Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world

Cayman Islander's blog - Diary of Freelance Programmer

Mlčení jehňátek, řidičák na děti a jak zlepšit školství

Škola, základ života a úspěchu?V příspěvku "Štve mě školský systém v ČR", příp. i ve starším "Stupidní výuka (nejen) matematiky", jsem popisoval nějaké ukázkové příklady ze školy. Zde bych si dovolil doplnit ještě pár tipů k zamyšlení, jak zkvalitnit naše školství. Podotýkám, že o tom nepíšu proto, že by zrovna mé děti měly nejaké extra problémy. Chtěl bych tímto jen trochu přispět k celkovému zlepšení ve školství a hlavně k tomu, aby děti nebyly přetěžované a neučily se nepotřebné věci jako my všichni, co už máme školy za sebou.

"Svět je v dnešní době trochu jinde, jak za časů Komenského, Lenina, či Husáka!"

Komunikace a technologie se vyvíjejí takovým způsobem, že jedině dobře připravené děti budou mít šanci v globálním světě a dnešní školství je, bohužel, spíše vrací do minulého století faxů a statických znalostí, když ne až do století páry, či výroby cementu.

Je mi jasné, že tenhle blog nečtou ti učitelé, kterých se to primárně týká a kteří by měli něco zlepšit - třeba jen více otevřít oči a zamyslet se, že jejich obor není ten nejdůležitější na celém světě. Vím také, že to nebudou číst ani ředitelé škol, či odpovědní úředníci na Ministerstvu školství, kteří mají (snad) tu moc něco změnit.

Ještě poznámka na okraj:

Znám pár schopných a zkušených učitelů na všech stupních, které obdivuji a vážím si jich. Vím také, že nadšených a zapálených kantorů je mnoho. Všem takovým se omlouvám, těch se žádná kritika netýká.


Co by se tedy mohlo (mělo) změnit ve školství z mého laického pohledu?


1. Zvednout prestiž učitelské profese

Tohle je základ, na kterém by se mělo začít co nejrychleji pracovat, neboť ve školství zůstavají jen nadšenci, co je práce baví a je pro ně posláním. Bohužel, ověřená zkušenost dokládá také existenci opačné (větší?) skupiny, co nic jiného neumí a ve školství zůstává proto, že nikde jinde by se neuplatnila ;-)

Jak zlepšit prestiž učitelské profese je "jednoduché", neboť stačí zlepšit kvalitu výuky a přilákat do školství kvalitní učitele. Na tom zcela jistě pracují týmy odborníků všude možně, bez podpory celé společnosti je to ale never-ending story.

Otevřené otázky:

- Co je to kvalita výuky a co by se mělo ve škole učit?
- Co je to kvalitní učitel, jak se pozná a hodnotí?
- Jak by měl vypadat kvalitní management výuky?


2. Zvýšit platy vybraným specializacím

Ve školství chybí odborníci z praxe. Žádný expert i když by rád učil, tak do školství nemůže nebo profesi brzy opouští, neboť by nezaplatil nájem ani náklady na život své rodiny. Proto je také na školách tak málo mužů a když už nějaké najdete, tak jsou ještě svobodní, příp. jim už nic jiného nezbývá ;-)

(Kamarád učil asi 5 let na gymnáziu, neboť ho bavila profese a dělal to s nadšením. Jak se oženil a žena na mateřské, tak je v soukromé sféře a v jiném oboru.)

Platy se ale nesmí zvedat všem specializacím plošně, neboť třeba tělocvikářů a světových sportovců máme dosti, či za ně platíme mimo školu ve sportovních klubech!

Otevřené otázky:

- Jaké jsou cesty a způsoby alternativního odměňování učitelů?
- Jaký je průměrný plat učitele na státní/soukromé ZŠ, SŠ, VŠ?
- Kolik má učitel čistého na 1 hod. a proč platí učitelé daně?
- Dá se vůbec srovnat plat učitele s platem řidiče tramvaje?


3. Oceňovat a zaměstnávat jen skutečné učitele

Nevím, jakou má volnost ředitel školy v odměňování, ale řekl bych, že platové tabulky budou platit podobně ve všech státních, či státem sponzorovaných institucích.

Takže, prosím, nezvedejte platy všem učitelům, ale pouze těm vyzrálým osobnostem, které jsou dětem vzorem jak odborně, tak i morálně, učitelům, kteří umí něco naučit (ne ale dle průměru známek), umí nadchnout, tj. sami jsou nadšení pro svůj obor, kteří jsou dobří psychologové, umí udržet pozornost všech žáků, umí i jednat s (někdy) problémovými rodiči.

--> Pouhý počet let ve školství by neměl automaticky znamenat vyšší platovou třídu a tím větší plat. Kde je pak motivace mladých a (ještě) zapálených kantorů? Podobně, počet odučených hodin ani známkový průměr žáků by neměl být jediným kritériem vyššího ocenění.

Skutečný učitel by měl být nejen odborníkem ve své profesi, kdy nestačí jen teoretická výuka na peďáku nebo fildě, ale měl by hlavně umět učit. V každé profesi platí, že když někdo dělá, co neumí, tak vyrábí zmetky, kdy v případě dětí jsou škody nevratné.

Skutečný učitel musí mít nějakou praxi v oboru, který učí ("praxe" na jiné škole není žádná kvalifikace). Nevím sice, kde přesně by měli jednotlivé profese vykonávat praxi, ale co takhle kdyby zeměpisář pracoval nejprve 1-2 roky někde v cestovce, než půjde vychovávat naše děti? Nebo učitel informatiky někde u počítačové firmy, či učitel biologie v nemocnici na příjmu nebo někde v zahrádkářství, učitel matematiky v účtárně nebo v bance jako analytik?

Jak někdo může učit informatiku nebo zeměpis, když neví, na co se dané znalosti používají v reálné praxi?

--> Takový návrat do praxe by měl být pravidelný, aby učitel neztratil kontakt s realitou, tj. pravidelně třeba 1x za dva až tři roky na 3 měsíce pěkně do pořádné práce na odbornou stáž.


4. Vyžadovat povinně spolupráci rodičů

Tohle je asi nejtěžší oříšek, neboť na děti neexistuje žádný řidičák a děti se, bohužel, rodí i těm, kteří se neumí postarat ani o sebe ani o psa. Asi se nedá zařídit, aby děti měli jen zodpovědní rodiče, kteří dbají o vzdělání dětí a mají zájem o školu. Bez spolupráce rodičů to ale má i sebelepší učitel velmi těžké a nepomůžou žádné reformy školství ani nic jiného.

Zajímavé, že ve společnosti se vyžadují různá oprávnění a zkoušky, jako třeba na svařování plamenem, řízení auta, nošení zbraně, provozování veřejných záchodů, či na daňové poradenství. Na děti kupodivu nic, jaký je přitom problém zkazit daňové přiznání ve srovnání s narušenou rodinou nebo výchovou dítěte?

Vysvědčení pro rodiče:

Známkovat by se měli nejen děti ale i jejich rodiče, takže bych zavedl další kolonky na vysvědčení (třeba celá zadní strana současného vysvědčení) s předměty např.:

- zájem rodičů o školu, o výuku, péče o dítě v různých oblastech (kultura, umění, sport, příroda), společenská výchova dítěte, kvalita rodinného zázemí, pomoc škole při školních akcích, účast na třídních schůzkách, pomoc při mimoškolních akcích,...

Klidně bych zavedl třídní důtky, či dvojky z chování rodičů a kopie rodičovského vysvědčení posílal zaměstnavatelům rodičů ;-)

--> Odpadl by určitě stres, který některé děti zažívají, když mají špatné známky (rodiče by měli jistě také špatné), neboť zájem rodičů, klid a pohoda doma, více ovlivňují známky dítěte jak nějaké šprtání.

Vysvědčení učitelům a vedení školy:

V rámci spolupráce, získání zpětné vazby a jako podnět k hodnocení kvality učitelů a výuky by bylo dobré na oplátku zase vystavovat podobné vysvědčení učitelům, tzn. děti a rodiče by oznámkovali svého kantora a připojili komentář, co by bylo dobré zlepšit a jak můžou sami pomoci.

--> V dnešní době si málokdo bude stěžovat na nějakého učitele, neboť má obavy, aby si daný učitel na jeho dítě nezasedl. Takže takové známkování učitele by bylo určitě přínosem pro obě strany a v celkovém průměru (ze všech tříd, od všech žáků a jejich rodičů) i dobrým hodnocením osobnosti kantora a kvality jeho výuky.


5. Zavést nezávislé hodnocení kvality výuky

Každý, kdo zrovna absolvoval nějakou školu, by mohl napsat své osobní hodnocení výuky, co mu škola dala (vzala) pro jeho praktický život. Ideální by bylo, kdyby se po ukončení školy povinně vyplňovaly dotazníky a zhodnotila by se výuka jednotlivých předmětů, napsaly by se připomínky k jednotlivým předmětům a učitelům, včetně nápadů na zlepšení.

--> Tohle otevřené hodnocení by po absolvování školy už nemuselo být zatížené strachem z nějaké šikany učitelů, takže názory žáků i rodičů by mohly být docela dobrým hodnocením kantorů.

Proč to ještě není? Proč se nikdo nezajímá o názory absolventů, kteří se už ničeho nebojí a určitě by většina z nich otevřeně řekla, co si myslí o tom kterém oboru, či kantorovi?

Nechci příliš zevšeobecňovat, ale většina příkladů z praxe ukazuje, že školství moc nevychovává specialisty pro daný obor. V každé profesi dnes, kdo přijde po škole, tak neumí NIC a musí se začít učit skoro všechno důležité od začátku. Jsou jistě výjimky, ale těch je jako Šafránka v TV seriálech.

--> Každý, asi jen kromě učitelů, si ověřil, že získané znalosti ze školy jsou většinou k ničemu. Kromě čtení, psaní, základní matematiky a všeobecného přehledu. Po absolvování ZŠ, SŠ i VŠ, se začíná úplně od nuly.


6. Opravdové vzdělání získáte až "po škole"?

Kolik znáte příkladů těch, kteří hned po škole opouští obor, kde se povinně učili zbytečnosti, a dělají něco úplně jiného?

Jen z mého okolí - chemik začně jako software engineer, absolvent ekonomky v reklamní agentuře jako textař, optik jako šéf IT oddělení, elektro-inženýr jako manažer v cestovce, zubní laborantka jako pečovatelka, zdravotní sestra jako keramička, student jazyků jako grafik,...

A co všichni ti gymnazisti ve všech možných oborech, kam se museli sami propracovat díky své praxi, nasazení a osobnímu vzdělávání? Kolik známe všichni příkladů?

Gymnazista jako - programátor, fotograf, kameraman, zvukař, stavař, překladatel, grafik, restaurátor, správce sítě, delegát cestovky, daňový poradce, "mašinfíra", kapitán na lodi, herec, šéf divadla, hudebník, hokejista, učitel,...

Myslím si, že je na každém z nás, jaké získáme vzdělání, praxi, zaměstnání. Je to individuální starost každého, je na rodičích, jak dokážou vychovat své děti, jaké ambice v nich vzbudí, jak podpoří jejich sny, koníčky, jak pomůžou se školou i s přípravou pro život. Dnes opravdu není nutno, aby škola suplovala rodiče a nutila děti dělat domácí úkoly, či se učit definice a encyklopedické znalosti.


7. Kantořina jak z (před)minulého století?

Většina rodičů je přesvědčena, že děti jsou přetěžované množstvím vědomostí, které se musí naučit, příp. i množstvím úkolů, které musí denně do školy udělat. Snížil bych tedy objem učiva, které se do dětí vtlouká, snížil bych možná i počet předmětů.

My, rodičové, dobře víme, co budou děti potřebovat, jak jim tedy máme odpovědět na jejich otázky, proč se učí zbytečnosti, když s nimi (většinou) musíme souhlasit? Proč se toho navíc učí tolik a vyžaduje se ještě náročná domácí příprava na zkoušení a všechny ty písemky?

Proč se spíše neklade důraz na povzbuzení zájmu dětí o daný obor, kdy zkoušením ani písemkami se opravdu nepodpoří?

Měly by se více rozvíjet důležitější schopnosti:

- rychle číst, psát, nalézat informace
- učit se rychle nové věci
- schopnost analyzovat, vyhodnocovat informace
- soustředění a logické myšlení
- kreativní myšlení a představivost
- umění spolupráce, diskuze v týmu a prosazování nápadů
- schopnost domluvit se ve více jazycích
- schopnost rozumět kulturně odlišnému prostředí
- práce s nejmodernější technikou ve všech předmětech

To vše ale NE v nějakých extra hodinách, ale v rámci stávajících předmětů, kdy stačí jen omezit výuku hloupostí a encyklopedických znalostí a věnovat se něčemu důležitějšímu pro život ;-)

Příklady:

- Místo výuky rýsování úhlu bez úhloměru, tj. JEN kružítkem, příp. výuky kuželoseček (na co to je?) a následného přetěžování dětí domácími úkoly tohoto typu, bych je raději naučil, jak narýsovat plán bytu, či domu, co a jak dělat s penězi, co jsou to úroky a daně,...

--> Kdo z učitelů matematiky obchodoval někdy na burze nebo má nějaké investiční portfolio?

- Místo encyklopedické znalosti teplotních inverzí a složení jádra země bych se v zeměpise soustředil spíše na země, města a lidi na Zemi žijící; v rámci výuky bych probíral jejich cestování a diskutoval o zemích, které žáci navštívili, probíral bych zajímavosti, které můžou nadchnout pro obor.

--> Kolik zemí procestoval učitel zeměpisu a v kolika zemích delší dobu žil a pracoval?

- Místo papouškování, co je to sublimace, desublimace, destilace, bych učil o tom, na co je chemie dobrá a k čemu se používá, co dělá takový chemik prakticky, jaké zajímavé problémy řeší. Kolikrát jste byli někdo se školou na návštěvě výzkumáku nebo někde v chemičce?

--> Kdo z učitelů chemie, či dalších předmětů, dělal něco v praxi a na jaké pozici?


8. Všeobecný základ - ANO, detailní znalosti - NE!

Neříkám, že nějaké informace nejsou v daném oboru důležité, proč ale hned v začátku přetěžovat všechny žáky nutností si VŠECHNO pamatovat a učit se VŠECHNO na zkoušení a písemky? Koho baví např. chemie, tak ať se to klidně naučí i pozpátku, ať si dobrovolně udělá seminární práci, referát, či samostatný Web projekt k tématu. Proč se to ale musí učit celá třída?

Co je všeobecný základ a obecný rozhled v oboru, o tom ALE nemůžou rozhodovat jen učitelé daných předmětů, neboť ti považují skoro všechno za základní znalost.

Co se má učit konkrétně v jednotlivých předmětech, to ALE nemůžou posuzovat jen učitelé, či úředníci na Ministerstvu školství, ale měli by se k nim vyjadřovat skuteční odborníci z praxe.

Příklady:

- V programování není opravdu nutné znát zpaměti všechny příkazy a funkce programovacího jazyka ani sčítat hexadecimální čísla. K výuce informatiky, kde se v současnosti učí nesmysly, se tedy musí primárně vyjádřit IT specialisté z praxe a NE teoretici z ústavů věd nebo asistenti z VŠ, kteří v praxi nikdy nebyli a mnohdy ani netuší, kam se ubírá IT.

- V českém jazyce není opravdu nutné umět při zkoušení vyjmenovat všechna napsaná díla klasiků, která už nikdo nečte (nikdy číst nebude). Nebylo by mnohem lepší mít jen přehled a spíše se zaměřit na rozbor několika významných děl, žáky nadchnout pro český jazyk a literaturu, motivovat ke čtení?


9. Školné na všech stupních?

Politické rozhodnutí, já vím, ale zavedl bych alespoň minimální školné, aby to motivovalo zájem rodičů o kvalitu toho, za co platí; stačilo by to mít třeba jako daňový odpis, aby nebyl problém s nízkopříjmovými skupinami a místo financování státních byrokratů by si rodiče sami rozhodovali, jaké škole dají peníze na výuku svých dětí.

--> Každý finanční dar škole by měl být plně daňově odpočitatelný a to mnohem výrazněji. Věřím, že by se našly i velké firmy, které by pak více podporovaly školství, kdyby to pro ně bylo výhodnější, jak reklamní billboardy na stadionech, či sponzorování akcí typu miss čehokoliv nebo všech těch reality show.

Co takhle, kdyby část příspěvku (polovinu?), který nyní dostává škola od státu paušálně na jednoho žáka, by dostal přímo žák (rodiče)? Na závěr roku by pak každý žák (s rodiči) ocenil jednotlivé učitele finančně dle svého uvážení, tj. rozdělil danou částku učitelům dle kvality jejich výuky?

--> To by byla motivace učitelů něco naučit (hodnotí rodiče), být kvalitní kantor, který umí nadchnout (hodnotí žáci), příp. alespoň ukázka, že něco je špatné (hodnotí ředitel a inspektoři).


10. Na závěr ještě pár nezařazených podnětů:

- Zavedl bych školní docházku od 9:00 nebo alespoň od 8:30
(ne ale tak, že se výuka posune do 15-16, ale že se zmenší počet předmětů nebo počet hodin dané výuky - 3x týdně 2 hod. tělocviku opravdu nejsou nutné, když se mnozí věnují sportu aktivně po škole)

- Zrušil bych domácí úkoly a nechal jen seminární práce, referáty, slohovky, dobrovolné úkoly, samostatné prezentace...
(kromě 1.-3. třídy, kdy číst, psát a počítat se musí procvičovat doma; jednoduše, ať děti po škole dělají více to, co je baví a v budoucnu bude třeba i živit, jak samostatné studium toho, co se "nestihlo" ve škole nebo tupé rýsování nebo počítání toho samého stále dokola)

- Povolil bych kalkulačky, úhloměry, když už né notebooky, palmtopy, smart phone s internetem...
(sčítat, odčítat, násobit a dělit, či počítat procenta se samozřejmě musí umět i bez kalkulačky, ale nutit děti "ručně" počítat s velkými čísly je nesmysl, který odvádí od tématu).

- Optimalizoval bych čas 1 - Kdo hraje aktivně na nějaký hudební nástroj nemusí mít třeba vůbec hudební výchovu a může se učit na další předmět nebo si dělat ve škole přípravu na druhý den, zkoušet ve školní kapele, či jít domů, když je to poslední hodina.

- Optimalizoval bych čas 2 - Kdo dělá aktivně nějaký sport a má několikrát týdně trénink, ten nemusí ztrácet čas povinným tělocvikem 3x týdně ve škole, ale opět může využít čas na něco smysluplnějšího, třeba hrát se školním týmem, dělat úlohy,...


Viz také - Related Links:

- Štve mě školský systém v České republice!
- Stupidní výuka (nejen) matematiky

14 comments :

rushid řekl(a)...

Pekne, ale rekl bych ze jde o boj s vetrnymi mlyny. Neni to tak davno co jsem toto tema rozebiral s profesorkou stredni skoly a seznamil se s realitou. Po pocatecnim nadseni ktere trva 2-3 roky prichazi neustale srazky s a/ vedenim skoly ktere je financne zavisle b/ rodici kteri ocekavaji ze jim skola vychova z deti lidi.

Jedina cesta vede IMHO prez elitni internatni skoly, kde rodice nemaji zadnou moznost vlivu placene mecenasi. Tam je pak mozne dat ucitelum odpovidajici platy, primet je skutecne vzdelavat dorost.

Odyseus řekl(a)...

Prave v tychto dnoch som sa dozvedel ze som prekrocil standardnu dlzku studia na vysokej skole a za studium musim platit. Pred mnohymi rokmi som totiz bol na prijimackach na dve fakulty a zobrali ma na obe. Nakoniec som do skoly nenastupil, ale skola si ma evidovala ako studenta cely rok. Obe fakulty, cize dvakrat. Nikdy by sa na to neprislo, keby teraz nevznikol tento zakon o plateni. Vdaka tomu dnes ja neviem nijak dokazat ze som tam nechodil a ak mi skola poplatok neodpusti (alebo si neprizna chybu a neopravi si zaznamy, co nepredpokladam)budem za to este aj platit.

Kvalita vyuky na VS kde studujem externe je otrasna, ide v podstate o to ze tam prideme, povedia nam co sa mame ucit z ktorej knihy a to je cele. Ked som videl ze mame predmet programovanie v C tak som sa potesil ze sa nieco naucim. Nakoniec je to tak ze skusku som spravil a programovat v C neviem vobec. Aky to teda malo zmysel? Jediny zmysel toho studia je v tom ze ked si budem hladat kludnu pracu bez stresov, dostanem lepsi plat ked budem vysokoskolsky vzdelany. A to je jedine co ma tam este drzi.

LLook řekl(a)...

Některé navržené změny jsou podle mě mimo realitu. Závisí na situaci, kdy jsou ve školství ve většině dobří pedagogové, dobrý management a dobří rodiče. Tedy čirá utopie, tahle situace ve veřejném školství nikdy nenastane.

Třeba devátý bod: Ocení špatný rodič dobrého učitele, který upozorňuje na to, že je špatný rodič? Ohodnotí špatný učitel dobře dobré rodiče, kteří ho ohodnotí jako špatného učitele? A jak bude podobný princip fungovat v situaci, kdy máme většinu špatných učitelů a špatných rodičů?

Jádro pudla ale bylo naťuknuté v šestém bodě. Skutečné vzdělání člověk získává mimo školu. Správná cesta podle mě vede směrem k privatizaci vzdělávacího systému a k vyšší podpoře informálního vzdělání (zejména jsou velké mezery v možnostech uznávání kvalifikací).

Wu řekl(a)...

Víš co je nejhorší? Že až na plat a školné by tohle všechno realizovat šlo v rámci současných pravidel (RVP, ŠVP). Kdyby se chtělo a vedení i učitelé toho byli schopni...

Cayman Islander řekl(a)...

Rushid: Pravda, jen kde najít ty mecenáše :-)

Odyseus: Souhlasím s tebou a znám spoustu dalších, kteří jsou nebo byli na VŠ jen kvůli tomu titulu. Čím to, že Gates ani Michal Dell VŠ nedokončili?

LLook: Jasně, některé "změny jsou mimo realitu", ale to je právě schválně, neboť stávající "realita" stojí za... Však víš :-)

LLook řekl(a)...

Na škole jsem měl vždycky dojem, že odbornost učitelů je nepřímo úměrná odbornosti jejich předmětů. Jak vidno, je to tak i v jiných oborech. Silné nátury, poslechněte si jednu odbornici na ekonomii: http://stream.cz/video/5/13890-hustej-hovor-z-infolinky-kacenova

Micha řekl(a)...

Zde jsem viděla pěkný citát - http://nigeria.blog.cz/0710/lyze

- Pochází z malého města na Vysočině, letos dostudovala bohemistiku a teď marně hledá práci: "Co je to za řeči - studuj, ať neskončíš u lopaty? Takovej kopáč si příjde i na 25,000 měsíčně, zatímco učitel na základce zhruba na polovinu..."

Eva řekl(a)...

Jakožto možná budoucí učitelka si dovolím se k němu vyjádřit. Nejdříve obecně. Ne každý je zastáncem pragmatismu, ne každý si myslí, že škola by měla být je JEN přípravou na budoucí zaměstnámí. Ale to je komplikovaná filozofická otázka do jejíhož řešení se příliš pouštět nechci. Snad jen - podle mě je škola zejména hlavní náplň času dítěte, kde se učí žít v dané společnosti. Nezáleží až tak na tom, CO se tam vyučuje. Existuje, aby se děti nenudily, nebo třeba nemusely celý den pracovat, jako v minulosti. Že se i občas něco nepotřebného naučí, beru jako body navíc.

Souhlasím s Vaším názorem, že by se měla zvednout prestiž učitelské profese. Zapálených (a proto většinou nejlepších) učitelů není dostatek na to, aby odučili všechny a všechno. Proto by měli být lidé motivováni, mělo by se jim nějak vyplatit to, že budou učit. Sama váhám, zda jít po škole učit, když vím, že nástupní plat je přibližně 13500 hrubého (omlovám se, ale teď si nejsem jistá, může to být o 100Kč víc či míň). Moc dobře vím, že jako jazykářka se uplatním všude a s mnohem vyšším platem a menším stresem. Abych totiž udělala hodinu zajímavou, musím se na 45 minut minimálně daších 45 minut připravovat. A pak ještě opravovat všechny domácí úkoly (případně projekty, seminární práce,...). Spolu s dozory,poradami a dalšími povinnými školními akcemi se pracovní doba učitele vyšplhá na mnohem vyšší hodnotu, než je zákonná pracovní doba. Navíc musí učitel často bojovat s rodiči, vedením a nepružnými školními osnovami (i když v tom posledním se blízká na lepší časy - ale tu práci navíc s rámcáky učiteli nikdo nezaplatí).

Ano, také nesnáším učitele, kteří prostě nezajímavě odvykládají látku, kašlou na přípravu, je jim všechno jedno. Ale pracují standartní pracovní dobu. Proč by se snažili? Mají k tomu jediný důvod?

Osobně nedělám nikdy věci polovičatě, nemám to ráda. Když učit, tak pořádně. Proto mám strach, že po absolvování PF učit nepůjdu. Šli byste na pracovní pozici, kde musíte s vysokoškolským titulem pracovat přes 50 hodin týdně, společnost na vás pohlíží skrze prsty (rodiče doma dětem napovídají, jak jsou učitelé příšerní (čest výjimkám)) neustále musíte být aktivní a ve střehu a to všechno za 13500 hrubého? Obdivuju všechny co by šli, ale já nejsem samaritánka.

Moc díky za velice zajímavý článek. Věřte, že si vážím vašeho zájmu o co nejlepší vzdělání Vašich dětí, bohužel ne každý rodič se o dobro svého dítěte zajímá. Obvykle své názory po internetu netrousím, ale mám pocit, že Vás by to mohlo zajímat. :-) A omlouvám se za délku komentáře.

Cayman Islander řekl(a)...

Pro Evu: DÍKY za komentář, dovolím si krátce reagovat, neboť mě zaujalo pár myšlenek.

Nejprve k tomu: "Nezáleží až tak na tom, CO se tam vyučuje. Existuje, aby se děti nenudily..."

--> To bych bral, kdyby děti nedostávaly za DÚ tolik stupidních úkolů a látky k naučení, což jim zajistí, že se "nenudí" třeba do deseti večer :-)

(Většina normálních dětí má totiž po škole nějaký program, kroužky, sport, či zájmy, ze kterých by se mohlo stát třeba i budoucí povolání, ale jaksi na to nemají čas, když je škola přetěžuje.)

Potom na vysvětlenou - já si (také) nemyslím, že "škola by měla být JEN přípravou na budoucí zaměstnámí".

--> Měla by dát celkový rozhled ve všech oborech, motivovat k dalšímu (celoživotnímu) vzdělávání, nadchnout (zapálit) pro nějaký obor. A hlavně NAUČIT samostatnému myšlení, schopnosti analyzovat a řešit problémy - samostatně i v týmu, DÁT celkový rozhled a pochopení souvislostí, seznámit se světem v celé bohatosti,...

Místo papouškování toho, z čeho se skládá zemské jádro, bych raději učil v zeměpise, kdo a jak žije na světě. TO budou potřebovat v životě bez ohledu na profesi!

Místo rýsování úhlů JEN úhloměrem, bych učil, k čemu je matematika dobrá a na co se prakticky využívá. CO mi pomůže znalost rýsování úhlu 135 st. JEN kružítkem, když mám úhloměr? Ať se raději učí rýsovat plánky bytu, domu,... a využívat veškerou techniku, která je k dispozici. Přitom děti (mnohdy ani učitel) nemají ani tucha, jak třeba spočítat hospodaření firmy, výnos akcií, vývoj půjček, inflace,... Jak může takový učitel nadchnout pro matematiku, když ani neví, na co se matika používá?

Ale jak jsem psal, vetšina učitelů si myslí, že ten jejich obor je ten jediný a nejdůležitější na celém světě, že skoro VŠECHNO je "základní znalost" a že ze všech žáků budou učitelé matematiky, biologie, chemie, fyziky, či zeměpisu... a proto je zavalují množstvím faktů a množstvím úkolů místo toho, aby jim dali vybrat.

Navíc mnozí nutí žáky jen papouškovat a opakovat množství encyklopedických znalostí, které neučí ANI k přemýšlení ANI nenadchnou pro nějaký obor ANI nerozšíří obzory.

Dle vzoru - stačí se naučit, nechat vyzkoušet, zapomenout a už nikdy v životě nevyužít.

(Přitom se zanedbává třeba výuka jazyků - tam je "papouškování" v pořádku - nebo na ni není dost času, o kvalitě výuky informatiky snad ani nemusím psát.)

Každopádně díky za komentář, je vidět, že někdo ani nezačal učit a už vypadá na dobrého budoucího kantora. Jinak bych to nevzdával a (po praxi) zkusil najít školu, kde se třeba lépe platí nebo uplatňuje lepší způsob výuky jak na státních školách. Díky!

Eva řekl(a)...

Díky za logické argumenty, krásně se s Vámi diskutuje:-)

K úkolům, kroužkům, volnému času: také nejsem zastánkyně časově náročných úkolů (ano, také jsem mívala po škole spousty kroužků a těsně po příchodu ze školy se mi do nich nechtělo, tak jsem je psávala potají „po večerce“ a ráno v autobuse - a taky to podle toho vypadalo s prospěchem), ale teď vidím, že jde hlavně o organizaci času. Vždy když jsem si řekla, ne na trénink nepůjdu, musím se učit do školy, stejně jsem celé odpoledne proflákala a úkoly pak dělala večer. Nevím teda samozřejmě, jestli podle sebe můžu hodnotit i druhé. Navíc je docela užitečné naučit se si zorganizovat čas, na vejšce je to základ úspěchu.

Dále, možná to nevíte (omlouvám se, jestli ano), ale od letošního roku by měly na školách fungovat tzv. rámcové vzdělávací programy http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%BD_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_program . Nařizují přesně to, co navrhujete pro zlepšení výuky (a mají přiblížit výuku realitě). Děti už by neměly být nuceny se učit zpaměti fakta, ale měly by se učit tzv. klíčovým kompetencím http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_kompetence . Je v nich zahrnuto snad všechno, co píšete.
V praxi by to mělo fungovat asi tak, že se například propojí více předmětů (na VV se nakreslí mapa, na zeměpise se tam dopíšou názvy míst, při anličtině se vypíšou anglicky, na počítačích si žák dohledá chybějící informace,... a to by v tom byl čert, kdyby si žák nezapamatoval nic z toho, co celý den dělal, zvlášť, když ho to bavilo). Učitel by nově neměl být v hodině proto, aby vysvětlil látku, ale aby ukázal, jak si ji vyhledat, a řekl, na co zajímavého se její znalost dá použít. Měl by vymyslet pro třídu aktivity, které by měli žáci sami plnit, učitel by je měl jen nasměrovat a radit.

Jenže... žijeme v realitě. Učitelé jsou (jako většina lidí) líní. Výše popsaný model výuky je velice náročný na přípravu. Ale o vztazích čas-peníze už psát podruhé nebudu.

Další problém je, že učitel, který nikdy nezažil jinou než šprtací školu a který nikdy nesměl diskutovat a vymýšlet netradiční řešení, bude těžko něco takového učit své žáky. A to nemluvím o učitelých typu „já si tím taky prošel, nebudu to proto nikomu ulehčovat...“ Letošní absolventi pedagogických fakult budou první generací pořádně proškolenou ohledně rámcových vzdělávacích programů. Jenže mladí učitelé jsou na školách menšinou. Podaří se jim přesvědčit starší kolegy? Ono je nejjednodušší dělat všechno postaru...

Potom bych si s Vámi dovolila nesouhlasit v hierarchii „užitečných“ předmětů. Ano, pro mě osobně jsou také nejdůležitěší jazyky a počítače, ale co třeba dítě, které odmala sní o doktorském povolání? A vycestovat ho neláká? Co děti, které mají několik DYS a odmala sní o práci se dřevem? Pro každého je důležité něco jiného.

Dále mám připomínku k vámi navrhované praxi v oboru. Samozřejmě, bylo by to ideální. Jenže, řekněte mi, kdo by se vrátil po takové praxi v oboru zpět k učitelství? Podle mě málokdo.

Díky za kompliment, ale já si právě nejsem příliš jistá, že bych dokázala dlouhodobě zatraktivňovat své předměty a pracovat tak daleko nad rámec času. Takže bych asi dlouho dobrá učitelka nebyla. A kdyby se všichni učitelé, kteří chtějí lepší plat za lepší práci přesunuli na soukromé školy, to by to dopadlo. :-)

Úúúú, to je zase dýlka, omlouvám se.

Eva řekl(a)...

Vidím, že se špatně zobrazily odkazy. Že by mě stihla špatná výuka informatiky?:-)
Jsou to odkazy na wikipedii, hesla "rámcový vzdělávací program" a "klíčové kompetence".

Anonymní řekl(a)...

Tohle by se ti mohlo líbil, je to takové zamyšlení na podobné téma: What is school for?

Petr řekl(a)...

S naprostou většinou toho co píšete se mohu jen souhlasit. Až na Váš negativní vztah k tělocvikářům. Asi jste měl v mládí nějakou špatnou zkušenost. Já naopak řadím Tělesnou výchovu k nejdůležitějším školním předmětům. Práce učitelů tělesné výchovy je dlouhodobě školskými úředníky a managementem podceňována. Uvědomte si prosím, že s klesající prestiží tělocvikářů se je stále méně dětí ochotno se věnovat jakékoli pohybové aktivitě se všemi negativními důsledky pro jejich další život. Zejména na učilištích je často školní tělesná výchova jedinou pohybovou aktivitou dětí. Nedělejte si iluze, že pokud děti nezískají ve škole nebo od rodičů pohybové návyky a vztah k tělesné výchově, že se budou chtít hýbat také ve svém volném čase a ještě za to nějakým trenérům platit.

Cayman řekl(a)...

2Petr: Neměl jsem žádnou negativní zkušenost, dělal jsem aktivně sport, později i vrcholově, takže TV ve škole byla pohodička. Nemyslím si ale, že by tělesná výchova měla patřit k "nejdůležitějším školním předmětům". Možná před 20ti lety, ale dnes je doba někde úplně jinde, objem informací roste každý rok skoro exponenciálně a proto je mnoho důležitějších věcí, co by se měly vyučovat. Za výchovu dětí (i pohybovou) je zodpovědná rodina a žádná škola by neměla suplovat rodinu. Proč mají mít děti 3x týdně 2 hod. TV, když mají po škole nějaký sportovní trénink?

Neříkám, že to je vyloženě špatné (lepší sport, jak nic), ale když si uvědomím, že v ostatních předmětech nestíhají probrat dostatečně nějakou odbornou látku (dostanou za domácí úkol se to sami naučit), tak mi to přijde jako plýtvání časem.

Každopádně, díky za komentář, jsem rád, že v něčem se mnou souhlasíte. Ať se daří!

Okomentovat