Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world

Cayman Islander's blog - Diary of Freelance Programmer

Chcete pracovat v českém Google nebo raději v Irsku, či ve Švýcarsku?

Četl jsem v Týdnu rozhovor s paní vedoucí českého Google o životních zkušenostech - od děrných štítků a počítače EC1045, přes nutnost studovat a mít prestižní vzdělání na kvalitní škole, cenzuru v Číně, až po vlastní hry 4bambini, které paní vedoucí vymyslela, než nastoupila do Google.

Pěkný rozhovor, co mě ale trochu zarazilo (kromě známé cenzury v Číně, kterou zavedl Google na přání komunistické vlády), tak byla odpověď na otázku, jestli je problém sehnat kvalitní zaměstnance do české pobočky. Nejen na základě toho vím zcela určitě, že v takovém českém Google nebudu pracovat - ani já ani nikdo z mých známých, neboť na to máme podobné názory a nelíbí se nám takový přístup.

(Zrovna nedávno jsme se u pivka bavili, co nám dala - vzala vysoká škola, jakého "prestižního" vzdělání se nám dostalo a k čemu nám to všechno bylo.)

Prý, v Google se standardně dbá na prestižní vzdělání dle trendu zakladatelů Google. Že by tedy vstupenkou do Google byl titul ze Stanfordu? Nebo by stačil MIT v Bostonu, Harvard, či Oxford?

Zajímalo by mě, proč tak posuzují kvalitní vzdělání, jako by to byla nějaká ukázka kvalit člověka, ať už odborných nebo osobních. Copak Google neví, jak vypadá studium na vysokých školách (nejen českých)? Copak to, že někdo přerušil VŠ proto, že stála za houby nebo že začal podnikat, či začal pracovat v zajímavé firmě někde v zahraničí, vypovídá nějak o kvalitě osobnosti? Není to náhodou lepší, ve srovnání s mnoha věčnými studenty, které škola nebavila, ale "nějak" ji dokončili?

Vždy, když jsem přijímal nějaké zaměstnance a dělal s nimi pohovory, tak mě spíše zajímalo, jakou mají praxi, na čem už pracovali, co je bavilo, jak řešili problémy, jaké mají koníčky, co čtou, kam cestují,...

V případě absolventů VŠ jsem se vůbec nezabýval, CO a KDE studovali, ale JAK studovali, tj. co je bavilo, jakou dělali diplomku, jestli chodili na odborné stáže, kde si mohli nějaké znalosti vyzkoušet, jestli v rámci nějakého programu vyjeli do ciziny, jaké měli další aktivity... To vše totiž vypovídá o kvalitách člověka mnohem lépe, jak nějaký titul z prestižní univerzity (o zprofanovaných titulech MBA ani nemluvím).

Jinými slovy, raději přijmu chytrého a schopného člověka, co zanechal studia, neboť jel na 1 rok dělat průvodce do Austrálie a další rok do Afriky vyučovat děti počítačům, jak rádoby vzorného studenta z prestižní VŠ, který jen papouškoval látku ve scriptech.

Mimochodem, úroveň vzdělání v cizině, např. v USA, je také velmi diskutabilní a kdo někdy byl v US na studijním pobytu, tak určitě má své zkušenosti. Že někdo studoval Stanford nebo Harvard ještě neznamená, že je nějak extrémně chytrý, je to spíše ukázka toho, že to "vydržel", příp. měl čas a peníze na studium ;-)

Takže, milý Google, jen prestižní vzdělání ještě není ukázkou nadání, schopností ani opravdového nadšení žádného zaměstnance.


Viz také - Tyden.cz - Šéfka českého Googlu
"Českou pobočku internetového impéria Google vede žena - čtyřicetiletá Taťána le Moigne. Než přijala loni na podzim tuto nabídku, vymýšlela doma během mateřské dovolené dětské hry,..."

Viz také - Working at Google New York (NYC)



A kdo by chtěl pracovat v Google, tak doporučuji raději zkusit více technologicky zaměřené pobočky, např. Google Ireland.

4 comments :

Ivana řekl(a)...

Práce z pohledu absolventa

Myslím, že se ještě dlouho budeme pohybovat v takové divné smyčce, kde vzdělání z VŠ = kvalitnější osobnostní profil kandidáta. Když jsem se pokoušela prorazit do nějaké úspěšnější firmy (dříve) na pro mě zajímavější post, (dnes už připouštím, že by zase tak zajímavý nebyl) narazila jsem na první otázku studium, respektive, co mám již vystudovaného.

Vesměs zahraniční stáže jsem si mohla strčit za klobouk a předpoklad, že umím pár jazyků je dnes samozřejmostí (i když o jazykovkách českých, anglických a španělských si myslím své). Každého experta z úseku HR zajímá titul v kapse a je jedno z jaké školy. „My všichni přece víme, že absolventi toho moc neumí,“ uklidňovali mě. Rozhovory jsou vedené v angličtině a místy jsem měla chuť vyprsknout smíchy za špatnou výslovnost "experta", který mě zkoušel a tu a tam upustil i nějakou tu chybu.
O dalších dovednostech ani slovo, co mě zajímá - ani půl hlásky.
Naopak otázky typu kde se vidím za deset let či netaktně zabalená věta: "kdy chcete začít plodit potomstvo?" jsou velice "trendy". Nevím, co chcete slyšet, pravdu? Za deset let už tu nemusím být a proč bych vám měla převyprávět osobní život? O tu práci stojím, to znamená, že neplánuji otěhotnět.

V průběhu studia jsem si takto "vyzkoušela" pár zaměstnání - od direct marketingu, po novinařinu a učení až jsem se dostala k pracím spojených s internetem. A dost jsem přehodnotila co chci vykonávat a pro koho bych chtěla pracovat.

Dnes už by mě nenapadlo ucházet se o zaměstnání u "giganta" s často až ponižujícím výběrem na výběrové místo pro výběrového pracovníka.

Všichni mí spolužáci, co vystudovali s červeným diplomem na ekonomce, ale s nulovou praxí, skončili stejně jako páté kolo u vozu ve firmě s nadějemi, že se do pěti let "někam" vypracují.

Nechci čekat až si mě někdo všimne, že trávím v práci přesčasy plněním někdy i nesmyslných úkolů, neefektivním jednáním atd..., chci se vypracovávat sama a díky zdrojům z internetu to dnes jde snadněji. K tomu nepotřebuji tituly z Oxfordu ani Harvardu (mimochodem jsem pěkně zklamaná z anglických vysokých škol). Jediné co je potřeba je chuť číst, učit se a pak to začít aplikovat s tím, že si nechám poradit od zkušenějších. A to chce nekonečný proaktivní přístup a zatnout zuby pokud se hned nedaří.

Cayman řekl(a)...

Ahoj Ivano,
díky za výstižně napsaný komentář.

Máš pravdu, ta "divná smyčka" mě také napadla. Hlavně, že máme plno perspektivních absolventů VŠ, kteří ví, kde budou za 5-10 let. Na to potomstvo se opravdu někdo ptal? To mě tedy podrž, to bych se neodvážil snad ani ve snu.

Plně souhlasím s tou tvou hláškou "ponižující výběr na výběrové místo pro výběrového pracovníka". To totiž přesně sedí u všech těch rádoby "gigantů" a já jsem to také několikrát zažil. Brr, never more!

Přesně, jak píšeš, "potřeba je chuť číst, učit se a pak to začít aplikovat" a já bych jen doplnil "všechno jde, stačí chtít a umět" :-)

Ať se ti daří!

Mimochodem, moc zajímavé stránky a služby, které jistě brzy využiju.

Honza řekl(a)...

Já jsem během studia nabyl dojmu, že jako absolvent budu mít dobré vyhlídky získat dobré zaměstnání. Jednak nám to opakovalo vedení fakulty a jednak starší absolventi, kteří nezůstali ve vědě, mají většinou velice dobré pozice.

Nedávno jsem úspěšně dostudoval teoretickou fyziku a zjišťuji, že to vůbec není tak snadné. Vysoká škola a jazyk se bere jako samozřejmost. Co zajímá personalisty nejvíce jsou znalosti, zkušenosti, praxe. Jelikož mám praxi zanedbatelnou a praktické znalosti v konkurenci nedostačující (výborná znalost matematiky a fyziky se zřejmě moc neprodá), nejsem v drtivé většině pozván ani na pohovor. Problém asi je, že nedokážu personalisty přesvědčit, že se cokoliv i hodně složitého dokáži velice rychle naučit (asi to ani nejde), nebo je to zkrátka nezajímá.

Vidím to v tuto chvíli tak, že absolvent musí mít buď známé, nebo musí začít od nuly a dosáhnout nějakých hmatatelných úspěchů. Nebo mít to "prestižní vzdělání".

Honza

Cayman řekl(a)...

2Honza: Přesně tak, VŠ a 1-2 jazyky už jsou skoro všude standard, no a pak je potřeba nabídnout ještě něco. Teď je otázka, po čem firmy touží, zda po praxi nebo nějakých speciálních znalostech. Řekl bych, že po škole těch možností moc není, jak třeba začít někde úplně od začátku. Známosti moc nepomůžou, neboť sehnat místo je jedna věc, něco na něm pak produktivně dělat je ta druhá a mnohem důležitější stránka.

To je také jeden z ověřených důvodů, proč si někdy zde na blogu rýpnu do současného školství, neboť co ti pomůže "jen" prestižní a kvalitní teoretické vzdělání bez vazby na praxi?

Okomentovat