práce, nemít půjčky a dluhy, které mě nutí pořád vydělávat. Nemít ženu, která je tak hloupá, že pořád chce něco nového a ani neví co, nemít hloupé děti, na které nemám čas je vychovat, aby si vážily něčeho jiného jak peněz a materiálních statků,...


Kolik projektů tedy stihneme do konce (pracovního) života?

Chtěl jsem psát o tom, že záleží jen na nás a našem přístupu k životu, jak se nám bude dařit. Stačí si třeba uvědomit, co všechno chceme stihnout (třeba do důchodu ve 40ti letech) a sepsat si to. Pak je mnohem lehčí stanovit priority, rozlišit ty důležité věci a začít na nich pracovat.

Když mám představu, kolik "projektů" chci stihnout, tak jsou volby rozhodování, investic, či utrácení za blbosti velmi jednoduché a hlavně, ten "drive" na branku za splněním svých snů je doplněn mnohem větší motivací.

Vzpomínám, že svých prvních 40 tisíc jsem investoval do nějakých počítačových a jazykových kurzů, a kdysi jsem zmiňoval ten příklad, jak jsem investoval svých prvních vydělaných 500 tisíc (místo do nějakého auta) do akcií a "výrobních prostředků", které mi přinesou další zisk. Podobně jsem další peníze investoval do nákupu nemovitosti s hospodou, která mi přináší zisk a to i bez nutnosti hypotéky.


Malý tip, jak jít za svým cílem:

A. Sny a představy - Nepotřebujete mít žádné peníze, abyste si jen představili, co by se s nimi dalo dělat. Takže "investujte" jeden večer na přemýšlení o tom, co byste udělali s nějakou částkou peněz a jestli by to mělo nějaký smysl. Představte si, jak by se váš život změnil a to se všemi pozitivními i zápornými aspekty. (Třeba uvažujte o nákupu nemovitosti na bydlení spojené s dojížděním a ztrátou času, o nákupu nového auta, o cestě do ciziny za prací,...)

B. 10 kroků k cíli - Až bude mít tahle "snová" představa konkrétní podobu, tak si sepiště max. 10 kroků, které jsou k docílení daného získání peněz potřeba a plán setřiďte dle priorit 1-10. Ještě jednou pořádně promyslete, jestli to opravdu chcete, co získáte a naopak ztratíte, zda priority sedí a začněte s plněním.

C. Motivace a kontrola - Každý den si kontrolujte, zda postupujete dle 1-10 a že neodbočujete z cesty. Opakujte si všechny klady a zápory, což posiluje motivaci díky staré dobré metodě "biče a marcipánu". Opakovaně si představujte, že už jste svého "snu" docílili a jak se tím váš život změnil. Podobně si představujte, co se stane, když něco nesplníte a cíle nedosáhnete.

Schválně, jak rychle se sny plní, když je opravdu chceme?

(Uvažuji, že by to šlo použít pro jakýkoliv sen a zvýšení motivace, ať už podnikatelskou, či osobně zaměřenou - třeba výuku jazyka.)

Celý příspěvek...

Visual Petition for the conservation of marine mammals

Visual Petition - the global petition by the greater surfing community for the conservation of marine mammals.

"The Visual Petition is a powerful statement to the world declaring that surfers, as a global culture, will no longer stand by and let our ocean kin be murdered."

It's NOT for surfers only but we all should join the petition!


Dolphin Ceremony in Taiji, Japan (27th September 2007)




"Heroes" Actress Hayden Panettiere In Dolphin Cull Clash

Celý příspěvek...

O čem sní ženy, plémě hadí

Mám kolegu, který je dobrý pracant, nadšeně se vrhá do každého projektu, každou práci a problém považuje za pracovní výzvu, rychle se učí nové věci, pracuje od nevidím do nevidím, nekouká na pracovní dobu...

Je radost sledovat, když je hodinu před šichtou v officu a kontroluje stav svých úkolů, je potěšující ho vidět makat i poté, kdy někteří již odcházejí jako z fabriky s píchačkama minutu po skončení oficiální pracovní doby. Šéfův sen mít takového makače v týmu :-)

Když ale přijdu někdy do officu "zkontrolovat", co se děje, tak mě vždy mírně vytočí svým přístupem k méně schopným kolegům, co se dle něj flákají nebo něco zmršili, protože jsou to třeba jen začátečníci (používá sprostá slova, jenž ani nemůžu citovat).

Vrcholem koncertu je ovšem jeho vztah a chování k jeho ženě, kdy se plně projevuje jeho zaslepenost prací, někdy hraničící s fanatismem. Nemám právo hodnotit, či posuzovat něčí život ani vztahy, ale někteří mě vážně vytáčejí, jak se chovají k lidem a okolí.

Zavolá mu třeba manželka a on, jelikož zrovna řeší něco "důležitého", tak zvedne mobil a normálně ji seřve, co ho ruší, že on přece pracuje a nemá čas na nějaké kecy o nákupech, a zaklapne jí telefon. Pak se ještě otočí a do pléna si 10 minut stěžuje, jaká je ta jeho pipina kráva, když ho zrovna teď otravuje s tím nebo oním.

Raději odcházím, abych nemusel poslouchat, jakým způsobem někdo řeší své osobní problémy (komplexy). Říkám si jen v duchu, že ta jeho musí být asi fakt kráva, když strpí chování takového vola, kterého si navíc vzala za manžela ;-)


Vnímejme naše partnerky!

Možná by se měly dělat nějaké kurzy pro partnery (partnerky), včetně zkoušek (kdo by to ale hodnotil?), neboť někdy mi zůstává rozum stát, kdo uzavírá jaké vztahy. Podobně jsem kdysi navrhoval, že někteří rodiče by si měli nejprve udělat řidičák na děti, než si nějaké pořídí.

Každopádně si myslím, že by všichni měli své životní partnery vnímat, naslouchat a pomáhat jim, být tady pro ně. A nejen partnery, ale i děti, příbuzné, sousedy, kolegy, prodavačky, všechny lidi kolem. Jsem naivní, já vím.


Spokojenost ženy je současně i naše spokojenost!

Chlapi, kurňa, uvědomte si, že spokojenost vaší partnerky se projeví ve spokojenosti a zdravém vývoji vašich dětí, i ve vaší spokojenosti. Takže, nečumte na fotbal a na hokej (jsou opravdu důležitější věci na světě), nečtěte noviny a nechlastejte pivo, když přijdete z rachoty, nečumte na TV zprávy, stejně vám nic nového neřeknou a hlavně, nežerte tak svoji práci, opravdu není nejdůležitější na celém světě.

Chovejte se ale minimálně slušně, když už nejste schopni nějakého vyššího citu a vztahu. Vnímejte, co si žena myslí, zkuste se vcítit do toho, co potřebuje, na co myslí, co cítí. Ideální je, když najdete partnerku, která to umí podobně a chová se k vám se stejnou empatií, takže pak ta "jízda na horské dráze", kterou každé dobré partnerství a manželství je, stojí za to.


Interesting Stories of Life?

Pro ty, kteří mají otevřené oči, umí naslouchat a chtějí se mrknout na svět "skrze barevné sklíčko", chtějí se třeba nechat inspirovat nebo se minimálně podívat z jiné strany "o čem sní ženy", tak ať mrknou na nějaké inspirativní čtení:

O blogu Letinky s příběhy, které dokážou zacloumat, jsem už psal, ale zaujmout můžou i jiné zajímavé příběhy od (namátkou) - Barmanky, nebo multikulturní Manželky, radosti i strasti Ostrovanky, myšlenky Jes-Terky, či příběh ze života zmatené slečny.

Viz třeba sny o walk-the-nose na longboardech, co se jistě plní :-)

Celý příspěvek...

Jak zvolit správnou architekturu Web projektu?

Mám malé dilema a nevím, jak optimálně vyřešit architekturu jednoho Web projektu. Nemá někdo zkušenější nějakou praktickou radu, co by mohlo být lepší řešení? (Jedná se o jeden neziskový projekt, takže nemám rozpočet na žádného konzultanta, proto bych přivítal "free" názory ze světa.)

Jedná se o Web projekt portálového typu, tj. bude mít více sub-sekcí. Jde o něco jiného, co nemůžu ještě prozrazovat, ale příkladem by mohl třeba být projekt s Country informacemi, kdy se zacne titulní stránkou, třeba:

Countries.net
+ na této titulní stránce by byly ikony na všechny sub-sekce, tj. seznam jednotlivých countries, v podobě - America, Europe, Asia, Africa,...
+ dále jednotlivé země

A dilema je, jestli udělat ten Web projekt na jedné doméně, v příkladu výše Countries.net, a vše ostatní řešit v podadresářích dané domény, tj.:

1. Countries.net
- Countries.net/Africa/index.php
- Countries.net/America/index.php
...

Nebo bude každá Sub-sekce na vlastní doméně, tj.:

2. Countries.net
- Africa.net
- America.net
...


Volání z hlavní stránky Countries.net bude stejné v prvním i druhém případě, rozdíl bude pouze v tom, že se bude volat index.php buď jen z podadresáře nebo z úplně jiné domény, která může být navíc i na úplně jiném serveru.

Už několikrát jsem narazil na podobný problém, kdy nikdo si není jistý, jak by takovou architekturu řešil a přitom se jedná o prkotinu. Každá sub-sekce bude mít +/- 50-100 pages, některé z nich generované z databáze, tak se přikláním k tomu, udělat to jako samostatné Web portály na vlastních doménách, ale zase na druhou stranu při jedné doméně s podadresáři bude lepší číslo návštěvnosti a lepší celkový PageRank i lepší propagace jednoho projektu na jedné doméně. Fakt nevím.

Také lze udělat všechno na jedné doméně s podadresáři a na závěr registrovat další domény a pomocí mod_rewrite to rozhazovat do adresářů. Ale nevím, jak to "rozhazování" domén na jednom serveru posuzuje Google a další vyhledávací partičky ;-(

Všechno má své výhody a nevýhody, takže budu rád za každý názor, tip, či zkušenost.

Celý příspěvek...

Jedině znalosti a poskytování odborných služeb má nějakou hodnotu

Kdo vydělal více na Zlaté horečce na Klondiku? Zlatokopové nebo ti, co jim poskytovali služby?

Jasně, kdo patřil mezi ty první nebo měl štěstí a někde v boční rokli narazil na zlatou žílu, tak se topil ve zlatě. Řekl bych ale, že celkově více vydělali spíše majitelé "saloonů" v Dawson City, chovatelé tažných psů, prodejci holek, chlastu, potravin nebo Jack London prodejem knih :-)

(Podobně to platí i dnes v různých paralelách - viz třeba ti první, co začali s Google Adsense a vydělávali třeba 5.000-10.000 USD měsíčně na reklamě, případně ti, co začali podnikat s něčím okrajovým, z čeho se pak stal mainstream produkt, příp. u nás Seznam.cz, který jako první okopíroval nechal se inspirovat úspěšnými službami v cizině.)


Co bude mít vždy nějakou hodnotu?

Bez ohledu na čínský dovoz levných výrobků všeho druhu, bez ohledu na náladu kupujících před vánocemi, bez ohledu na nějakou masivní reklamu nadnárodních společností, bez ohledu na podplácení a provize dealerům, aby prodávali to nebo ono zboží, bez ohledu na daňové úlevy, či dovozní kvóty, bez ohledu na existenci levné pracovní síly,... VŽDY budou potřeba kvalitní služby.

Takže NE žádný dovoz - prodej zboží, ale poskytování vysoce odborných a kvalitních služeb je to jediné, co má nějakou hodnotu v dnešní i budoucí době. Kdo něco umí, tak může poskytovat služby a nikdy nebude mít problém, neboť i při případném nasycení trhu si "stačí" rozšířit znalosti. (Při prodeji jakéhokoliv zboží to již tak lehce nejde.)

Příklady:

- Znalost jazyků - kdo umí nějaký další jazyk, kromě angličtiny, tak má na nějakou dobu klid oproti tomu, kdo umí "jen" anglicky (znalost čínštiny, arabštiny, či nějakého afrického "hantecu" patří zcela určitě do budoucích "silver bullets" mezi jazyky)

- Technologie - kdo umí více programovací jazyků, či technologií, tak má mnohem větší šanci na uplatnění na trhu a získání dobře placeného contractu v jakékoliv době i tržním prostředí

Při poskytování odborných služeb v technologiích se samozřejmě nesmí zapomenout na specializaci i na rozšiřování znalostí, inovace, sledování trhu, tj. zlepšování služeb, popř. jejich změnu nebo přechod na jiný obor služeb (ideální je schopnost rychle se učit nové věci).


Co je ale největší výhoda při poskytování služeb založených na znalostech a zkušenostech?

Nepotřebuji žádné mimořádné investice, nemusím vlastnit budovy, nemusím zaměstnávat lidi. Stačí si vyhradit čas na studium a učit se, co mě baví - třeba z počátku ve volném čase, až něco umím, tak možno pokračovat ve zlepšování znalostí na nějaké první zakázce, a jak jsem profesionál, tak si můžu vybírat, "co - jak - kdy" budu dělat.

Dobrý právník si vybírá případy a ty nezajímavé přenechá jiným kolegům, dobrý IT specialista, designer, či grafik si vybírá zakázky a odmítá nepopulární a nezajímavé, či málo placené, podobně - fotografové, překladatelé, umělecké profese,...

Jak mi říkal v dětství chytrý děd, majitel "plantáží" na Moravě:
(Myslel to tehdy v kontextu komunistů a jejich zabavování majetku, ale platí to obecně.)

"Jedině znalosti a zkušenosti ti zůstanou a nikdo ti je nevezme! Takže studuj, cestuj, potkávej lidi, sbírej zkušenosti. To je jediná pravá hodnota na světě - pro tebe, pro rodinu, pro tvé děti a známé, kterým můžeš znalosti předávat a pomáhat jim. Majetek ti znárodní, zboží ti ukradnou, ale znalosti ti nikdo nevezme."

A já bych doplnil - zkušený doktor nepotřebuje žádný majetek, pořád umí léčit lidi, dobrý řemeslník nepotřebuje cihly, stačí mu umět postavit nebo omítnout zeď, ale "prodavač limonády bude stále a jen prodavač limonády".

Howgh, řekl by Sitting Bull :-)

Celý příspěvek...

Vážení poslanci, senátoři, pane prezidente!

Zrovna jsem dočetl zprávu o tom, že naši milí poslanci mají nejen náhrady na cestování služebním vozem, ale také zcela zdarma služby MHD. Pak se ale nedivme, když se MHD má zdražovat, a že se některým poslancům nelíbí občanské akce, které na nelogičnosti v práci poslanců a v zákonech upozorňují, třeba ve formě volného sdružení Milujeme naše poslance.

Kdo má tedy zbytečnou pětistovku, tak si vyberte nějakého vašeho favorita ze sněmovny na sponzorování (já ještě vybírám, neboť "závodní stádo" je bohaté na různé týpky). V jaké státě na světě se vám poštěstí sponzorovat svého poslance? (Doma sponzorujeme kde co, ale poslance ještě ve sbírce nemáme.)

Každopádně je to dobrá iniciativa a já bych zakladatele sdružení určitě volil do sněmovny, kdyby se někdy rozhodli vrhnout se do politiky a založit třeba sdružení Milujeme naše voliče a prosazovat smysluplné zákony.



Prý si už někteří poslanci uvědomili tuhle nelogičnost v zákoně, na kterou dané sdružení upozorňuje, kdy poslanci mají dvojí výhodu na to samé a jeden poslanec se již pokoušel navrhnout novelu zákona. Ta ale neprošla ani jednáním sněmovního výboru, neboť prý "návrh novely nebyl komplexní". Ha, ha, ha, já vám dám "nebyl komplexní". Co je u vás komplexní? Výběr pití v poslaneckém bufetu?

Takže bych si dovolil doplnit více bodů, které by se mohly zahrnout do nějaké novely, aby byla jako "komplexní". Možná by se toho mohlo chopit nějaké nové sdružení a založit stranu s takovým programem, neboť si myslím, že mezi voliči by měli docela slušný úspěch u voleb.


Vážení poslanci, senátoři, pane prezidente!

Když budete přijímat nějakou novelu zákona o čemkoliv, tak byste mohli zahrnout následující body, které by přívítalo mnoho vašich voličů, kteří ze svých daní sponzorují všechny vaše výhody - od vašich platů a platů vašich ctěných asistentů, levného bufetu ve sněmovně, pronájmu vašich kanceláří, mobilních telefonů a notebooků, až po cestovní náhrady, které jste si schválili.

1. Práce poslance a senátora je čestná funkce a měla by být vykonávána zdarma nebo jen za průměrnou mzdu v ČR

- bude vás to motivovat dělat něco pro naši zemi, neboť vyšší průměrná mzda v ČR = vyšší výdělek každého poslance

- chcete-li nějaký plat, tak by vám ho mohla vyplácet vaše strana, případně členové strany ze svých příspěvků; bylo by tak zaručeno, že budete prosazovat program, který jste slíbili svým voličům


2. Chcete-li mít nějaký plat, tak prosím vykonávejte svou práci zodpovědně

- budete-li dělat něco pro lidi, kteří si vás zvolili, tak když budete mít hlad, tak vám dobří lidé jistě něco měsíčně pošlou, třeba přes sdružení Milujeme naše poslance nebo přes nějakou charitativní organizaci "mírného pokroku v mezích zákona"


3. Příspěvek na poslance jako odčitatelná položka z daní

- když si můžeme odečíst něco z daní na charitu a školství, proč bychom si nemohli odečítat i něco na svého milého poslance, či senátora - viz předchozí body, kdy občané by mohli přímo ocenit, který poslanec něco dělá pro své voliče a který nic


4. Prezident by měl být volen přímo voliči

- občané nejsou zvědaví na ty vaše zákulisní kulišárny a politický lobbing, co předvádíte, abyste zvolili nějakého svého kandidáta, kterého třeba ani nikdo ve státě nezná, takže prosím zaveďte i přímou volbu prezidenta

- prezident je pouhá "čestná funkce", takže by měla být vykonávána také zdarma


5. V pracovní době se nespí, nečtou se noviny ani nepije alkohol

- koho uvidí voliči v nějakém přenosu ze sněmovny, že nepracuje tak, jak by měl, tak by měl dostat důtku "třídního učitele", či od "sdružení rodičů a přátel poslanců", při opakování dvojku z chování a následně i vyloučení ze sněmovny

- ušetřený "sponzorský příspěvek", tj. plat poslance, by se pak mohl poslat na charitu nebo na provoz sdružení přátel poslanců :-)


Vážení poslanci a senátoři! Změňte, prosím, v tomto smyslu volební zákon, případně i ústavu ČR (je mi jedno co všechno musíte změnit, když jste to tak zpatlali), a zrušte si alespoň ty stupidní náhrady na dopravu.

Děkuji,
váš "sponzor", tj. volič, co platí daně a přispívá tak na váš plat.

PS: Doufám, že projednávání změny zákona, vytištění všech těch tun papíru, které stejně nikdo nečte, nebude stát více, jak přínos dané změny, což bych se ani nedivil u nás v Kocourkově.

Celý příspěvek...

Nápady z deníku programátora vedoucí k úspěchu a finanční nezávislosti

Listoval jsem takhle svým starým deníkem programátora, jak tomu říkám už asi 100 let, i když programátor není až tak přesné označení mé profese. No a pár starých pravidel stále tak nějak podvědomě dodržuji.

I když nejsem žádná hollywoodská star, jako můj kamarád, tak se mi tyhle základní zásady zatím vyplácejí. Takže, co jsem si poznamenal kdysi dávno a řídím se tím dosud?


Základní zásady

1. Vstávat brzo, ať toho udělám více, jak ostatní
– dle pravidla: „Nemusíš být první na celém světě, stačí být rychlejší, jak ostatní!“

2. Každý den začít důležitou, naléhavou a neodkladnou věcí
– nutno si vést jeden „hlavní seznam“ úkolů a na něm prioritně pracovat!

3. Nerozptylovat se ničím, co nehoří, a soustředit se na hlavní úkol
– emaily vyřizovat max. 2x denně, vypnout ICQ a AIM,

4. Cvičit každý den, ať jsem v kondici
– ranní běhání, či jízda na kole je ideální pro dobrý "start na míč"

5. Nekoukat na TV, neboť je to jen žrout času
– výjimkou jsou filmy v originále pro zlepšení AJ


Pravidelné úkoly

Po každém vydělání 500 tisíc:
- vyrovnat všechny případné dluhy, půjčky, faktury apod.
- vyčlenit částku na charitu a podporu neziskových projektů
- zvolit cíl další možné investice

Po nahromadění 1 milionu:
- na 1 měsíc omezit práci a věnovat se vymýšlení další strategie
- vyřešit resty, vytáhnout rodinu do světa, kolečko se všemi přáteli
- revize všech úkolů, nápadů, posílení akciového portfolia

Jednou ročně:
- kontrola stavu financí svých i rodiny – bohatý táta = bohaté děti
- kontrola všech investic a peněz „na cestě“
- optimalizace zisku a neziskových investic s daňovým poradcem


Co jsem si ověřil, tak základ je, rozběhnout to kolečko - pořádný výdělek + investice, tj. nebát se riskovat, vydělávat a investovat. Poté, když je člověk "členem týmu", tj. investoval do správného portfolia a ne do hloupostí, které jen odčerpávají finance a nic nepřináší, tak je velice jednoduché to jen otáčet.

Příklad:

Když jsem vydělal prvních 500 tisíc, tak jsem si nekoupil auto, jak by možná udělalo 90% známých, co chtějí "machrovat" před zbytkem rodiny někde na vesnici, ale koupil jsem akcie dobré firmy v UK a ještě investoval do cenných papírů, dovybavil jsem si počítačové pracoviště (nové servery), abych mohl dále vydělávat, a zbytek dal na charitu.

Viz také - Jak vydělat peníze a jak se stát třeba milionářem

Celý příspěvek...

Reklama všude na Webu aneb jak někdo vydělává "bez práce"

Každý chce nějak vydělávat a každý vymýšlí nové způsoby, jak něco zpeněžit, komu co prodat se ziskem nebo jakou dostat provizi.

Dávno jsem se smířil s tím, že všude se to hemží reklamou na Web stránkách různého typu, placenými odkazy, psaním o výhodných službách a výrobcích, to vše doplněné "affiliate links" za provizi.

(Mimochodem, taky používám na nějakých komerčních stránkách textové reklamy Google Adsense, neboť doplňování stránek o kontextově smysluplné reklamy mi přijde jako dobrá služba návštěvníkům Webu, když něco hledají a na daných stránkách to nemůžou najít. Ale rozhoduji o tom sám a ne někdo druhý.)

Co mě ale někdy zaráží, tak způsoby některých "podnikatelů", kteří to začínají přehánět tak, jak jsem už několikrát viděl na "Czech Made" blogovacím systému BLOG.CZ, kdy se divím všem bloggerům, že nepřesunou své bloggerské aktivity jinam.

Když se to obtěžování reklamou od BLOG.CZ začalo objevovat před pár měsíci i dětem na jejich skromných stránkách, což považuji za pěknou prasárnu, tak jsem jim na požádání zkopíroval všechny příspěvky z jejich blogu a vytvořil nové stránky na BLOGGER.COM, kterýžto patřící Google je zatím reklamy ušetřen, případně tam vlastní reklamu dle výběru umisťuje jen autor článků, aby mu to psaní přineslo nějakou korunu na provoz.

(Všechny ukázky dole jsou náhodně vybrané z BLOG.CZ a já k nim nemám žádný jiný vztah. Jsou použité čistě pro ukázkové účely, jak vypadá reklama na BLOG.CZ, takže copyright patří autorce daných stránek.)


Je něco špatného na reklamách doplňovaných provozovatelem BLOG.CZ bez vědomí a souhlasu autorů příspěvků?

Provozovatelé systému BLOG.CZ se rozhodli vydělávat a zařazovat kontextovou reklamu Google Adsense nebo eTarget na blogy jednotlivých uživatelů do jejich soukromých blogů a to buď jako patičku příspěvku:




Nebo klidně dají reklamu i doprostřed stránky a rozdělí tak strukturu i grafickou úpravu originálního textu (bílý blok obsahoval reklamu):




Případně, doplní někdy reklamu způsobem, že reklama je větší jak samotný příspěvek nebohého pisatele deníčku:




Nutno poznamenat, že kontextová reklama se zobrazuje na základě textu v soukromém příspěvku, takže mi to ze strany BLOG.CZ připadá jako minimálně parazitování na článcích uživatelů, když ne už přímo porušování autorských práv všech autorů na blogu, neboť provozovatel vydělává na obsahu tvořeném jednotlivými autory. (To si ale nejsem jistý, neboť záleží na výkladu zákona a pohledu právníka.)

Co je ale jisté, že dle autorského obsahu se zobrazuje daná kontextová reklama, která ale nepřináši zisk autorovi příspěvku, jak by se dalo předpokládat, a většina čtenářů je takto uvedena v omyl. Reklama tedy přináší zisk "bez práce" provozovateli blogovacího portálu tzv. "zdarma".

Jeden čtenář, na jehož popud o tom píšu, mi poslal následující myšlenku:

"Je to něco podobného, jako kdyby někdo řekl, můžete mi ZDARMA posílat svoje povídky a příběhy a já vám je ZDARMA otisknu někde v novinách. Jinými slovy, veškeré odměny za otištění článků si nechám já a jedinou vaší odměnou je to, že některé vaše články nechám někde otisknout."


Je zobrazování reklamy na cizím blogu povolené?

Nejprve bych uvedl, že v ČR je snad povolené skoro všechno, či né? Dle prezidenta třeba neexistují "špinavé peníze", dle trestního řádu dostanete za 3 vraždy sazbu jako za 1 vraždu, kdo má milióny na kontě, tak dostává sociální dávky... ale zpět k tématu ;-(

Každý, kdo se pohybuje na Webu, tak ví, že tvorba kvalitního obsahu, tj. v našem případě obsah autorských článků, zajišťuje zobrazení relevantních reklam, tj. třeba dobře platících reklam. Bylo by tedy minimálně "férové", kdyby zisk z reklamy, který shrábne BLOG.CZ byl, když ne celý, tak alespoň jeho část, poukázán autorovi blogu, který psaním svých článků přispívá na konto provozovatele a ani o tom neví.

Je opravdu "pěkné", jak provozovatelé uvádějí v nápovědě k reklamě (viz obrázek níže), že si nikdo jiný, tj. autor blogu a článků na osobním blogu, nemůže vložit žádnou reklamu na svůj blog:

"...stejně jako jiné blogovací systémy zdarma, ani my nepodporujeme vkládání reklamy uživatelem".

Což ale, pánové a dámy, z BLOG.CZ není pravda, neboť je plno blogovacích systémů ZDARMA, kde si může uživatel sám rozhodnout, jestli chce svým blogem sám vydělávat a jakou reklamu a kde si nechá zobrazovat, jestli vůbec. Za všechny třeba www.blogger.com :-)




V nápovědě k reklamě se dále uvádí, že provozovatel BLOG.CZ má právo zobrazovat reklamu na blogu každého uživatele, neboť "Při zakládání blogu jste souhlasili s podmínkami používání, kde jste svolili k tomu, že smíme na stránkách služby zobrazovat reklamu."

Malý "problém" ale je, že podmínky používání služby BLOG.CZ si může provozovatel kdykoliv změnit. Tak, co to znamená, že "jste souhlasili s podmínkami používání"? S jakými podmínkami konkrétně? S jakou verzí podmínek? S těmi z roku 2005 nebo s těmi z roku 2007?

Navíc hned první bod Podmínky používání služby obsahuje větu "Zodpovědnost za veškeré texty, obrázky a další obsah blogu nese uživatel", což je zajímavé, když je doprostřed článku vmáčknuta reklama od provozovatele :-)




"Don't be evil"!

Nechci moralizovat, ale když nemám na provoz něčeho "zdarma", tak to nedělám a nebo to dělám pořádně. Třeba ve stylu Google "Don't be evil!".

Co takhle tedy, kdyby si BLOG.CZ dával reklamu jen na svůj blog nebo na blogy, které píšou zaměstnanci provozovatele, či pouze na svoji titulní stránku? Co takhle zobrazovat reklamu jen při přihlášení do administrace, případně nabízet nějaké extra placené služby, aby si celý blogovací portál vydělal na provoz a na nový počítač, jak se píše někde jako odůvodnění té reklamy?

Je plno způsobů, jak na takové skvělé službě, kterou bezpochyby BLOG.CZ je, vydělat a nemuset zobrazovat reklamy u příspěvků jednotlivých uživatelů.

Provozovatel totiž riskuje, že se mu sníží počet uživatelů, kterým se taková politika "zdarma" přestane líbit. Až se třeba naučí těch pět slovíček v AJ, která potřebují na vytvoření nového blogu "zdarma a bez reklam" na anglickém blogger.com, tak kde pak bude BLOG.CZ?

Celý příspěvek...

Za devatero hor, devatero řek,... Made in China

"We've been losing customers because they want us to match the price of the Chinese products, which is impossible.

If the situation doesn't change soon, we'll have to either close the company or play the same game and move our manufacturing operation to China."

Když narazím na podobné zprávy, jako je např. tato citace z článku - Standing up to China v Los Angeles Times, tak si říkám, že lidé si většinou vybírají tu jednodušší cestu (dle mého pohledu horší) z těch dvou nabízených. Život je totiž složen z neustálého putování po cestách a necestách, po dálnicích, okreskách, "polňačkách", či po pěšinách lesem, kdy stále nás v životě čekají nějaké křižovatky a osudná rozhodnutí, kudy se vydat dál.

"China has had a huge impact on local manufacturing firms, causing them to reduce their operations and either produce in China or go out of business."


Proč pohádky začínají "Za devatero hor, devatero řek..."?

Každý se sám musí rozhodnout jestli půjde vlevo nebo vpravo, jestli jít zkratkou - prodlužovačkou, přímo přes hory nebo mírnou oklikou podél úrodné řeky. Ideální je, když takové (životní) křižovatky mají semafory, takže při čekání na červené ještě máme chvíli času posoudit, jestli jdeme správně. Kolikrát se ale řítíme cestou (životem) a nestíháme?

Není čas na rozhodování a posuzování možností, smyslu, či morálky, neboť jsme ve vleku něčeho kolem, co nemůžeme ovlivnit. A vězte, že mnohdy už není cesty zpátky...

Jinými slovy, každý si sám musí rozhodnout, jestli bude "jen" přehazovat krabice od levného výrobce v Číně k hloupému kupujícímu v Evropě, či v USA, a zda mu ty prachy stojí za to, když se snaží maximálně vydělat bez ohledu na okolí. Jestli si ty peníze vezme do hrobu, či jestli opravdu potřebuje ten nový cadillac nebo jachtu v Karibiku.

Jak jsem už psal kdysi dříve v příspěvku - Jahody z Číny, kola z Číny a proč ne "všechno" z Číny:

"Proč se ale divím všem těm obchodníkům, dovozcům a prodejcům? Prostě chtějí vydělat pořádné prachy a když je někdo zaslepen jen a pouze vidinou peněz, materiálních požitků, tak *nemůže* koukat na nějakou kvalitu, mít nějakou hrdost, či přemýšlet nějak citově o zemi, kde žije."


Takže milí dovozci čínského haraburdí, bacha, ať se nenajde pořádný právník a nebudou o vás psát podobné články:

- V USA zakázali další čínské hračky, obsahují taneční drogu
"Populární korálky Aqua Dots obsahuje tekutinu, která se při požití v těle promění v potenciálně smrtelnou drogu gamahydroxybutyrát. Podle úřadu na ochranu spotřebitele skončily dvě děti v nemocnici, zvracely a ztratily vědomí."

- Mattel stahuje kvůli olovu v barvě přes milion hraček
"Společnost Fisher-Price, která patří do americké hračkářské skupiny Mattel, stahuje po celém světě zhruba 1,5 milionu hraček vyrobených v Číně. Jejich barvy by totiž mohly obsahovat příliš mnoho olova."

- Policejní autíčka jsou nebezpečná, obsahují olovo
"...dětská autíčka původem z Číny jsou opatřena doslova jedovatým nátěrem. Z něho se totiž uvolňují těžké kovy v míře, která mnohonásobně překračuje limity."

- Jedovaté doplňky k barbíně se prodávaly i v Česku
"Výrobce Barbie, americká firma Mattel, stahuje z trhu statisíce doplňků k slavné panence. Použité barvy totiž obsahují příliš mnoho jedovatého olova."


Je nějaké řešení "čínského problému"?

Měli bychom si nejprve uvědomit, že čínským výrobkům se nedá konkurovat cenou. Na to si musíme zvyknout u všech výrobků a v budoucnu možná i u všech služeb. Takže zamyšlení na víkend:

1. Co můžeme nabídnout jiného, jaké jiné výrobky nebo služby, na lokálním nebo celosvětovém trhu?

2. Kdy se nebudeme bát, že někdy zavřou naši firmu, která díky levnému dovozu z Číny zkrachuje?

3. Kdy budeme mít vždy jistotu "desetinásobku" bez ohledu na cenu ropy na světových trzích?

4. Kdy se nám bude dařit podnikání VŽDY, bez ohledu na pozici v Google?

5. Co nebude a ani nemůže mít NIKDY levnou konkurenci z Číny?

Celý příspěvek...

MHD bude zlevněna nebo zdarma, aby se omezilo množství aut v ulicích měst (Ha, Apríííl!)

Narazil jsem na nějaké ohlášení zdražení jízdenek MHD v Praze a dost jsem se u toho pobavil. Copak tady ve státě není žádný ekonom, který by radnici a Dopravnímu podniku poradil, jak hospodařit, kde získat další prostředky na provoz?

Copak si opravdu radní a ředitel DP myslí, že když zdraží, tak že se jim zvednou celkové příjmy?

Je to totiž úplně stejné, jako když se zvedne sazba za plyn, či za elekřinu nebo vodné a stočné. Lidi začnou šetřit, aby platili méně a tím pádem dané instituce dostanou celkově stejně, jako před zdražením, popř. ještě méně, takže dalším krokem za pár měsíců je opět nějaké to zdražení. A tak pořád dokola, okolo stola...


Takže co vymysleli ti Rytíři u kulatého stolu?

Prý základní přestupní jízdenka za 20 korun by mohla stát 30 korun, podobně razantní zdražení se očekává u předplatních kuponů s delší platností. Zdražení prý navrhnul auditor, který "strávil nad účetními knihami Dopravního podniku několik měsíců" a poukazuje na příklady ze zahraničí, kdy "v Hamburku přispějí cestující dopravákům do rozpočtu pětaosmdesáti procenty, ve Vídni šedesáti".

A to jako je nějaký argument, pane auditore? Co takhle tu analýzu ještě doplnit o informaci, kolik procent ze svého příjmu zaplatí pracující chalan z Hamburku měsíčně za dopravu?

Pro mimopražské: Nemyslete si, že zdražování MHD se bude týkat jen Prahy, je to jen začátek a takový příklad i pro další města. Jsem přesvědčen, že zdražení bude pokračovat plynule i do dalším měst, která se nechají inspirovat, dle úspěchu "pražské akce".

Zajímalo by mě, kolik nyní stojí MHD mimo Prahu, např. v Ostravě, Brně, Olomouci, Liberci, Plzni? (Už jsem tam dlouho nebyl, tak vážně nevím.)


MHD by se měla spíše zlevnit!

Pane generální řediteli Dopravního podniku, co takhle jízdné v MHD radikálně ZLEVNIT a později udělat úplně ZDARMA? Stačilo by třeba zavést mýtné na všechna auta, co jedou do Prahy (levnější) nebo jen projíždí Prahou (dražší), a všechny takto vybrané peníze dát přímo Dopravnímu podniku na jeho provoz. Jsem přesvědčen, že většina těch, co jezdí nyní autem, by začala používat MHD, takže by se současně i snížil počet aut v centru města.

Kdyby se zvednul počet cestujících v MHD, tak by to jistě přilákalo i více sponzorů, kteří by, místo do billboardů kolem silnic pro automobilisty, investovali více do reklamy na/v tramvajích, busech, či vozech metra, či na zastávkách, a to by jistě přineslo pěkných pár stovek miliónů ročně pro DP.

To by bylo peněz na MHD! To by byl luxus ve vozech, které by mohly být poté vybaveny TV nebo alespoň kvalitní Hi-Fi soustavou, takže by hrála příjemná hudba, cestující by mohli sledovat zajímavé filmy, noviny a kávička zdarma, či jiné občerstvení :-)


Z diskuze na Webu:
"...zdražilo se předloni z dvanácti na dvacet (Kč). Teď za rok na třicet... To máme z dvanácti na třicet během tří let? Je cosi shnilého v podniku dopravnim!"

Viz také:
- Jízdenka do pražské MHD možná podraží na 30 korun
- Pražský dopravce chce zdražit „lítačky“ o třetinu

Celý příspěvek...

Sympatické nápady je nutno podpořit

Psal jsem už několikrát, že chce-li někdo (dobře) podnikat a dosáhnout úspěchu, tak by neměl začínat podnikání jen kvůli penězům a vidině zisku. Když se totiž něco začne dělat bez nadšení a bez srdce, tak hrozí, že vidina případného zisku může "zaslepit" a dřív nebo později na tom celé takové podnikání dojede.

O to sympatičtější je, když narazím na projekt, který vznikl z nadšení a snahy podělit se o zkušenosti. Když s tím navíc začne někdo, kdo má alespoň trochu smysl pro podnikání, tak je radost sledovat, jak se z počátečního osobního blogu pomalu stává profesionální Web portál na vlastní doméně s dobrými předpoklady k úspěchu.

Jedná se o stránky "Studium a život v USA", které vznikly jako osobní blog studenta střední školy z Prahy (a hráče na saxofon), který se rozhodl "vydat vstříc novým dobrodružstvím a zkušenostem za oceán", a píše své poznatky o studium na "High School" v Kalifornii.



Kdo chce studovat v USA, tak zde najde plno zajímavých informací a osobních zkušeností úplně od počátku, tj. jak vyplnit žádost o výměnný program, jak udělat jazykové zkoušky,... až po praktické rady, co je potřeba ke studiu a co všechno musí studenti v USA řešit. Autor píše poutavě, příspěvky jsou doplněné množstvím fotografií i linků na další informační zdroje na webu, takže ze stránek roste docela poutavý portál zaměřený na studium v USA.

Jak jsem viděl, tak autor hledá i další spolupracovníky s podobnými zkušenostmi, kteří by se podíleli na růstu a zlepšování portálu, což bude jistě přínosné, neboť více pohledů a více zkušeností může pomoci všem návštěvníkům a přinést jim větší množství informací.


A kde je nějaké podnikání, říkáte si?

Nezdá se to, ale dané stránky mají docela slibný potenciál být slušně navštěvovaným portálem s velkým informačním záběrem i v budoucnu, stejně tak místem pro výměnu zkušeností českých studentů v zahraničí. No a jednoduché podnikání začíná ve způsobu financování projektu, což je decentní Google Adsense, jež neruší, spíše naopak doplňuje obsah o zajímavé relevantní linky.

No a myslím si, že by se pomalu mohly najít firmy, které by rády inzerovaly někde na okraji daných stránek a pomohly tak podpořit provoz zajímavého portálu. Dovedete si jistě představit kolik firem se nabízí, že?

Takže hodně štěstí všem podobným nadšencům, kteří něco umí a o něco se snaží!

Celý příspěvek...

Mlčení jehňátek, řidičák na děti a jak zlepšit školství

V příspěvku "Štve mě školský systém v ČR", příp. i ve starším "Stupidní výuka (nejen) matematiky", jsem popisoval nějaké ukázkové příklady ze školy. Zde bych si dovolil doplnit ještě pár tipů k zamyšlení, jak zkvalitnit naše školství. Podotýkám, že o tom nepíšu proto, že by zrovna mé děti měly nejaké extra problémy. Chtěl bych tímto jen trochu přispět k celkovému zlepšení ve školství a hlavně k tomu, aby děti nebyly přetěžované a neučily se nepotřebné věci jako my všichni, co už máme školy za sebou.

"Svět je v dnešní době trochu jinde, jak za časů Komenského, Lenina, či Husáka!"

Komunikace a technologie se vyvíjejí takovým způsobem, že jedině dobře připravené děti budou mít šanci v globálním světě a dnešní školství je, bohužel, spíše vrací do minulého století faxů a statických znalostí, když ne až do století páry, či výroby cementu.

Je mi jasné, že tenhle blog nečtou ti učitelé, kterých se to primárně týká a kteří by měli něco zlepšit - třeba jen více otevřít oči a zamyslet se, že jejich obor není ten nejdůležitější na celém světě. Vím také, že to nebudou číst ani ředitelé škol, či odpovědní úředníci na Ministerstvu školství, kteří mají (snad) tu moc něco změnit.

Ještě poznámka na okraj:

Znám pár schopných a zkušených učitelů na všech stupních, které obdivuji a vážím si jich. Vím také, že nadšených a zapálených kantorů je mnoho. Všem takovým se omlouvám, těch se žádná kritika netýká.


Co by se tedy mohlo (mělo) změnit ve školství z mého laického pohledu?


1. Zvednout prestiž učitelské profese

Tohle je základ, na kterém by se mělo začít co nejrychleji pracovat, neboť ve školství zůstavají jen nadšenci, co je práce baví a je pro ně posláním. Bohužel, ověřená zkušenost dokládá také existenci opačné (větší?) skupiny, co nic jiného neumí a ve školství zůstává proto, že nikde jinde by se neuplatnila ;-)

Jak zlepšit prestiž učitelské profese je "jednoduché", neboť stačí zlepšit kvalitu výuky a přilákat do školství kvalitní učitele. Na tom zcela jistě pracují týmy odborníků všude možně, bez podpory celé společnosti je to ale never-ending story.

Otevřené otázky:

- Co je to kvalita výuky a co by se mělo ve škole učit?
- Co je to kvalitní učitel, jak se pozná a hodnotí?
- Jak by měl vypadat kvalitní management výuky?


2. Zvýšit platy vybraným specializacím

Ve školství chybí odborníci z praxe. Žádný expert i když by rád učil, tak do školství nemůže nebo profesi brzy opouští, neboť by nezaplatil nájem ani náklady na život své rodiny. Proto je také na školách tak málo mužů a když už nějaké najdete, tak jsou ještě svobodní, příp. jim už nic jiného nezbývá ;-)

(Kamarád učil asi 5 let na gymnáziu, neboť ho bavila profese a dělal to s nadšením. Jak se oženil a žena na mateřské, tak je v soukromé sféře a v jiném oboru.)

Platy se ale nesmí zvedat všem specializacím plošně, neboť třeba tělocvikářů a světových sportovců máme dosti, či za ně platíme mimo školu ve sportovních klubech!

Otevřené otázky:

- Jaké jsou cesty a způsoby alternativního odměňování učitelů?
- Jaký je průměrný plat učitele na státní/soukromé ZŠ, SŠ, VŠ?
- Kolik má učitel čistého na 1 hod. a proč platí učitelé daně?
- Dá se vůbec srovnat plat učitele s platem řidiče tramvaje?


3. Oceňovat a zaměstnávat jen skutečné učitele

Nevím, jakou má volnost ředitel školy v odměňování, ale řekl bych, že platové tabulky budou platit podobně ve všech státních, či státem sponzorovaných institucích.

Takže, prosím, nezvedejte platy všem učitelům, ale pouze těm vyzrálým osobnostem, které jsou dětem vzorem jak odborně, tak i morálně, učitelům, kteří umí něco naučit (ne ale dle průměru známek), umí nadchnout, tj. sami jsou nadšení pro svůj obor, kteří jsou dobří psychologové, umí udržet pozornost všech žáků, umí i jednat s (někdy) problémovými rodiči.

--> Pouhý počet let ve školství by neměl automaticky znamenat vyšší platovou třídu a tím větší plat. Kde je pak motivace mladých a (ještě) zapálených kantorů? Podobně, počet odučených hodin ani známkový průměr žáků by neměl být jediným kritériem vyššího ocenění.

Skutečný učitel by měl být nejen odborníkem ve své profesi, kdy nestačí jen teoretická výuka na peďáku nebo fildě, ale měl by hlavně umět učit. V každé profesi platí, že když někdo dělá, co neumí, tak vyrábí zmetky, kdy v případě dětí jsou škody nevratné.

Skutečný učitel musí mít nějakou praxi v oboru, který učí ("praxe" na jiné škole není žádná kvalifikace). Nevím sice, kde přesně by měli jednotlivé profese vykonávat praxi, ale co takhle kdyby zeměpisář pracoval nejprve 1-2 roky někde v cestovce, než půjde vychovávat naše děti? Nebo učitel informatiky někde u počítačové firmy, či učitel biologie v nemocnici na příjmu nebo někde v zahrádkářství, učitel matematiky v účtárně nebo v bance jako analytik?

Jak někdo může učit informatiku nebo zeměpis, když neví, na co se dané znalosti používají v reálné praxi?

--> Takový návrat do praxe by měl být pravidelný, aby učitel neztratil kontakt s realitou, tj. pravidelně třeba 1x za dva až tři roky na 3 měsíce pěkně do pořádné práce na odbornou stáž.


4. Vyžadovat povinně spolupráci rodičů

Tohle je asi nejtěžší oříšek, neboť na děti neexistuje žádný řidičák a děti se, bohužel, rodí i těm, kteří se neumí postarat ani o sebe ani o psa. Asi se nedá zařídit, aby děti měli jen zodpovědní rodiče, kteří dbají o vzdělání dětí a mají zájem o školu. Bez spolupráce rodičů to ale má i sebelepší učitel velmi těžké a nepomůžou žádné reformy školství ani nic jiného.

Zajímavé, že ve společnosti se vyžadují různá oprávnění a zkoušky, jako třeba na svařování plamenem, řízení auta, nošení zbraně, provozování veřejných záchodů, či na daňové poradenství. Na děti kupodivu nic, jaký je přitom problém zkazit daňové přiznání ve srovnání s narušenou rodinou nebo výchovou dítěte?

Vysvědčení pro rodiče:

Známkovat by se měli nejen děti ale i jejich rodiče, takže bych zavedl další kolonky na vysvědčení (třeba celá zadní strana současného vysvědčení) s předměty např.:

- zájem rodičů o školu, o výuku, péče o dítě v různých oblastech (kultura, umění, sport, příroda), společenská výchova dítěte, kvalita rodinného zázemí, pomoc škole při školních akcích, účast na třídních schůzkách, pomoc při mimoškolních akcích,...

Klidně bych zavedl třídní důtky, či dvojky z chování rodičů a kopie rodičovského vysvědčení posílal zaměstnavatelům rodičů ;-)

--> Odpadl by určitě stres, který některé děti zažívají, když mají špatné známky (rodiče by měli jistě také špatné), neboť zájem rodičů, klid a pohoda doma, více ovlivňují známky dítěte jak nějaké šprtání.

Vysvědčení učitelům a vedení školy:

V rámci spolupráce, získání zpětné vazby a jako podnět k hodnocení kvality učitelů a výuky by bylo dobré na oplátku zase vystavovat podobné vysvědčení učitelům, tzn. děti a rodiče by oznámkovali svého kantora a připojili komentář, co by bylo dobré zlepšit a jak můžou sami pomoci.

--> V dnešní době si málokdo bude stěžovat na nějakého učitele, neboť má obavy, aby si daný učitel na jeho dítě nezasedl. Takže takové známkování učitele by bylo určitě přínosem pro obě strany a v celkovém průměru (ze všech tříd, od všech žáků a jejich rodičů) i dobrým hodnocením osobnosti kantora a kvality jeho výuky.


5. Zavést nezávislé hodnocení kvality výuky

Každý, kdo zrovna absolvoval nějakou školu, by mohl napsat své osobní hodnocení výuky, co mu škola dala (vzala) pro jeho praktický život. Ideální by bylo, kdyby se po ukončení školy povinně vyplňovaly dotazníky a zhodnotila by se výuka jednotlivých předmětů, napsaly by se připomínky k jednotlivým předmětům a učitelům, včetně nápadů na zlepšení.

--> Tohle otevřené hodnocení by po absolvování školy už nemuselo být zatížené strachem z nějaké šikany učitelů, takže názory žáků i rodičů by mohly být docela dobrým hodnocením kantorů.

Proč to ještě není? Proč se nikdo nezajímá o názory absolventů, kteří se už ničeho nebojí a určitě by většina z nich otevřeně řekla, co si myslí o tom kterém oboru, či kantorovi?

Nechci příliš zevšeobecňovat, ale většina příkladů z praxe ukazuje, že školství moc nevychovává specialisty pro daný obor. V každé profesi dnes, kdo přijde po škole, tak neumí NIC a musí se začít učit skoro všechno důležité od začátku. Jsou jistě výjimky, ale těch je jako Šafránka v TV seriálech.

--> Každý, asi jen kromě učitelů, si ověřil, že získané znalosti ze školy jsou většinou k ničemu. Kromě čtení, psaní, základní matematiky a všeobecného přehledu. Po absolvování ZŠ, SŠ i VŠ, se začíná úplně od nuly.


6. Opravdové vzdělání získáte až "po škole"?

Kolik znáte příkladů těch, kteří hned po škole opouští obor, kde se povinně učili zbytečnosti, a dělají něco úplně jiného?

Jen z mého okolí - chemik začně jako software engineer, absolvent ekonomky v reklamní agentuře jako textař, optik jako šéf IT oddělení, elektro-inženýr jako manažer v cestovce, zubní laborantka jako pečovatelka, zdravotní sestra jako keramička, student jazyků jako grafik,...

A co všichni ti gymnazisti ve všech možných oborech, kam se museli sami propracovat díky své praxi, nasazení a osobnímu vzdělávání? Kolik známe všichni příkladů?

Gymnazista jako - programátor, fotograf, kameraman, zvukař, stavař, překladatel, grafik, restaurátor, správce sítě, delegát cestovky, daňový poradce, "mašinfíra", kapitán na lodi, herec, šéf divadla, hudebník, hokejista, učitel,...

Myslím si, že je na každém z nás, jaké získáme vzdělání, praxi, zaměstnání. Je to individuální starost každého, je na rodičích, jak dokážou vychovat své děti, jaké ambice v nich vzbudí, jak podpoří jejich sny, koníčky, jak pomůžou se školou i s přípravou pro život. Dnes opravdu není nutno, aby škola suplovala rodiče a nutila děti dělat domácí úkoly, či se učit definice a encyklopedické znalosti.


7. Kantořina jak z (před)minulého století?

Většina rodičů je přesvědčena, že děti jsou přetěžované množstvím vědomostí, které se musí naučit, příp. i množstvím úkolů, které musí denně do školy udělat. Snížil bych tedy objem učiva, které se do dětí vtlouká, snížil bych možná i počet předmětů.

My, rodičové, dobře víme, co budou děti potřebovat, jak jim tedy máme odpovědět na jejich otázky, proč se učí zbytečnosti, když s nimi (většinou) musíme souhlasit? Proč se toho navíc učí tolik a vyžaduje se ještě náročná domácí příprava na zkoušení a všechny ty písemky?

Proč se spíše neklade důraz na povzbuzení zájmu dětí o daný obor, kdy zkoušením ani písemkami se opravdu nepodpoří?

Měly by se více rozvíjet důležitější schopnosti:

- rychle číst, psát, nalézat informace
- učit se rychle nové věci
- schopnost analyzovat, vyhodnocovat informace
- soustředění a logické myšlení
- kreativní myšlení a představivost
- umění spolupráce, diskuze v týmu a prosazování nápadů
- schopnost domluvit se ve více jazycích
- schopnost rozumět kulturně odlišnému prostředí
- práce s nejmodernější technikou ve všech předmětech

To vše ale NE v nějakých extra hodinách, ale v rámci stávajících předmětů, kdy stačí jen omezit výuku hloupostí a encyklopedických znalostí a věnovat se něčemu důležitějšímu pro život ;-)

Příklady:

- Místo výuky rýsování úhlu bez úhloměru, tj. JEN kružítkem, příp. výuky kuželoseček (na co to je?) a následného přetěžování dětí domácími úkoly tohoto typu, bych je raději naučil, jak narýsovat plán bytu, či domu, co a jak dělat s penězi, co jsou to úroky a daně,...

--> Kdo z učitelů matematiky obchodoval někdy na burze nebo má nějaké investiční portfolio?

- Místo encyklopedické znalosti teplotních inverzí a složení jádra země bych se v zeměpise soustředil spíše na země, města a lidi na Zemi žijící; v rámci výuky bych probíral jejich cestování a diskutoval o zemích, které žáci navštívili, probíral bych zajímavosti, které můžou nadchnout pro obor.

--> Kolik zemí procestoval učitel zeměpisu a v kolika zemích delší dobu žil a pracoval?

- Místo papouškování, co je to sublimace, desublimace, destilace, bych učil o tom, na co je chemie dobrá a k čemu se používá, co dělá takový chemik prakticky, jaké zajímavé problémy řeší. Kolikrát jste byli někdo se školou na návštěvě výzkumáku nebo někde v chemičce?

--> Kdo z učitelů chemie, či dalších předmětů, dělal něco v praxi a na jaké pozici?


8. Všeobecný základ - ANO, detailní znalosti - NE!

Neříkám, že nějaké informace nejsou v daném oboru důležité, proč ale hned v začátku přetěžovat všechny žáky nutností si VŠECHNO pamatovat a učit se VŠECHNO na zkoušení a písemky? Koho baví např. chemie, tak ať se to klidně naučí i pozpátku, ať si dobrovolně udělá seminární práci, referát, či samostatný Web projekt k tématu. Proč se to ale musí učit celá třída?

Co je všeobecný základ a obecný rozhled v oboru, o tom ALE nemůžou rozhodovat jen učitelé daných předmětů, neboť ti považují skoro všechno za základní znalost.

Co se má učit konkrétně v jednotlivých předmětech, to ALE nemůžou posuzovat jen učitelé, či úředníci na Ministerstvu školství, ale měli by se k nim vyjadřovat skuteční odborníci z praxe.

Příklady:

- V programování není opravdu nutné znát zpaměti všechny příkazy a funkce programovacího jazyka ani sčítat hexadecimální čísla. K výuce informatiky, kde se v současnosti učí nesmysly, se tedy musí primárně vyjádřit IT specialisté z praxe a NE teoretici z ústavů věd nebo asistenti z VŠ, kteří v praxi nikdy nebyli a mnohdy ani netuší, kam se ubírá IT.

- V českém jazyce není opravdu nutné umět při zkoušení vyjmenovat všechna napsaná díla klasiků, která už nikdo nečte (nikdy číst nebude). Nebylo by mnohem lepší mít jen přehled a spíše se zaměřit na rozbor několika významných děl, žáky nadchnout pro český jazyk a literaturu, motivovat ke čtení?


9. Školné na všech stupních?

Politické rozhodnutí, já vím, ale zavedl bych alespoň minimální školné, aby to motivovalo zájem rodičů o kvalitu toho, za co platí; stačilo by to mít třeba jako daňový odpis, aby nebyl problém s nízkopříjmovými skupinami a místo financování státních byrokratů by si rodiče sami rozhodovali, jaké škole dají peníze na výuku svých dětí.

--> Každý finanční dar škole by měl být plně daňově odpočitatelný a to mnohem výrazněji. Věřím, že by se našly i velké firmy, které by pak více podporovaly školství, kdyby to pro ně bylo výhodnější, jak reklamní billboardy na stadionech, či sponzorování akcí typu miss čehokoliv nebo všech těch reality show.

Co takhle, kdyby část příspěvku (polovinu?), který nyní dostává škola od státu paušálně na jednoho žáka, by dostal přímo žák (rodiče)? Na závěr roku by pak každý žák (s rodiči) ocenil jednotlivé učitele finančně dle svého uvážení, tj. rozdělil danou částku učitelům dle kvality jejich výuky?

--> To by byla motivace učitelů něco naučit (hodnotí rodiče), být kvalitní kantor, který umí nadchnout (hodnotí žáci), příp. alespoň ukázka, že něco je špatné (hodnotí ředitel a inspektoři).


10. Na závěr ještě pár nezařazených podnětů:

- Zavedl bych školní docházku od 9:00 nebo alespoň od 8:30
(ne ale tak, že se výuka posune do 15-16, ale že se zmenší počet předmětů nebo počet hodin dané výuky - 3x týdně 2 hod. tělocviku opravdu nejsou nutné, když se mnozí věnují sportu aktivně po škole)

- Zrušil bych domácí úkoly a nechal jen seminární práce, referáty, slohovky, dobrovolné úkoly, samostatné prezentace...
(kromě 1.-3. třídy, kdy číst, psát a počítat se musí procvičovat doma; jednoduše, ať děti po škole dělají více to, co je baví a v budoucnu bude třeba i živit, jak samostatné studium toho, co se "nestihlo" ve škole nebo tupé rýsování nebo počítání toho samého stále dokola)

- Povolil bych kalkulačky, úhloměry, když už né notebooky, palmtopy, smart phone s internetem...
(sčítat, odčítat, násobit a dělit, či počítat procenta se samozřejmě musí umět i bez kalkulačky, ale nutit děti "ručně" počítat s velkými čísly je nesmysl, který odvádí od tématu).

- Optimalizoval bych čas 1 - Kdo hraje aktivně na nějaký hudební nástroj nemusí mít třeba vůbec hudební výchovu a může se učit na další předmět nebo si dělat ve škole přípravu na druhý den, zkoušet ve školní kapele, či jít domů, když je to poslední hodina.

- Optimalizoval bych čas 2 - Kdo dělá aktivně nějaký sport a má několikrát týdně trénink, ten nemusí ztrácet čas povinným tělocvikem 3x týdně ve škole, ale opět může využít čas na něco smysluplnějšího, třeba hrát se školním týmem, dělat úlohy,...


Viz také - Related Links:

- Štve mě školský systém v České republice!
- Stupidní výuka (nejen) matematiky

Celý příspěvek...