Nápady, podnikání v USA a kapitán Nemo

Koukám, že se to na serveru Podnikání v USA začíná hemžit nápady na podnikání, které posílají lidé z ČR k posouzení.

Moc hezké! Fandím všem nadšencům, kteří se snaží, vymýšlejí, chtěji třeba využít toho, co je baví a navázat na to nějakým podnikatelským projektem, a chybí jen nějaký "feedback", či rada někoho nezaujatého. Nevím, jestli autor webu zveřejňuje všechny nápady, co dostává, ale co tam je zatím publikováno za nápady, tak jsou to jen takové "představy", co by se mohlo udělat, kdyby... a někdy mi je líto autorů, když dostávají v komentářích pěkně "na prdel" od všech možných čtenářů - kritiků.

Ale nemůžou se divit, neboť "nápad" na realitní server ani na music server není nic světoborného, vzhledem ke konkurenci na trhu v ČR, o světě ani nemluvím. Opravdu si nedovedu představit, co by to muselo být za nové realitní nebo music servery, aby nabídly něco více, jak všechny stávající etablované služby.

Realizujte své nápady!

Já osobně bych asi se svým nápadem takhle na trh nešel (a že jich mám v kapse), neboť bych jeho zveřejněním před realizací riskoval, že v případě, že mám opravdu dobrý nápad, tak se toho někdo zkušenější chopí a za pomocí svého know-how, příp. peněz, "můj" nápad rychle zrealizuje a co pak já? Takže bych doporučoval nápady nezveřejňovat, ale REALIZOVAT. Zpětnou vazbu zákazníků zjistím velmi rychle, jestli mi ten projekt vydělává, snad budu také rychle vědět, no a když z toho nic nebude, tak na tom budu úplně stejně, jako když nápad předtím s někým konzultuji.

Jistě, že musím o svém nápadu mluvit - se svými blízkými, s kamarády, kolegy, kteří na tom budou třeba také pracovat, neboť musím znát více názorů. ALE nedělal bych to veřejně. Jak to jednou zveřejním, tak s tím může kdokoliv dělat cokoliv, až se budu divit. Veřejně bych se ptal na "drobnosti", např. jak získat větší publicitu, kde inzerovat, případně kde sehnat levný hosting.

Podobně, jak to dělal kapitán NEMO, když stavěl svou ponorku Nautilus - "a masterpiece containing masterpieces" - v románu "20 tisíc mil pod mořem", kdy si nechal dělat každý důležitý díl v jiné fabrice na světě, aby náhodou někdo nepřišel na to, co z těch dílů pak v závěru bude. Jó, ti autoři sci-fi, ti to měli tedy zmáknuté :-)

Jinak, jak už jsem psal kdysi dávno v příspěvku Podnikání v USA aneb New Ideas, tak je dobré nejprve prozkoumat, jestli má můj "nápad" vůůůbec šanci v konkurenci:

"Než začnete s nějakým projektem, tj. dříve, než napíšete jedinou řádku kódu, než si zaregistrujete doménu, než investujete nějaké peníze, tak je dobrým pravidlem prozkoumat Internet, zda váš nápad už někdo nezrealizoval někde na světě..."

Good Luck!

Celý příspěvek...

Kupujete Blesk nebo Hospodářské noviny, či máte 100 tisíc plat?

Ptal jsem se tuhle ráno trafikantky, co si převážně lidé kupují za noviny, neboť mě vždy zaráží, jak si na pohled slušní a inteligentní lidé (obleky, kostýmky, notebooky) kupují všechny ty bulvární plátky jako Blesk, Aha, Šíp...

Chápal bych to ještě u sociálních případů, u lidí se sníženou inteligencí, či nepřizpůsobilých občanů, ale u normálních lidí mi to připadá buď jako skrytá hloupost nebo hyenismus. I kdyby někdo kupoval bulvár jen proto, že se chce zasmát, tak to není omluva, neboť tím osobně jen podporuje špínu, lži a jednání bez skrupulí daných redakcí.

(Každopádně, ve své podstatě je mi to jedno, ať si lidi kupují, co chtějí, je to jejich věc a jejich vymývání mozků, ptal jsem se jen tak ze zájmu.)

Prý 90% lidí kupuje právě ty bulvární bláboly (její slova), pak že prodá pár ženských časopisů nebo něco pro omladinu (Bravo, Dívka), někdo si výjimečně koupí Lidovky, MF Dnes, Týden nebo Reflex. No a třeba takové Hospodářské noviny prodá 1-2 kusy za týden. Bylo mi jí líto, tak jsem zakoupil právě HN, ať má radost. Sem tam je čtu, třeba při obědě, když mám čas a na nic počítačového zrovna nemám náladu.

Vychází tam pěkný seriál - Deset rad k nezaplacení, o zkušenostech top managerů z firem jako Unicorn, Dell, Nova, ING... Docela zajímavé a podnětné číst o dobrých managerských praktikách a zkušenostech šéfů z pár vybraných nejúspěšnějších firem.

Např. šéf českého Dellu, v článku Na malou horu s vámi nepolezou, píše moc chytře o nadprůměrných cílech a nadprůměrných zdrojích (viz stotisícové platy v Dellu) a s jakou filozofií řídí firmu:

"Můžu být jen tak dobrý, jak dobří jsou moji lidé. Při určité velikosti firmy jde v devadesáti procentech o práci s lidmi."

Kdysi jsem se zmiňoval o dobrých a špatných šéfech, tak si myslím, že zmínka právě o těch dobrých šéfech stojí za to. Navíc, myšlenky v článku o českém šéfovi firmy Dell mi mluví z duše, např. ta typická charakteristika nenápadných managerů z nadnárodních společností (citace z HN):

Kdo nic nedělá, nic nezkazí

"Ve strukturách mamutí nadnárodní společnosti lze fungovat dvěma způsoby. Jednou možností je nevyčnívat z řady, plánovat podle průměrných globálních výsledků a neupozorňovat na sebe. Radši nedělat nic, než udělat chybu...

Ve velkých korporacích lze takto poměrně úspěšně a dlouho přežívat. Nechci říkat, že to je přímo jako jak za socialismu, ale někdy to tak chodí."

Moc hezké a jak pravdivé! Každopádně, jsem rád, že firma Dell to dělá úplně jinak, jak mnohé nadnárodní firmy, se kterými jsem se setkal. Asi každý zná nebo někdy poznal tzv. "nenápadné managery", že?

Celý příspěvek...

Někdo to rád horké, ja tedy opravdu ne ;-)

Jak říkal jeden bývalý kamarád, který se mi nezapomenutelně mihnul životem a pak, jak šel čas, zmizel někde v dějinách:

"Žena má být horká, černá a sladká!"
..."horká" myšleno "žhavá", "černá" myšleno brunetka, "sladká" jako přítulná :-)

Tentokrát mám ale na mysli přehnanou horkost mého notebooku, tedy lépe řečeno, dvou notebooků, které trápí přehřívání. OPRAVDU nejhorší je přehřátý notebook, který není schopen chladit své vnitřnosti tak, jak by měl. O dvou "přihřátých" noteboocích vedle sebe ani nemluvím! Asi je budu muset rozesadit, popř. přidat nějakou přítelkyni, která by je trochu zchladila. Že by třeba "docking station"?

TA by je mohla trochu vychladit, neboť jim zvedne "perka" a notebooky se tak nebudou válet na stole a přehřívat se. Minimálně pod nimi bude trochu prostoru.

Co s tím? Jeden technik říkal, že se s tím nedá moc dělat, prý snad vyčistit vnitřek a vyměnit větráček, ale prý se po čase projeví konstrukční "dokonalost" notebooků a také "životnost" součástek vyrobených v technologických centrech na předměstích různých asijských států.

Kamarád doporučil nainstalovat malou Free utility - SpeedFan, která dokáže zobrazit interní teploty, případně nastavit rychlost větráku, což jsem ještě nezkoušel a ani snad nemíním. Mám to prý pár dnů monitorovat a ukládat teploty a grafy, že pak uvidíme a něco by se mohlo vyměnit.

Takže takhle vypadají asi normální hodnoty, které se někdy zvětší tak o 30%:

Hezké, ale už se mi asi 2x stalo, že zapnu (studený) notebook a po asi 5 minutách, kdy se chci přihlásit, tak mám jen modrou obrazovku a stroj nereaguje. Zkusím manuálně rukou teplotu spodní desky notebooku a ta má snad 90 st., takže raději vypínám a opět zapínám až po vychladnutí, kdy po přihlášení jsou interní teploty naměřené SpeedFanem OK.

A teď, babo, raď! Zkusím nechat něco vyměnit, ale jak to bude moc stát, tak to vidím na nový stroj nebo hned dva. Zlaté desktopy!

Celý příspěvek...

Kdy tedy bude mít den 26 hodin aneb nemá týden náhodou 8 dní?

Absolvoval jsem kdysi dávno nějaká chytrá školení na Time Management, Team Building, či Project Management, ale žádné takové školení mě nic moc nového nenaučilo, neboť neexistuje žádný magický lék, žádný úžasný plánovací systém ani žádný způsob, jak toho stihnout více. Jen jsem si ověřil staré dávné pravdy, o kterých jsem již kdysi psal.

O plánování a optimalizaci času toho bylo napsáno plno, všude samé nápady, sofistikované plánovací systémy 1. - 4. generace, plno různých pomůcek, diářů (papírových i elektronických), příruček, knižních bestsellerů,... Kdo má zájem, tak najde cokoliv k tématu a může se vrhnout na studium, vyplňování formulářů, přípravu plánů dle priorit, myšlenkových map a plnění úkolů, když mu po tom všem plánování zbyde vůbec čas ;-)

Já jsem si ověřil následující jednoduché metody:


1. Den začínám důležitou věcí

Ideální je mít své důležité věci napsané někde viditelně, kde mě to hned trkne bez toho, abych pouštěl PC, musel listovat diářem, či kontroloval denní úkoly v Palmu. Já mám své důležité úkoly napsané velkou fixou na velkém papíře (A1) na zdi u stolu, takže když k němu sednu a než se přiloguji do PC, tak mě ten seznam bouchne do očí a já si ověřím, že tohle jsou opravdu věci, na kterých chci dělat.

Po nalogování do PC tak začínám hned na něčem důležitém a moc se nerozptyluji emaily (jen prolítnu, co mě čeká k vyřízení později). Co není až tak důležité, může počkat.


2. Vedu si jen hlavní seznam úkolů

Mám jen jeden hlavní seznam úkolů, který průběžně doplňuji o nové úkoly a nápady, no a tak 1x týdně ho jen prolítnu, zkontroluji nejdůležitější úkoly, zda tam není něco urgentního, či snad něco podružného nestouplo na prioritě, dopíšu poznámky, setřídím dle priorit nebo termínů.

Z tohoto hlavního seznamu si pak vyberu 3-5 nejdůležitějších projektů, úkolů, které musím a chci splnit nebo na nich pracovat následující týden a vylepím si je nad stůl.


3. Mám jednoduchou evidenci termínů

To je asi nutnost u každého, neboť život se nám hemží datumy, které musíme dodržovat. Já osobně si hlavní termíny eviduji v papírové podobě a stále s sebou nosím mini-ADK diář. Líbí se mi, že vleze do kapsy od bundy, nezavazí v batohu, že v něm mám roční kalendář se všemi významnými datumy, můžu doplňovat o případné poznámky z jednání, rychle dopisovat nápady, zvýrazňovat barevně, škrtat nebo si malovat.

Elektronický diář jsem zavrhl a nepoužívám ani diář v mobilu ani v PC ani na Webu. Je to sice hezké a mnoha lidem asi pomáhá, ale mně se neověřily. Kdysi se mi stalo, že mi došel proud ve starém Handspringu a poznámky nedostupné. A co včil? Navíc se mi nelíbí pomalé ťukání abecedy tužkou nebo prsty po písmenech.


4. Chráním svůj čas a nenechávám se rozptylovat

Tohle je někdy těžké, neboť se nedá předpovědět, kolik lidí může vyrušit s hloupostmi nebo naopak s urgentními věcmi. Jde to ale alespoň omezit, naučit kolegy nevyrušovat každých 5 minut, když je lepší se sejít třeba na hodinu po obědě, či v době, která vyhovuje oběma a vyřešit najednou více věcí.

Každý si musí sám vymyslet, jak chránit svůj čas, aby měl alespoň 2-3 hodiny naprostého klidu a mohl nerušeně pracovat s plným soustředěním.


5. Snažím se uplatňovat "multi-tasking"

Když to jde, tak každý den posunu více úkolů - projektů, neboť je to lepší jak někdy únavná celodenní práce na jednom úkolu. Mozek si tak trochu odpočine a obvykle pracuje výkonněji, čímž se v součtu udělá více práce a zvedne se produktivita. Posune se také více projektů dopředu, což je velmi důležité u nových nápadů, u kterých ještě není jasné, jaký budou mít úspěch.

Takže dopoledne začínám nejdůležitějším projektem, či úkolem, po obědě si dám něco lehčího ke strávení, odpoledne posunu druhý nejdůležitější projekt, k večeru a případně v noci zamakám na třetím projektu.


6. Pracuji jen stanovenou dobu

Když někdy opravdu nestíhám, tak místo toho, abych zvýšil počet hodin práce a snažil se pracovat 10-12 hodin denně, tak si naopak řeknu, že dnes můžu dělat jen 4-6 hodin, takže za těch pár hodin musím splnit určité úkoly.

Paradoxně se tím zvýší můj výkon a udělám všechny důležité a naplánované úkoly. Pomáhá mi totiž to, že jsem 1. vybral opravdu důležité úkoly, 2. nenechávám se nikým rozptylovat, protože mě tlačí čas, 3. neřeším hlouposti, kterými bych se jinak zabýval, kdybych měl před sebou plno času.


7. Neztrácím čas spánkem

Tohle je moje asi nejlepší pravidlo, které sice málokdo chápe, ale ověřil jsem si, že mi "obvykle" stačí 5-6 hodin spánku. Jsou jisté výjimky, ale nejsem už malé dítě, abych musel spát 8-10 hodin. Takže buď chodím spát ve 2-3 ráno a pak vstávám v 7-8, příp. naopak usnu kolem půlnoci a u PC sedím třeba už v 5-6 ráno.

Nevěřili byste, jaké to obnáší výhody! Nemám žádné problémy se spánkem, neboť lehnu a usnu. Práci, kterou udělám od 0:00-3:00, příp. od 5:00-8:00 bych nikdy nestihl a možná ani nikdy neudělal, neboť se spojuje výkonnost a naprostý klid bez vyrušování.

A co je největší výhoda?

Denně tak získám 3-4 hodiny navíc oproti někomu, kdo ten čas prospí, neboť "potřebuje" svých 8 hodin spánku. A jednoduché počty pro maximalisty:

4 hod. denně * 7 dnů = 28 hodin týdně navíc, tj. mám více jak jeden den v týdnu navíc a můj týden má 8 dní :-)

(Ve spojení s dalšími 2 hod. denně úspory času na cestě se pak skoro každý musí stát výkonnostní guru a vládce svého času.)


8. Omezuji žrouty času

Málokdo si uvědomuje, kolik je kolem nás podnětů, kterým se neumíme (nechceme) bránit. Koukáme na stupidní pořady v TV, sledujeme zprávy, pouštíme si dobré filmy, bez kterých nemůžeme být. ALE toho promarněného času, který bychom mohli věnovat důležitějším věcem - nemyslím jen práci ;-)

Jasně, taky někdy tlemím na TV, čtu noviny, ale snad se mi to trochu daří omezovat, neboť čas je mi opravdu drahý, tj. lidi a jiná zábava mi stojí za ten čas.

Takže, nedívám se na zprávy, neboť nic nového se nedozvím, nečtu noviny, neboť jsou rychlejší způsoby, jak mít přehled, co se děje. Nekoukám se ani na fotbal ani na hokej, neboť jde jen o business. Když už chci vidět nějaký film v TV, tak si ho nahraju na DVD a pouštím bez reklam v čase, který vyhovuje mně a ne TV redakci.


9. Omezuji množství informací

Zásadně omezuji množství informací, které se na mě valí, takže si např. neberu noviny zdarma, co rozdávají všude možně, neboť si chci sám rozhodovat, čím budu zatěžovat hlavu a jaké informace chci čerpat.

Na to je ideální mít v batohu vždy nějakou knížku nebo zajímavý časopis, kdy stále mám co číst, kdybych se náhodou někde nudil ve frontě, či v MHD.


10. Někdy kašlu na pravidla

Někdy se ale také na všechno vykašlu a úplně obrátím veškerý systém, např. spím 10 hodin, udělám si volno a jdu ven proflákat den focením, navštívím pár galerií nebo někam jedu na výlet, začínám den nějakými podružnostmi jako je pořádek v emailech, studium news groups, či brouzdání po Webu a čtení novinek.

I tohle je někdy potřeba, když totiž hrozí přepracovanost, burning efekt, tak tohle je taková přirozená forma obrany organizmu :-)


Viz také předchozí - Chcete, aby měl den 26 hodin?

Celý příspěvek...

Chcete, aby měl den 26 hodin?

Každý z nás asi někdy nestíhá, takže zde pár myšlenek o úspoře času, neboť někdy na ty základní principy zapomínám a dostávám se zbytečně do skluzu, příp. jsem mírně roztrpčený, že opět nestíhám.

Dle známého rčení, že "času máme všichni stejně", tj. když já nemám čas a někdo druhý má, tak dělám já osobně asi někde chybu a musím se sám zamyslet, jak to zlepšit. Nyní tedy jen pár myšlenek, které mně osobně docela pomáhají, které mi stačí, abych se alespoň trochu psychicky vyrovnal s tím, že "zase nic nestíhám".

Moc osobně nesnáším rady typu - každým papírem se zabývej pouze jednou, veď si diář a zapisuj si, čím se zabývaš a následně analyzuj, veď si přesný plán činností dle priorit, připravuj si roční, měsíční, denní plán...

Na "takové" plánování a nápady teoretiků opravdu NEMÁM ČAS :-)


"We can't buy more time!"

Když si stěžujeme, že nestíháme všechno, co bychom chtěli, tak si stačí uvědomit, že máme každý k dispozici 24 hodin denně = 1440 minut = 86400 sekund. Takové množství času máme všichni úplně stejné, což je docela dost, jen musíme umět ten čas využít. Je to jen náš problém, kolik času něčemu věnujeme, jak se na závěr dne vyrovnáme s tím, jak jsme den prožili a jak to srovnáme s tím, co jsou naše sny, přání, priority.

1. Je dobré si uvědomit, že NIKDY nestihneme všechno, co bychom ten který den chtěli. Týká se to všech lidí, co mají velké nápady, velké sny, kteří nežijí prázdný život, ale o něco se snaží. Je to naprosto NORMÁLNÍ a když si tohle uvědomíme, tak nám to pomůže si vybírat a rozlišit jen to důležité, co opravdu chceme ten den udělat.

2. Kdo má VELKÉ sny a přání, má vždycky nadsazené předpoklady, co všechno chce daný den udělat a udělá toho třeba jen polovinu, protože nepočítal s "nepředvídatelnými" věcmi, že třeba něco nepůjde tak lehce. Je to pořád lepší, jak mít malé sny a malé předpoklady.

Když polezu na velký kopec a vylezu jen do půlky, tak je to víc, jak vylézt na malý kopec. A ať jdou do háje všichni ti "realisti" a "realističtí" plánovači, neboť co oni naplánují na rok, tak já stihnu za 3 měsíce ;-)

3. Mám-li nějaký SEN, mám-li představu, co chci dokázat, toužím-li po něčem, vím-li, co mě baví, tak jsem schopen definovat, co je pro mě důležité a soustředit se na důležité věci a úkoly. To je první krok k úspěšnému hospodaření s časem. Mé SNY mi "straší" v hlavě, ukazují mi směr, nedají mi spát, pomáhají mi soustředit se a neřešit hloupé podružnosti.

Když se mi podaří každý den udělat alespoň něco pro můj SEN, tak ten den byl úspěšný a čas nebyl ztracený - jen by ho chtělo mít zítra více :-)

Praktické rady, jak (si) to dělám já, dám pro inspiraci do příštího příspěvku, neboť to chce trochu setřepat do smysluplné podoby.

Viz také předchozí - Času máme všichni stejně (málo)

Nebo pokračování - Kdy tedy bude mít den 26 hodin?

Celý příspěvek...

Budoucí trendy Software Businessu

Zkuste si udělat testík na téma, kam se bude ubírat software průmysl, který dělali CEO a investoři - Predicting the Next Software Decade - "Microsoft as open source partner… Oracle as application vendor... Bangalore as development leader... The Internet as a secure corporate network…"

Moc pěkný průzkum s přehledem minulých i budoucích trendů v software businessu, kdy se nejprve zobrazí otázka, na kterou odpovídali účastníci konference Enterprise 2007, poté výsledky v grafické podobě. Dozvíme se tak, že ze současných "software industry leaders" měl na enterprise software největší vliv Linus Torvalds (developer of the Linux kernel) a Marc Benioff (chairman and CEO of salesforce.com), kdo bude mít největší vliv na software industry, jaká firma bude mít největší úspěch s rozšiřováním "customer base", jaká firma bude dle předpovědí koupená druhou, jaký současný trend (technologie) bude považován za úspěšný, či za nezdar v roce 2010.

"Most Enterprise 2007 attendees were in agreement that SaaS would be the most successful new model by 2010. When asked which trend would be a failure, Web 2.0, SOA and, surprisingly, offshoring, were all cited as contenders."

Celý příspěvek...

Děláte to pomalu nebo rychle aneb taky to máte pomalé?

Kamarád mi psal, že mu konečně zavedli do bytu 100 Mbit linku do Internetu. To jsem tedy čučel. Kdo by měl zájem, tak může mrknout na jejich ceník připojení do Internetu a zjistí, že ten jejich 100/100 Mbit/s je za nějakých 1299,- bez DPH, takže podobná cena jak má třeba UPC za podstatně nižší rychlost.

Takových rychlostí se běžně nedosahuje v ČR, tak mě to docela překvapilo. Ale kamarád má nový byt, s optickým kabelem a mohl si vybrat, jestli chce "jen" 10 Mbit nebo rovnou 100 Mbit. Je IT borec, tak co si asi vybral, že?

Sice moc nechápu, na co to bude používat, ale fantazii mám bohatou a dovedu si představit, že bych si při rychlosti 100 Mbit doma nemusel platit server ani domain hosting a mohl všechno provozovat z domu. Nemluvě o on-line videu a web-cams doma...

Jinak, já to mám dneska nějak pomalé dle měření rychlosti:

Rychlost připojení k internetu: 7,474 Mbit/s
Rychlost stahování dat: 956,6 kByte/s

Asi mám něco s VPN, takže jdu to řešit, ať to večer trochu lépe sviští ;-(

Jakou rychlostí vy "fičíte"?

Celý příspěvek...

Dostane merunu a vrátí se do Kamerunu

Tak jsem slyšel, že jedna nejmenovaná nadnárodní firma opět "optimalizuje" náklady a dle filozofie "dobrých" šéfů ruší, co se dá, aby alespoň nějaké výsledky byly. Takže se právě zrušila jedna pobočka v Dánsku a vyházeli se tam všichni chalani dobří, podobná akcička se čeká v UK, DE a dalších zemích staré dobré Evropy. Prý náklady jsou moc vysoké a tak je lepší veškerou práci přesunout nýmandům do Indie. Hmm, klasika...

Hlavně, že se uspoří nějaké drobné náklady a že nikomu nevadí ty milióny vyplacené na odstupném všem zaměstnancům, které takhle vyhodili všichni ti "stratégové", kteří tak usilovně myslí "jen" na firmu a její dobro, že? Náklady na miliónové odstupné jdou určitě z jiného balíčku peněz, takže finanční výsledky celé firmy se dosti zlepší v nějakých kategoriích, akcie možná půjdou nahoru a akcionáři zase něco vydělají na tom umělém rozhýbání trhu.

Nechtělo by to pomalu nějakou hloubkovou kontrolu, jakou zažila třeba firma Enron? (Asi bychom se všichni móooc divili, kolik slavných firem by rázem zmizeno z trhu.)

Jeden kolega je černoch z Kamerunu a je to velký fanda fotbalu, který když je nějaké mistrovství ve fotbalu, tak si bere dovolenou a kouká celej den na všechny možné zápasy. Jinak je to makač neskutečný, pracuje od nevidím do nevidím, bere si klidně i víkendové směny, no a když ten daný rok není žádný fotbal, tak si ani nechce brát dovolenou.

Dělal si z něho jeho týmový kolega legraci, že ho taky vyhodí se slovy: "Dostane merunu a vrátí se do Kamerunu."

Černý humor, já vím, ale každý si už zvyká na to, jak vyhazují americké firmy: Přijdeš do práce a máš na stole obálku s výpovědí a poslední výplatou. Popř. se ani nedostaneš do kanclu a sekretářka z recepce tě zavede k šéfovi, který ti oznámi, že už tě nikdo nepotřebuje a nazdar. Jen ti dovolí sbalit osobní papíry, fotky, propisky a děkujeme...

Jsem zvědav, co budou dělat všichni ti mlaďoši po škole, kteří toho tak moc neumí a najednou budou na ulici. Je mi jich líto, ale co se dá dělat?

Viz také - Jak vyhazují nadnárodní IT firmy

Celý příspěvek...

Stále dokola ty samé otázky aneb jakou cestou se vydat?

Dostal jsem právě mail od jednoho z bývalých (dobrých) šéfů z US, který založil svou další firmu. Je to fakt ďábel, že si mě pamatuje a docela mě potěšil, i když já ho asi nepotěším. Mimo jiné píše:

"In my opinion being a quick learner is a prerequisite to being a good developer in this ever-changing technological world. Based on your resume, our past business relationship, your work ethic and your ability to learn new technologies fast is why I want you working for my company. In a future separate email I will outline some specifics about our clients and the expected work methodology (all good news)..."

Hezké a tak mě napadlo, že dobrý šéf se také pozná dle toho, jak si pamatuje své bývalé spolupracovníky, popř. že s nimi udržuje kontakt i později, když už pro něj nepracují. Dobré vztahy s minulou firmou, s bývalým šéfem, totiž ukazují na kvalitu firmy a hovoří nejlépe o osobnosti takového šéfa.

(Pár dobrých šéfů si pamatuji, stejně jako pár tupců, se kterými jsem se v životě potkal a poučil se z jejich chyb.)

Napadá mě, že asi přehodnotím ten svůj názor, že nechci opět budovat "software house" a zaměstnávat lidi, neboť nejen ten poslední mail z US mi vnuknul myšlenku, že kdyby se podařilo spojit více schopných lidí, tak by snad něco takového ještě mělo smysl, když se ty zakázky z US tak hrnou.

Praha, jako "srdce Evropy", má velmi dobrý zvuk v cizině a americké firmy, se kterými jsem se v životě potkal, tj. dobré firmy s dobrými šéfy, co nemyslí jen na prachy a úsporu za každou cenu (outsourcing v Indii, či dovoz z Číny za dumpingové ceny) jsou většinou nadšené z práce, kvality a nasazení českých, případně slovenských vývojářů, či designerů.

Každopádně, chtělo by to úplně jiný a originální přístup, který budu muset promyslet, tj. jak sehnat kvalitní lidi to týmu, jak motivovat jejich nadšení a nasazení, jak sehnat kvalitní team leaders,... Hlavně, jak zůstat v pozadí a nezabýval se běžným provozem :-)

A pak také, jakou tou správnou cestou se vydat, neboť zdaleka ne všechny cesty vedou k cíli.

Celý příspěvek...

Jak by měl vypadat dobrý šéf? - 3.díl

Navázal bych na předchozí příspěvek, kde popisuji Jak se chová dobrý šéf, a zde uvedu pár opačných příkladů ukazujících praktiky špatného šéfa.

Jak tedy poznám špatného šéfa?

• vybírá si do týmu neschopné ňoumy, aby ho náhodou nepřeskočili v postupu ve firmě, aby mu náhodou neukradli "úžasný" podnikatelský nápad, aby náhodou nevydělávali více jak on;
  
  
• není schopen vysvětlit priority týmu - firmy a osobní úkoly novému členu týmu, není schopen připravit osobní plán rozvoje, není schopen vysvětlit vize a cíle firmy, oddělení ani týmu;
  
  
• práci a výkon členů týmu sleduje v "sofistikovaných" tabulkách v Excelu, či jiném "tabulkovém" systému a není schopen pochopit, že brzdí výkon a přidává práci ve formě nesmyslných byrokratických evidenčních procesů na úkor vlastní práce;
  
  
• práci a výkon týmu kontroluje "s bičem" v ruce, puntičkářsky vyžaduje plnění stupidních administrativních úkolů, aby bylo všechno "správně" zaevidováno, bez ohledu na to, jestli to bylo splněno nebo jen vykázáno;
  
  
• své zaměstnance, podřízené, či členy týmu považuje za malé děti bez mozku a neustále vymýšlí seznamy úkolů, který musí každý jeho podřízený zaměstnanec plnit v přesném čase a bez ohledu na nesmyslnost daného úkolu;
  
  
• nezná zaměstnance jménem, nesleduje, kdy mají narozeniny, neví jestli jsou svobodní, či ženatí / vdaní, popř. jestli mají děti;
  
  
• nezajímá se o osobní rozvoj zaměstnanců, či členů týmu, nemá plán individuálních školení pro zaměstnance;
  
  
• myslí jen na sebe a své osobní výhody a svým osobním výhodám je schopen podřídit všechno, falšovat výsledky, mlžit termíny dodání, lhát podřízeným i vyššímu managementu, lézt do... vedení;
  
  
• u svých podřízených vyžaduje přesnou a dochvilnou docházku (na minuty) a osobně kontroluje délku času strávenou na obědě, či na záchodě, všímá si, kdo a kdy přichází a odchází do - ze zaměstnání, i když sám osobně nedbá na dodržování pracovní doby.
  

A zde moc pěkné reklamy na Jobs Pages s opičkami :-)

Tak co, asi znáte nějaké příklady špatných šéfů, že?

Celý příspěvek...

Jak by měl vypadat dobrý šéf? - 2.díl

Je teď úplně jedno, o jakého šéfa se jedná, jestli já osobně buduji vlastní tým specialistů a stávám se tak šéfem nebo mám vlastní firmu a chci jako šéf zaměstnávat lidi, popř. jestli se jedná o šéfa v nějaké firmě - lokální, či nadnárodní, v ČR nebo v USA. Principy jsou, dle mého, úplně stejné.

Dobrý šéf je dobrý šéf! Dobrá firma je dobrá firma!

V případě, že mám již nějaké zaměstnance, tak ideální je, když je na šéfa povýšen ten nejschopnější člen týmu, který má přirozenou autoritu, prokázal jak odborné, tak i lidské kvality, dokáže dobře jednat s lidmi - od podřízených až po vyšší management. Obvykle je těžké takového člověka najít, ale "všechno jde, stačí chtít a umět".

(Každopádně je to smysluplnější, jak zaměstnat jako šéfa někoho z venku, kterému bude pár měsíců trvat, než zapadne a navíc, nikdo nemá jistotu, že bude opravdu schopný a že nepokazí, co může.)

Jsem-li tedy šéfem nebo mám-li ve firmě člověka, který dostal nějakou oblast na zodpovědnost, včetně pravomocí, odpovědnosti a určitého počtu lidí k vedení, tak co mu doporučit, aby se jako správný šéf choval?

Jak se chová dobrý šéf?

• vybírá si k sobě do týmu lidi schopnější, jak je on sám, neboť pochopil, že schopnější zaměstnanci mu pomůžou lépe plnit jeho priority a jeho úkoly, za které je jako šéf oddělení-firmy placen, popř. z čeho profituje jeho firma;
  
  
• snaží se mít poslední slovo při výběru nových pracovníků do svého týmu a nenechává výběr na nějaké pracovní agentuře ani na firemním HR oddělení;
  
  
• dokáže osobně pomáhat novým zaměstnancům, je schopen pro ně připravit plán profesního rozvoje, je schopen vybrat správného mentora, který se o nového člena týmu dokáže v začátcích postarat;
  
  
• své zaměstnance, podřízené i členy týmu bere dobrý šéf jako rovné "partnery", naslouchá jejich hlasům a uvažuje nad jejich nápady;
  
  
• je schopen nenápadně kontrolovat práci členů týmu a jejich výkonnost, dokáže rozlišit nasazení a výkon členů týmu a dle toho je oceňovat - morálně i finančně;
  
  
• zná všechny své zaměstnance jménem, má povědomí o jejich rodinné situaci (top manager zná i jména partnerů, či dětí, případně datumy narození zaměstnanců - z hlavy, či pomocí dobrých IT systémů pro management);
  
  
• ví, co trápí každého v týmu, vede si evidenci jejich přání, co by chtěli dělat, jaké školení by potřebovali a celkově myslí na jejich profesní i osobní rozvoj;
  
  
• přemýšlí, jak zlepšit pracovní podmínky práce všem zaměstnancům, jak v rámci možností firmy rozšířit firemní požitky a výhody, přichází s podněty na mimopracovní aktivity, které by mohla zaštiťovat firma;
  
  
• nemyslí na sebe, ale v první fázi na prosperitu firmy, spokojenost zaměstnanců a členů týmu, neboť ví, že spokojený zaměstnanec = lepší výkon a výsledky = lepší prosperita celé firmy;
  
  
• preferuje plnění svěřených úkolů před striktním dodržováním pracovní doby, prosazuje pružnou nebo volnou pracovní dobu, umožňuje podřízeným práci z domu přes Internet.
  

Znáte nějaké příklady dobrých šéfů? Jak vy se chováte ke svým kolegům, šéfům, či podřízeným?

Viz pokračování - Jak tedy poznám špatného šéfa?

Celý příspěvek...

Jak by měl vypadat dobrý šéf?

Stále častěji narážím na šéfy nebo managery, chcete-li, kteří se dostali do vedoucí pozice a ani netuší, v čem by měla spočívat role šéfa týmu, oddělení, divize, či šéfa firmy.

Od dětství jsem měl představu, a stále jsem tak naivní, že tomu věřím, že JEN ten nejschopnější pracovník týmu se po čase může stát team leaderem, tj. šéfem týmu. Šéfem týmu lidí, u kterých má přirozenou autoritu, kteří ho berou odborně a oceňují i jeho osobní kvality. Logicky, nejlepší šéf týmu, který ověřil své schopnosti vést a motivovat menší skupinu lidí, se může po čase vypracovat díky svým schopnostem, znalostem a zkušenostem na nějakého vyššího šéfa oddělení, divize, popř. i celé firmy.

Teoreticky to takhle může fungovat a znám pár firmiček (u nás i v cizině), ve kterých se tento princip dodržuje. Důvodem je nejspíše menší velikost takových firem, čisté a průhledné interní procesy, jasná odpovědnost za rozhodování, přímý podíl majitele, či akcionářů na řízení firmy, popř. převažující podíl schopných a rozumných lidí v managementu firmy.

"Úspěch firmy je i mým osobním úspěchem!"

Jaká je radost pracovat pro takovou firmu, kde jsou přesně definované odpovědnosti, kde lidi na všech úrovních jsou oceňováni dle svých výkonů a schopností, kde povyšován je vždy ten nejschopnější. Taková firma pak MUSÍ prosperovat, neboť jsem přesvědčen, že kromě jasné definice strategie, odpovědnosti a oceňování, dokáže taková firma inspirovat a motivovat zaměstnance k nápadům, inovacím a k nejvyšším výkonům, takže jsou schopni tzv. dýchat pro firmu.

Pak je ovšem i jiná skupina firem, která povyšuje ty nejschopnější vlezdoprdelky, která za šéfy dosazuje lidi od konkurence, kteří osvědčili své schopnosti v předchozí firmě takovým způsobem, že musí odejít a jejich jediná kvalifikace je to, že pracovali přece u firmy XYZ a takového specialistu musíme zaměstnat.

Takového chalana dobrého poznáte snadno dle toho, že se nejdříve zajímá o to, jaký firemní vůz dostane, jaké jsou firemní požitky, jestli bude mít vlastní kancelář,...

Další charakteristikou takového managera je to, že nevydrží ve vedoucí pozici, popř. ani v dané firmě, déle jak 1-3 roky (dle velikosti firmy), což je obvyklá doba, kdy by se mohly projevit jeho praktické schopnosti a případné konkrétní výsledky jeho (ne)schopnosti v číslech, což je také klasická charakteristika ichtylů a zmrdů.

Viz jednoduchá statistika působení takového managera ve firmě:

1. rok po nástupu - seznamování se s novou firmou a interními procesy (hlavně tedy s bonusy, firemními požitky a výhodami, cestování po pobočkách ve světě,...);

2. rok - zavádění nových formulářů, templates, statistických tabulek v Excelu, případně drobná reorganizace oddělení, týmů, hledání nohsledů a povyšování ňoumů, aby se "opevnila" současná pozice;

3. rok - osobní zjištění, že jsem neschopný a hledání si nového místa (nejlépe u konkurence) za více peněz, s lepším autem, na vyšší úrovni řízení,...

Takový "manager" obvykle lehce najde nové místo, neboť za svého působení v předchozí firmě si stihl udělat několik dalších odborných titulů - třeba MBA titul nebo nějakou drahou ITIL certifikaci, což mu všechno zaplatila firma, no a neberte takového schopného managera!

Zbytek firmy si sice oddechne, že se zbavil takového ňoumy, ale obvykle oddělení nebo firma je již v takovém rozkladu, že odchází i většina schopných jedinců a celá firma jde do...

Viz také - Related Links:

- Jak se chová dobrý šéf?

- Jak tedy poznám špatného šéfa?

- Zmrdi, vohnouti, ichtylové

Celý příspěvek...

Chcete pracovat v českém Google nebo raději v Irsku, či ve Švýcarsku?

Četl jsem v Týdnu rozhovor s paní vedoucí českého Google o životních zkušenostech - od děrných štítků a počítače EC1045, přes nutnost studovat a mít prestižní vzdělání na kvalitní škole, cenzuru v Číně, až po vlastní hry 4bambini, které paní vedoucí vymyslela, než nastoupila do Google.

Pěkný rozhovor, co mě ale trochu zarazilo (kromě známé cenzury v Číně, kterou zavedl Google na přání komunistické vlády), tak byla odpověď na otázku, jestli je problém sehnat kvalitní zaměstnance do české pobočky. Nejen na základě toho vím zcela určitě, že v takovém českém Google nebudu pracovat - ani já ani nikdo z mých známých, neboť na to máme podobné názory a nelíbí se nám takový přístup.

(Zrovna nedávno jsme se u pivka bavili, co nám dala - vzala vysoká škola, jakého "prestižního" vzdělání se nám dostalo a k čemu nám to všechno bylo.)

Prý, v Google se standardně dbá na prestižní vzdělání dle trendu zakladatelů Google. Že by tedy vstupenkou do Google byl titul ze Stanfordu? Nebo by stačil MIT v Bostonu, Harvard, či Oxford?

Zajímalo by mě, proč tak posuzují kvalitní vzdělání, jako by to byla nějaká ukázka kvalit člověka, ať už odborných nebo osobních. Copak Google neví, jak vypadá studium na vysokých školách (nejen českých)? Copak to, že někdo přerušil VŠ proto, že stála za houby nebo že začal podnikat, či začal pracovat v zajímavé firmě někde v zahraničí, vypovídá nějak o kvalitě osobnosti? Není to náhodou lepší, ve srovnání s mnoha věčnými studenty, které škola nebavila, ale "nějak" ji dokončili?

Vždy, když jsem přijímal nějaké zaměstnance a dělal s nimi pohovory, tak mě spíše zajímalo, jakou mají praxi, na čem už pracovali, co je bavilo, jak řešili problémy, jaké mají koníčky, co čtou, kam cestují,...

V případě absolventů VŠ jsem se vůbec nezabýval, CO a KDE studovali, ale JAK studovali, tj. co je bavilo, jakou dělali diplomku, jestli chodili na odborné stáže, kde si mohli nějaké znalosti vyzkoušet, jestli v rámci nějakého programu vyjeli do ciziny, jaké měli další aktivity... To vše totiž vypovídá o kvalitách člověka mnohem lépe, jak nějaký titul z prestižní univerzity (o zprofanovaných titulech MBA ani nemluvím).

Jinými slovy, raději přijmu chytrého a schopného člověka, co zanechal studia, neboť jel na 1 rok dělat průvodce do Austrálie a další rok do Afriky vyučovat děti počítačům, jak rádoby vzorného studenta z prestižní VŠ, který jen papouškoval látku ve scriptech.

Mimochodem, úroveň vzdělání v cizině, např. v USA, je také velmi diskutabilní a kdo někdy byl v US na studijním pobytu, tak určitě má své zkušenosti. Že někdo studoval Stanford nebo Harvard ještě neznamená, že je nějak extrémně chytrý, je to spíše ukázka toho, že to "vydržel", příp. měl čas a peníze na studium ;-)

Takže, milý Google, jen prestižní vzdělání ještě není ukázkou nadání, schopností ani opravdového nadšení žádného zaměstnance.


Viz také - Tyden.cz - Šéfka českého Googlu
"Českou pobočku internetového impéria Google vede žena - čtyřicetiletá Taťána le Moigne. Než přijala loni na podzim tuto nabídku, vymýšlela doma během mateřské dovolené dětské hry,..."

Viz také - Working at Google New York (NYC)



A kdo by chtěl pracovat v Google, tak doporučuji raději zkusit více technologicky zaměřené pobočky, např. Google Ireland.

Celý příspěvek...

Proč nechci budovat tým vývojářů v ČR

Jeden čtenář se v komentáři k jednomu dřívějšímu příspěvku na téma IT Systémy v Excelu ptal na následující:

"Chtel jsem se zeptat, proc proste nektere ze zakazek co nestihas nepredavas dal lidem v cr, ktere by sis overil, ze umi a neberes nejaky share?"

Musím to tedy trochu objasnit:


1. Doporučovat se dá jen to, s čím má člověk zkušenosti

V zásadě se nebráním tomu, že bych někomu v ČR dohodil zakázku, kterou mi někdo pošle a já na ni nemám čas nebo se mi nelíbí, popř. je mimo můj obor, či zákazník přímo požaduje nějaké prostředí, programovací jazyk nebo technologii, které neovládám a nemám čas se učit.

Musím ale říci, že když už někomu něco přepošlu, tak musím mít 99% jistotu, že zakázka bude nějak (alespoň) uspokojivě vyřešena. Když už nějakému zákazníkovi doporučím specialistu, tak dávám všanc své jméno a tak se tohle dělá jen mezi lidmi, které člověk zná a má s nimi nějaké zkušenosti. V každém případě je jednodušší a rychlejší zákazníkovi z USA doporučit nějakého specialistu z USA.

Už se mi také párkrát vymstilo, když jsem někomu v ČR něco dohodil a pak se mi po čtvrt roce zákazník z USA ozval s výčitkami, "koho" jsem jim to doporučil, že daný "specialista" není schopen něco dodělat, že někdo nedodržel termín dodání, že někdo není k zastižení, že řešení je špatné a co oni teď s tím?!


2. Není to můj primární "business"

Nechci se také zabývat tím, že budu hledat někoho, kdo by chtěl na nějakém projektu pracovat, nechci ztrácet čas hledáním, jestli má nějaký externista čas, jestli zná to či ono, popř. jestli se mu nabízený projekt líbí nebo ne. I kdybych měl seznam zájemců o spolupráci, kteří by se specializovali na nějaké technologie, tak by mi to zabralo čas, než bych někoho našel, domluvil se, předal zakázku, popř. začal hledat někoho jiného a opět stejné domlouvání ;-)

"Čas je jediná hodnota, kterou máme a záleží jen na nás, jak se svým časem naložíme." (Viz také - Nežijte život někoho jiného)


3. Nechci budovat žádný tým vývojářů ani zakládat firmu

Kdybych to chtěl dělat, tak bych si musel udělat seznam externích vývojářů pro různé technologie, nejlépe mít několik lidí pro jednu oblast, průběžně seznam updatovat, sledovat, kdo je jak vytížen, na co se specializuje, jaké má zkušenosti. A když už bych tedy měl nějaký takový seznam, tak bych musel jednotlivce trochu otestovat, jak na tom jsou s odborností, kdy stejně bych neměl jistotu, že by pak na nějaké "dohozené" zakázce pracovali kvalitně, či dodrželi termín.

To už by bylo lepší založit software house a zaměstnat vlastní programátory, ale já nechci a nemíním dělat nějaky body-shopping, tj. dealera, který nabízí a prodává lidi a stará se jen o nějakou administrativu. Z toho jsem už vyrostl!

Se zaměstnáváním stálých i externích vývojářů jak z ČR, tak i z USA, už mám své "zkušenosti" a nechce se mi řešit s tím spojené starosti. (Viz také - Nutnost specializace...)


"Spoléhejte se jen sami na sebe, na své znalosti a zkušenosti, snažte se sami, neboť nikdo za vás váš život žít nebude."

Dostanu-li tedy nějaký návrh na spolupráci, tak buď se na to vrhnu sám a zodpovídám si tak sám za svoji práci, za svoje nasazení, za slíbený termín dodání, případně to dohodím co nejrychleji prvnímu člověku, co mě napadne a s kým mám zkušenosti.

Vůbec mě nezajímá nějaká provize za práci, neboť to se ani nedá nijak domlouvat a stačí, že příště jsem třeba zase já "na oplátku" doporučen někým jiným. Jasně, že někdy někoho nenajdu hned a tak zakázku s omluvou odmítnu a doporučím jen nějaké kontakty, kde by se mohl zákazník zeptat.

Už před časem jsem si říkal, že je to vlastně škoda, jak to tak sleduji na Webu a v okruhu svých známých, kteří by se na něco chtěli vrhnout. No a jelikož i nějací kolegové v US řeší podobné "problémy", tak jsme se rozhodli (společně s jedním dobrým americkým chalanem), že to vyřešíme jednou provždy a uděláme jednoduchý portál pro všechny zájemce o remote work zakázky, který bude zaštiťovat US firma a kam budeme odkazovat všechny naše zákazníky stálé i nové, kteří tam budou moci zadávat své poptávky, popř. hledat lidi.

(Nebude to ale ani Guru.com ani Freelance.com, neboť to bude pro jiný okruh zákazníků a jiný okruh specialistů.)

Je to před dokončením, ale díky současnému stěhování, zapojování serverů atd., jsme to museli ještě posunout. Snad tedy v nejbližší době...

Celý příspěvek...

Google Logo v HTML

Ještě k té Google Error - je zajímavé, jak na té Google Error stránce nepoužili Google Logo jako obrázek, ale nápis zobrazovali jen v HTML pomocí FONT tagu - zde je ten jejich source code, kdyby to někoho zajímalo:

<table border=0 cellpadding=2 cellspacing=0 width=100%>
<tr><td rowspan=4 width=1% nowrap><b>
 <font face=times color=#0039b6 size=10>G</font>
 <font face=times color=#c41200 size=10>o</font>
 <font face=times color=#f3c518 size=10>o</font>
 <font face=times color=#0039b6 size=10>g</font>
 <font face=times color=#30a72f size=10>l</font>
 <font face=times color=#c41200 size=10>e</font>
 &nbsp;&nbsp;</b><td>&nbsp;</td></tr>
<tr><td>&nbsp;</td></tr>
<tr><td bgcolor=#3366cc>
 <font face=arial,sans-serif color=#ffffff>
 <b>Error</b></font></td></tr>
<tr><td>&nbsp;</td></tr>
</table>

Google
	Error

Každopádně se z toho asi picnu, neboť sice jde vkládat HTML kód na Blogspot.com (Blogger.com), ale nejde nijak omezit, aby nový příspěvek nebyl po publikování na Blogspot.com automaticky upraven o nějaký interní HTML kód.

(Vloží se např. TBODY tag, odstraní se BR tagy, náhodně se doplní SPAN nebo DIV,... prostě mírný bordel!)

Taky barvy loga moc neladí, neboť Google asi nemá pořádný tool, který by zjistil přesné barvy písmenek, ze kterých se Google nápis skládá ;-)

Navíc, jak jsem zjistil, tak na Blogger.com nejde zobrazit čistý HTML text ani v <code> ani v <pre> Tags ani jinak konvertované do podoby, aby bylo možno plně zobrazit HTML source i když se konvertují znaky "<" i ">".

<PRE> Tag vypadá takto:

pre text example

<CODE> Tag vypadá takto:

code text example

Ách jo, asi je čas přejít na jiný server a jiný blogovací systém, což se mi tedy opravdu nechce, neboť Blogger.com je jinak skvělá blogovací platforma s plno dobrými funkcemi. Budu to musel ale ještě nastudovat, abych tady neplácal hlouposti, že něco nejde.

Zde ještě obrázková podoba toho "loga" Google Error:

Viz také - Free Templates pro blog na Blogger.com

Celý příspěvek...

Google Error jako new Google "function"?

Potřeboval jsem něco urgentně najít na jednom odborném Google Blogu - AJAX Search API Blog, kde jsem věděl, že to je popsané. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem narazil na novou Google function. Znáte Google Error?



Prý, "try again in 30 sec.", ha ha ha. Nešly žádné servery, takže žádné Blog stránky na blogspot.com nebyly dostupné, včetně hlavní blogger.com stránky, přibližně asi 2 hodiny. Což je docela palba, když hledáte něco, co je popsané jen v nějakém blogu na blogger.com a nikde jinde jsem to nenalezl.

Napadá mě, že prvotní idea při zakládání Google byla, že si Larry Page chtěl stáhnout celý Internet na svůj lokální počítač (pak z toho vyšel vlastně Google Index). Takže co tu prvotní ideu zopakovat, když se Google teď hlavně věnuje vydělávání na reklamách Google Adwords, taškařicím s PageRankem, triky s pozicemi ve vyhledávačích,... a co si znovu říci:

"Jak si stáhnu celý Internet na svůj server?"

Možná víte, že jde stáhnout celou Wikipedii, což je jeden projekt na kterém se "bokem" podílím. Je tak možné mít dostupná kompletní data z Wikipedie lokálně (třeba na Intranetu). Takže asi ten náš projekt doplníme také o stáhnutí celého blogger.com, popř. něčeho dalšího :-))

Poznámka: Stejně nejlepší idea, kterou kdo kdy měl, byl úžasný nápad jednoho bývalého kolegy:

"Jak zazipovat cokoliv do 1 Byte?"

Celý příspěvek...

"Informační systémy" v Excelu bych zakázal

Dostal jsem opět žádost od jedné počítačové firmy na Floridě, zda bych jim nepřevedl starý informační systém, co mají v Excelu, do něčeho jiného.

Já se z těch "expertů" fakt asi picnu! Není totiž měsíc, kdy bych něco podobného nedostal. Nejhorší ale je, že ta počítačová firma nabízí taková řešení i nějakým svým zákazníkům.

Ale všechno je asi možné v Améérice...

V žádosti o pomoc se píše:

"I have been trying for months to find a way to develop a quotation / email system that will replace a fairly complex spreadsheet that I have written in Excel and using Outlook Express email templates with a lot of copying and pasting.

Do you think an app developed in Excel could be duplicated/improved in a real client/server or web environment? If so, I could send you the project details and maybe you could provide an estimate to do the job.

I have attached some samples. When a quote become an order, the same spreadsheet (modified) is used for the PO emailed to the manufacturer and for the order confirmation emailed to the customer. But this needs to be redone in way that will eliminate all the copying and pasting I do between Excel, Outlook Express and QuickBooks."

Jak jsem pochopil z ukázek v příloze mailu, tak objednávka zákazníka se všemi položkami je zaevidována v excelovské tabulce, kdy někdo pak udělá jen Copy-Paste z Excelu do Outlooku, kde je nastaven nějaký template s pěknou grafikou (logo v hlavičce, info v patičce), pošle manuální email výrobci jako Purchase Order (PO) a pak druhý email jako potvrzení objednávky zákazníkovi.

Nevím přesně, jaký další Copy-Paste proces se pak dělá z Excelu, či Outlooku, do QuickBooks, ale tohle mi úplně stačí.

To jsou věci, že? Ale nedivím se, už jsem párkrát viděl takové velmi sofistikované řešení v Excelu, kdy nějaký programátor vyvine neskutečné úsilí, aby nějakou tabulku rozpohyboval všemi možnými makry, výpočty na různých záložkách, grafy apod.

(Podotýkám, že nemám nic proti Excelu, když se použije na to, na co je určen, totiž k jednoduché osobní evidenci položek v tabulce s výpočty, grafy, či statistikou.)

Zásadně ale nesouhlasím s těmi pseudo informačními systémy, účetnictvím a jinými evidencemi, které někdo plácá v Excelu a pak nasazuje někde ve firmě více uživatelům, aby mezi sebou takhle sdíleli data v síti. To vše jen proto, že takový programátor žádnou jinou technologii neumí ;-)

No nic, konec kritiky, když je někdo hloupej, tak ať platí. Už jsem to několikrát dělal, neboť mě docela baví tvořit něco nového a nabídnout profesionální řešení, tj. udělat Reverse Engineering, nový datový model, GUI pro Windows i Web k tomu. Navíc, takové zakázky nedají moc práce, jsou skvěle placeny, obvykle se tak i získá stálý zákazník, který dále rád platí za údržbu, nové verze apod.

Bohužel, starosti s novým bytem a dokončování několika projektů mě plně vytěžují, tak jsem dohodil tuhle konverzi kolegovi na Floridě, který se tím rád zabývá. Ten už toho zákazníka patřičně o hlouposti poučí, až jim vyfakturuje svou hodinou sazbu :-)

Celý příspěvek...

Proč je Podnikání v USA výhodné a proč český trh stojí za...

Vedeme zrovna diskuzi o tom, do čeho investovat peníze, ať neleží ladem, a jeden z návrhů jsou reality, což každopádně stojí za úvahu.

Bydlení v Praze jsme konečně vyřešili, kdy po letech jsme nalezli byt snů, který splňuje většinu našich představ, takže se vyplatilo to dlouhodobé hledání a čekání na tu správnou nabídku. Nechtěli jsme bydlet ani na okraji Prahy ani někde v baráčku za Prahou a dojíždět každý den do města za prací, do školy, za koníčky a zájmy, jak to dělají tisíce jiných, kteří si neváží svého času.

Odpovídající byt na okraji Prahy, popř. vila kousek od Prahy, by sice přišly asi na třetinu toho námi vyhlédnutého, ale jelikož naše priority jsou jiné, tak preferujeme velký cihlový byt (+200 m²) s velkými pokoji v centru města a s výhledem na Vltavu a Hradčany. No a sen se splnil, takže po drobných úpravách se budeme asi za měsíc stěhovat.

Možná pak k tomu bytu časem pořídím nějakou malou jachtičku, když už mám kde parkovat :-)


Reality v US a na "pokřiveném" trhu v ČR?

Po té zkušenosti mě napadlo, jak je trh v ČR zdevastovaný a jak bude ještě dlouho trvat, než se to změní. Co si má člověk myslet o trhu s byty v ČR, kdy pro srovnání, kdekoliv v Americe člověk najde dům nebo byt snů za pár korun a za zlomkovou cenu toho, co stojí něco podobného u nás?

Chcete-li se pobavit, jaké někdo požaduje peníze za cihlové byty v Praze na kvalitních místech, tak pro zasmání doporučuji ceny bytů v Praze, kde kdysi nabízeli třeba byt 1+1 za 12 300 000 CZK nebo 4+1 za 35 750 000 CZK.

Fakt, neskutečné ve srovnání s byty třeba v Bostonu nebo New Yorku, o Floridě ani nemluvě!

Pochybuji, že by Praha až tak moc okouzlila někoho, jako je Brad Pitt a Angelina Jolie, či Madonna, že by udělali takovou hloupost a dementně investovali do takhle extrémně předražených bytů.

Malý český človíček si snad myslí, že jeho byteček má stejnou cenu, jako byt někde na Montmartru v Paříži, či v Greenwich Village v New Yorku?

Jelikož se ale ten pokřivený trh netýká jen realit, ale podobně to funguje ve všech oborech v ČR, tak stále častěji si ověřuji, že nemá cenu cokoliv rozbíhat v ČR. Jediná možnost je myslet globálně a když už nepodnikat celosvětově, tak stojí za to se soustředit alespoň na americký trh. Úspěch je zaručen ve všech oborech.

Pro všechny ty nevěřící Tomáše a Zuzany, zde je pro inspiraci pár ukázkových cen nemovitostí v USA, co jsem našel za 5 minut hledání na Webu, do čeho bychom mohli investovat, kdy ty nejlepší kousky si z pochopitelných důvodů nechám pro sebe:

- byteček na Floridě, kousek od Pensacoly v Navarre Beach s výhledem na moře, včetně bazénu u baráku, za bratru nějakých 2,7 miliónu CZK ($169.900)?

- cihlový patio dům (3 bedroom, 2 bath, 1,755 sf) za pouhých 3,1 miliónu CZK ($192,900)?

Zde si můžete zkusit vyhledat nemovitost v USA v mém oblíbeném Ft. Lauderdale (Florida), kdy stačí omezit hledání na High Price a Property Type, popř. Area. Jen pro zajímavost, co najdete za nemovitost ve státě Florida (Miami Beach) a okolí v ceně do $200.000 a pak to porovnejte s cenami nemovitostí v Praze.

A nebo tady je vyhledání nemovitosti na Floridě, co mají v ceně do $155.000, což je asi 2,5 MIO CZK.

Jak říká můj kamarád, "raději být potulnej pes v New Yorku, jak bohatý šejk v arabském světě". No a já bych doplnil, že raději mít malý byteček v Bostonu nebo na Floridě, jak vilu za Prahou, popř. 3+1 v Řepích, Butovicích, či luxusní "rezidenci" někde u spalovny odpadků v Malešicích (že Vojto) a splácet takový "životní" úvěr až do důchodu ;-)


Doporučení na závěr:

Nemáte-li děti, popř. nechodí-li děti ještě do školy a nejsou-li tak vázané na kamarády, kroužky apod., tak se, prosím, seberte a prchejte do ciziny.

Nejenom, že se vy a celá vaše rodina naučí pořádně anglicky, což je a bude language of the world, ale také vypadnete z toho malého českého (zatuchlého) rybníčku, vypadnete z té české malosti, dostane se vám příležitostí, o jakých by se vám v Čechách ani nesnilo, budete oceňováni jen a pouze za své nasazení, otevřou se vám oči, můžete si splnit jakýkoliv sen, co jste kdy měli.

Navíc, dáte do života sobě i celé rodině vklad, který nikde jinde nenajdete a ničím nenahradíte.

Nebo si snad někdo myslí, že když si vezme hypotéku na 3+1 v Butovicích, kterou bude splácet do konce života, že se mu splní nějaké životní sny?

Celý příspěvek...

Podnikání v USA a realitní trh s Virtual Tours

Na webu Podnikání v USA běžela svého času zajímavá diskuze o malém nápadu jednoho dobrého chalana na podnikání, který se "cudoval, ze to nikto nerobi". No a poslal nápad, že každá realitní nabídka by se mohla doplnit o krátkou video prezentaci daného bytu, kanceláře, či nemovitosti, s tou úžasnou výhodou, že zákazník tak nebude ztrácet čas osobní prohlídkou ;-)

Pominu teď, že snad chtěl za tento skvělý nápad něco zaplatit, popř. si nechat "vyplacat nejake percento z predaja", což bylo asi způsobeno jen a pouze neznalostí a nezkušeností daného mladíka, který se asi ještě nenaučil hledat na Webu. Kdyby totiž uměl hledat v Googlu, tak by jistě lehce objevil plno realitních stránek, které už dááávno takové a podobné video prohlídky realit na Webu nabízejí - jak v ČR, tak i ve světě.

Pěkné virtual tours nemovitostí jsou k nalezení opravdu všude na Webu, v nepřeberném množství a kvalitě, stačí jen trochu pohledat.

Ovšem ty legrační ceny nemovitostí v USA mě překvapují stále dokola a napíšu o tom asi zamyšlení v příštím příspěvku, neboť je potřeba trochu otevřít oči všem nešťastníkům, kteří si šetří na svůj pěkný byteček, který si chtějí koupit na výhodnou hypotéku někde v paneláku v Butovicích, kterou pak budou splácet snad až do důchodu a vůbec netuší, jaké jsou opravdové ceny nemovitostí v reálném světě ;-)

Celý příspěvek...

Opravdu veeelké vlny aneb největší surfař všech dob

Jeden z mých nesplněných snů (zatím) a něco na zlepšení nálady, jste-li tedy příznivci surfingu a sunny beaches :-)

"Contests are less about the one big wave than about your performances. Surfing is about your body of work. It's about art. I would snap if I was letting someone other than the audience determine my fate. How does a musician judge his thing? By how many people love his music?" (Laird Hamilton)




A ještě něco na "uklidnění" z MySpaceTV po té surfařské tsunami vlně v minulém videu...

Celý příspěvek...

Jak jsem chytil "italského" hackera v Praze

Jsou děti, které mají doma počítač a hrají na něm hry, chatují s kamarády přes ICQ, telefonují se spolužáky přes Skype, píšou si seminárky, tvoří Web stránky, píšou si blog, skládají hudbu, dělají grafiku...

Pak jsou ale u nás i děti, které nemají takové možnosti, o které se domestikovaní "Italové" moc nestarají, nechají je lítat bez dozoru celý den po městě (hulákat a otravovat slušné lidi), nechají je nakupovat bez kreditních karet v obchodech, nechají je uklízet v parku (dělat bordel),...

No a z takových dětí ulice pak můžou vyrůst třeba zkušení hackeři počítačových a bankovních systémů. Doufám jen, že Komerční banka je dostatečně zabezpečená proti takovým náhodným útokům hackerů všech kategorií, že má zabezpečené své bankomaty, že servisní PIN není datum narození Harryho Pottera nebo Nea z Matrixu.

Dnes jsem náhodou potkal jednoho mladého začínajícího hackera, který se vší silou za použití metod Smurf Attack a Brute Force Attack snažil obelstít zabezpečení bankomatu KB. Jeho znalosti nebyly na takové výši, aby obešel veškerá zabezpečení, ale metody jeho Brutal Force Attack by stály za zapsání do knihy Hacking a cracking bez tajemství.

Mladík použil sofistikované metody strkání všeho možného do zdířky pro platební karty, od jízdenek MHD, přes staré papírky o transakci, až po pivní vršky válející se kolem, a všechny své hackerské pokusy doplňoval obouruč vyťukáváním stovek numerických kombinací na klávesnici.

Rychlost vyťukávání a síla úderů do klávesnice bankomatu byly obdivuhodné a je vidět, že kdo nemá doma vlastní počítač, tak má nejlepší předpoklady pro budoucí kariéru v hackerské profesi. Zdá se také, že mladý hacker se chybějící znalosti zabezpečení snažil nahrazovat jednoduchou metodou:

"Tož tam naflákej ňáký numero, Dežo, hlavně ať sú prachy!"

Dovolil jsem si vyfotit mladého borce při akci, za což jsem si vysloužil obdivný pokřik celé komunity v okolí, která povzbuzovala mladého hackera, takže jsem raději prchnul, aby mi pro dobročinné účely nezabavili foťák, mobil, notebook, či peníze, kreditky, mikinu...


Doufám jen, že Komerční banka má zabezpečené bankomaty proti vetřelcům všeho druhu - od chrobáků, komárů, až po kladiva, sekyry i vreckové nožíky ;-)

Celý příspěvek...

Základní pravdy, které mě nikdy nezklamaly

Jak jde čas, tak jsem si ověřil některá pravidla, která mi kdysi dávno někdo chytrý řekl, ale já blázen jim tenkrát nevěřil. Až po nějaké době, asi jak jsem trochu vyrostl a získal více rozumu, tak jsem je znovu objevil. Klasicky, nikdo v určitém věku nevěří ničemu, co si sám neověří, nevyzkouší a na co sám nepřijde.


"Don't Trust Anyone Over 30!"

Tohle staré hippies heslo "Nevěř nikomu nad třicet" mě provázelo dost dlouho, asi dokud mi také nebylo přes třicet. Ale každopádně, i když mi před pár lety bylo třicet, tak jsem se ani "nezaprodal" a ani nepodlehl establishmentu, jak někteří kolem, kterým třeba ještě nebylo třicet, ale je na nich vidět, jak jsou mimo, jak je konzumní společnost převálcovala, jak ztratili své sny a ideály.


"A dog that is too old to learn new tricks has always been too old to learn new tricks."

Parafráze na "Starého psa novým kouskům nenaučíš" trochu navazuje na předchozí, ale asi lépe vystihuje podstatu. Je spousta starších lidí, kterých si vážím za jejich nadšení, otevřenou mysl, či schopnost přijímat nové podněty a učit se rychle nové věci. Naopak, každý asi kolem sebe zná někoho, kterému není ani 26 a už se chová jako starý pes.


"When all you have is a hammer, every problem looks like a nail."

Jak tohle přesně platí v IT je neuvěřitelné! Někdo umí jeden programovací jazyk nebo jednu technologii, popř. jednu databázi, a tak bude všechny problémy (informační systémy) řešit právě a pouze v daném prostředí, bez nějaké ohledu na to, jestli to má smysl, jestli není řešení předimenzované. Např. někdo "umí" jen Javu a tak ji bude a bude a bude používat na úplně všechno, bez ohledu na kvalitu takového řešení. Místo toho, aby se ještě naučil SQL a doplnil Java GUI o pár uložených procedur a triggers.


Nothing is Impossible!

Podobně zní a možná je i přesnější "Všechno jde, stačí chtít a umět!", popř. jak použila ve své reklamní kampani firma Adidas - "Impossible is Nothing". Tohle je jedno z nejdůležitějších pravidel, které jsem si osvojil a dle čeho si již delší dobu řídím. Je to navíc pěkný argument na všechny ty "kecy", co jsou slyšet kolem a které jsou charakteristické pro většinu českého národa, tj. že něco nejde, nepůjde, že to nemá cenu ani dělat protože...

Podobným škarohlídům, ňoumům, nefachčenkům, lenochům, co se jim do ničeho nechce, ale hledat důvody, proč něco nejde, to umí, stačí říci tuhle magickou větu, že "všechno jde, stačí chtít a umět", a najednou je klid. Na tohle totiž nikdo nemá žádný proti-argument, protože opravdu stačí jen "chtít" a "umět", aby se něco podařilo.

Když totiž budu opravdu chtít, tak se naučím cokoliv, třeba namalovat obraz nebo naprogramovat driver pro tiskárnu, či se naučím arabsky. Jistě, něco mi bude trvat pěkně dlouho, ale to nevyvrací to zlaté pravidlo :-)

Celý příspěvek...

Český "Sergey Brin" aneb "výstřední milionář" dostal vízum do USA

Docela jsem se pobavil při čtení blogu majitele Seznamu a jeho příspěvku "Poprvé ve svém životě jsem navštívil USA". Popisuje, že byl poprvé ve Státech a jak si tam zalétal na nějakém letadýlku. Fakt legrace, vízum prý dostal, neboť ho někdo na ambasádě "poznal" a označil za českého "Sergeye Brina".

Ha! Nevím, jestli má majitel Seznamu takový majetek jako Sergey Brin (spoluzakladatel Google), ale každopádně mě to pobavilo. Jinak o Seznamu jsem už psal v samostatném příspěvku - Seznam.cz jako technologická firma.

Proč o tom vlastně píšu?

Jeden z kamarádů mi právě zaslal "Action Alert", že podepsal petici "Visit the USA without a Visa".

Moc hezké, vážně! Proč to ale, proboha, lidi chtějí? Každý normální člověk, který umí číst a psát, normálně pracuje v ČR, tak vízum do USA v pohodě dostane. Jaký je tedy problém?

To opravdu všichni podepsaní pod danou peticí chtějí, aby do USA jezdili dělat ostudu všichni ti pologramotní a nepřizpůsobilí občané z ČR?

Pod danou peticí je sice jen "486 signatures", ale přesto si neodpustím tento veřejný protest, neboť s bezvízovým stykem zásadně nesouhlasím. Nechci podporovat všechny ty flákače, kteří si myslí, že v USA budou pracovat načerno, nechci podporovat hlupáčky, kteří ani neumí anglicky, ale machrovat v USA by chtěli, nechci podporovat namyšlené malé čecháčky, kteří si myslí, že jim patří svět, přitom si nevidí ani na špičku nosu, a kteří nejsou schopni ani vyplnit nějaké formuláře na vízum.

Naopak, jsem rád, že vízum je trochu komplikovanější, že je pořeba něco zaplatit, že do USA nepojede každý dement.

Takže, Michale, Lukáši, Viléme, Markéto, vzpamatujte se! A hlavně přemýšlejte, komu by bezvízový styk s USA "skutečně" pomohl. Vy všichni vízum dostanete v pohodě a pak máte 10 let klid, tak o co vám jde? Není to z vaší strany jen nějaká naivita, či pseudo-humanismus?

Žádali jste třeba někdy o dlouhodobé australské nebo čínské vízum? Pak hovořte a protestujte!

Jinak, v jednom z předchozích příspěvků jsem už psal o tom, že "Jsem proti zrušení víz do USA".

Celý příspěvek...

"Silver bullets" v oboru IT?

Ještě bych doplnil malé zamyšlení k tomu předchozímu příspěvku o Silver bullets, jak to vypadá v IT oboru, zajímám-li se o moderní technologie.

Když pracuji jako programátor, kontraktor, IT konzultant na "volné noze", když mě baví něco vymýšlet nebo vyvíjet, jsem-li programátor databází, informačních systémů, popř. vývojář Web stránek, používám-li RAD Tools nebo jazyky jako je Céčko, C++, C#, Java, PHP, ASP, .NET, jsem-li grafik, expert na Web marketing a SEO, správce sítě nebo Web serveru, či pracovník IT supportu, tak obecně asi mám představu, co je právě "in", o čem se mluví, jaké jsou novinky i jaké nové bubliny splaskly.

Každý ve svém oboru asi zná někoho, kdo umí víc (míň), kdo třeba vydělává víc (míň) a asi každý má své sny a představy, co by chtěl dělat a stihnout v životě, komu by chtěl pomoci, co by si chtěl koupit, co by se chtěl naučit. Většinou ale nezbývá na všechno čas, neboť se musí vydělávat ty trapné peníze někde v zaměstnání pro sebe, pro rodinu, pro stát, a večer nás všechny ještě čeká spousta dalších povinností (chudáci), či zájmů a koníčků (ti šťastnější).

Všichni po něčem toužíme a chtěli bychom něco víc, což je normální, ale málokdo si uvědomuje, že každý máme stejně času a každý se můžeme věnovat jen něčemu (všechno nestihneme ani náhodou). Můžeme se ale svobodně rozhodnout, jak prožijeme každou minutu a hodinu. Den má 24 hodin pro každého na světě, kdo necestuje v čase ;-)


Kde jsou tedy ty pravé "Silver bullets"?

Je to jednoduché, neboť jako hlavní Golden bullet pro IT specialisty i všechny z jiných oborů bych tím označil náš přístup k životu, naše hodnoty, náš rozhled a morálku. To je to jediné, co nám může pomoci být lepší v životě, být lepším specialistou, mít více životních i business příležitostí, vydělávat třeba více, chcete-li.

Není třeba hledat nějaký magický obor nebo technologii, která bude žádaná, stačí jen uvažovat, jestli dělám smysluplnou práci s nadšením a zájmem, která někomu pomáhá. Když dělám něco s nadšením, tak k sobě přitáhnu další nadšené a zapálené lidi, no a v takovém otevřeném myšlenkovém prostředí se mi bude dařit skoro cokoliv. Může se mi podařit vymyslet něco jedinečného, podílet se na skvělých věcech a nápadech, příp. mít úspěch dle svých osobních představ.

Chce to jen otevřenou mysl a jít za svými sny!


Rozhoduje specializace a profesionalita!

Ať používám jakoukoliv technologii - Unix nebo Windows, Oracle nebo MySQL, .NET nebo PHP, Javu nebo třeba Flash, tak základem je, abych se snažil být specialista, měl rozhled v oboru a používal kvalitní a ověřené nástroje, které mi uspoří čas a zvýší mou výkonnost.

Stále nechápu některé specialisty, kteří píšou ten svůj dokonalý kód ručně. Nechápu, jak může někdo ještě stále psát HTML nebo CSS v textovém editoru, jak někdo navrhuje dB tabulky ručně, jak píše ručně i základní RI triggery a validace položek.

Kód může být třeba super-extra-fantastic, ale ta produktivita!?

Toho ztraceného času, který by takový guru mohl věnovat třeba na sehnání dobře placené zakázky, která mu může zabezpečit finanční nezávislost na hodně dlouho. Žádná firma nestojí o nějaký super dokonalý kód, ale potřebuje (dobře zaplatí) každé kvalitní a rychlé řešení svých problémů.

Je totální nesmysl psát dnes něco ručně v textovém editoru, je to plýtvání časem v době CASE / RAD nástrojů, kvalitních generátorů HTML, RAD nástrojů pro ASP, PHP, .NET i Javu. Je to plýtvání energie v době CSS Builders, GUI Designers, kdy je možné třeba z jednoho aplikačního návrhu vygenerovat skoro jakýkoliv kód pro jakoukoliv OS platformu.


No silver bullets?

Kdybych ale chtěl opravdu změnit obor, třeba změnit své zaměření z Windows na UNIX, popř. z MySQL na Oracle (více "top" placených příležitostí), kdybych chtěl alespoň trochu odhadnout, co bude "hot" v budoucnu nebo jaká technologie bude žádaná, tak bych se asi mrknul nejprve na všechny stávající trendy a odhady:

- 2006 Web Technology Trends
- 2007 Web Predictions

Doplnil bych to o průzkum nabízených Jobs na Webu, které obvykle dobře charakterizují současnou poptávku po specialistech, no a průnikem bych mohl přijít k nějakému chytrému závěru ;-)

Celý příspěvek...

Žádné "Silver bullets" neexistují?

Jeden čtenář příspěvku - Nebát se a jít do toho naplno, se dotazoval, jací, kteří a čí specialisté jsou nejvíce žádaní v dnešní době, kdy je specialistů nedostatek, a co je nyní ta pověstná Silver bullet v IT oboru.

Na skoro to samé se mě nedávno ptalo pár bývalých kolegů a známých, kterým nechybí nadšení ani snaha, něco opravdu umí a rádi se učí nové věci, kteří jsou většinou i mnohem chytřejší jak já, ale nejsou schopni se rozhodnout, na co se vrhnout a na co se specializovat.

Většinou každého baví hodně věcí a chápu, že je velmi těžké se rozhodnout jen pro jednu oblast, pro jednu technologii a té se věnovat naplno, stát se tak vyhledávaným specialistou a být dobře placen kdekoliv na světě.


Proč tedy "Silver bullets" neexistují?

Ve stále se měnícím IT světě není nikdo schopen předpovědět, po čem bude zájem, i když se o to některé chytré mozky snaží a Internet je plný analýz, nápadů, úvah a idejí. Je to totiž úplně stejné jako ve všech jiných oborech, kde je sice možné něco předpovědět, ale standardní trh obvykle reaguje trochu jinak a jak vidno, tak nabídka - poptávka (základní veličiny podnikání) se mění skoro jako počasí.

"Stačí mávnutí křídel motýla v Austrálii a trh na druhém konci světa se radikálně změní..."

Klasická pravidla praví, že když je nějaká díra na trhu, která pár vyvoleným, kteří ji objevili, přináší zisk, tak si toho velice rychle všimne konkurence a začne podnikat ve stejném oboru. Z počátku je poptávka vysoká a konkurence minimální, takže se všem chvíli daří a podnikání v takové oblasti přináší i neskutečný zisk. Ovšem tento zisk láká další a další konkurenty, etablované firmy začínají rozšiřovat oblast podnikání do takového oboru, vznikají i nové firmy a roztáčí se klasické kolečko podnikatelského procesu.


Když trh začíná být nasycen...

Po čase se zvyšuje množství podnikatelů v oboru, nabídka firem začíná pomalu převažovat nad poptávkou, ceny se tlačí dolů, snižuje se zisk, nastává tvrdý konkurenční boj. Větší firmy investují masivně do reklamy a snaží se povzbudit poptávku na trhu. Někdo nabízí třeba i dumpingové ceny, aby získal nějakou zakázku, o špinavých praktikách rádoby podnikatelů ani nemluvě.

Konkurence je sice pěkný hnací motor každého podnikání, ale někdy bych některé podnikatele hnal bičem za jejich praktiky. Přežijí jen ti opravdu nejschopnější, s nejtvrdší kůží, další buď krachují nebo opuštějí tento již málo ziskový trh a vrhají se opět na něco jiného.

Každý asi zná mnoho příkladů podnikatelských oborů, kde je trh již nasycen, popř. je tam taková konkurence, že nemá cenu nic v dané oblasti rozjíždět. Trh s hardware, doplňky k PC, kancelářské potřeby, tonery, mobily, hry do mobilů,... Trh s realitami, cestovní kanceláře, knihkupectví...

Jediná šance by se snad našla ještě na trhu v nějaké jiné zemi, kdy si dovedu představit docela úspěch nějaké firmy, které by nabízela např. hry pro mobil v čínštině na čínském trhu ;-)


Existuje vůbec nějaká "business" rada?

Hezkým poučením může být ten příběh o dvou obchodních zástupcích firmy Baťa, kteří jeli kdysi dávno do Afriky zjistit, jaká je možnost tam exportovat obuv. Jeden se vrátil zklamaný s tím, že to nemá cenu, neboť tam všichni chodí bosí a boty nepotřebují. Druhý reagoval na tu samou situaci úplně opačně, jak je to skvělé, že možnosti pro expanzi do Afriky jsou neomezené, neboť tam nikdo nemá boty a všichni je tak budou potřebovat.

Je to podobný pohled a přístup k podnikání a ke všem těm "Silver bullets", jako když dva lidé vidí stejnou sklenici vody - jeden ji vidí z půlky prázdnou, druhý z půlky plnou. Záleží jen na našem pohledu a přístupu!


Viz také - Related Links:

- No silver bullet
"Tools, discipline, formal methods, process, and professionalism..."

- The Silver Bullet
"Why Software Is Bad and What We Can Do to Fix It"

Celý příspěvek...

Jak najít "Dream Work" - Contract & Remote Work jednoduše a rychle

Nejprve na vysvětlenou, proč používám pojem Dream Work v souvisloti s Contract & Remote Work, neboť každý za práci snů považuje něco jiného (pro někoho to může být třeba i razítkování obálek na poště od 7-15).

Co mám ale nějaké odezvy, jaké slýchám básnění kolegů, jaké dostávám maily s dotazy, tak většina by si představovala jako Dream Work právě práci z domu, přes Internet, pro nějakou zahraniční firmu z USA nebo z Evropy, ideálně formou contractu, tj. za podstatně větší peníz, jak někde "rubat za pár šupů".


Jak tedy najít Contract & Remote Work?

Ověřil jsem si, že je mnohem jednodušší najít contract work, popř. nějakou remote work, přes standardní pracovní nabídku, kterou můžu přeměnit dle svých představ, tj. třeba ze zaměstnance udělat contractora a z práce ve firmě udělat remote work. Každá rozumná firma vyjde vstříc, když jí to přinese prospěch, ať už v úspoře mzdových nákladů (contractor), tak i v úspoře nákladů na pracovní místo (remote work).


Musím ovšem něco umět a být pro firmu přínosem ;-)

Doporučuji sledovat sice také všechny možné Job portály, kde se nabízí přímo contract work, ale jelikož se obvykle jedná o krátkodobé projekty za pár korun (dolarů), tak bych se tím zabýval jen zpočátku, kdy chci třeba vylepšit své CV a doplnit si nějaké pěkné reference od firem, pro které jsem něco dělal. (Vězte, že dumpingovým cenám indických firem se nedá ani náhodou konkurovat.)

Hlavní úsilí v nalezení "Dream Work" bych tedy směřoval do oblasti normálních pracovních nabídek, kde je větší výběr pozic pro většinu odborností a technologií, od různých firem, z různých lokalit ve světě. A hlavně, většinou se jedná o dlouhodobější pracovní nabídky.

U některých portálů, si můžu navíc vytvářet email roboty a nechat si zasílat nové nabídky automaticky mailem, popř. hledám-li jen práci z domu přes Web, můžu dát do klíčových slov vyhledávacího robota třeba "remote" nebo "telecommuting" pro rychlejší vyhledání.

Zde je např. ukázka direct links na Monster.com, kdy hledám Jobs nabídky pro SQL programátory a pokouším se vybrat něco, co by mohlo zavánět prací z domu:

1. job search "sql" + "remote"
2. job search "sql" + "telecommuting"

Jasně, že takové vyhledávání není moc přesné, ale pár pozic se takto dá najít. Budu-li to navíc zkoušet každý druhý den, pro různá relevantní klíčová slova dle mé profese, na různých job portálech ve světě, tak se mi dříve nebo později podaří najít přesně to, co bych si přál.

Každopádně, doporučoval bych spíše hledat pozice dle své profese bez toho klíčového "remote", či "telecommuting", neboť většina firem tohle v pracovních nabídkách vůbec neuvádí. Zbytečně bych tak odfiltroval profesně zajímavé nabídky.

Chce to zkoušet, učit se, zlepšovat a nevzdávat se.

Celý příspěvek...

Jak najít "Dream Work" - Příležitosti odpovídají pouze mému nasazení!

V jednom komentáři k příspěvku "Nebát se a jít do toho naplno, neboť jde o splnění našich snů" se jeden vývojář ptal na pracovní příležitost v jeho oboru. Přesně narazil na problém, kterému jsem se chtěl věnovat v dalších příspěvcích na dané téma, takže to přesunu do dnešního příspěvku.

Hledám-li "Dream Work", tak předpokládám, že když mám hotový životopis, který je po všech stránkách bezchybný a jsem s ním spokojen, když jsem se jako zájemce o práci, či nějakou contract pozici, registroval na všech možných Job Pages v ČR, v Evropě, USA, či ve světě (čím více, tím lépe), když jsem si všude, kde to šlo, nastavil automatické posílání jobs nabídek z mého oboru přes vyhledávací Search robots, když jsem poslal svou nabídku, že hledám práci do všech relevantních Job NewsGroups a diskuzních fór, tak mi konečně (snad) začínají chodit první maily s různými nabídkami.


Chodí mi jen SPAM a ne pracovní nabídky?

Jestli mi žádné pracovní nabídky nechodí, jen samý SPAM, tak asi dělám někde chybu a musím najít kde. Je můj životopis v pořádku? Nabízím odbornost, o kterou je ve světě zájem? Není třeba problém v tom, že hledám jen "remote work" a nejsem schopen cestovat, popř. pracovat "on-site"?

Obvyklý problém bývá, že když uvedu jako své bydliště třeba Ostrava, Czech Republic, tak mi nikdo nic nepošle, neboť většina firem hledá zaměstnance nebo contractory v okruhu svého sídla, v případě pracovních nabídek z USA alespoň v daném US státě. Co takhle třeba opravit všechny své profily na jobs pages, kde jsem registroval své CV, a místo Location: "Ostrava, CZ" dát nějakou obecnou a neutrální Location: "worldwide" (s poznámkou, že jsem schopen pracovat kdekoliv)?


Chce to (pro)aktivní přístup při hledání práce!

Vězte, že každá snaha je oceněna, takže to nesmím vzdát, ale musím se snažit tomu trochu pomoci, neboť nic není zadarmo. Co takhle tedy nečekat pasivně, až mi někdo pošle nějakou pracovní nabídku, ale aktivně si práci - contract najít? Můžu začít hledáním normálního zaměstnání kdekoliv na světě, které pak přeměním třeba na ten vysněný contract, či remote work.

Psal jsem už dříve, že když jsem aktivní v odborných diskuzních skupinách na Webu, tak si můžu dovolit tam 1-2x měsíčně poslat dotaz (častější příspěvky by mohly být považovány za SPAM), že hledám contract work a jestli o něčem někdo neví. To je jeden z nejlepších způsobů, jak nalézt kvalitní contract, neboť stále je plno firem ve světě, které potřebují s něčím pomoci a obvykle, kdo hledá nápady a tipy v diskuzních skupinách, tak případnou pomoc potřebuje i jeho firma ve formě najmutí si specialisty.

Můžu také sám zkusit hledat na jobs portálech a pak oslovovat vybrané firmy přímo. Na vybraných jobs stránkách zadám klíčová slova pro mou profesi - odbornost a pak na zajímavé pozice reaguji připraveným úvodním dopisem s přiloženým životopisem.

Opakuji, že kvalitní CV je základ = stručné, přehledné, odpovídající pozici, na kterou reaguji. Ideální je, když ve svém CV odkazuji na detaily a reference na svých Web stránkách s kompletním profilem. Nemluvím ani o tom, že průvodní dopis musí být profesionální a bez chyb.


Hledám aktivně na Webu a zjišťuji, jaká se nabízí práce!

Hledám-li aktivně na webu, tak zkusím nejprve nějaké velké jobs portály, např. Monster.com, kdy hledám dle klíčových slov pro mou profesi. Třeba Flash developer může zadat dotaz na "flash design", kdy se např. dnes zobrazilo 2761 (ráno) + 2790 (večer) jobs jen pro vybraný region (USA). Podobně můžu vyzkoušet nalezení pozic v UK, či v jiných zemích v Evropě, či ve světě.

Proč nějaké vybrané pozice neobeslat svou nabídkou? Co mi brání? Samozřejmě, jestli chtějí někoho pouze "on-site", tak je šance menší, ale to je jen na nás přesvědčit vybrané firmy, že já jsem ten pravý specialista, že já jim pomůžu, že já se jim více vyplatím jak někdo, kdo je sice "on-site", ale je třeba drahý a ne tak dobrý jako já (viz související kvalita mého úvodního dopisu, kvalita mého CV, bohatost mého portfolia a referencí na Webu).

Můžu jim i nabídnout, že k nim přijedu na osobní pohovor, je-li to třeba v UK nebo někde poblíž v Evropě, popř. že jsem schopen u nich nějakou dobu pracovat i na místě. Záleží jen na tom, jak se mi vybraná pozice líbí, jestli mám o danou pozici opravdu zájem a jakou mám fantazii ve vymýšlení nápadů, jak bych mohl danou pozici, contract, či zakázku, získat.


Příležitosti odpovídají pouze mému nasazení!

Šanci získat nějakou pozici, přeměnit ji na "contract", domluvit se na "remote work" přes Internet místo práce "on-site", má každý stejnou.

Záleží jen a jen na snaze, zájmu, nadšení a osobním úsilí. Nikdo za vás nebude telefonovat nějakým firmám a shánět vám zakázku, proč by to kdo dělal? Není-li to ovšem head hunter nebo váš personal agent, který za vás dostane provizi. Proto bych se nebránil kontaktovat i všechny možné personalní agentury v ČR i v cizině.

Máte-li co nabídnout, tak každý zkušený agent si vás bude cenit a snažit se vás "prodat" co nejvýhodněji. Nebo napadají vás jiné cesty?

Celý příspěvek...

Značkové nebo neznačkové notebooky?

Asi jste mnozí také dostali spam od firmy Axton.cz, že? Normálně spam mažu, ale tohle je potěšující zpráva, jak klesají ceny notebooků.

Sice notebook ani já ani nikdo z rodiny zrovna nepotřebuje, příp. až doslouží ten můj stávající, tak bych pořídil něco výkonějšího a možná menšího (ultra-notebook, netbook), ale pro někoho je daná konfigurace určitě dostačující. Kolega právě sháněl něco takového levného a tento nový notebook pod 10 tisíc Kč je přesně pro něj (říkal, že by jen dokoupil větší paměť).

Určitě je to však dost dobrá nabídka pro většinu běžných uživatelů, kteří nemají přehnané požadavky.

Acer Extensa 5210NWLMi za 9990 Kč bez DPH (11888 Kč s DPH):
- širokoúhlý display 15.4" (Crystal Brite), procesor Celeron M520, paměť 512 MB (možno rozšířit), HDD 80 GB S-ATA, vypalovačka DVD±RW, klasická (gigabitová) i bezdrátová síťová karta, faxmodem, zvuková karta, čtečka paměťových karet, TV-OUT, FireWire IEEE1394, slot PCMCIA, čtyř článková baterie, záruka 2 roky

Takže Axtone, dávám tě na SPAM list pro příště, ale Aceru díky za dobré ceny notebooků :-)


Ještě poznámka pro rýpaly:

Kdysi někdo psal v nějaké diskuzi, že "Acer notebooky jsou šmejdy" proti nějakým rádoby "značkovým" notebookům, což si možná někdo může myslet, ale já mám úplně opačné zkušenosti. Několik let jsem používal (musel) "značkové" noteboky IBM (u prvního obrazovka odešla po 1. roce, disk po 2. roce), notebooky DELL, kdy nejprve jsem musel vyměnit disk, poté baterii, díky celosvětovému průseru firmy DELL s vadnými bateriemi, pak paměť, poté měl notebook (stále má) problémy s přehříváním, což je prý normální.

A s notebooky ACER byly někdy nějaké problémy? Zatím jsem o žádných neslyšel! Výhoda je, že jsou levné a kdyby něco, tak je možno kromě 2 let záruky dokoupit i 3 letou. A stejně se žádným Acer NTB, který jsme měli doma nebyly nikdy žádné problémy. Žena už 3 roky používá na běžnou práci jeden Acer, sousedka podobně, jeden známej asi 2 roky a všichni všechno v pohodě - ťuk, ťuk, ťuk. No a já se svým značkovým DELLem řeším pořád něco ;-)

Už několikrát jsem si ověřil, že základem u notebooků i u všech běžných PC je záruka a servis, kdy stačí zavolat a náhradní díl je doma. Nemluvě o tom, že všechno se stejně vyrábí v Číně, Taiwanu, Hong Kongu, kdy klidně bych se vsadil, že nějaké díly dělá jedna fabrika pro všechny výrobce.

Připadá mi proto lepší si raději koupit dva ACER notebooky za 10 tisíc, jak jeden DELL za 30 tisíc, kdy spolehlivost je úplně stejná u obou značek.

Viz také fotky - Dell laptop explodes at Japanese conference:

"For the record, this is a Dell machine - It is only a matter of time until such an incident breaks out on a plane"

Celý příspěvek...

Nežijte život někoho jiného, ale následujte své sny

Kdybych o tom už kdysi nepsal, tak neřeknu, ale stále se potvrzuje jedna chytrá myšlenka, která se proplétá jako červená nit všemi dobrými knihami, projevy, články i citáty chytrých lidí.

Takže zde opět něco rozumného, co si myslí Steve Jobs (výkonný ředitel společností Apple Computer a Pixar Animation Studios), včetně videa s jeho projevem.

"Neměl jsem kolejní pokoj, takže jsem přespával na podlaze u přátel, sbíral jsem lahve od koly a za vratné zálohy 5 centů za láhev si kupoval jídlo; vždy v neděli večer jsem šel přes město 7 mil pěšky, abych ve svatyni Hare Krišna dostal své jediné slušné jídlo v týdnu. Miloval jsem to. A řada zkušeností, na které jsem narazil, když jsem následoval vlastní zvědavost a intuici, se později ukázala být neocenitelná."


"Your time is limited, so don't waste it living someone else's life!"



Viz také - "Stay hungry, stay foolish" (Steve Jobs)

Popř. v českém překladu "Musíte si najít to, co budete mít rádi":

"Kdyby byl dnešek posledním dnem mého života, chtěl bych udělat to, co se dnes chystám udělat?"

"Váš čas je omezený, tak jej neztrácejte tím, abyste žili život někoho jiného. Nenechte se chytit do pasti dogmatu – a to je žít s důsledky myšlení jiných lidí. Nenechte svůj vlastní vnitřní hlas utopit v hluku názorů jiných. A co je nejdůležitější: mějte odvahu následovat své srdce a intuici, které už samy vědí, čím doopravdy chcete být. Všechno ostatní je podružné."

"Občas vás život vezme po hlavě cihlou. Neztrácejte víru. Jsem přesvědčený, že mě drželo nad vodou to, že jsem měl rád, co jsem dělal. Musíte si najít něco, co máte rádi. Vaše práce bude naplňovat větší část vašich životů; jediný způsob, jak být skutečně spokojený, je dělat to, čemu věříte, že je skutečně skvělá práce. A jediný způsob, jak dělat skvělou práci, je milovat, co děláte."


"Tak hledejte, dokud to nenajdete. Nepřestávejte s tím!"

Některé myšlenky by se měly tesat do skály, i když... hlupáci a chudí duchem stejně nepochopí...

Celý příspěvek...