Psal mi zrovna šéf z USA přes ICQ, že dnes musel být doma, neboť mu měla přijít nějaká firma opravit kotel na teplou vodu, či co.
A "strašně" se rozčiloval, že přijel nějaký montér Tolja, který jen cosi vyměnil a pošteloval, no a za necelou hodinku práce chtěl 250 USD i s materiálem.
Tak jsme chvíli meditovali nad cenami zboží a služeb a následných sazeb na hodinu třeba u právníka, doktora, programátora a montérů všeho druhu v USA i v ČR. Když jsem mu řekl, že jsem za stěhování bytu nedávno platil firmě asi 4 tisíce, tak prý se přestěhuje a začne dělat stěhováka v Praze :-)
Prý, "proč jsem si nepronajal auto a všechno nepřestěhoval sám"?
Jsou to ale idealisté v USA, že? Kdyby tak věděli, že není jednoduché si pronajmout nějaký stěhovací auto, že u nás jsou baráky i bez výtahu, kdy nemíním tahat stoly a skříně z/do čtvrtého patra a raději zaplatím nějaké firmě. (A to jsme nestěhovali úplně všechno, většinu nábytku do nového bytu kupujeme nově.)
Když jsem pak šéfovi napsal, že nás ještě čeká zítra stěhování klavíru, za což specializovaná firma bere i s pojištěním bratru 4-5 tisíc, tak se "položil" úplně.
Jasně, šéf si dělal srandu, neboť IT borec nebude nikdy dělat stěhováka, ale každopádně to bylo hezké zamyšlení nad tím, že cena za práci je velmi různě ohodnocena. Už jen srovnání duševní a fyzické práce, příp. srovnání ocenění neurochirurga, učitele, opraváře, práce uklízečky, zedníka,... o ceně v různých lokalitách na světě ani nemluvě.
Když jsme u IT, tak znám kluka, co jako správce sítě +50 PC a inf. systému má na Moravě kolem 25 tisíc a pro srovnání - bývalý kolega, který dělá skoro to samé v Praze, tak má 40 tisíc. Třetí kamarád, dělá podobnou věc jako contractor a vydělává asi 65 tisíc a to nepracuje vůbec celý den. A to jsme jen u jednoho oboru a u jedné specializace! Vemte si, jak pak vypadají rozdíly u programátorů různých specializací v Praze, Londýně, New Yorku, či v Indii...
Jde jen o naše vnímání světa!
O co jde? Jen a pouze o náš pohled na svět a naše vnímání hodnot, kdy naše ocenění nemůžeme s nikým srovnávat. Ten kluk na Moravě je třeba docela spokojený i se svým menším příjmem, neboť nemusí platit drahé bydlení v Praze nebo v Londýně, žije si relativně v pohodě a do přírody má blízko.
Tak co, je výhodnější dělat stěhováka nebo IT specialistu? Znalosti a potřebné náklady na provoz jsou různé, support má také jinou cenu, čistá hlava a fyzický pohyb má také své výhody :-)
Můj šéf z US chce být stěhovákem v ČR
Proč a jak jsem (ne)hlasoval na Lupě?
Seznam členů poroty je tedy úctyhodný, jen nevím, proč tam není zastoupeno více profesí. Internet je snad pro lidi a ne pouze pro technologické specialisty a lidi z odboru. Také jsem zvědav, jak budou nezávisle hlasovat porotci, kteří mají v nominacích své vlastní produkty ;-)
Četl jsem u Pixyho, jak byl "pár hodin porotcem Křišťálové Lupy" a docela mě pobavil, neboť jeho hodnocení celé ankety je výstižné a velmi trefné.
Obvykle si takových anketek nevšímám, neboť mi to připadá jako hraní si na malém českém písečku, kdy se pak vítězové poklepávají vzájemně po ramenou a těší je, jak si svá vítězství pěkně rozdělili. Přitom stačí zajet pár kilometrů za hranice a nikdo kolem netuší, o čem si to zase v ČR povídají a na co si hrají. Ale když si hrají, tak třebas nezlobí ;-)
Podobně legrační a typickou ukázkou naší malosti, ve srovnání se světem, jsou třeba přenosy ze sněmovny a senátu, kde se naposledy handrkovali o přejmenování 1. máje z původního "Svátek práce" na "Svátek jara, lásky a práce".
Proč a jak jsem (ne)hlasoval na Lupě?
Většinu kategorií jsem musel přeskočit, neboť problém je, že není nějak z čeho vybírat. Hlasovat se může pouze pro projekty, které byly (kýmsi a kdysi) nominovány. Asi mělo být u každého nominovaného webu uvedeno i nějaké stručné hodnocení, proč byl nominován, čím je tak výjimečný, co unikátního nabízí, případně jestli nepoužívá nějaké okopírované řešení, viď Sezname?
Moc ani nenakupuji a když něco potřebuji, tak pohledám na webu a koupím; každopádně je mi jedno, jaký e-shop je, takže abych hodnotil, tak nemám relevantní informace; dobrá profi služba je Z-market.cz, která ovšem není nominována.
Nehlasoval jsem!
Můj favorit je Forpsi.com, který není nominován, i když je to jeden z největších a dle mého názoru i nejprofesionálnějších poskytovatelů hostingu v ČR.
Nehlasoval jsem!
Veřejné správě se raději snažím vyhýbat, podobně jako státním institucím, kde vládne chaos a přežitky socialismu, viz např. Česká pošta, kdy každá návštěva je utrpení a běs; jsem rád, že se mi podařilo omezit na nutné minimum jednání s úřady, takže ani nemíním nějak posuzovat jejich portály.
Nehlasoval jsem!
To jako má být co za kategorii? Hodnotí se kvalita webu nebo kvalita firmy? Kdo nominovat dané firmy, že by vlastní zaměstnanci? Znám plno lepších firem s lepšími weby. Nehlasoval jsem!
Hlasoval jsem pro Google Mail, což je dle mého názoru nejlepší freemail na světě a basta fidli.
Hlasoval jsem pro Google Search, je snad nějaký lepší vyhledávač na světě?
Nečtu české zpravodajství, sleduji spíše, co se dějě ve světě, na což jsou nejlepší zahraniční zdroje. Co tam ale v nominacích dělají bulvární a hloupoučké Novinky.cz, sponzorované komunistickým (Rudým) Právem a Seznamem.cz dohromady?
Nehlasoval jsem!
Zajímavá kategorie, ale nějaké divné nominace, takže jsem nemohl nic zvolit.
Nehlasoval jsem!
Jaká jako osobnost? Osobnost, která se zasloužila o rozvoj (českého) Internetu v daném roce? Mediálně známá osobnost? O rozvoj Internetu na českém písečku se nezasloužil ani jeden z nominovaných. Největší rozvoj nastal díky levným počítačům a levnějším cenám za připojení.
Nehlasoval jsem!
Bulvár je fuj, bakaný ee, do pekla s ním a ne mu dělat ještě propagaci. No a největší zábavu mají poskytovat jako stránky nějakého TV seriálu? Hmm, svědčí to jen o množství fanoušků, který daný seriál má a kteří jsou současně čtenáři Lupy, že mohli nominovat.
Nehlasoval jsem!
Hlasoval jsem pro Podnikanivusa.com, ale chybělo mi v nominacích plno blogů, co stojí za to, co mají kolem sebe velkou komunitu čtenářů, co pobaví, či umí "otvírat oči". Bohužel, nebyly v nominacích, neboť nikdo z takových čtenářů nesleduje Lupu.
Nevím, proč tam jsou nějaké herní portály, ale dobře, asi mají hodně fanoušků, kteří mají čas na hlasování. Tak, ať si užijí výhry. Děti stejně za chvíli vyrostou a budou mít jiné starosti a možná objeví i jiné komunity.
Nehlasoval jsem!
Vítěze prý určí odborná porota.
Kolik vydělává správný profesionál, popř. kolik by měl vydělávat?
Stále se mě ptá plno známých a kamarádů, kolik že to vydělávám, neboť přece "musím vydělávat pořádné prachy", když dělám pro ty americké firmy, že?
Na to je ale velmi jednoduchá odpověď:
Vydělávám dost na to, abych uspokojil své životní potřeby.
A teď nastává ta správná diskuze (ideálně v hospodě u piva) o tom, co jsou to ty "životní potřeby", kolik vlastně člověk potřebuje, co když si chce někdo koupit byt a potřebuje splácet hypotéku, leasing auta, pak ještě živit rodinu,...
Je to prostě "never ending story", neboť je to každého individuální problém a každý s tím může osobně něco dělat v případě, že mu stávající příjem nestačí. Kolik já to mám jen kamarádů na Moravě, odkud pocházím, kteří mi neustále připomínají, že já si "žiju", když vydělávám americké prachy a oni mají pár šupů.
Moje obvyklé repliky jsou: "Tak se seber a běž pracovat do Prahy!" nebo "Kup si letenku a najdi si práci v Irsku!", případně "Projeď Internet a najdi si místo v USA!", kdy odpovědí je mi jen "No jo, tobě se to mluví. Já jsem si tady koupil byt, mám malé dítě,... a nemůžu se stěhovat!"
Houbelec, je to každého problém, jak si zařídí život. Co komu brání aby se sebral a přestěhoval se v rámci republiky nebo zeměkoule? Je to TAK jednoduché, "stačí jen chtít a umět"!
Každopádně by stálo za to vědět, kolik kdo vydělává, jak je se svým příjmem spokojen a případně kolik by chtěl vydělávat?
Napište, prosím, třeba i anonymně v komentářích, co děláte za profesi a kolik vyděláváte a kolik byste chtěli vydělávat v ideální práci.
Třeba mě napadne, jak by to šlo zlepšit pro danou profesi.
Jak vést a motivovat indický team a nezranit se při výstupu z raketoplánu
Opět volovina, jako kráva :-( Dostal jsem totiž nabídku, kterou "nelze odmítnout", od jednoho šéfa firmy, pro kterou sem - tam dělám, vést jako manager team support engineers z Indie a být takový styčný důstojník pro evropské zákazníky.
Firmy v Evropě totiž "nesnášejí", když jim drahý IT support, za který platí nekřesťanské peníze jedné nadnárodní americké firmě, dělají indiáni v Indii, kteří mluví jen Hindish místo English, o kvalitě jejich práce ani nemluvě.
Je to fakt "legrace"! Specialisté z Evropy se vyházejí, protože stojí příliš hodně peněz, ale nechají se manageři, kteří povedou tým levných specialistů z Indie. Ha, ha, celej se třesu :-(
Jak říkal kdesi Šteindler: "Wolf sat, Ziege bleibt!" anóbrž "Vlk sytý, koza zůstává", což je parafráze na "Vlk se nažral a koza zůstala celá".
Fakt nevím, co si o té tuposti mám myslet. Loď sice plave, ale povážlivě se naklání, no a já nemíním nějak podporovat tu demenci a hloupost managerů, kteří tohle vymysleli.
Proboha, proč mají mít indiáni managera v Evropě? Proč nemůžou mít lokálního šéfa v Indii, který by byl odborník a navíc by uměl dobře anglicky? Copak veškerá optimalizace nákladů a úspory za každou cenu, stojí za ten bordel, naštvání zákazníků a následnou ztrátu trhu vlivem odlivu dobře platících firem - zákazníků?
Takový přístup a rozhodování je ale vidět nejen u nadnárodních firem, pro které dělám, ale i u menších firem, či one-man-show companies, takže se bojím, že to bude asi nějaká nemoc. Nějaká nákaza penězi, či co?! Zdá se mi totiž, že když nějaký tupec čuchne k penězům nebo k firemním akciím, tak je schopen pro zvednutí hodnoty a obsahu své peněženky udělat skoro cokoliv.
Nic, na takovou stupidní pozici kašlu, ty starosti ani podpora takových hloupých managerských rozhodnutí mi nestojí za žádné prachy. Spíše se zeptám známého doktora, jestli náhodou nemají nějakou novou diagnózu v mezinárodním rejstříku nemocí.
Když už tam totiž mají číslo diagnózy na "úraz způsobený při výstupu z raketoplánu", tak proč by tam nemohli mít nějakou diagnózu na takovou finanční úchylku, včetně přesného postupu, jaké léky užívat a jestli třeba nenasadit skotské střiky nebo bahenní zábaly někde mezi kajmany.
Třeba by to šlo léčit, kdyby se prokázalo, že nějaký manager trpí takovou nemocí ;-)
Proč všichni hrajeme Google hru a nevyužijeme raději kreativitu a netradiční nápady?
Každý, kdo se zabývá trochu návrhem Web stránek, tak ví, že je potřeba stránky patřičně "optimalizovat", aby se docílilo dobrého postavení ve všech významných vyhledávačích a tím i většího počtu návštěvníků, příp. kupců našich výrobků nebo našich služeb, kteří vyhledávají klíčová slova v Google, Yahoo, MSN, či na Seznamu na tom našem malém českém písečku.
"80% of the traffic on a web site comes from search engines, mostly from Google."
Proto se dává takový důraz na jméno domény, názvy stránek a preferuje se textový obsah webu. Proto je na trhu tolik firem zabývajících se Web marketingem a optimalizací stránek pro vyhledávače. Proto na Webu najdeme tolik "doporučení" a "zaručených" tipů, jak stránky "optimalizovat" dle nejnovějších algoritmů Google & spol. Proto přemýšlíme, kolik a jaká používat keywords, jestli plně využívat META nebo Description TAGs, jak si "zlepšit" pozici pomocí zpětných linků, jaký PageRank mají mít stránky, které na nás linkují zpět, jestli a kolik budeme platit za zpětné linky...
Proč ale všichni hrajeme tu Google hru?
Dobrá SEO strategie preferuje strohý marketingový obsah textu, bez Frames, videí, či Flash animací, což je docela škoda, neboť se mnohdy vytrácí interaktivita, kreativita a zábavnost webovských stránek a kromě strohého obsahu s pár fotkami dostáváme stále větší a větší příděly "optimalizovaného" reklamního obsahu s placenými linky, affilate odkazy, popř. stránky jsou zahlcené Adsense, Adbrite, eTarget, či Sklik reklamními linky.
Přitom stačí málo, třeba jednoduché doplnění textu na našich stránkách nebo změna struktury navigace, aby se naše "propracovaná" pozice v Google propadla někam do pekel, případně si Google zase něco nového vymyslí (pro zvednutí svých zisků) a sníží náš PageRank, či umístění ve vyhledávači. O konkurenci, která nespí a také "optimalizuje" obsah ani nemluvě.
Co takhle získat návštěvníky z jiných zdrojů, jak z vyhledávačů?
Jsou ale kreativní a nápadité cesty, jak všechno obejít a docílit miliónové návštěvnosti i bez "Search Engine Optimization", viz např. stránky prodejce automobilů Dodge ve Francii (www.dodge.fr), jehož Flash stránky Le Syndrome Dubelier porušují všechny představy o SEO.
Doména nikomu nic neříká, skoro žádný text, jen Flash animace a videa se kterými si můžete pohrát. Jsou sice ve FR, ale zkuste se mrknout, neboť skvělá videa stojí za to, např. otvírání dveří hlavou nebo scéna v koupelně jsou dokonalé :-)
Možná by tedy stálo za to přestat při tvorbě Web stránek přemýšlet tak moc se SEO filtrem na očích a zkusit vymyslet něco kreativního a nápaditého, co se bude propagovat a prodávat samo.
Tak mě napadá, že máme všichni jistě plno nápadů, jak něco propagovat, že? Ale realizace nějak vázne, proto volíme na pohled snadnější cesty, ovšem bez dlouhodobějšího přínosu, neboť místo specializace na jednu oblast, děláme všechno dohromady a myslíme si, že dobře ;-(
"The concept, launched through word-of-mouth, very quickly became the focus of email exchanges between intrigued Internet users and of numerous blogs dedicated to this mystery syndrome." (Creativity as an alternative to Google)
Viz také - Viral marketing, Guerrilla marketing, Word-of-Mouth Marketing
Den bez aut aneb kdy nás asimilují Borgové
Nechci se stále opakovat, kdo mě zná, tak ví, že nejsem žádný fanatický ekolog, jen uvažuji logicky a více by se mi líbilo, kdyby méně lidí jezdilo autem, kdyby si raději dokázali vychutnat ranní procházku do práce čistým městem.
Kdyby lidi více využívali MHD, tak by neexistovaly žádné zácpy (alespoň ne ty dopravní), tramvaje a busy by jezdily častěji a nebyly by přecpané.
Kdyby bylo obecně méně aut ve městech a lidi by se (snad) naučili uznávat jiné hodnoty, tak by se nemusely třeba ani stavět dálniční obchvaty, budovat nové tunely ani dálnice Českým rájem, omezila by se korupce při zadávání státních zakázek, neboť by žádné nebyly, nestoupala by cena benzínu, neboť by o něj neměl nikdo zájem a dařilo by se třeba více i prodejcům beach cruisers ;-)
Proč to v některých civilizovaných zemích jako je Švýcarsko, Dánsko, Holandsko, Norsko,... funguje? Proč se mi zdá, že Češi jsou výkvět v devastování přírody a zamořování ovzduší? Proč každý druhý musí jezdit do práce autem? Proč si u nás zakomplexovaní hlupáci musí zvedat ego větším a luxusnějším autem? Proč se u nás neplatí poplatky za vjezd do centra města nebo poplatky za auto jen s řidičem?
Proč myslíte, že Google podporuje ekologii a místo firemních aut nabídl všem zaměstnancům v Evropě kola zdarma?
Nikdo nezná odpovědi, příp. ji ani nechce znát, že? Je to totiž podobné, jako že Češi mají největší spotřebu piva na jednoho obyvatele na celém světě. Holt, jsme to pěkná partička a bojím se, že ani několik generací nepomůže k nápravě. Snad jedině, až nás asimilují Borgové ;-(
Jelikož jsem ale věčný snílek a idealista, tak tady budu sem tam zveřejňovat pozvánky na zajímavé akce a propagovat třeba ten některými odmítaný Den bez aut, který se koná v rámci Evropského týdne mobility - viz třeba jedna z podpůrných akcí:
Velka podzimni cyklojizda
- sobota 22. zari 2007, 15 hodin, Staroměstské náměstí
Kdo chybí na LinkedIn jako by ani nebyl
Jsou dokonalé věci, které stojí za to pochválit a propagovat, takže si dovolím doporučit LinkedIn portál, který jistě mnozí znáte, ale vidím, že asi půlka známých tam ještě není, což je škoda. Takže Viléme, Markéto, Lukáši, Vojto, kde jste?
Našel jsem tam sice plno známých jmen z celého světa, ale pár lidí mi ještě chybí v profilu v mých Connections, pár lidem jsem ještě nenapsal Recommendations a několika lidem jsem ještě neodpověděl na jejich Questions.
"This isn’t networking, it’s what networking should be!"
LinkedIn není jen nějaký portálek, kde si můžete "jen" vytvořit osobní Profile, kde si můžete strukturovaně vytvořit odborný životopis a posílat na něj jen link job agenturám. Je to hlavně opravdová "social network", která skvěle spojuje váš odborný profil, web stránky, absolvované školy a zaměstnání s kamarády a kolegy ve vašem profilu. Můžete si tak vytvořit seznam bývalých, či současných kolegů, vidět jejich kontakty, můžete poslat žádost všem na doporučení, která tak zlepší váš profil, příp. můžete poslat otázku a požádat třeba o pomoc všechny ve své "síti". Podobně, když někdo pošle nabídku na práci z vaší "sítě", tak se vám nabídka objeví na stránce a je na vás, jestli odpovíte nebo někoho doporučíte.
Profil vytvoříte velice rychle i bez nějakého podrobného CV, no a hned můžete začít vyhledávat kamarády, známé, či kolegy ze školy nebo práce. Buď tam již jsou, tak stačí přidat do své sítě, případně jim můžete poslat invitation. Rychlé, spolehlivé, profesionální!
(Trochu mi jen vadí Adsense reklamy na okraji, ale dá se to přežít, neboť vzhledem k užitku celého portálu se to dá tolerovat.)
Jak tedy vypadá stav mé sítě?
Chci žít na vysoké noze nebo mi jde o něco jiného?
Jeden komentář k příspěvku "Nestíhám, proto chodím relaxovat na koncerty" obsahoval zajímavou myšlenku, proč makat a "žít na vysoké noze", což stojí za objasnění, neboť náš přístup k tomuto základnímu tématu určuje všechno - nadšení, úspěch, volný čas, stupeň demence a náš přístup k lidem i k životu, a každý by se měl nad sebou jednou za čas zamyslet a buď se pochválit nebo trochu proliskat, než to za nás udělají druzí.
Nejprve ten komentář:
"Jedno nedokážu pochopit, co tě žene k tomu tolik makat, aby ses měl dobře? Já za měsíc vydělám to co oba rodiče dohromady a nějak nemám chuť zvyšovat si životní úroveň dál. Už mám pocit, že bych se stal otrokem svého majetku, své hypotéky, svého luxusního bytu. Vždy mě napadá, proč žít na vysoké noze, když se svými schopnosti můžu s prstem v nose si žít o dost lépe než ostatní a mít i ten volný čas."
Co mě žene dál a proč mám málo volného času?
1. Nemakám proto, "abych se měl dobře", ale proto, že mě něco baví a jsem schopen pro to obětovat pár hodin svého života, omezit třeba spánek, když to bude nutné, makat za tři jen proto, že jsem kdysi něco slíbil (i když to mohlo být i v "pomatení" smyslů nebo někde v hospodě u piva) a nyní je potřeba sliby splnit, abych se ráno mohl podívat do zrcadla a nenadávat, co to vidím za dementa.
Také, až má člověk děti, tak pohled dostane najednou trochu jinou rovinu, neboť už nejde jen o jedince a (sobecké) potřeby, ale nastává trochu jiná etapa života - snaha pomoci i někomu druhému a pomáhat jim najít jejich cestu životem.
2. Já za měsíc vydělám taky mnohem více "co oba rodiče dohromady", ale ti nemají takové sny a přání jako mám já. Netouží po možnosti cestovat si po světě, pracovat kdekoliv na světě, netouží podporovat charitu a nevýdělečné projekty. Moji rodičové nemají také takové povinnosti jako mám já, nechtějí dopřát vzdělání dětem, jaké jim můžu poskytnout já, někdy také nechápou, proč je potřeba dopřát dětem takový "luxus" jako vlastní pokojíčky nebo počítače, proč dělat doma filmová představení, proč dělat něco zdarma a pro radost.
3. Také "nemám chuť zvyšovat si životní úroveň dál", neboť mám všechno, co potřebuji, rodina je zabezpečena, na jídlo a různé platby taky snad máme, tak co nám chybí? Jde spíše o pohled na svět a o to, že někdo chce realizovat své sny nemateriální povahy, kdy peníze stejně nepomůžou, takže opravdu nemá cenu se honit za nějakými pozlátky. Helikoptéru si stejně kupovat nechci, neboť ani nejde kde parkovat - malá střecha :-)
A proč tedy "žít na vysoké noze, když se svými schopnosti můžu s prstem v nose si žít o dost lépe než ostatní"?
Já si nechci žít na žádné vysoké ani nízké noze a už vůbec ne s prstem v nose. My všichni si stejně žijeme lépe, jak 75% obyvatel planety, tak proč ten čas proflákat? Myslím, že jde o to, abychom nějak využili svůj potenciál, svou sílu, své schopnosti a abychom čas nám určený strávili něčím smysluplným. Každý má jiné sny, každý se honí za něčím jiným, a dle mého není důležité, o co jde, ale co pro to člověk je schopen obětovat a na úkor koho nebo čeho.
Nemusím souhlasit s někým, jehož snem a cílem je si vybudovat domeček za Prahou a pak jak hlupák dojíždět denně 1-2 hodiny do práce, vozit děti do školy a do kroužků. Nemusím "obdivovat" někoho, jehož snem je si koupit luxusní auto a pak se bavit hýčkáním svého "miláčka". Nemusím chápat, když si někdo koupí "luxusní" byt třeba na Barrandově v pseudo-paneláku a upíše se na 20-30 letou hypotéku a tím jeho sny skončily.
Je mi to jedno, neboť je to každého život a svým konáním mě nijak neovlivňuje.
Co mi ale dodává energii a sílu něco dělat, oproti nějakému flákání se s "prstem v nose", je třeba sen, aby děti měli ve škole např. pořádnou počítačovou síť, aby měli kvalitní hřiště nebo vybavenou tělocvičnu,... A kdo jim ty prachy dá, když úřady a většina úředníků jsou neschopní lemplové nebo komunističtí flákači?
Podobně, když den strávím s rodinou a něco dělám s dětmi, protože to považuji za důležité, tak tohle mi pak dodá sílu, abych makal do 4-5am nebo vstal brzy a dodělal všechny resty, na které nebyl čas. Není to honička za tím mít se dobře nebo lépe.
Co to je "vysoká životní úroveň" a "žít na vysoké noze"?
Zajímalo by mě, jaký má kdo názor na takové imaginární pojmy, jako jsou "vysoká životní úroveň" a "žít na vysoké noze". Schválně, co to dle vás znamená?
Je "vysoká životní úroveň" to, že si bydlím, kde chci nebo že mám luxusní auto nebo to, že místo v obleku s kravatou můžu chodit v kraťasích, tričku a s batohem na zádech?
Znamená "žít na vysoké noze" to, že si zajdu kdykoliv na oběd do hospody nebo že jedu taxíkem na nádraží, či to že můžu pracovat kdekoliv chci? Je luxusem to, že nemám auto a raději chodím po Praze pěšky nebo jezdím MHD?
Znám pár hlupáků, kteří lidi, co jedou na výlet vlakem nebo na kole, nazývají "sockami", přitom třeba netuší, že já jako "socka" mám čas na to se projít po Praze a udělat si pár fotek, když mám chuť, zatímco oni se táhnou v koloně na Prahu. Můj kamarád architekt, který jezdí na golf tramvají si také jako "socka" nepřipadá, podobně známý právník, který také nemá auto a bydlí kdesi v garsonce také není žádná "socka", už vzhledem k tomu, že si několikrát za měsíc zaletí jen tak do Londýna nebo do Paříže :-)
Mafia Game v Čechách
Děti doma objevily kdesi pod stolem volant s pedály, co jsem kdysi pořídil k excelentní hře Mafia od české firmy Illusion Softworks, no a hned zkoušely všechno možné na PC ovládat volantem (třeba Operu nebo Word). Byl jsem docela rád, neboť mi připomněly, že někdy rád relaxuji u dobrých počítačových her.
Nejsem sice žádný herní pařmen, abych musel mít všechny možné novinky, ale jsou hry, které mě uchvacují. Jednou z takových úchvatných her je i Mafia, kde se snoubí dokonalá technologie s úžasným příběhem a atmosférou. Ne nadarmo je jednou z mých oblíbených knih i Kmotr od Maria Puzza :-)
Vzpomínka mi ale nedala a jal jsem se zkoumat, co je nového v Mafia světě. Potěšilo mě, že se chystá 2. díl Mafia Game, což je dokonalé, neboť gansterských příběhů je alespoň v knihách plno a když mají autoři nastavenou technologii, tak snad nemůže být takový problém změnit příběh, či postavy. Narazil jsem ale na zprávu, že Mafia tentokrát nebude mít český dabing, neboť se sice prodalo celosvětově asi 2 milióny kopií, ale v Čechách prý jen 1-2 tisíce vzhledem k tomu, že všichni (zmrdi) čecháčci si "museli" hru okopírovat! Fakt neskutečné!
Takže, hra Mafia II bude, ale bez českého dabingu, což je naprosto rozumná a normální reakce výrobce hry. Proč by se měl platit nějaký český dabing pro uživatele, kteří jen kradou? Dobře jim tak, všem českým zmrdíkům, neboť jinak tu českou povahu nazvat nelze!
Mně osobně nevadí, že Mafia nebude v češtině, já si ji koupím a zahraju i v AJ, ale jsem moc rád, že snad možná někomu v Čechách dojde, že když krade, tak že to je malé, stupidní, dementní a velmi omezené. Copak nelze ušetřit těch pár korun a koupit si kvalitní originální software a podpořit tak autory hry?
Copak nelze říci třeba rodičům, ať někomu originální program nebo hru koupí na vánoce nebo k narozeninám?
Nestíhám, proto chodím "relaxovat" na koncerty :-)
Poslední dobou toho mám docela dost a i když trochu umím zacházet s časem (přece jen mám léta zkušeností s promeškanými příležitostmi), tak čeho je příliš... Dokončujeme několik projektů, na kterých pracujeme již skoro rok s lidmi z celého světa a opět se opakuje staré "dobré" pravidlo:
"Posledních 10% práce zabírá 90% času a když je vše hotovo, máte pocit, že byste nejraději všechno předělali."
Co s tím? Ještě se mi do toho "plete" nakupování nábytku a zařizování nového bytu, budování nové domácí sítě, pak navíc takové hlouposti jako je spánek, hlad, úřady, hospoda... Nejlepší je si vyčistit hlavu, na chvíli vypadnout a dát si Kitkat pauzu. Tož jsme s rodinkou večer skočili do Reduty - the legendary Prague jazz club na skvělý jazzík. Kdo nezná, tak tam mají otevřeno každý den a vždy od půl desáté hrají - vstupné 200-350,- Kč, 2dcl červeného 52,- nebo Plzeň 80,-, nealko v takových případech nepiju :-)
Energie, která sálá z prostoru a jeho atmosféry, ze všech muzikantů a z dobré hudby fakt stojí za to. Když se pak sejdete se všemi v přilehlém baru, tak dostanete do těla úplně jiný "drive" a "feeling", což mně osobně velmi pomáhá, když pak sednu k počítači.
Je ale jasné, že každého nabíjí něco jiného, tak napiště, co vám osobně pomáhá a jak relaxujete, jestli vůbec někdy.
Encyklopedie, Wikipedie a inspirace Seznamem aneb nápad na portál zdarma
Jak se vám líbí Seznam Encyklopedie, kde je jen vyhledávání a kopie textů z Wikipedie, či ostatních zdrojů? Používá to vůbec někdo?
Řekl bych, že ano, neboť Seznam.cz má dosti uživatelů, kteří neznají originální stránky, mají třeba Seznam.cz i jako domovskou stránku a ani netuší, co je Wikipedia a tak rádi využijí "slušivý kabátek" a nechají za sebe Seznam vyhledávat v různých zdrojích. Docela povedené, musím říci.
Já osobně budu ale preferovat přímé hledání v celosvětové Wikipedii podobně, jak to - po rychlém průzkumu - dělají známí kolem. Nechápu totiž, proč bych měl vyhledávat přes Seznam (na Sklik reklamy stejně neklikám), abych se dostal ke stejnému textu na Wikipedii. Podobně nechápu, proč to bylo vůbec vyvinuto? (Asi ale moc přemýšlím o tom, po čem mi nic není.)
Nápad na rychlý portál s texty zdarma?
Každopádně, je to dobrý nápad na "podnikání", kdy stačí udělat kostru stránky, nahoru dát vyhledávání a pak zobrazit výsledky z Wikipedie, včetně celého převzatého článku s fotkami a všemi souvisejícími linky. Na závěr to doplnit reklamou a "nová" služba je tu :-)
Schválně, nechce se někdo "inspirovat" Seznamem podobně, jak se Seznam nechává často inspirovat Googlem a jeho "standardy"?
Myslím, že udělat stránky s vlastním vyhledáváním ve Wikipedii, s použitím třeba Google Search, nemůže být takový problém a za 1-2 dny může být beta verze hotová. Pak stačí doplnit reklamy z Google Adsense, zamixovat do toho Free texty z Wikipedie dle GNU License, k tomu udělat třeba i více jazykových verzí a neomezovat se jako Seznam jen na češtinu, no a vynikající portálek je hotov a dokonce i s mnoha přidanými funkcemi.
Takže, kdo se na to vrhne jako první?
Řekl bych ale, že ve světě je už plno takových "inspirací", takže nemá cenu se zabývat takovými hloupostmi, jako vymýšlet vymyšlené, napodobovat originály a ztrácet čas něčím, co jen zamoří Internet dalším plevelem.
Viz také - Netencyclo, the wikipedia mirror - Worldwide encyclopedia.
JT a tajemný EM, Letinka a poetická eL a jak se otevřít fantazii
JT v titulku nyní neznamená JTýho ze Step by Step, ale Jana Tleskače, kterého chtěl EM připravit o vynález ukrytý v... (kdo ví, co to byla volba Velkého Vonta a co znamenal list Gingko Biloba, tak nepotřebuje nápovědu).
Jsou prostě obrazy našeho dětství, které kdo nepoznal, tak nepochopí, kdo nenosil žlutý špendlík na klopě, neměl v kapse pár listů Gingka, tak nemůže pochopit to tajemno a dobrodružství, které jsme prožívali při pátrání po...
A co Letinka a poetická eL?
Čtení blogu Letinka bloguje na mě působí podobně a vrací mě do dětství, plného poezie, snů, představ a fantazie. Do doby, kdy čas ještě neznamenal peníze. Když navštívím blog Letinky, tak můžu odhodit zábrany, otevřít mysl, na nic si nehrát, ponořit se do myšlenek a přemýšlet, jestli mi něco neuniká při té neustálé životní honičce, kterou všichni prožíváme a málokdo z nás najde tu správnou cestu.
Opravdu si nevzpomínám, jak jsem na Letinku narazil, ale čtení jejího blogu mi připomíná poezii filmů typu Mary Poppins, kdy jsem s dcerou prožíval fantazii založenou na poezii, obrazech a hlubokých myšlenkách dovedně skrytých za pohádkovým příběhem.
Ano, to je ono, písání na Lentince je jako pohádka, takže jestli máte rádi pohádky (ze života), existuje-li ještě poetická struna ve vašem těle, nejste-li zaslepení, či omámení mamonem peněz a věcí, tak se začtěte do příběhů a vyprávění, které vás a vaše blízké dokážou pohladit.
Je teď úplně jedno jestli Letinka je managerka mezinárodní firmy, svobodná matka na sociálních dávkách, jestli je modelka, noční uklízečka v supermarketu, či tanečnice z Lúčnice. Jde o náš pohled na svět, naše hodnoty, náš přístup k životu. Takže co takhle zkusit nemyslet na nejnovější model mobilu, na disky z USA, na aukce nesmyslů na eBay, na prachy na kontě, ale zkusit otevřít oči?
Je nás málo, já vím, ale má naivita mě stejně popuzuje, abych to nevzdával, neboť každý se dokáže změnit a začít myslet i na něco jiného, jak na peníze. Myslím si, že komu se zalíbí alespoň něco z písání tajemné eL, tak není ještě ztracen.
A ještě pro všechny "nevěřící" Tomáše:
Jsem přesvědčen, že by se mi nikdy nepodařilo vydělávat tolik tisíc USD měsíčně, kdybych neměl fantazii, nadšení a otevřenou mysl, a proto bych si dovolil uvést ještě jeden citát od mého oblíbeného myslitele:
"Imagination is more important than knowledge. Knowledge is limited. Imagination encircles the world." (Albert Einstein)
Bloggerske Blues a srdce dokořán, kam já se to jen vydám?
Stále mi někdo posílá zajímavé linky na různé osobní, či odborné deníčky, takže mě vážně napadá, jestli to za čas neskončí tak, že nakonec všichni budou bloggovat, tj. psát si vlastní myšlenky a poznámky do svého blogu, ve volných chvílích pak budeme všichni číst cizí blogy, bavit se cizími životy, argumentovat v komentářích,... no a když náhodou zbude nějaký čas, tak budeme taky někdy pracovat.
Celý náš život bude online?
Vzpomeňte, jaké to bylo před lety, kdy PC měli jen "odborníci" a připojení k Internetu jen pár "vyvolených". No a dnes? Začíná to pomaloučku, polehoučku, kdy nejprve mají všichni doma jeden, či více počítačů (v síti), pak jsou všichni na Internetu, a pak to jde ráz na ráz - ICQ, AIM, či MSN (Trillian, Pidgin), Skype, vlastní Web, vlastní Blog, + profily všude možně - del.icio, Technorati, LinkedIn, MySpace, YouTube... + Favorites všude možně, + Foto galerie všude možně, nemluvě o veškeré mailové korespondenci na webu.
Co nám potom zůstane doma?
Pár milostných dopisů z minulého století převázaných stuhou ve staré krabici, pár knížek, které jsme od někoho dostali, ale nikdy nečetli, neboť všechno čteme online, pár zažloutlých fotek po rodičích z dob, kdy ještě nebyly digitály, pár ošuntělých cédéček, které jsme si v pominutí mysli koupili, ale nikdy neposlouchali, neboť vše máme v MP3, pár starých videokazet, 8/16mm filmů, které již nelze na ničem přehrát, ale je nám líto je vyhodit, pár zaprášených krabic s negativy, diapozitivy, což ani nevíme, k čemu sloužilo, taky pár barevných papírků s obrázky, kterým si říkalo bankovky. Stačí ale jedna pořádná povodeň... a je "uklizeno" ;-)
Ochraňujme své online "poklady"!
Schválně, jak zálohujete své online životy? Osobní deníček máme na webu, vedeme si online kalendář, veškeré kontakty a maily jsou také kdesi v pavučině, všechny fotky máme online kdesi v galeriích, domácí videa a hudbu jsem také přesunuli do online prostoru. A přitom stačí tak mááálo, třeba ztratíme mobil a kontakty jsou fuč, nejde internet, zhavaruje počítač, vypadne proud i UPSky, či nedejbože shoří Google datacentrum i se zálohami... a je "vymalováno" ;-)
Co nám zůstane "navždy a daleko"?
Přesně, jak říkal kdysi dávno před lety můj děda, kulak jeden poctivý, komunisty pronásledovaný, ale hrdý a nezlomný:
"Zůstane ti jedině to, co máš v hlavě! Znalosti, zkušenosti, zážitky, přátelství, láska, úcta a čest, otevřená mysl, vztahy k lidem, srdce dokořán! Tak se podle toho chovej a nehoň se za věcmi, majetkem a zlatými pozlátky. Do hrobu si stejně nikdo nic nevezme, otisknou se jen tvé skutky a zůstanou jen vzpomínky a dojem, který tady člověk zanechá."
Nestíhám, ale projekt se řítí dál a konto mi roste
Nějak nestíhám, asi jako každý, kdo dělá nějaký tvůrčí obor, jako je vývoj v IT, kde nelze žádnými prostředky předpovědět, jak dlouho bude něco trvat, kde nelze nijak odhadnout, kdy bude něco hotovo.
Navíc, když je nutno navázat na špatnou analýzu a nějak to opravit, aby výsledek vypadal dle představ klienta, kdy je potřeba opravit dB model a pak rozchodit všechny požadavky,...
O to více potěší mail od šéfa z USA, který mi i přes mé zpoždění se vším možným napíše:
"Thank goodness you're on this project! There is no way a single person could do it all. I'm glad you're heading this project. After this is all finished we'll have to take them out for a celebration or something. I'm planning on going to Panama in October, want to come?"
Opravdu nevím, jestli budu schopen si jen tak zaletět do Panamy na nějakou oslavu ukončení projektu, ale uvidíme. Sazbu mám takovou, že si nějakou letenku do Střední Ameriky můžu dovolit, včetně letenek pro rodinku. Každopádně se rozhodnu, až projekt bude dokončen. Takové potápění v moři v době, kdy v Praze bude pěkně hnusně, se mi docela líbí a myslím, že i holkám doma by takový výlet udělat dobře.
Někdy si ale připadám, jak neskutečný počítačový "dement" podobně, jak píše můj US šéf:
"Right now my work/sleep schedule is intense. I basically will be working from 10am until 3 or 4am with a 2 or 3 hour break somewhere in there. This will be my schedule 6 days a week until Sep. 15th. My fiancée won't let me do that 7 days a week ;) I have internet connection up whenever my computer is on and I am amazed you are online as often as you are. The time zone is working well but sometimes I don't even remember what day it is."
Co k tomu říci? Dokončujeme projekt a všichni makají jako vzteklí, neexistují žádné omluvy a jde jen o to dokončit požadovanou funkčnost aplikace v termínu a v odpovídající kvalitě, neboť závěrečný balíček bude opravdu stát za to. Naštěstí se sešel dobrý tým, takže není problém ani s "flákači" z US, takže to snad dokončíme dle plánu.
No uvidím, nechci to zakřiknout, ale vypadá to dobře, takže zřejmě za 2-3 týdny mě čeká výlet do Panamy, kde si udělal šéf z US takové malé detašované pracoviště s jachtou :-)
Google Nonsense aneb Google AdSense je dočasně nedostupná :-)
Pěkně jsem se pobavil při čtení Adsense Nonsense 2.0 - Google writes a bad check, kdy někdo popisuje story, kterou zažil s jedním šekem od Googlu za Adsense, který mu nechtěli v bance proplatit. Moc hezké, včetně následné diskuze v komentářích, kdy kdosi doporučil, že takový šek se měl raději vydražit na eBay, což by hodilo zcela určitě více peněz:
1) Deposit the check, if it clears, apologize
2) If it comes back canceled, auction it on ebay with the "canceled" stamp + talk about huge profit!
Google AdSense je dočasně nedostupná :-)
Jinak jsem mrknul na Google AdSense stránky a narazil jsem na pěknou stránku - Google AdSense je docasne nedostupna. Už to zase běží, ale chvíli tam bylo tohle:
The Google AdSense website is temporarily unavailable. Please try back later. We apologize for any inconvenience.
Die Google AdSense-Website ist vorübergehend nicht verfügbar. Bitte versuchen Sie es später noch einmal.Wir entschuldigen uns für eventuell enstandene Unannehmlichkeiten.
...
Svoboda bez auta v Praze a v San Franciscu
Blíží se opět Den bez aut (22.9.2007) a psal mi kolega jeden příklad, jak v US myslí na životní prostředí, jak si umí zpříjemnit život, jak nemyslí pouze na sebe, a jak "hezky" pak vypadá srovnání s některými hlupáky v Čechách, na Moravě, Slezku, Opavsku, Hodonínsku, v Beskydech a v horní dolní...
(U nás by ovšem taková iniciativa neměla sebemenší naději na úspěch. Snad jedině v Praze, kde by ji ovšem využívali většinou cizinci a pak asi tak 2% domácích.)
Jak v USA myslí na životní prostředí?
Jedna neziskovka v San Franciscu + okolní Bay Area nabízí jednoduchý pronájem aut tak, jak je někdo potřebuje. Jejich posláním je omezit individuálně vlastněná auta v ulicích a tím také omezit spotřebu pohonných hmot:
"City CarShare is a Bay Area nonprofit on a mission to provide convenient, affordable access to cars so that we can reduce individual car ownership and improve the environment and quality of life in our cities.
Here's how it works: City CarShare has cars parked in over 100 parking spaces throughout San Francisco, Oakland,Berkeley and El Cerrito. City CarShare members get access to any of these cars, any time of day or night. They havemini coopers, trucks, hybrids and more."
Jak jednoduché, dokonalé, logické a chytré!
Zdůrazňuji, že to není žádná půjčovna aut, ale nezisková organizace, kdy na rozdíl od České Rep. jsou ceny směšné a navíc je možné si auto půjčit jen na pár hodin, ve dne i v noci. Auta jsou umístěna na asi 100 místech okolo San Francisco, Oakland, Berkeley a po registraci stačí elektronickým klíčem odemknout auto a po použití ho zase vrátit.
Takových služeb je v US celá řada ve všech větších městech, popř. hodně lidí využívá třeba Bikestation služby, což je opět nonprofit organizece, kde je možno zdarma zaparkovat kolo při cestě do práce.
U nás ovšem naprosto neprůchodné, neboť 90% obyvatelstva se stále ještě nemůže vymanit z toho mamonu po věcech, které jim za komunistů chyběly, tj. většina buď má, popř. touží po nějakém "luxusním" voze, aby mohla jezdit každý den do práce, popř. do supermarketů nakupovat plné vozíky žrádla a nepotřebných věcí.
Stačí se někdy zrána projít Prahou, kdo to jezdí autem centrem města, stojí v kolonách, blokuje MHD, telefonuje za jízdy bez hands-free, dělá dopravní přestupky, takže je mnohdy rychlejší jít pěšky nebo jet na kole. Ale škoda mluvit...
Stále si ověřuji, že to bude trvat ještě několik generací, než se u nás podaří omezit tu tupost, otevřít lidem oči, a kdy lidi začnou myslet i na něco jiného, jak na vlastní prospěch.
Takže, až budete někdy žít a pracovat v Californii, tak nezapomeňte:
"Easier way to drive in the Bay Area - City CarShare offers the freedom of driving without the hassle of owning a car."
Kdo je v Praze, tak se může zapojit alespoň do akce Den bez aut:
+ Velka podzimni cyklojizda
Sobota 22. zari 2007, 15 hodin, Staromestske namesti
Až bude v Ječné a Žitné ulici pěší zóna a na magistrále poroste travička a budou se tam procházet maminky s kočárky... Až bude Barrandovský most pouze pro cyklisty a bruslaře... Až většina lidí bude používat ekologickou dopravu...
Viz také fotka dementa - Proč někdo jezdí autem do centra?
Kdy se budeme omlouvat Googlu za zpětné linky?
"Google začal výraznou měrou všechno přizpůsobovat potřebám vlastního businessu a všechno ostatní tím trpí. Page Rank, vyhledávání, relevance, prostě úplně všechno."
Souhlasím s tímto názorem, jak píše jeden čtenář v komentáři k článku "Může výměna linků uškodit?". Současně se omlouvám všem serverům, že si dovoluji na ně linkovat zpět a tím škodit umístění jejich stránek v Google vyhledávači.
Omlouvám se také i firmě Google, že používám přímé linky na nějaké stránky na Internetu a tím kazím pověst všech cílových stránek. Také se omlouvám, že matu hlavu Google algoritmům na PageRank.
Doufám, že když linkuji přímo na stránky Google, že mu to moc nepokazí ten jeho PageRank 10, který si sám přidělil ;-)
To snad přeci NE aneb Jak pozná Google "dobré stránky"?
Přece se nebudeme ptát na povolení, zda můžeme na někoho udělat zpětný link na svých Web stránkách, příp. se za to ještě omlouvat? Nebo snad Google plánuje ve své nové verzi operačního systému, že změní HTML standard a zruší se A-Tag v syntaxi HTML jazyka?
Copak Google je schopen nějak rozlišit, co jsou to dobré stránky, co to jsou špatné stránky a penalizovat tak nějakou stranu jen proto, že na sebe linkují? Co to jsou linky z dobrých stránek a co jsou to linky ze špatných? Kdo o tom rozhoduje? Google? A dle čeho jako, dle Google PageRanku, jehož logika a algoritmus není veřejný a nikdo nemá přesné ponětí, jak se vlastně počítá (možná ani sám Google ne)?
Jak pozná Google, že něco je normální link na dobré stránky, které se nám líbí, a co je placený link?
To jako mají všichni pro jistotu zrušit svou sekci na webu Favourite Links, příp. BlogRoll, aby nebyli penalizovaní nějakým Google PageRankem? Kdo posoudí, že 10 linků na jiné stránky je OK a 100 už je příliš? Co když mám +1000 oblíbených Web stránek, na které rád odkazuji, které často cituji a které mám pro přehlednost v 50 kategoriích na svém Webu?
Co jsou to vůbec "dobré" a "špatné" stránky?
Pojmy "dobré" a "špatné" stránky jsou tak subjektivní pojmy, že mi chování Googlu v poslední době případá až k smíchu.
Kdyby Google raději penalizoval všechny ty Link farmy na webu, kdyby eliminoval všechny MFA stránky (Made for Adsense), tak neřeknu. Když ale vidím, kolik takových "stránek" Google i jiné reklamní systémy tolerují nebo dokonce i přímo podporují a odstraňují i komentář "Ads by Google" u velkých hráčů?
Co to jako má být tyhle "úžasné" stránky?
www.coincollecting-4u.com
...jen Google Adsense reklamy bez jakéhokoliv obsahu!
www.mafiagame.com
...tohle je neskutečná prasárna parazitující na názvu oblíbené počítačové hry a evidentně podporovaná Googlem!
reloaddd.blogsapot.com
...též "pěkná" reklamní farma založená na Google Adsense!
www.peopleshop.net
...dost drsné, samá klíčová slova, žádný obsah, jen search na Google a bůhví kde ještě!
www.professionals.com
...co říci k tomuto? Zabrali dobrou doménu a mají tam opět jen klíčová slova a nějaký reklamní systém na Sponsored Links!
www.pracevzahranici.cz
...tohle jen ukázka jednoho českého, kde snad někdy něco bylo, ale teď není na co kliknout, jak na reklamní linky.
(O české "partičce" kolem www.1.cz ani nemluvím a ani mě nezajímá, který ignorant stojí za systémem eTarget, že mu nevadí takový typ stránek.)
Nezákladejte své podnikání na pozici v Google!
Myslím si, že Google má dost starostí s takovými a podobnými Web stránkami a portály, než by si dovolil někoho normálního s pár linky nějak penalizovat. Takže bych vůbec neřešil, co Google zase zavádí za novinky. Kašlal bych na nějaký PageRank a staral bych se jen o svůj business.
Je asi mnohem důležitější založit podnikání na něčem jiném, jak jen na nějaké pozici v Google, nakupování linků nebo reklamních článků s Back Links, či jiném "oprcávání" vyhledávačů.
"A 1000 people will follow 1 idiot, but only 1 man will follow a 1000 smart ones."
Co takhle dělat něco smysluplného, co mě baví, být specialista, co je dobře placen a který nemusí vytvářet stovky Webů jen pro pár ušmudlaných dolarů z Adsense (i kdyby to měli být tisíce měsíčně).
Co takhle zakládat raději firmy, kde je radost pracovat, mít kolem sebe okruh nadšených a chytrých lidí, kteří dokážou motivovat?
Barva peněz aneb peníze se musí umět vydělat a ne ušetřit
Kvalitu našeho života určuje nejen to, jak umíme hospodařit s časem, jestli ho proflákáme nebo plně prožíváme, co a hlavně JAK děláme. Charakteristikou naší osobnosti a našeho života také je, JAK nakládáme s penězi, jaký vztah máme k penězům, jestli jsou to naši kamarádi, či jestli jsme otroky peněz nebo jejich otrokáři.
Dovolím si tedy malé zamyšlení, neboť jsem se včera setkal s jednou majitelkou nemovitostí, která projevila velmi "zajímavý" přístup hodný zaznamenání.
Čekal jsem takhle u notáře na ověření podpisu a dal se do řeči s postarší dámou, která se rozpovídala, jak vlastní jeden secesní dům v centru Prahy, za který jí nabízejí i 167 miliónů korun v hotovosti, kdyby chtěla prodat, což ona zatím nechce, neboť ta nemovitost bude stále stoupat na hodnotě. Paní, a celá její rodina, žije jen z pronájmů bytů, kanceláří, obchodů, co tam má, a řekl bych, že si nežije vůbec špatně. (Mimo to má nějaké chaty a chalupy za Prahou, kde tráví většinu roku.)
Když jsme ale vyšli před úřad, tak začalo pršet a já byl naprosto konsternován, neboť bohatá panička, ověšená zlatem, vytáhla starý a porouchaný deštník, který nějak nemohla otevřít. Chtěl jsem jí pomoci, ale prý to je dobrý, ať jí jen podržím igelitku, že musí jen strčit "sichrhajcku" do té deštníkové tyčky, která se jí zasouvala zpět. Evidentně to takhle dělá často a nebylo to žádné mimořádné řešení situace.
Tož jsem čučel, jak panička používá deštník, který bych já už dávno hodil do popelnice. Kolik stojí takový nějaký skládací babský deštník? Dvě stovky? Pět stovek? Mám pocit, že jsem někde viděl i za 120. Každopádně, mít barák v centru Prahy a žít jen z pronájmu, tak mám určitě na nový deštník.
Kdo šetří, má za tři?
Je to určitě přístupem k životu. Na jedné straně by se paničce dal závidět ten její barák, který jí a celé její rodině zajišťuje "nicnedělání" do konce života - při jeho prodeji snad i déle :-) Na druhé straně se stále divím, jak jsou někteří lidé skoro až chorobně šetřiví, trapní a zcela určitě nějak psychicky narušeni těmi "božskými" penězi.
Asi znáte všechny ty skrblíky, co by nikdy nešli "jen tak", že se jim nechce vařit nebo "jen tak" pro radost, na večeři do hospody, co si na oběd nedají k jídlu nic na pití, neboť v zaměstnání mají vodu zdarma, co by "jen tak" nejeli taxíkem, co stále na něco šetří, aby "měli za tři".
Aby bylo jasno, nemám nic proti šetření, optimalizaci nákladů a výdajů, také někdy obracím 3x korunu, než si něco koupím. (Když jsem byl student, tak jsem kolikrát jedl jen suché rohlíky, vařený hrášek, či špagety s kečupem, neboť na nic jiného nebyl peníz.) Ale už dlouho uznávám jedno základní pravidlo na získání peněz, což jsem si ověřil u mnoha chytrých lidí, co mají a sami si vydělali opravdu pořádné peníze:
PENÍZE se musí umět vydělat a ne ušetřit!
Místo chorobného šetření a neustálého přemýšlení, jak ušetřit, jak nikomu nedát žádné "dýžko", jak všechno koupit se slevou, kam zajet (draze), abych měl něco nejlevnější, bych raději věnoval čas na přemýšlení, co mě nejvíce baví, jaké jsou mé sny a jak je zrealizovat, jak vydělat více, co nového se naučit, abych získal lepší místo za více peněz, co nového vymyslet, či jakou firmu založit,... Pozitivní myšlenky jsou základ všeho, proto bych doplnil ještě jedno chytré pravidlo:
PŘEJ a bude ti přáno aneb NECH vydělat a sám vyděláš!
Na závěr ještě hezká myšlenka z rozhovoru, kde odpovídá Rudy Linka (jeden z deseti nejlepších jazzových kytaristů světa z New Yorku, muzikant s českou krví) na otázku:
Mohl byste už jenom vydělávat velké peníze! A zatím tady pořádáte už podruhé festival se vstupem zdarma! Proč?
"Jazz není pouhý byznys. Musí se dělat z lásky. Kdo by ho dělal jen pro peníze, je blázen. A já nejsem blázen. Jsem optimista. Mám totiž moc dobrý život - dělám, co chci dělat. To je pro mě důležitější než mít jachty nebo letadla. V tom spočívá moje svoboda."
Viz celý článek - Nejdůležitější je mít nějaký sen!
Mimochodem, všimli jste si, taky píše: "Nejdůležitější je totiž mít nějaký sen a opravdu za ním jít."
Metoda "zahrnout a rozšířit" je dobrá cesta pro nové produkty a služby?
Několikrát jsem už tady psal, že dle mého nemá cenu podnikat v oblastech, kde vládne přehnaná konkurence (např. realitní portál, music servery), podobně si myslím, že nemá moc cenu vyvíjet produkty, které už jsou na trhu rozšířené a mají tisíce, či milióny uživatelů. Úspěšné služby ale stále lákají další a další napodobovatele a plagiátory, a já určitě nejsem z těch, který by musel jejich řady rozšiřovat. Věřím, že většina z vás také ne.
Omluvitelné snad je, když někdo něco napodobuje ze studijních účelů, příp. si chce vyzkoušet nějakou technologii. Třeba studenti malířství se také učí tím, že malují - kopírují obrazy starých mistrů, ale rozdíl je, že ty "kopie" pak neprodávají jako "originály" (doufám tedy), jak je vidět v případě software, či Web služeb, u mnohých i rádoby úspěšných firem.
Jak mě ale upozornil kamarád, tak jsou případy, kdy se nějaká firma vrhne na trh bez ohledu na nějakou konkurenci a nemusí se jednat o nějaké kopírování. Prostě, někdo má nějaký nápad, sen, představu, chuť, případně peníze, a tak se pustí do zdánlivě bláznivého souboje s trhem. No a když to umí lépe, jak "konkurence" a hlavně, když nabídne uživatelům něco více, tak se není čemu divit.
Stačí "zahrnout a rozšířit"?
Typickým příkladem úspěchu nového produktu může být třeba MicroSoft, který se vrhl na vývoj MS Excelu i přesto, že na trhu vládl Lotus123, či QuattroPro, podobně začal s vývojem MS Wordu, který přišel na trh v době monopolu "bezkonkurenčního" editoru WordPerfect. MS totiž použil jednoduchou strategii "zahrnout a rozšířit", tj. udělal software, který obsahoval funkce stávajících produktů, něco nového doplnil (třeba lepší marketing) a bylo vymalováno.
Kde je dnes Lotus ("a Forgotten Division of IBM"), či WordPerfect ("the Stream-Formatted editor" from WordStar, Novell, Corel...), o OS2 ani nemluvím?
Jeden excelentní nápad:
Podobnou cestou, hodnou následování, může být nápad využít bohatou nabídku open-source projektů a pomocí jednoduché metody "zahrnout a rozšířit" nabídnou úplně něco jiného, co může mít na trhu úspěch. Zkuste tedy zapátrat, co je na trhu open-source projektů k nalezení a třeba vás napadne něco zajímavého, co by mohlo mít úspěch, když se tomu dá nějaká přidaná hodnota.
Ukázková metoda využití takového nápadu byla třeba použita ve službě Fog Creek Copilot, kdy jsem si úspěchem 100% jistý, neboť za ním stojí Joel Spolsky z New Yorku, jeden z mnou obdivovaných guru s otevřenou myslí a rozumným pohledem na svět.
Když si vezmu, jak jednoduchý to byl nápad, použít pro Fog Creek Copilot volně dostupnou open-source technologii, dodat tomu jen slušivý kabátek a user-friendly rozhraní, zabalit to do pěkné a jednoduché nabídky pro zákazníky, tak business je tu a dle mého i dobrá služba, která musí být na trhu žádaná.
Jsem ale zvědav, kdy zase půjde nějaký český plagiátor "nakupovat" a udělá českou verzi podobné služby ;-)
Viz také - Microsoft used to be smarter
Jak vydělat na realitách bez toho, aby se musel tvořit nový realitní portál
Kdysi jsem chtěl vytvořit realitní portál, neboť se mi zdálo, že na trhu chybí opravdu dobrý a kvalitní systém (to ale zjistíte, až když chcete prodat, koupit nebo pronajmout byt).
Prvotní ideu jsem ale brzy opustil, neboť nemá cenu se věnovat něčemu, kde je trh tak našlapaný, jak je tomu u nás v ČR, příp. i ve světě.
Hlavně jsem si uvědomil, že základem každého dobrého projektu je zamyšlení se nad smyslem a důvodem, což v případě realit je spojování kupců a prodávajících. Základem každého takového portálu musí také být zázemí realitní firmy, která má pak provize z realizovaného prodeje. No a žádnou realitní agenturu jsem opravdu budovat nechtěl ;-)
Nápad #1:
Místo toho, abyste vymýšleli nový realitní portál s duplicitní nabídkou nemovitostí přebíranou mezi všemi stávajícími realitními kancelářemi, tak co takhle udělat analýzu těch nejnavštěvovanějších a nabídnout jim optimalizaci jejich řešení?
Baví-li vás marketing, tak udělejte analýzu a pak jim prodejte návrh, jak by své stránky mohli zlepšit, baví-li vás programování nebo SEO, tak jim navrhněte, co by šlo zlepšit, aby byli třeba první v Google, či na Seznamu, baví-li vás jazyky, tak jim navrhněte překlad stránek třeba do španělštiny.
(Kdysi jsem se bavil počítačovou animací v Autodesku a jak jsem sháněl první zakázky? Nikdo nic nechtěl, na reklamu nereagoval, tak jsem to udělal opačně a proaktivně, na vlastní náklady, jsem udělal pár animací firemního loga vybraným firmám a poslal k posouzení, zda se jim to líbí. Výsledek? Všem firmám, co jsem obeslal, se moje animace líbily a daly mi nějaký peníz za úpravu a následné využití.)
Nápad #2:
Chcete-li nějak vydělávat na realitách, tak nemusíte mít vlastní Web ani ztrácet čas jeho budováním. Stačí projet současné nabídky - poptávky a najít někoho, kdo chce prodat - koupit byt, či nemovitost, oba zájemce kontaktovat a domluvit si provizi. Jak jednoduché, že? V případě, že by vás tohle bavilo ;-)
(Znám člověka, co nemá ani kancelář ani Web stránky a vystačí si s mobilem a zkoumáním nabídek současných realitních serverů. Když najde nějakou zajímavou nemovistost, tak vezme telefon a nejprve si domluví na jedné straně provizi. Třeba 3-7% za prodej, popř. 1 měsíční nájem v případě zprostředkování pronájmu. No a jelikož je schopný a snaživý, tak do 1-2 týdnů se mu podaří spojit takové dva zájemce. Měsíčně prý takhle prodá 2-4 byty a dohodí 1-2 pronájmy, takže se nedivím, že vydělá velmi slušně.)
Nápad #3:
Základem businessu je spojování kupců a prodávajících, co se tedy nad tímto zamyslet obecně? Někdo spojuje kupce a prodávající nemovitostí, další spojuje výrobce kol v Číně s kupci v USA, někdo třeba hledá zájemce o práci a nabízí jím místa u firem, které hledají zaměstnance.
Zjednodušeně tedy stačí najít kupce, co chce něco koupit nebo za něco utratit peníze, neboť TO je základ každého podnikání. Nabídek všeho možného zboží a služeb je nadbytek, jde jen o to najít "kupce", který něco koupí za tu nejlepší cenu a nějak se vpašovat do toho procesu.
Pobavil mě jeden inzerát kdysi dávno v tisku:
"Koupím cokoliv za vaši cenu. Zn. Platím hotově."
Což by se dalo parafrázovat na:
"Prodám vám cokoliv, co budete chtít koupit." :-)
Malé nebo velké sny aneb příklad hollywoodské "IT Star"
Je lepší mít sen dělat programátora v chystané brněnské pobočce Seznamu.cz nebo v dublinském Google.com? Je lepší mít sen vydělávat 40 tisíc nebo představovat si třeba 80 tisíc měsíčně? Co takhle 100 nebo 300 tisíc měsíčně?
Je lepší být nejlepší specialista v nějaké malé firmě nebo být "jen" začátečník v nějaké světové top company? Je lepší si stanovit laťku raději níže, abychom na ni dosáhli nebo ji dát do maximální výše, aby bylo možno se jí alespoň přiblížit?
Takové a podobné otázky je možno aplikovat na jakýkoliv obor, na kteroukoliv lidskou činnost, a je docela těžké najít odpověď, když vás okolí moc nepodporuje ve snech a představách. Asi to někdo také znáte, když vám rodiče nebo partneři nevěří, spíše než s podporou se setkáváte s pesimismem, zrazují vás od vaších plánů, staví vás jakoby na zem. Chtějí, abyste si vážili svého "teplého" místečka, hlavně že máte "jistotu" stálého zaměstnání a budoucího důchodu ;-)
Doporučuji vám, NEVĚŘTE JIM! To oni NEVĚŘÍ vašim snům a plánům, ONI se bojí! Takže důvěřujte sobě a svým instinktům a běžte za svým snem, ať se zdá někomu sebevíc bláznivým.
Jeden velmi reálný příklad velkého snu:
Mám kamaráda, který před lety začínal jako programátor, který uměl jen Windows a základy SQL, pak nějak nastudoval Oracle dB a Unix, a na jeho prvním mistě, kde jsme se potkali, si dal cíl, že za 2 roky, chce být specialista na mobilní IT systémy a pracovat jako IT contractor pro světové firmy. Jak to asi dopadlo?
Většina si z něho dělala legraci, že s námi nechodil na oběd ani na pivko, ale on "neměl čas". Učil se něco z technologie, studoval angličtinu a celkově na sobě pracoval. Necelé dva roky makal na projektu a pak u nějakého zákazníka projevil zájem pro něj pracovat externě a dostal první contract. Okamžitě dal výpověď a od té doby je na "volné noze", případně surfuje na Hawaii.
První jeho contract dopadl skvěle, neboť chalan dobrý rozuměl mobilním komunikacím na Unixu, takže další zakázku pro mobilního operátora kdesi ve světě si našel velice rychle. Nemůžu přesně zmínit jeho příjem, jen naznačím, že když pracuje, tak vydělává více jak 500 tisíc měsíčně, což umožňuje, aby nepracoval celý rok, aby si sám platil drahá školení, či jezdil "za svoje" na konference po světě.
Takový příjem způsobil, že si najmul osobního agenta z nějaké HR agentury, jehož úkolem bylo se starat o svou "IT Star", hledat mu další zakázky a být placen jen procentem z dohodnuté zakázky na další období.
Sledoval jsem tu úchvatnou kariéru od počátku, neboť to opravdu je jako práce s hollywoodskou hvězdou. Agent se snaží, aby svou hvězdu prodal za co nejlepší cenu, domlouvá draft za dobrou cenu, stará se o spokojený život své "star". Sleduje, kdy se projekt blíží k závěru, aby sehnal nějaký další, kdy klient to nejprve posoudí a odmítne nebo diskutuje o své budoucí "hlavní nebo vedlejší roli", případně nic nevezme, tak mu osobní agent zajistí třeba i dovolenou v Karibiku.
Nechcete mít také osobního agenta a pracovat ve stylu Hollywoodu?
Zajímalo by mě, jaké má kdo sny, po čem touží a co dělá pro jejich splnění, neboť mám také pár snů, které čekají na splnění a nějak je, sákriš, pořád odkládám ;-)
Umíme správně plánovat projekty nebo nám chybí dobrý "software scénárista"?
Nemám teď na mysli plánování jasných a jednoduchých "projektů" typu, jak postavit zeď 5x3 m z cihel za pomoci dvou zedníků, kdy se dá jednoduše odhadnout a skoro přesně spočítat, jak dlouho to bude trvat.
Jde nyní o projekty, či úkoly, se kterými se člověk ještě nesetkal, kdy je pro vyřešení potřeba ještě nějaká technologie nebo speciální znalost, kdy se jedná třeba o nějaké unikátní, individuální rešení, šité na míru daným podmínkám.
Takovou typickou oblastí jsou třeba softwarové projekty, kdy je potřeba vyvinout nějaké nové řešení, doplnit speciální funkčnost do již stávající aplikace, převést staré programy na jinou technologii, popř. integrovat více individuálních rozdílných řešení do jednoho komplexního balíku.
Už jsem kdysi psal, že se na mě obracejí různé firmy převážně z USA, které chtějí třeba převést sadu Excel tabulek do SQL databáze a místo maker v Excelu, chtějí plnohodnotnou aplikaci pro Windows; popř. někdo chce převést "aplikaci" v Accessu do "pořádné" databáze, neboť jim nějak nefunguje, když Access začne používat +200 uživatelů současně (!); či se někdo nedávno poptával, zda bych jim převedl starou aplikaci v DOSu - ano i taková řešení ještě některé firmy (i nadnárodní) používají - do Windows, či přímo na Web, a současně chtějí převod z file-server řešení do client-server, či chtějí využít 3-Tier technologie.
Jak se obvykle začíná (zjednodušeně)?
Každému návrhu řešení předchází v ideálním případě důkladná a pečlivá analýza, která by měla zdokumentovat současné procesy a postupy a měl by to být základní vstupní materiál pro následný návrh řešení pro zákazníka a základní technickou specifikaci pro vývojový tým.
Po odsouhlasení vstupní analýzy a návrhu řešení všemi zainteresovanými stranami by teoreticky mohlo následovat detailní plánování projektu, definování priorit a jednotlivých etap, lidí a dalších zdrojů, které budou potřeba (servery, databáze, dodatečný software, případně školení), odhad časové náročnosti, příprava finanční kalkulace, definování kritických bodů projektu, stanovení přesného časového plnění s detailním rozpisem úkolů pro management, pro jednotlivé týmy, či konkrétní osoby.
Jak to (pěkně) funguje v praxi?
Musím říci, že nesnáším všechny ty teoretické metodiky a certifikace na cokoliv, jako je ITIL, ISO 2000-10, z ověřených důvodů nesnáším ani firmy, které v rámci několikaměsíční analýzy připraví sadu dokumentů s názvy jako Project Registration, Proposal & Bid Documents, Product Plan, Staff Assignment, Design Specification, Trends & Risks,... a na závěr připraví ještě prezentaci v PowerPointu pro zákazníka.
Co mi pomůže, když mi nějaký "certifikovaný" konzultant připraví sadu takových rádoby "certifikovaných" dokumentů, kdy než dočtu ty stovky stran a vyznačím chyby, ukazující totální neschopnost "certifikovaného" pablba, tak se situace již změnila a skutečnost už neodpovídá přečtenému, popř. jiná firma již dodává hotový prototyp nebo "full solution":
"While other companies work on a Design Specification in the same time we are already delivering the full solution."
Co stačí, aby veškeré přípravné fáze projektu byly k "ničemu"?
Jsou to možná "maličkosti", ale stačí, aby podklady dodané zadavatelem nebyly úplně kompletní a až teprve v průběhu vývoje se nalezne něco, co vše staví na hlavu a je potřeba přepracovat analýzu a všechny související etapy. (S kolika špatnými analýzami jsem se už setkal!)
Při malé zkušenosti firmy - týmu s nějakým složitým projektem, či technologií, pak hrozí třeba taková "maličkost", že navrhovaná technologie není schopna zajistit bezproblémový chod a výkon při nasazení v konkrétních podmínkách, třeba při větším počtu uživatelů. (Kolik takových JAVA projektů jsem už viděl!)
Ani taková "maličkost", jako je vedení týmu "Project Managerem" bez zkušeností, bez znalostí, bez umění jednat s lidmi, bez schopnosti správně motivovat tým, který ani neví, koho řídí, danému projektu také moc nepomůže. Když navíc z takových důvodů odejde 1 nebo 2 zkušení členové týmu, tak kam asi takový projekt může dojít? (S kolika takovými "managery" jsem se už setkal?)
"A good plan is never done!"
S problémem, jak plánovat projekty, popř. jednotlivé úkoly, u kterých není možné žádným jednoduchým způsobem odhadnout náročnost, se potýkám od té doby, kdy jsem přišel k počítačům :-)
Neexistuje žádný tool, který by mohl OPRAVDU pomoci, neboť odhadnout náročnost (časovou) jednotlivých úkolů a etap, tím pak i délku celého projektu, může jen profesionál, který má předchozí zkušenost s podobnými úkoly. A každý, i sebezkušenější borec, stejně není schopen při plánování postihnout všechny varianty potenciálních problémů, které případně mohou nastat.
(Nemluvím teď o toolech jako je MS Project & spol., které sice můžou něco dokumentovat a graficky pěkně znázorňovat, ale na to aby byl vyčleněný EXTRA člověk na správu všech etap v takovém toolu!)
Takže jediná šance je si uvědomit, že na plánu je nutno neustále pracovat, plán není nikdy hotov, je nutné ho doplňovat o nové poznatky, upravovat časovou (finanční) náročnost, opakovaně projednávat se zákazníkem priority, doplňovat funkční specifikaci, korigovat vlastní vývoj "on the fly". Jinými slovy, plán nemůže dělat nějaký ňouma, ale přímo jeden z hlavních členů týmu.
Analytik či "software scénárista"?
Základem každého dobrého řešení je každopádně dobrá analýza, ať procesní, finanční, marketingová, či technická. A tak mě napadá, že v dnešní době. plné všech těch rádoby "konzultantů", nějak vymizela ta stará dobrá profese "programátor-analytik", popř. pouze "analytik", co by dělal jen analýzy a vývoj svěřoval specializovaným týmům v US, ČR, či Indii.
(Je to asi podobné, jak si filmaři stěžují, že není problém natočit film, ale že jim chybí dobré scénáře. U nás bych ještě doplnil, že chybí peníze, ale třeba v USA mají peněz, technologií, režisérů i herců dost a chybí jim "jen" dobré náměty a scénáře.)
Možná dobrý podnět pro zájemce na závěr?
Jestli máte nějaký nápad, tak se na něj vrhněte a nenechávejte se omezovat tím, že třeba neznáte technologii, jak to udělat, že nevíte, jak udělat dobrý marketing, či že nemáte finance na rozběhnutí. Zkuste udělat "jen" analýzu řešení. Kdo to pak fyzicky udělá nebo bude financovat, je opravdu druhotné. Když je dobrý návrh, procesní analýza, tak je více jak půlka hotová a nějaký "angel" se vždycky najde.
A zaručuji vám, že takový nápad pak buď lehce prodáte, či ve spojení s někým zrealizujete. Minimálně se ale naučíte pořádně analyzovat problém, což je základ všeho, ať se to týká počítačů, či čehokoliv jiného.
Proč moc neplánuji a používám při vývoji software metody jako Agile Modeling a Extreme Programming, to popíšu někdy příště, neboť to je na samostatné příspěvky.
Schválně, používáte někdo nějaký chytrý software na plánování projektů, či úkolů?
